Pocení - hrudní sympatektomie

Eliško, tisíceré díky za podrobný popis všeho, co se operace týká- jsi poklad:-))).
Krásné suché léto přeju:-)))

Petro a Reny!!!
Držím palečky na operaci, doufám, že všechna vyšetření dopadla OK a za pár dní z vás budou nepotilky(sušenky):_))). Nebojte se, držím Vám mokré palečky a doufám, že Vaše dobré zprávy mi pomůžou překonat tu dlouhou čekací dobu(říjen). Držte se!!!

Ahoj, mám taky problém s pocením dlaní, je to hrůza a už nevim co s tim mám dělat..můžu se zeptat kolik cca stojí ta operace? díky Lucka

Pokračuji...Doktor mne přesvědčoval, že se pocení po zákroku nevrátí. Takže operace určitě nelituji!!!Suché ruce jsou fakt bezva a v životě důležitější než zpocená záda (i když Naděnka psala, že se jinde více nepotí, každý jsme jiný). Operace mi pomohla k plnohodnotnému společenskému životu.Teď můžu dělat úplně všechno i činnosti( tančit, podat ruku, psát... ) co jsem dřívě nemohla nebo obtížně. Zkusili jste třeba osolit či opepřit polévku psty nebo drhnout v dlani sušenou majoránku? Nemožné,vše se hned na ruce nalepilo. Plést, vyšívat, šít,hrát na hudební nástroj,psát na průklepový papír atd.. Obtížné,vše je hned mokré, nit zvlhne,neklouže,zaseklává se a papír je hned promočený skrz.
Vždyť já si dřív ve škole nemohla napsat na ruku ani tahák!!! A nemohla jsem dělat své vysněné povolání - veterináře ( vemte do mokré ruky papouška, křečka či kočičku ).
Já vlastně byla zdravá " nemocná".
Ve dvaceti se kvůli mým rukou se mnou rozešel i kluk. Věřte, že jsem nechtěla ani dál žít.Teď vše doháním.
Nyní k bederní sympatektomii.Měsíc poté, co jsem podstoupila hrudní sympatektomii, mi doktor nabídnul bederní sympatektomii na odstranění pocení plosek nohou.Existují dvě metody.Chirurgické přerušení nervových řetězců laparoskopicky 5-ti otvory do břicha( dva na každém boku a 1 pod pupkem)A chemické. Určitou chemickou látkou naleptají ganglia.Mylím,že fenolem. Zde jsou dírky jen asi dvě, ale účinnost prý není jako u chirurgicé metody a jsou zde větší rizika (už se jim prý stalo, že odpálili močový měchýř a člověk zůstal na vývodu - ale to je extrém).Víc nevím, neboť jsem zákrok odmítla, zatím, možná později.Nevím, kam by se potom další pocení promítlo, větší pocení zad bych už nechtěla.Nohy mi tak nevadí.Počkám,až to podstoupí někdo jiný a uvidím.
Tak ode mne je to Věrko vše.
Pro Míšu: Náplasti mi také nedrží, ale když mám puchýř jen na prstu, tak si kupuji širší náplasti a otočím je pevně kolem dokola prstu tak, aby byly konce náplasti nalepené přes sebe.Na patě náplast převážu obinadlem.Jinak to nejde.Nebo si je propíchni, nech uschnout a namaž fialkou(genciálkou).Víc Ti neporadím.
TOP GOLD je spray proti pocení a zápachu nohou, stojí okolo 60 Kč.Nezabrání sice úplně pocení, ale omezuje a obsahuje Tea Tree Oil s chlorofylem a další přísady proti plísním a kvasinkám.Je příjemný. Používám 2x denně.
Když se dovíte něco nového, pište, pište, pište a čauky.

