tělocvik naboso

ja kdyz sem byl na ucnaku coz...No Jardo,je pravda,že před dvaceti lety oproti dnešku sandále naboso a žabky nebyly vůbec rozšířené,tak to učitel možná ještě víc negativně vnímal.
Ovšem na lyžařském výcviku pantofle naboso jako domácí přezutí taky nechápu,proč se mu to nelíbilo.
Dneska i studenti na vysokých školách nosí žabky a sadále naboso,když jdou na přednášky a nikomu to nevadí.Ke zkouškám chodí teda v obleku a obuvi.

Hano, díky; napsalas to...Tak ňák jsem zahlíd tuhle diskuzi, ale já /ze zkušenosti, už dřív/ bych to viděl i z jiného úhlu! Zkušenost z dřívějška je asi takováhle: V centrální hale-tělocvičně /učňáky ve městě neměly vlastní tělocvičny/ se naše chlapecká třída srazila omylem s jiným učilištěm, s dívčí třídou, zahradnicema. Tedy omylem učitelů stejný čas, a 2 třídy na cvičení. Učitelé se nakonec dohodli na kompromisu a společném cvičení (každá třída na 1 polovině). A tím už se dostávám k naznačené zkušenosti. Když jsme nečekaně přišli, holky už byly před šatnou v cvičebním a prakticky všechny obuté. A když se pak učitelé dohodli, tak vypadly z chodbičky zas do šatny. A za chvíli už nastoupily na cvičení, ale skoro všechny úplně naboso! Takže mně osobně to tehdy připadalo jako styl určité recese, provokování, svádění, zkrátka nevím. Závěr tedy může být i opačný než se zde píše, a dívky tím že jsou bosé na sebe jakoby chtěly upozornit nebo navázat pozornost. Ale samozřejmě to může být jen můj dojem.

Hano, díky; napsalas to úplně přehledně a jasně. Já se domnívám, že to jako vysvětlení stačí; není třeba v tom bádat a hledat něco skrytého - "Každopádně to byl nezvyk". A to ostatní k tomu přidává mužská část populace, která čučí a čučí, a dívky pak nevědí na čem jsou (jako ony servírky v žabkách, které se potajmu kontrolovaly, co je na jejich chodidlech špatně, že na ně hosté tak vytrvale koukají). Měj se moc hezky. :-)

Moc hezký příspěvek Hany...Viz. Pochybovač - konkrétněji rozepsat - jde to těžko - je to již dávno. Snad asi tak, že to byl divný pocit mít na cvičení najednou bosé nohy a nepřidaly tomu ani ty občasné pohledy hochů ze třídy na naše chodidla. Vím, že takto bosky jsou naprosto běžně např. gymnastky a nikdo se nad tím nepodivuje. Každopádně to byl nezvyk. A moje první reakce když jsme se převlékly - vyzuly (ale i mojí kámošky a pár dalších děvčat) byla taková, že jsem jen v rychlosti jukla na svá chodidla, zda není nějaký problém, zda jsou OK, ale bylo to asi spíše reflexivní? Jinak tehdy (před r. 89) ještě nebylo "takříkajíc IN" mít 1OO% a ošetřená chodidla, takže pár nás mělo ne zcela ošetřené paty atd., ale neřešily jsme to. Celkově pak se ten tělocvik (výjimečně bosky) zvládnul, ale zkrátka bylo to takové zvláštní?

Moc hezký příspěvek Hany - mohl by celkově téma (nejen na této diskusi) posunout dál. "Pocit(...)zvláštní a divný" - ano, tak nějak to je, ale jde to konkrétněji rozepsat? Jak to vnímají kluci, víme dostatečně. Ale co dívky - je to stydlivost? A jakého druhu? Určitě ne taková, jako by byly "do půli těla" a také ne taková, že by vadil nějaký křivě zastřižený nehtíček... (Jinak procento těch dívek, které to neřeší vůbec, je všude zhruba stejné.) Pavle, budeš mít novou částečku do filozofické mozaiky :-).

Jardo, podobného šéfíka jsem měl v práci. Nosil jsem pantofle na boso (ne nějaké domácí papuče, ale solidní na ven) a vždycky když jsme měli jít k jedné sekretářce, ukázal mi na nohy a sykl: "Ponožky!" Tak jsem si je na tu chvíli natáhl a po jednání zase sundal (kolegové se tiše usmívali). Po jisté době ho to přestalo bavit a nechal mě být.

