Duchovní cesta

víš Evelyn... a to je přesně to co já nevím.Hezky se to čte a poslouchá a slyšel jsem to a četl mockrát,ale je to opravdu takhle? .. kdo je ten co se rodí tak snadno jako by měnil kabátek? ..já? ..nejsme přece odděleni jeden od druhýho,tak kdo jsou ti druzí co nás mají vidět? ..když všechno je hra mysli a všechno je vším a tedy i já jsem vším a všemi...
nejsou vzpomínky na minulý životy,na konkrétní inkarnace (byl jsem napoleon) jen další iluzí? ..neměli by to být spíš vzpomínky na všechny životy? .. byl jsem napoleon a zároveň jeho kůň .....a zároveň pytlík ovsa co ten kůň přežvykoval? :))) ..a teď jsem to já a taky můj synek a taky ty evelyn a nika a všichni a všechno :))
nechci se do toho zamotat....
mějte se fajn....

Klementinka,
k tomu predsa nepotrebujes "sektu" :)

Larsene, co je to za sektu, zní to tak kouzelně, že bych se k nim hned dala... :-)

"moje" děti se vždycky spokojily s tím,
"že je to tak na světě zařízené".
To je paráda,
že můžu mít více druhů oblečení :-), jezdit lyžovat, plavat, a těšit se z kamarády :-) :-) a až mi moje tělíčko nebude pohodlné, tak ho vyměnit :-)(prý to jde kdykoliv, ale je to poměrně drahé a bolestivé.., do toho asi nepůjdu, ha, ha, ha)
mějte se krásně, jedu do jiné země lyžovat, (v naší nám letos moc sněhu nenapadlo..
Bude se mi po vás stýskat!!
mám sice k lecčemu spoustu výhrad ale svým spůsobem na vás lpím, čož je asi špatně, no, však on mi to někdo vytmaví, ha, ha, ha

- jsou to mladí muži a nedotčené dívky, v nichž pudový život nebyl snížen na samostatnou existenci,
- leži dosud v srdci, uzamčen v něžném citu,
- jejich tváře, jak záři prvním klíčícím zamilováním, které od svého předmětu ještě nežádá nic jiného než jeho blízkost,
- učí se zde nechtít nikdy více, dívat se se zbožností na toho, kdo v nich vzbuzuje tento božský cit,
- dozvědí se, že jeden člověk nikdy nemůže mít druhého, že může jen zesílit svůj vlastní vnitřní život jeho blizkostí,
- věří, že cit, který v nich vzniká je jejich žebřík do nebe, který mají zvednout a neklást plocho na zem,
- již nyní se cvičí v přerušovaném soužití, když jejich cit dospěl k vrcholu a pokoušejí se soustředit kolem něho celou svou bytost a upřít veškerou sílu a touhu své duše k božství,
- spočívají na nich jasné vidoucí oči starších a je-li mezi nimi jeden, jehož cíl žádosti je přilepen k předmětu, který jej vzbudil, je vypovězen ze školy do normálního života.
- ale i tam bude bdít nad svou láskou, aby nikdy neztratila ráz božského původu,
- v příští třídě žijí nazí pospolu, pro mladé muže je tělo ženy posvátné jako oltářní křesťanská přikrývka, vědí že mohou mít jen cit, ktery vzbuzuje.
- když cit zesílí, vděčně odcházejí ke své pobožnosti, jak se zbavují představ o té, která vzbudila jejich cit, jsou tím citem, jenž v nich tvoří nový a silnější duševní život, zcela pohlceni,
- Dahl uviděl mladého muže - po jeho extázi nepřijde sklesnutí, jeho duše se zvedá výš, než byla dříve schopna, a když se vrátí a pojímá svými smysly opět vnější život, je tento bohatši a krásnější, vidí všude jasněji Boží obraz,
- tito mladí lidé se zdali být více než lidmi, pokud existovali bohyně a bohové lásky, vypadali patrně takto,
- z jejich tváří zářila hluboká plnost života, každý jejich pohyb se vyznačoval neodolatelným půvabem,
- Dahl viděl dva z nich jít ruku v ruce k oltáři a usednout, zavřeli oči,usmáli se a drželi se za ruce, každý zvlášť se ponořují do svého citu, ale u těchto dvou přistoupilo ještě něco navíc - je to spoluvědomí, uprostřed vlastního vytržení vědí o vytržení druhého a že ona je příčinou jeho vytržení jako on jejího. V tomto vědění je těsné spojení, které tvoří přechod k příští trídě, nejvnitřnější a nejvyšší.
- tam jsou vycvičováni v této společné pobožnosti až je jejich duševní spojení tak těsné a hluboké, že ho žádná vnější rozkoš nemůže dostihnout a zmenšit
- když je dosaženo, přijde poslední, velká svátost, kde jsou spojeni zcela, takže tělesné spojení jen zesiluje spojení duševní, nenastane fyzické tvoření, všechna jejich životní síla je upřena dovnitř, jejich tělesné spojení znamená jen plný výraz pro celou bytost Boží
- sami tvrdili, že jej nejen znamená, nýbrž jím je, protože kládli důraz na to, že takto jako jedno vědomí klesli do ůstředního ohně jsoucnosti, do tvůrčí božské lásky, prohlásili, že pak vědí, že je to sám tento oheň, který čadí ve všem pozemském dříví. Oheň je vždy čistý a svatý, čoud pochází z dříví. Samotné teplo ohně je však může
zušlechtit, takže se plamen stane čistým a jasným.
- po tomto spojení viděli Boha všude, nemohli jinak, v každé postavě i ve starých, časem poznamenaných viděli věčně mladého boha a bohyni. A otázka pudu a cudnosti neexistovala, protože byli ve svém srdci tak těsně spojeni se vším, že nebylo místa pro touhu přiblížit se. Kde je blaženost, není místa pro požitek. Kde sebeoddání je vším, nemá jeden druhého.
- Ale stalo se že pro jednoho z nich, který dosáhl nejvyššího řádu, se stal pocit rozkoše uvědomělým a svým vlastním cílem. Z toho následovala touha po požívání a moci. A tady se již sklání cesta dolů. Pro něho samého vedla k životu, který pro tuto sektu znamenal totéž, co pro křesťany hřích proti Duchu svatému. Otrávil školu a změnil pobožnost v hřích. Božská láska skončila jako satanismus. Každé náboženství má svého padlého anděla, který objeví svou vlastní velikost a stane se svým cílem a ďáblem všech ostatnich. Stejně se mi zdá, že cesta kterou tito lidé kráčeli, byla stejně nebezpečná jako krásná. Každá cesta k bohům je nebezpečná, vede-li člověka ven z normálního života. Je nebezpečnější snažit se o svatozář nebo o okultní schopnosti, než hledat zemské točny. Při pokusu o točny riskujeme nanejvýš smrt.

