dá se zvládnout VŠ dálkově s miminkem?

Teď jsem četla v časopise, že nejlepší je mít dítě do do 30, nejlépe do 28, pak po 30 je horší možnost otěhotnění, po 35 rapidně klesá tato možnost a je velké riziko komplikací. Ale v této době se to posouvá pořád dál. Takže z druhé stránky věci, pokud si troufá na mimčo se školou zároveň, tak ať do toho jde, pokud moc chce...

pro Otmaru a Pavlínu: holky vcelku máme na věc stejný názor, myslím, že nic nehrotím, jen reaguji na čipi,myslím že by vzhledem k jejímu věku bylo zbytečné si pořizovat dítě a mít ještě jiné starosti se školou a tudíž se o péči dítete podílet ještě s někým jiným.Ale pokud to tak chce, budiž , každý svého štěstí strůjcem, jen mi to od čipi opravdu přijde nezodpovědné, nebo lépe řečeno sobecké, protože své starosti " rozhodí" do svého okolí. Něco jiného je,jak píše zakladatelka tohoto tématu, pokud jsou tam zdravotní problémy, to už pak každý musí zvážit sám.

Souhlasim s Pavlinou, moc to hrotis.
To je jako kdybys rekla, ze kdyz si nekdo poridi 8 deti, tak je nezodpovedny, protoze je jasne, ze se kazdemu z nich nemuze venovat tak, jako v jinych rodinach, kde maji jedno nebo dve.

Jano, ty to zbytecne hrotis. Nikdo preci nerika, ze si poridi dite a pak ho odlozi k babicce (ackoli jsou takove pripady, ale neni jich rozhodne vetsina). Bavily jsme se o tom, jestli je mozne s mimcem zvladnout skolu - tj. ne, ze mimco odlozis, ale proste delas jeste neco jineho. Ty vidis tu hranici, kdy prestanes travit s ditetem 100% casu, jako 2 roky; nekdo tvrdi, ze jsou to 3 roky, nekdo dokonce 6 let, nekdo naopak 6 mesicu. Deti se uci cely zivot. Je jasny, ze po porodu je urcita doba, kdy nebude mit mama cas vubec na nic, ale jak ta doba bude dlouha, zalezi na rodicich a taky na povaze decka. Nektera miminka jsou klidna a nektera zase vyzaduji vic pozornosti. Proste je to individualni. Podle me (a treba i podle Otmary) je dobre jak pro dite, tak pro rodice, kdyz si od sebe na chvili odpocinou a travi cas s nekym jinym, at je to babicka nebo deti ve skolce. Jak si to zaridis doma ty, je tvoje vec a tvuj vyber. Kdyby si porizovaly deti jenom ty zeny, ktere uz nemaji zadne dalsi povinnosti, tak by vetsina z nas zustala bezdetna. Dite je soucast zivota - ne ze se zivot zastavi proto, abychom mely deti.

to Pavlína: dítě izolovat ze společnosti cizích lidí rozhodně nechci, spíš jsem měla na mysli to, že první 2 roky se dítě vše učí a vyžaduje nadmíru času a tak proč zatěžovat své okolí mým dítětem, když bych se v první řadě měli starat rodiče.Neodsuzuji to, že děcko někdo hlídá, ale to, že so dítě pořídím už s tím,že mám nějaké povinnosti se kterými bez cizí pomoci děcko nestíhám..nelze sedět na dvou židlích. Po dvou letech už dítě dokáže komunikovat verbálně a je i částečně soběstačné , což se o novorozenětinedá říci.

To Otmara:částečně jsem odpověděla už u Pavlíny, patologicky negeneralizuji, jen neuvaluji svoje povinnosti na druhé...to je jako když si někdo pořídí psa na mazlení,ale venčit ho chodí někdo jiný, tím nepřirovnávám dítě ke psovi, ale mám na mysli tu zodpovědnost za své činy

No, jestli v tom spis neni obava, ze ja jedina se umim spravne postarat o sve dite a ti ostatni to nedokazou.... Mne hlidala taky obcas babicka a mam na to ty nejlepsi vzpominky, byla na nas min pristna nez rodice. A byla rada, ze nas ma. Spis jde o miru. Ale pravidlo, jen ja a manzel a pokud mozno kazdy stejnym dilem, je patologicky generalizovani.

No vidis Jano, az budou dceri 2, tak se vratis do prace a mimo dite budes mit i svuj zivot (tj dite nebude 100% uvazku a budes ho nechavat s cizimi lidmi - treba ve skolce). A o tom tady vsechny pisem, ne? Nekdo mysli, ze podstatne jsou dva roky. Nekdo ze pul roku. Nekdo tri roky. .... nikdo presne nevi.

Proč bych měla zahazovat kariéru?..nějakou pozici v práci mám a až budou dceři 2 roky dohoda s manželem a zaměstnavatelem)můžu se vrátit do práce, ale první dva roky je podstatné aby rodiče trávili se svými dětmi. Nyní jsem s dcerou doma já, manžel má větší pracovní vytížení, pak se můžeme střídat. Možná jsem se špatně vyjádřila v předešlém příspěvku, plné vytížení zažívám teď, jakmile dcera bude umět mluvit chodit, bude chápat, tak už je to zase podstatně jednodušší. Nejsem upjatá mamina, která obětuje vše pro výchovu svých dětí, chci mít i svůj život jak partnerský(věnovat se manželovi) tak pracovní, ale pokud jsme si dítě přídili, tak se chceme starat my jako rodiče a ne zaměstnat půlku rodiny, kamarádek nebo chův.