Ahoj Věro a ostatní potílci.
Já jsem operaci podstoupila v listopadu 2006 a o průběhu operace jsem zde podrobně již psala.Musela bys ale Věrko kliknout na hlavní stránku diskuse a všechny příspěvky od počátku přečíst.Já vím, je to zdlouhavé, ale jestli budeš mít čas, tak si je přečti, je zde opravdu mnoho zajímavého.
Přesto zopakuji...
Pocením celého těla a hlavně rukou a nohou trpím celý život a už jsem nevěřila, že by mi něco pomohlo !! A před pár lety jsem na kabelové televizi shlédla dokument operace z Ameriky.Operovali holčinu, která měla problémy jako my.Měli ale úplně jinou metodu než u nás.Operovali také laparoskopicky, ale co mne udivilo, že se dostávali do hrudníku dvěma otvory pod každým prsem (takže jizvičky nebyly vůbec vidět)a přerušili nervová vlákna jak pro horní polovinu těla, tak i pro spodní část najednou, takže jí odstanili pocení rukou i nohou při jedné operaci.Operovali na zádech, mírně na každém boku a museli odhrnout plíci.Vím, že po operaci se holčině ruce ani nohy nepotili, ale pobyla v nemocnicí o pár dní déle, neboť jí zkolabovala jedna plíce (jako se to stalo Michaele).
Od té doby jsem se sháněla, kde to dělájí u nás.Marně.O první operaci jsem se dočetla z jedné internetové diskuce v roce 2005, že to dělají v Plzni, ale nic bližšího.Tak jsem šla k doktorce na kožní pro informace. Kožařka na mne koukala, jak když jsem spadla z Marzu a nechápala,proč se chci nechat kuchat, že lidé žijí s horšími věcmi.Prostě kdo neví, nepochopí !!!Až v roce 2006 jsem se na internetu dočetla, že dr.Štádler operuje na Homolce těžké formy potivosti hrudní sympatektomií.Zvedla jsem telefon, zavolala do Homolky a řekli mi, že každy čtvrtek má doktor poradnu na cévní chirurgii, a že mohu kdykoliv přijet.Tak jsem přijela, doktor si mne prohlédnul a konstatoval, že operace je pro mne jediné řešení, že mám těžkou formu potivosti a zároveň špatnou prokrvenost rukou a nohou(studené a mokré žabí).Vyběhala jsem si předoperační vyšetření (pouze krev, moč,RTG plic,EKG, nechtěl ani gynekologii)a už za 14 dní mi volali, že mám nastoupit na operaci.Byl to takový fofr, že jsem neměla ani čas se bát.Na komplikace hrudní sympatektomie jsem se samozřejmě ptala, ale kromě zvýšené potivosti na jiných částech těla, mi nic jiného doktor neřekl.O spadlých víčkách určitě nemluvil.Mluvil hlavně o možném nebezpečí se zkolabováním plíce, a že v některých případech se raději operuje každá strana zvlašť ( kuřákům astmatikům...)Zákrok patří spíše k lehčím operacím ,ale nebezpečí tu může hrozit vždy!!! Tenkrát jsem o operaci tolik nevěděla,tak jsem strach vůbec neměla, vidina suchých rukou po čtyřiceti letech byla silnější.Operace ale proběhla v pohodě.Žádné komplikace nenastaly.Měla jsem 3 jizvičky a den po operaci mi nechali dreny (hadičky v podpaží na odsání šlemů a případně i krve a kdyby náhodou propíchli při operaci plíci, tak aby nezkolabovaly). Plíce ale byly v pořádku, tak je druhý den vytáhli a dva dny mi dávali do zad léky proti bolesti(měla jsem zavedený epidurál).Pustili mne domů po 5-ti dnech a asi 14 dní mne trochu bolel hrudník (asi jako v sevřený v kazajce) a cvičila jsem dechová cvičení (foukání do balónku), aby se plíce po operaci pořádně rozvinuly.Jinak třetí den po operaci se mi ruce extrémě zpotily(z nevysvětlitelných příčin se to stává) a já byla vyděšená, že operace nepomohla, ale po dvou dnech to odeznělo a mám je suché dodnes.Jen ty záda!!!Už v nemocnici po operaci jsem propotila celý polštář.Prostě ten pot se přestěoval z rukou a z podpaží ne záda.Ale zas tak nezoufám, ruce byly daleko důležitější a potila jsem se tam i dříve(i když podstatně méně).
Věrko,mohu Ti říci,že operace můj letitý problém opravdu vyřešila a jsem šťastná, mohu jen doporučit.
Pokračování přístě.Mějte se a věřte si!!!