"Proč jsem se narodil, když musím umřít?"
"Podívej, dnes máš na sobě bílé tričko a modré rifle. Když ti bude zima, oblékneš si ještě tu modrou mikinu. Když ti bude teplo, dáš si místo riflí kraťasy. Je fajn, že máš víc druhů oblečení, aby ses vždy cítil spokojeně a v pohodě, nemyslíš?"
"To jo, to je moc fajn."
"A jezdíš rád na výlety? V zimě na hory, aby sis pořádně zalyžoval a v létě zase někam k vodě, aby sis zaplaval?"
"Že váháš, to je přece jasný!"
"A tak nějak podobně to je, když se narodíš a pak umřeš. S tvým narozením jsi přicestoval sem na tuto Zemi, oblékl ses do tohohle krásného tělíčka a užíváš si v něm života a těšíš mě a maminku a kamarády a ostatní lidi a pak když už ti v něm nebude pohodlně, tak ho vyměníš za jiné a odcestuješ do jiné Země. Totiž to, co jsi pravý ty, to je neviditelné a vždycky si na sebe musí obléct nějaké tělo, aby ho druzí viděli. A na této Zemi máme takováto těla, i když každé vypadá trošku jinak, jsou vlastně všechna stejná, no a na jiných Zemích budeš mít zase jiná těla. Takže vlastně ty nikdy neumřeš, ty žiješ pořád, jen se převlíkáš, abys byl vidět tady a pak zase někde jinde. Rozumíš mi?"
"Hm, tak o tom musím ještě přemýšlet. Řekneš mi to celé ještě jednou?"
"Tolikrát, kolikrát bude potřeba, broučku."