To Jana: a kam to v te kariere dale povedes, kdyz mas dite na 100% uvazek? Zahodis karieru, zustanes doma a bude te zivit manzel? Nebo zahodis karieru a najdes si neco na castecny uvazek?

pokud si chce někdo pořídit dítě at nese veškeré důsledky s tím spojené a ne přehazovat zodpovědnost byť jen na pár hodin dopoledne či odpoledne kvůli vlastní kariéře na babičky, chůvy, kamarádky mi připadá sobecké, i když všichni se tváří, že jim to nevadí. Dítě je úvazek na víc jak 100 % (sice ne každé, ale to člověk předem neví) a nemíním tím jakékoli rozmazlování a upínání ase na matku. Pokud si matka chce od dítěte "odskočit" měl by ji suplovat partner, dítě je i jeho, ale rozhodně nesouhlasím, s častým až pravidelným hlídáním dalších dospělých osob. To si pak nejdřív vybudujte zázemí a pak si pořizujte dítě. Mám 9 měsíční dceru ve svých 32 letech a vím o čem mluvím, VŠ mám hotovou, kariéru celkem slušně vybudovanou a o dítě se starám JÁ a MANŽEL. Proto jsme si to dítě pořizovali,aby jsme se starali hlavně MY!

Však tím nemyslím výchovu, ale hlídání... souhlasím s Otmarou, prtž přehnaná pece o dite taky neni to prave. Dulezite je vychovat spravneho cloveka, ktery se dokaze spravne o sebe postarat... A Tvoje otázka proč si pořizovat sve dite mi pripadne nevhodna, prtz nikdo nerikal, ze s ditetem matka nechce travit cas... jen ne vsechen cas a to je rozdil... Z toho kdyz mamca travi s ditetem veskery cas pres den neustale kazdy den dokola, se da taky lehce casem zesilet:)

No právě, že když je člověk na dítě sám , tak je to na zešílení. To malé (rok) zabere většinu času, že se skoro nemůžete jít ani v klidu vysr..t. Ale to tak prostě je, byli jsme takoví všichni. Komu vadí omezení volného času a kariéry, tak at si dítě nepořizuje. Není to nutnost
PSJestli k tomu dojde u matek samoživitelek ,ti dám vědět tak za dvacet let? Ok? (pokud ještě budu sama:))

Nejde o vychovu, ale o hlidani. Kdyz je na hlidani dobra cizi pani, proc by nemela byt babicka? Layal, clovek si porizuje dite z ruznych duvodu, ale nemel by na nej byt fixovan a delat si z nej smysl zivota a svou oblibenou hracku. U matek samozivitelek, ktere nemaji nikoho jineho, k tomu casto dojde. Nemaji svuj zivot, tak maji aspon dite. Akorat diteti je uz treba 30 a ony stale nechapou, ze je to samostatna existencni jednotka, co si o svem zivote rozhodnuje sama. Prevzit zodpovednost tak jak to podavas, taky casto znamena, ja jsem se stara o tebe 20 let, tak ted se starej ty. Ale tak to neni, lidi si nemaji delat deti proto, aby se tim sami realizovali.

to Hanka ,nac si tedy porizovat sve dite,kdyz ho potom vychovava babicka?

Tak je jina doba, treba ja nechci zustat trcet s mimcem doma, chci si udrzet dobrou praci, mit sve konicky a ne se starat jen o plinky a podobne. Mimco potrebuje pozornost neustale kazdou minutu, pokud zrovna nespi...(pro Otmara). v teto dobe si myslim chce vetsina maminek udrzet praci, starat se dobre o dite a udrzet so zajmy. Proto vystupuji do popredi babicky... a muzou byt myslim rady.

to Otmara,pokud se rozhodne nekdo pro dite,tak se o nej ma sam starat a ne se spolehat na babicky atd.,nevim co to je za system v Ceske Republice tohle babickovani. Co takhle prevzit zodpovednost sam za sebe a sve ciny?

Samozrejme technicke podminky jsou zaklad, takze je dobre, kdyz se podari cloveku je vytvorit. Jako napr. financni zajisteni a partner, babicka, kamaradka nebo nekdo na hlidani. Nemam proste predstavu kolik casu dite vyzaduje. Zatim se staram jen sama o sobe a obcas o partnera. Jsou lidi, co rikaji, ze dite je 100 % uvazek, nikam nechodi, nic nemuzou. Ja napriklad bydlim pres 1000 km daleko od svych rodicu a chci je samozrejme i s ditetem, co mozna nejvic navstevovat. Takove cestovani letadlama a vlakama s kojencem neni zadna legrace, ale jinak to proste nepujde, pokud nebudu moct odridit 1100 km v tahu. A s tim souvisi i tak skola, prace ci jine aktivity. Chce to hlidani nebo prachy nebo oboji. Jako asocialni svobodna matka si fakt zivot nedovedu predstavit. To pak je tak trochu obetovani osudu.

Vše je na úkor něčeho

Já teda ještě mimčo nemám ani nechci, ale znám několik takových lidí z medicíny, kteří to zvládli...

Lepší dělat VŠ dálkově s miminkem, než ji dělat prezenčně (denně) s miminkem. A to i hodně lidí zvládlo, i na medicíně. Takže myslím, že to jde a navíc mimčo se dá klidně vychovat správně i bez toho 24hodinového dohledu maminky...