Cauky,probiral s vami pan doktor prubeh operace,mozne nasledky atd???Semnou ano,protojsem napsal o tech vickach....o tom ze se poceni asi vleje nekam jinam to vite....

Můžeš prosím napsat více o tom spray na nohy PEO? Kde se dá koupit, cenu a zkušenosti? díky

Já mám sprej na nohy PEO - antiperspirační účinek, rychleschnoucí, pomááhá!!!

Ahoj Eliško,
prosím Tě,popiš nám, kdy jsi podstoupila operaci, co všechno Ti řekli o možných důledcích, co z toho se kromě pocení zad potvrdilo, co ne, atd. Jsi poklad pro nás, co na operaci zatím čekají a mají(přirozeně) strach, aby si jakoby "zbytečnou" operací nezničili zdraví- viz poznámky o spadlých víčkách- to jediný mě děsí,ale zatím tu nikdo nenapsal, že by se mu to po operaci stalo. Díky moc za příspěvek, strašně mi to pomáhá, číst o tom, že operace pomohla!!!
Měj se krásně a napiš, ahoj

Mám stejné problémy, fuj. Kdo nezažil, nepochopí.
Můžeš prosím napsat více o tom sprey TOP GOLD? Kde se dá koupit, cenu, zkušenosti atd. Díky moc.

Ahoj holčiny, tak si opět pročítám všechny nové příspěvky a úplně se s Vámi ztotožňuji.Jsem už po operaci (viz předchozí příspěvky)ale jsem ráda, že se podělíme o své trápení.Já jsem o svém problému nikdy s nikým nemluvila.O mé operaci ví jen muž.U nás doma tím nikdo netrpěl a já se za svůj problém strašně styděla.Stále jsem okolí pozorovala, ale nikdo podobného jako já jsem si nikdy nevšimla.Teď mne překvapuje, kolik z nás tím trpí.Naučila jsem se dělat různé vychytávky.Třeba se podepisovat tak,že jsem držela tužku pouze prsty, abych se nedotýkala rukou papíru a nepromočila ho.Na myš jsem si nalepila barevnou samolepu, aby nebylo vidět jak je mokrá, o klásevnici jsem se nikdy neopírala dlaní, pouze psala bříšky prstů( nesnášela jsem černé, na těch byly vidět mokré skvrny).Mobil jsem si dala do průhledného obalu a na volant jsem dala pěnový obal.V ruce jsem stále žmoulala kapesník. Také mi klouzala tyč v autobuse pod rukou, drobné jsem si nechávala sypat rovnou do peněženky, ruku jsem neslušně (pokud to šlo) nepodala.Při svatbě jsem měla navléknuté rukavice a miminku jsem promočila nejen dupačky,ale i zavinovačku.
A pohladit křečka, morčátko či králíčka???To nešlo, protože z něj v mžiku byla mokrá nevzhledná krysa.Teď to vše vypadá úsměvně, ale dobře víte, jaké denně proživá člověk muka.Když jsem sháněla práci a měla podat při představení ruku, tak jsem předem byla na infarkt.Také v tanečních to byl horor!!!Mokrá ramena tanečníka, ještě že měli rukavičky...atd...atd...
Teď mne trápí ještě ty nožičky, ale s tím se asi smířím, neboť mám po operaci velkou potivost zad (to, co mi teklo z rukou a v podpaží, mám na zádech).Tak uvidím, jestli se to časem trochu nezmírní.Ruce si ale vyloženě užívám, ta operace byla poklad !!!
Jinak také kloužu v botech, na dlažbě zanecháhám mokré stopy a několikrát za den si musím nohy mýt, potože je mám špinavé,jak se mi na ně lepí všechen prach.Teď jsem objevila sprey TOP GOLD a docela pomáhá.
Holčiny, přeji všem hodně úspěchů při operaci a ráda bych, kdybychom se někdy všechny sešly a udělaly takový velký sraz "potniček"
Pa, pa a písněte.