:)))

.. tak jak slunce zahání noc,
tak má láska čarovnou moc..
:-)

můj sotva pětiletý synek (dnes je mu 9) se mě zeptal "proč jsem se narodil,když musím umřít?" ...nedokázal jsem mu odpovědět jinak,než že jsme to s matkou nejspíš asi chtěli.... a ani dnes mě nenapadá jinačí odpověď.Jak mu vysvětlit že by měl brát život jako šanci..? ..šanci poznat jak to vlastně je,když ani já sám to nevím...
niko.. ústíčko :) dneska budou na Míráku vyzvedávat ten portál.. nepůjdeš se na to mrknout :)) osmahnu pár bramboráčků,koupím si kelímkový pivo a budu čučet v údivu nad tou těžkou technikou co tohle dokáže :)))
..každopádně všem přeju hezký den...

dobré ráno, díky za Vaše slova!
Kdybych to tak dokázala, jak píše Evelyn! (nejraději bych však té ženské udělala to samé, aby se jí rozsvítilo.. ale to by asi k ničemu nevedlo.
Víš, nevyslyšet manžela bližní své, je mnohem snažší (zvláště když mám možnost vyslyšet svobodného, ha, ha) než milovat druhého, jako sebe samého. Někoho lze lehce, no na těch ostatním musím zapracovat :-)
Evelyn, Petře, klidná Kočko, jak to děláte, že máte pro každého dobrého slovo a nic vás nevytočí? Já to chci taky!!!
:-) :-)
hezký den, všichni!!

Klidná kočičko,
ještě se nevyklubala žádná pohádka na svět? Doufám, že kdyby ano, tak se o ni s námi hned podělíš :)))

Niko,
co studium? Jsi pilná jako včelička? :)

Sluníčko nám září do oken i do srdcí, joj to je nádhera :)
Klidná kočko, i já Tobě děkuji za Tvá slova pro mne. :)

Dobré a krásné sluneční ráno všem.
Právě popíjím svou ranní vodu s citronem a snídám bábovku, kterou jsme s koťátky včera upekli, a je mi blaze. Snad z toho svátečně nedělního pocitu něco doletí i k Vám.
Petře, copak že nespíš? Stromy hovořily příliš hlasitě o jaru? :-))
Klementinko, Tvůj příklad jen ukazuje, jakým způsobem jsou někteří lidé odtržení od přírodních dějů, jak zoufale jim kontakt s životem schází a jak jsou dezorientovaní, ztracení a nešťastní. Opravdu nezbývá, než s nimi soucítit a soucítit i s těmi zvířaty, které mrzačí (což je mimochodem úplně zbytečné, protože kterákoli kočka lze vychovat tak, aby škrabala na určeném místě a ne někde jinde). A nic si nedělej z toho, že ti třeba nejde odpustit a přijmout toho člověka, nejsi sama, já také některé věci ještě přijmout neumím. Důležité je vědět, že je to nutné a že to je jediná správná cesta, ono to časem přijde samo. A to, jak se cítíš, zda smutně nebo vesele, nezávisí na nikom jiném než na Tobě samé.
Evelyn, Ty máš jako vždy pravdu a jako vždy Tvá slova zapadají přesně na to správné místo mé hlavy a mé duše a klidně si tam bydlí a vibrují a dělají ze mě jiného člověka. Děkuji.

Krásné ráno :)))

Petře,
to jsi si dnes ale přivstal :) Nebo jsi ještě nešel spát? :)

Klementinko,
buď veselé mysli :)
Já to vidím tak, že bys mohla udělat dvě věci. Pokud bys tu paní znala, mohla bys jí sdělit, že její rozhodnutí není pro kočičku dobré. Pokud ji neznáš, můžeš jí to říci v duchu, s láskou a pochopením.
Víš, když si přečteš ještě jednou to, co jsi napsala, zkus vycítit, co z tvého příspěvku sálá. Na mě z něj vykukuje vztek, neochota, neláska. A pokud má ta žena uzavřené srdce a nerozumí tomu, že své kočce ublíží, pak máš i ty uzavřené srdce, když tuto ženu nechceš přijmout s láskou a odsuzuješ ji. Tvůj postoj neprospěje nikomu, ani kočce, ani té ženě, ani tobě samotné. Když jí však pošleš, byť jen v duchu lásku a budeš se snažit porozumět, že lidé dělají věci z nějakého důvodu, který tobě nemusí být srozumitelný a pochopitelný, pak ty uděláš vše, co je v tvých silách. A ta láska se k té ženě dostane, ale to, zdá jí bude naslouchat už je pouze na ní.
Jsi ochotná přijmout slova: "Nepožádáš manžela bližní své." Zkus tedy přijmout i jiná slova: "Odpusť jim, neboť oni nevědí, co činí." Odpusť té ženě, která jedná v nevědomosti. Jedině pochopením a láskou můžeme měnit sami sebe, a svou proměnou můžeme přispět k proměně světa. Soucítění s kočkou je úžasné, ale musí jít ruku v ruce se soucítěním s tou ženou. Snad mi, Klementinko, rozumíš. :)))

