NYKTOFOBIE - STRACH ZE TMY

hehe :D

Ahoj,já se taky hrozně bojím tmy. když jdu večer domu z práce a nikdo nikde není,tak začnu utíkat. je to fakt šílený. myslíte že ten psycholog fakt pomůže?

Těžko psycholog zbaví člověka od návštěv
( duchů ).

Ahoj všichni.Navštovze psycholožku ta vám fakt poradí a nebojte se,všechno zvládete držím vám všem palce.Musíte mít pevnou vůli.Strach překonáte i já jsem sama překonala!tak se zatím mějte!

Já ti věřím. Pak se těžko vysvětluje lékaři proč člověk trpí na nespavost, oni to nepochopí a vypadáš jako hlupák. takže já raději trpím nespavostí v noci, než bych přiznala co je příčinou.

Já když sem byla malá tak mně něco vzbudilo bylo to v noci přibližná půlnoc no a viděla něčí postavu jak poletuje nahoru a dolu byla celá bílá a i malá... Tenkrát mi nikdo nevěřil že si to vymejšlím apod. No o od té doby se hrozně bojím tmy že zase něco takovéo uvidím. A sama nejdu ani na wc. Ale jak říkám nikdo mi nikdy nevěřil a proto to radši ani nikde neříkám =(

ja nemozem spat mam zapalene svetlo ale i tak nemozem spat bjim sa

Jo to už mi někdo umřel..babička.A myslim že to obyčejná nespavost není

A to ti nikdo neumřel, aby tam měl kdo stát.
To co máš ty je obyčejná nespavost, nepřejsi zažít nespavost po něčí smrti. Hrůza ( dějí
se různé věci ).

Ne nejsi v tom sama.Je mi 15 let a strašně se bojím tmy.Když jdu spát tak se musím koukat pořád do tmy jestli tam někdo nestojí.Nemáte někdo radu jak se toho zbavit?Je to hodně nepříjemné

sama v tom urcite nejse ... semnou chodi pritel i na zachod :D

jo bojim se tmy, doma spim když mam puštěnou lampičku, mam problem spát u přátel, protože se bojim jít spát do tmy.. je to občas trochu problém

Já si myslím, že člověk se bojí hlavně tmy proto, že s ní má spojeny určité negativní zážitky nebo postoje. Sama tma ještě nikomu neublížila. Takže to skutečně může způsobit nějaký zážitek z dětství, ale taky třeba ty horory, a kupodivu i televize jako taková. Když člověk neslyší nic jiného, než že někde někdo někoho znásilnil, zabil, rozčtvtil, nakrájel si do guláše a zbaštil a když tyhle hlouposti baští ve dne v noci, pak mu asi nic jiného než strach nezbývá. A pak, ještě: tma sice nikomu neublížila, ale člověk není noční živočich a tma mu působí jisté deprese. Jednak, že v ní špatně vidí, špatně se orientuje a v případném útoku by se skutečně dost blbě bránil. Ale tady jsme u jádra věci, odpovídám především Zuzce a Janě. Televize a to dokonce i česká televize, vytváří v člověku pocit, že se kolem nás děje pouze samé násilí a bezpráví. Člověk, který neuvidí Červenou Karlkulku, nebude se bát vlka nic, dívka, která spatří Sněhurku, uteče i před mateřskou školkou na vycházce, i kdyby tam bylo ze tří čtvrtin děvčat. A to ještě nemluvím o jejím odporu k jablkům, hřebenu a teď nevím, co bylo to třetí. Tím ovšem neříkám, že ten, kdo neviděl Čelisti, jezdí k moři hlavně proto, aby se pomazlil se zřaloky. Ale i tak člověk, který televizi nepodléhá, má veselejší náhled na svět a za komínem hledá maximálně kočku nebo pana kominíka, i když ani jednoho ani druhého jsem tam ještě neviděl.