Už jsem psala do jiné rubriky - mám stejný problém, i ted mám mokrou klávesnici a loužičky kolem myši, ale neviděla jsem v tom nikdy problém. Doma je mi to fuk a ve společnosti si toho moc lidí nevšimne, ruku si až tak často s lidmi nepodávám. Měla jsem problém třeba v autobuse, když stojím a držím se tyči a teče na níé pot, ale nyní vím, že si toho fakt nikdo nevšímá! Nejsem až tak zajímavá, aby zkoumali tyč, které se držím. A přítel vím, že se moc potím a neřeší to. Brát si ponožky do postele by mě nenapadlo. Jen si musím vybírat boty, s látkou, která vsaje pot, prtž když mám botu z blbého materiálu, klouže mi a to pot je fakt všude, i na chodníku:-) ale je to o tom, jak se k tomu postavím, až mi to začne vadit, asi prostuduji tu operaci:-) tak se držte:-)

Ahoj holky! Samozřejmě Věrce přeju k narozkám taky co nejdříve suché pacičky!!! Tak to vypadá, že já jsem teď

Ahoj,náhodou jsem se dostala na tyto stránky a jsem moc ráda,že v tom "mokru" nejsem sama.Stačí malé dusno a ruce,nohy kloužou jako po másle.Zatim jsme neměla odvahu k dr.zajít,myslím,že je to hodně i z psychiky.Trapasy řeším každý den už od základky.Např.šplh po tyči bylo pro mě něco strašného,když jsem po metru sjela dolů,v autoškole po mě zůstala pod pedálem loužička,při porodu mi odkapával z nohou pot atd.Dobře to všechny znáte.Nevíte třeba o homeopatikách,než hned na operaci?Díky Lenka

Hanko, díky:-))), držím palce,ať se brzy dozvíš nějaký termín operace:-))), papa

Ahoj všichni,
jeden den jsem tu nebyla a tolik příspěvků! Jsem moc ráda, že tyhle stránky existují.Petro a Reny, moc vam drzim palce a cekam na vase reference z operace. Jestli budete spolu na pokoji, budete moct vsechno probrat a konzultovat. Ja bych byla urcite rada, kdybych mela v nemocnici spriznenou dusi.
Naděnko, dík za popis situaci na svatbe a s mimcem, presne tak vidim i svou budoucnost, kdyz nepujdu na operaci. Chci si svatbu uzit a ne byt vynervovana vodnice. A miminko taky, chudacek, bylo by porad zmacene. Jinak tady padl dotaz na noseni bot. Ja nosim jen tenisky a frote ponozky od firmy voxx, ty jsou super, jsou i kotnickove.Ale kdyz musim na nejakou akci tak se snazim brat cerne kalhoty a cerne uzavrene boty a do toho klasickou bavlnenou ponozku. Ta sice je taky hned propocena , ale je to lepsi nez silonky. Mamka mi koupila silonkove ponozky s primesi bavlny, baly cela stastna, ze neco takoveho pro me sehnala, ale stoji to za prd.No a v červenci me ceka oslava jedne tetky, takze to bude utrpeni v stech a bud naboso nejake sandaly a nebo silonky. A to je moje smrt.Obdivuju Misu, ze se odvazi do zabek. Ja mam pak cely den zniceny, protoze ty nohy sleduju a delaji se mi puchyre, takze to nestoji zato. Ja totiz ani doma nechodim bosky, porad a porad ponozky. Jedine na noc je sundavam. pritel uz si na to zvykl, i v intimnich chvilkach si je nesundam, je to bohuzel tak.Miso s tema naplastema ti nepomuzu, mi drzi taky jen sekundu. Holky, operace se dost bojim, ale asi do toho pujdu. momentalně žiju v zahranici, takze je to se mnou trosku komplikovanejsi, ale do Olomouce jezdim na gyndu, takze se tam zkusim zeptat jestli by me vzali. aspon nejakou konzultaci zatim. Ale stejne bych byla nejstastnejsi, kdyby byla nejaka pilulka a ta se spolkla a byl by klid.
Věruš tobě ještě opožděně všechno nej k narozkam a za 4 měsice suche a neotekle pacicky.
Jo a jak mam ty pacinky pěkně napuchle a spocene, tak se mi jeste vyrazil ekzem, ktery krasne svedi. parada.
Papa a hezky den