Já zi vzpomínám, že na gymplu (před r. 89) nám z nějakého důvodu změnili hodiny, dali dvouhodinu tělocviku a nikdo (většina třídy přespolní) sebou neměl botky na cvičení. A tak nám tělocvikářka nařídila cvičit úplně bosky a to i bez ponožek (kvůli příp. úrazu, v tělocvičně byly tehdy ještě kluzké dřevěné parkety). Pocit to byl takový docela zvláštní a divný, většina z nás holek takhle cvičila vůbec poprvé. A když Vám navíc pokukujou po nohách kluci (byli jsme smíšená třída), tak asi nic moc... Jinak pravidelně (jen uvnitř, ne venku) od nás cvičily bosé jen tak 3-4 holky.

Pavle, o té zaujatosti až...ja kdyz sem byl na ucnaku coz uz je nejakych 20let tak si pamatuju jak jeden kantor (delal i zastupce reditele) napomenul jednoho spoluucne ze nema ponozky a musel si je vzit (doslova mu zek, nechod tady takhle kdo se ma na to koukat!!!). Bylo to na horach na lizarskem vyvniku. Nel jen panofle naboso. Do dneska my to vrta hlavou co se tomu kantorovy honilo hlavou

Jojo Pavle, s tím...Tohle co myslím,bylo nedávno,řádově měsíce,ale nikdy jsem to neprohlížel z blízka,jenom z tramvaje,tak ani nevím,na co to měla být reklama,ale bosý nohy na dlažkované podlaze byly zřetelný.

Jojo Pavle, s tím přístřeškem zastávek MHD jsi mi připomněl jeden takový plakát (nevím, zda mluvíme o stejném) - je to asi 2 nebo 3 roky (jaro-léto), muž a žena (dívka) s nataženýma nohama čelně k divákovi, obrovská zvětšenina, v pozadí jen jejich obličeje, prostředí si vůbec nevybavuju. Tam to bylo účelové - text u toho byl nějak "nestydatě pohodlné (nebo výhodné)" - reklama na nějakou službu, bankovní nebo obchodní...

Pavle, o té zaujatosti až...Jinak s tou skrytou nohou a tabu mě to také dávno napadlo a něco podobného jsem po diskuzích už psal,ale k tomu hledám ještě jiné souvislosti.

Pavle, o té zaujatosti až...No zase z trochu pozitivní stránky jsem si všiml jedné věci.Tady v Praze na některých zastávkách MHD dávají reklamy do takového osvětleného prostoru na bok té čekárny.Viděl jsem tam jednou vyfocené bosé lidi a skoro jsem myslel,že je to z nějaké kavárny,pak jsem přišel na to,že je to z domácnocti,ale dobrý,nohy nikdo nezakryl.

Oprava: o tréninkovém prostředí, kurzech a kroužcích psali Filip s. a PK. Omlouvám se

Pavle, o té zaujatosti až sexuální by možná šlo už něco poskládat právě z tohoto anonymního internetového prostředí, díky nejrůznějším názorům a různému úhlu pohledu. Když odfoukneme fetišistický nános a vulgární plevel, něco racionálního přece jenom vykoukne. Píšeš třeba o možném vlivu chemie z potravin. Já bych třeba souhlasil s tím, co jsem četl asi na dvou nebo třech diskusních fórech tady na Doktorce (dohledat autory a přesné znění by bylo pracné). Jak píšeš, dříve bylo daleko běžnější být bos. Čím je to vzácnější, tím víc je z toho tabu, a stává se z toho zakrývaná část těla; z toho se logicky vyvine stud. Nemusí v tom být rovnou erotika. Není to (zatím?) obecné (že se neukazuje holý zadek, vědí všichni). Dostane-li se takový člověk do stejně smýšlející skupiny (viz tvůj postřeh z tréninků), zábrany padají (zadek - nudapláž), jinde se už stydí. Zmínil ses o filmech - totéž. Dříve nejenom z tělocvičen (Metráček), nejenom z venkovského prostředí (Divá Bára), ale i jinde: Májové hvězdy (Jana Brejchová 1959), ...a Bůh stvořil ženu (Brigitte Bardotová 1957), Nesnadná láska (Itálie 1964) a další. Teď - máš pravdu - nic (Kachyňova Kráva je historizující snímek). Časopisy a reklamy - totéž. Všimni si: kde by bylo náhodou vidět chodidlo, dáme cenovku nebo rovnou fotku seřízneme. Prsty na ruce by si fotograf nedovolil zakrýt, ale u nohy - no to se nehodí! (Dokonce i ty erotické nahaté krásky se milují v lodičkách nebo jim nohy nejsou vidět celé - ale to jen tak na okraj.) Plíživým výsledkem všeho je, že chlapi vytrvale čučí dívkám na nohy, když mají třeba žabky naboso, a těm zas postupně dochází, že je to asi něco jako "nahoře bez", abych citoval jednoho autora tady. Přirozeně to neplatí bezezbytku, ale z těch poskládaných postřehů (citoval jsem jen nepřesně) mi vyplývají jakési spojené nádoby a možné vysvětlení diskutovaného jevu.