čauky...tak sem si myslela, že touhle fóbií trpím jen já:-) ale jak vidím, tak ne. Taky mě děsí veškeré temné části. Je mi 17 a doma se až tak nebojím, zalezu pod peřinu a tam se cítím v bezpečí. Ale jedině tak, jinak ne. Když jdu v noci ve tmě, třeba v tmavém parku, kterým musím projít, když jdu domů, tak poslouchám každý zvuk a všude každý stín mě děsí. Poslední dobou se mi to trochu zlepšilo. Protože jak se říká, nejlepší LÉČBA je léčba ŠOKEM:-) O prázkách sem musela jít povinně na brigádu provázet do podzemí... sice tam byli světla, ale musela sem nejdřív projít tmou, abych si mohla rozsvítit. To byly teprv šoky. V takových podzemních místnostech starého válečného bunkru se ozývá hodně zvuků, to mi věřte. Děsilo mě to nejvíc. A to sem tam chodila 3x denně. Takže mi věřte, že ted už je mi o něco lépe:-)Ale jinak, když spím třeba u přítele, tak má tmavou chodbu k záchodu a rozsvítit můžu až na jejím druhým konci. Tak to nezvládám..to chodí se mnou:-)

Mila Dominiko, mne uz 24, a porad mam ty stejne pocity. Nesnasim ten dojem, ze neco ve tme stoji, desim se hlubokych temnych prostor, v noci jsem se odnaucila chodit i na zachod, ani pro piti bychsi nedosla, TV bezi porad, svitim lampickou. Od dveri dokonce skacu do postele, abych neprochazela okolo toho prazdneho mista pod ni. A neni to lepsi :) ma rodina a partner se s tim ale vyrovnali bezvadne, zhasinaji po mne, resi to se mnou, dokonce mi partner poridil do bytu usporne zarovky a svetylka do zasuvek. Zkus o tom doma mluvit, vzdyt jako se nekdo boji pavouku, ty mas strach ze tmy :) nejsi v tom sama.

nebojte ssa nieste sami mam hrozny strah ked chcem ist na WC vzdy si myslim ze ma niekto akoby sledoval bojim sa tmy a sice kamosi rodicia surodenci ma bozbudzuuju mne to nestaci uz to nevladzem aj teraz sa bojim akolo mna je tma nic ine a bojim sa jak keby nieco by bolo zamnou ale vzdy idem do postele a opriem sa na stenu a to viem ze nikto neni zamnou.Napiste mi niekto bojim sa tej tmy niesom jedina viem to ale pomozte . mam strach:(((

i já se bojím ne jsi sam

Taky se bojím tmy i doma

Je mi 16 let a taky mám panickou hrůzu ze tmy nejvíc se bojím když se v noci musím jít napít a musím projít tmou.. mám pocit že tam někdo je že mě sleduje a čeká až se otočím tak se vždy musím všude dívat nemůžu stát zády k tmavému místu... a večer když jsem sama doma musím mít rožlé světlo aby v pokoji nebyla tma... rodiče i sourozenci se mi smějí... není to vůbec příjemné dokonce mi i nadávají že sem hrozná že v 16 letech se bojím tmy a dělají si ze mne srandu... chtěla bych to překonat ale pořád se mi to nedaří... doufám že někdy se mi to snad podaří... je to hodně nepříjemný pocit a ještě když mi doma nadávají... :-( držím všem palečky ať se vám to podaří potlačit a snad se poštěstí i mě a překonám to...

Určitý strach ze tmy je přirozený. I proto, že oko nemá stejné informační vjemy, jako při známém osvětlení. Zkuste si např. uvědomit, že jste se včera probudili do krásného dne "z té tmy" a následující den to nebude jiné. A nebo si můžete zvykat na tmu a zjistíte, že když v ní jste, a plně si ji uvědomíte, není tak temná a neznámá... Je součástí dne, bez ní by jsme si neuvědomovali skutečnou krásu odlesku slunečního svitu a tím i množství barev. Skutečná tma, absolutní tma je jenom v nevědomí a našem vnitřním strachu. Pomyslný útěk před tmou a nebo psychiatrické berličky např. v podobě léků nemají smysl. Tedy pokud nechcete dobrovolně sponzorovat jejich výrobce. Poznejte tmu, překonejte strach, není to jednoduché, ale budete se jí bát výrazně méně nebo vůbec. Nejste s tím sami ... nejste sami. Láska existuje i pro toho kdo je sám.