Ahoj potílkové i šťastlivci , kteří mají už "po":-))), óóóó, jak Vám závidím. Musím přežít poslední léto s kapajícíma pacičkama, nedá se nic dělat. Těším se jak malá holka, že třeba v zimě budu moci chodit na plesy, zábavy atd. bez obav z toho, že někomu promáčím košili na rameni:-(. Děkuji Petře za přání k narozkám, je mi 35 let a doufám, že dalších min.35 let(jestli se dožiju) už budu užívat života bez tohoto příšerného handicupu. Je to ten nejkrásnější dárek, jaký si můžu přát a jsem vděčná Vám i "tomu nahoře", že jsem jakoby náhodou objevila tuhle možnost.
Musela jsem se usmívat, když jste tu psaly o propocených dupačkách vlastních i cizích miminek. No, je to síla- znám to moc dobře:-(((. Vždycky jsem se ptala v duchu "proč zrovna já???". Tak teď už se brzy ptát nebudu(doufám). Jen chci ještě podotknout, že o spadlých víčkách jsem nikde nenašla ani zmínku a v té odborné studii byly i výsledky z USA a Evropy. Naděje, že se naše problémy vyřeší navždy je obrovská, ale jak tu některá z Vás zmínila, i kdyby to měl být jen jeden jediný rok(!!!), užiju si ho naplno a jdu do toho. Nástup mám 14.října v neděli, zřejmě v pondělí mě vezmou "pod kudličku", takže přesně za 4 měsíce bych měla být "zkušená hrudní sympatektomička":-))). Mějte se moc hezky, Reny a Petře moc a moc držím palečky, aby to všechno zvládly bez problémů a brzy poreferovaly, jak vše proběhlo. Podrobnosti jsou vítány:-)))).
Papa a krásný den všem!!!

Holky,
uplně to s vámi prožívám - to co píšete jsem si přesně zažívala já. Oslava narozenin v práci, naprostý děs ze svatby, hrůza z toho když mi někdo dal pochovat mimčo a já se bála, že mi vyklouzne a vrátila ho totálně promočené, strach z toho jak zvládnu své dítě, placení v obchodě (taky jsem si nechávala sypat peníze rovnou do peněženky :o) ) prostě všechny běžné věci byly problémem. Teď už se mi hodně potí jen nohy a letos jsou všichni moji známí nějak všímaví a jsou naprosto vyšokovaní, když vidí moje upocený nožky. A holky buďte rády, já mám navíc nohy č. 43, takže ani nemůžu sehnat boty v mé velikosti. Ale i přesto jak se mi nohy potí, tak nosím otevřené boty (žabky, sandále). Když mám pásek okolo nohy a bota mi pevně drží na noze, tak v tom nevidím žádný problém. Vy opravdu nosíte jen uzavřené boty? Samozřejmě ani nemluvím o tom, že mám neustále špinavé nohy jak se mi na ně lepí prach, stélka boty je vždy uplně černá jak je propocená a teď stále řeším problém s náplastmi na puchýře, jelikož mi náplast na noze drží asi tak 1 vteřinu. Jak to řešíte vy? Nemáte nějaký tip? Mějte se moc hezky, pa