Pro Pavla: uvedený případ...pro Pochybovače.
Díky.....Myslím si,že tehdy tenhle výsměch byl docela vzácností,protože jsem viděl v TV nějaké filmy z těch dob,kde byly záběry z tělocvičny a bosí tam byli také.Zato takový film ze současnosti snad nikdo nenatočil,nebo alespoň o tom nevím.
A jinak,co takhle lidi říkají,tak se dříve cvičilo a chodilo bosky po venku daleko více.

Já takhle taky občas cvičívala,bylo to rozhodně příjemnější než mít na nohou ty šílený jarmilky:-)

Pro Pavla: uvedený případ se stal ještě za minulého režimu, bylo to v dost malém městě a onen spolužák dojížděl (nebo docházel?) z blízké vesnice. Učitel tělocviku (tv + profesor češtiny) byl velmi sympatický, tolerantní a tyhle věci nikdy neřešil.

Jinak nevím,jestli je na této diskuzi vhodné se zmiňovat o bosých nohách a sexualitě,protože nikdo nevíme,kdo to čte a může to být jeden z důvodů pro případné puritány ve funkcích proč vytvářet zákazy cvičit bosky.
Prý jsou zákazy na některých školách z důvodu hygieny a případného úrazu.Jenomže za těmito zákazy se někde v pozadí také může skrývat společensky nevhodné a sexualita,což nikdo natvrdo nenapíše.

Stejně nechápu,co se dneska s lidmi děje,totiž z minulosti,kdy bylo skoro běžné a častější lítat bosky,tak nemám pocit,že by vůči chodidlům byli lidi nějak sexuálně zaujatí.
Když to vezmem logicky,tak zjistíme,že máme na trhu čím dál tim více chemicky konzervované potravy a co když tato potrava právě v organismu něco spouští?Moje osobní pozorování vykazuje,že hodně lidí,co trpí nepřiměřeným studem,nadměrně konzumují limonády s kofejnem či různá kafe apod.Málokdo uvědomuje,jaký vliv může mít strava na naší psychiku.Alkohol ovlivňuje chování znatelně,tak proč né i něco jiného(třeba kofejn) a jinak(stud,pocit stresu...)?

Díky PK za hodnotný...Chtěl jsem se zeptat Pochybovače,jak píše o tom spolužákovi co si zul boty a všichni se mu smáli,v jaké to bylo době,jestli ještě za komunistů a nebo už po revoluci a jestli se jednalo o školu na vesnici,maloměstě, velkoměstě?

chodím sem dlouho a váhal...Filipe, byli jste v tom tělocviku v ponožkách, nebo úplně bosí?

Otázka stydlivosti za bosé...chodím sem dlouho a váhal jsem jestli mám svůj přístup sdílet. Díky za předchozí příspěvek, který mne vyprovokoval. Patřím asi do té skupiny. Před šesti lety jsem byl v šesté třídě a při tělocviku venku začlo pršet. Protože někdo neměl suché čisté boty do tělocvičny řekla učitelka, že budou všichno bosí. Měl jsem z toho zážitek. Zaujalo mne, když jsme tam stáli všichni vedle sebe bosi, taky mě to trochu vzrušilo. Do další hodiny nastoupil můj kamarád bos úplně dobrovolně a ptal se, jestli do toho nepůjdu s ním. Váhal jsem, ale vyhrála stydlivost. Od té doby jsem nikdy bos necvičil, ale představoval jsem si, že by se mi to líbilo a vždycky jsem záviděl těm co si přezutí zapomenuli a bosi být museli. Ani teď bych do hodiny bos nešel ale chodím na karate kde jsou bosi všichnia a je mi to příjemný. Souhlasím, že kdyby byl tělocvik naboso povinný neměl bych s tím problémy.