Pro 24.2. 23:19:24:
Tělo je vždy ohroženo do té míry, do jaké míry jsou čisté, láskyplné a dobré myšlenky člověka v daném okamžiku, kdy předmět ohrožení působí. Velké množství balastu v člověku způsobí větší úder nemoci, menší balast mírnější. A tak nám opravdu, chceme-li být zdraví, nezbývá nic jiného, než očišťovat svoji mysl, otevírat své srdce a plnit ho láskou. Zdá se ti to velmi prosté a jednoduché? Ano je. A přesto to málokdo umí. Chce to aktivní proměnu sebe, a to je ta nejtěžší věc na světě.
:)

Martinko, mám dlouhé vedení. :))
>Teprv teď mi došlo, že potřebuješ pohladit.
>Řídíš svůj život poctivě, odpovědně a při tom nic neženeš do extrémů. V mnohém jsi mi vzorem. Možná, že by jsi tady mohla víc psát, dobře se čteš.
>Posílám pusinku :))
>Čtenáři V. i když se v té zprávě nepíše přímo o škodlivosti mobilů, pravda je, že pomocí mobilů uvaříš vajíčko na tvrdo. Tak mobily používat s rozumem :))

další oprava: správně: " jedna dobrá zpráva"

>Ahoj Klementinko, vnímám tě jako veselou holku. když jsi smutná nejraději bych tě k sobě přitulil a pohladil :))
>Víš, člověk musí být odvážný, když zjišťuje po pravdě, co se kolem něho všechno děje.
Jsi statečná, vím to o tobě. Vím taky, že se budeš snažit přírodě tu újmu vykompenzovat tím, že pomůžeš jinému zvířátku v nouzi.
> Mám tě rád a měj se krásně :))

Martinko, doplním, to jezdění mimo signál mobilů už dnes prakticky skoro není ani možné, signál je skoro všude, stresovat se tím v tuto chvíli nepomůže.
>Negativní důsledky naší někdy přílišné aktivity, jindy zas nezájmu si jako lidstvo určitě poneseme.
>Jedna pozitivní zpráva: Poneseme si i ty pozitivní důsledky :)))

oprava: správně "zasažených oblastech" omlouvám se :))

Hezké časné ráno všem :))
>Evelynko, těším se, až zas vyrazíš do přírody a pozdravíš všechna zvířátka, která potkáš :))
>Martinko, nechtěl jsem se tě dotknout. Omlouvám se.
>Jde o to, efektivně se nastavit, to znamená tak, abych dosáhl cíle - mohl splnit úkol, který cítím, že mám tady splnit. Samozřejmě, si nejprve potřebuji ujasnit Co je mým úkolem.
>Vyciťuji, čím asi jsem v minulosti / i min. životech/ tuto planetu, lidi kolem sebe atd.zaneřádil, že dnes mám kolem sebe to, co mám. Hledám efektivním způsobem cestu, jak z toho ven. Někdy se zmýlím, ale Jdu. To je pro mne podstatné :)
>24.2. 23:19:24,
Faktem je, že těla svatých po smrti se nerozkládají tak rychle, jak těla ostatních,
svatí neumírali v morem zasažených oblastí, když pomáhali bližním, mám ke všem a zejména k těmto lidem úctu.
>Vím, že pokud je člověk v rovnováze, neuškodí mu mobil ani ten plesnivý jogurt tolik, jako člověku vystresovanému.
>Jsme v čase a prostoru, kde vše má své meze. Je dobře, že na tyto stránky chodíš, je vidět, že taky hledáš :))

Mě to tady připadá tak, že když budu okolo sebe šířit nekonečnou lásku a zářit štěstím a dobrem, tak můžu sníst plesnivej jogurt nebo mobilovat až do aleluja a nic se mi stát nemůže ...

Tak srovnávat složení jogurtu s účinky mobilu - to už chce skutečně hodně velkou dávku nevědomosti.