Ahoj Reny,

tak to je opravdu náhodička (možná budou dvě pocenky spolu na pokoji, to by bylo super ;-) Termín mám jako ty, vlastně poslední možný, protože pak začínají prázdniny a mě vlastně vzali jen proto, že už jsem termín domluvený měla, ale kvůli tomu nachlazení se musel posunout. Na příjem mám také přijet 29.6. v pátek, ale jelikož nejsem z Prahy, tak mi na víkend pošlou domů a na operaci prý půjdu až třeba v pondělí nebo v úterý - jen doufám, že to do těch svátků stihnou, zatím prý mají na pátek objednáno 7 lidí a myslím si, že pak už berou jen akutní případy (no i když vysvětlujte někomu, že my jsme vlastně taky akutní, i když právě jak pro koho co? ;-) Jak píše Naděnka, ta vidina suchých rukou mi také žene kupředu a zatím si tu operaci a její možná rizika nepřipouštím, prostě žiju jen tím, že budu mít krásně suché, nenateklé a teplé ručičky. A jak píšeš ty Reny, těch mokrých nožiček se chci taky zbavit, opravdu tak závidím všem lidičkám, kteří si mohou koupit botičky jaké chtějí, nevybírají podle praktičnosti jako my ale prostě jednodušše podle toho jestli se jim líbí nebo ne. Takže jestli v Motole budou pro bederní sympatektomii, tak jdu po prázdninách do ní, už mi vážně nebaví pořád schovávat ty moje durch nožky do uzavřených bot :-( Jinak Věrce přeji vše nej k dnešním narozeninám a ať jí doba čekání do operace uteče co nejdříve a přežije snad již poslední léto s potícíma se pacičkama ;-) Mějte se děvčata, hezký víkend a Reny už jen 14 dní JUPÍÍÍ ;-)

Ahoj Hanko, to jak popisuješ, že se bojíš vdávání kvůli zpoceným ručičkám, to naprosto chápu, já když se vdávala, tak na mě padaly mdloby z toho že mi všichni podají ruce, samozřejmě, že jsem je měla mokrý, kapající, no styděla jsem se až hrůza, sváděla jsem to na nervozitu a všechno možný ale jedna rada, pokud ještě nebudeš mít po operaci, tak sim vyber šaty ke kterým se nosí rukavičky a nevěsta si je samozřejmě nesundavá, no mě to tenkrát vůbec nenapadlo.No a s výchiovou miminka, můžu tě upozornit, že když se mi chlapeček narodil, tak byl problém, nahý se mi kklouzal v ruce a jeho oblečky byly ode mě pořád promočené, takže jsem těko sháněla oblečky na kterých propocená místa nebyla vidět.Bylo to hrozné ale musela jserm to zvládnout.
Petro, ajojky, jsem ráda, že jdeš do toho Motola, jak jsem ti poradila a mrzí mě, že ti to včera nevyšlo, nevěš hlavu a těch pár dní vydrž a těš se.
Holky, i když už mám po operaci a ručičky suchý, stále s vámi moc cítím, vždyt jsem to trápení měla 31 let a bylo opravdu neúnosný a myslím, že zapomenout se na to nedá a jak jsem psala, v těch onech trapných situacích si vždycky vzpomenu, jaké by to bylo hrozné s mokrýma rukama.Všem dotzkům jsem se vyhýbala a ted naopak se lidí dotýkám ráda.I můj 5 letý syn už mi říká, maminko, ty už nemáš mokrý ručičky jako dřív,ano i dítě to pak vidí a pozná když je větší, tak jsem mu to prostě vysvětlila a po operaci taky a ví že moje jizvičky mám od té operace která mi pomohla.
Holky přesně popisujete situace, kterými jsem se trápila i já a moc vám chci dodat odvahy do operace.Někdo tu psal, že učinek by mohl být jen dočasný ale ten pocit suchých rukou za to stojí, mít ho třeba jen rok.Mě tedy řekli, že je to trvalé, takže v to budu doufat, už mi to dělalui i lepší metodou a jen na 4 jizvičky, nepotím se anim v podpaží.Jojo nožičky zůstaly a ty střevíčky mě taky trápí ale jsem odhodlaná podstoupit operaci i na ty nožičky.Joj takže, holky, držim s vámi, pište.papa.