Oprátka za osm mrtvých - Olga Hepnarová

Když lze dnes sejmout odpovědnost za vraždu odůvodněním, že pachatel je nevinný, protože vraždil ve stavu nepříčetnosti? Viz nedávný případ publikovaný v televizi.

A připustíme-li tuto hypothesu, mělo by to vliv na posuzování její trestně-právní odpovědnosti? O rozdílech mezi chorobou a poruchou bylo na tomto webu již před více než rokem napsáno mnohé.Kdo tedy byl vinen? Olga nebo společnost?Já si myslím, že z Olgy Hepnarové vinu za vícenásbnou vraždu sejmout nelze.

...osobně si myslím, že u Olgy Hepnarové šlo o hraniční poruchu osobnosti: http://en.wikipedia.org/wiki/Borderline_personality_disorder

...Zákon o detenci platí, tuším, od května 2009, takže za tu dobu snad již byl prostor k vytvoření potřebných základů pro jeho naplňování. Praktická aplikace ustanovení o detenci však určitě nebude jednoduchá. Přijmout zákon je jedna věc, to je taková prvotní nezbytnost. Ale správně a důsledně jej uvést v život a jeho ustanovení v praxi realizovat, to je věc druhá. A ne vždy se to beze zbytku daří. Bylo by dobře pokud by se na tomto fóru vyjádřil někdo, kdo má z této oblasti zcela konkrétní zkušenosti.

Simono, inu, nelze než...http://zpravy.idnes.cz/prvni-detencni-ustav-je-pripraven-na-dusevne-chore-pachatele-p5a-/domaci.asp?c=A081215_153215_domaci_cenNevim, zda nakonec funguje ci ne, ale zda se ze detencni ustavy uz se u nas oteviraji.

Četla jsem knihu od Cílka...Simono, inu, nelze než souhlasit s Vaším závěrem "snažit se odstranit ze společnosti všechny faktory, které takové psychicky narušené osoby vytváří...", ale...řekne-li se "A", mělo by také být řečeno "B".Nemyslíte, že i společnost by se měla účinně bránit proti některým jednotlivcům? I když ti za své postižení nemohou, mohou být svému okolí velmi nebezpeční a učinit mnoho lidí nešťastnými. Neměla by jedním z z takových preventivních opatření detence těch narušených osobností, které jsou pro svojí poruchu potenciálními pachateli závažné trestné činnosti?Je hezké stále mluvit o právech jedinců a povinnostech společnosti. Ale neměla by recipročně být brána v potaz i práva společnosti jako celky a brány do úvahy i povinnosti jednotlivců vůči společnosti? Na to se, někdy, pohříchu zapomíná.

http://psychologie.doktorka.cz/aspergeruv-syndrom-prehled-a-diagnosticka-kriteria

Četla jsem knihu od Cílka...A myslíte, že opravdu byla takový otloukánek? Nebyla to jenom její utkvělá představa?

Simono, v podstatě s vámi souhlasím. Myslím ale, že určitá porucha osobnosti byla u Olgy H. přítomna, hodně zla v její povaze bylo. Přečetl jsem si Cílkovu knihu. Je to čtení, které nutí k zamyšlení.

Četla jsem knihu od Cílka "Zabíjela, protože neuměla žít". Čin Olgy Hepnarové nechci omlouvat, protože způsob pomsty, jaký si zvolila, je nesmyslný - vrazit náklaďákem do cizích lidí, o kterých nemohla nic vědět, to podle mého názoru nebyl "správný" způsob "vyúčtování" se společností.Na druhou stranu ale chápu Olgu, která už od malička vyrůstala v agresivním prostředí - otec ji bil, ve škole ji šikanovali - prostě byla otloukánek a to se podepsalo na její psychice. Četla jsem různé zpovědi lidí, kteří s Olgou Hepnarovou přišli do styku, a například její přítel Miroslav D. tvrdí, že se chtěla jít léčit, protože na tom nebyla duševně dobře. Byla si toho však sama vědoma, proto vyhledala odbornou pomoc, avšak tam pomoc nenašla. Musela v sobě dusit příliš negativních emocí, které se v ní za ta léta nahromadily. Neměla kolem sebe žádnou spřízněnou duši. Snad jen ten přítel Miroslav D., ale u něj také nenalezla útěchu, protože její sexuální orientace byla nasměrovaná k ženám. Musela být hodně zoufalá, když se rozhodla k něčemu tak strašnému... Ale taky si svůj trest odpykala. Podle mého názoru je chyba ve společnosti, že dovolí, aby existovalo násilí v rodinách, ve školách, v zaměstnání... Olga si této skutečnosti byla vědoma - cítila se na všechno sama, nenalézala nikde pomoc, a proto v sobě pěstovala nenávist, která jen čekala na příležitost se projevit.S trestem smrti nesouhlasím, ovšem v případě Olgy Hepnarové by naděje na nápravu byla asi utopií. Jestliže má společnost svědomí ničit jednotlivce, pak může bez výčitek svědomí ničit jednotlivec společnost - to byl princip Olgy Hepnarové, který dokazuje, že nešlo o hloupou osobu, ale velmi inteligentního člověka, který bohužel své schopnosti použil jako destruktivní sílu.Snad se tento případ stane zastrašujícím příkladem pro potenciální "následovníky" této mladičké vražedkyně, která skutečně neuměla žít. Neuměla - byla jiná, nedokázala se s tím smířit. Sebevražda jí připadala laciná, proto se rozhodla zabíjet ostatní. Každý čin má však příčinu. Je jednoduché někoho odsoudit, ale pochopit je těžké. Nezastávám se zločinu, ale zároveň se snažím pochopit jednání této citlivé mladé dívky, která si se sebou a světem nevěděla rady. Společnost by měla usilovat o vyvarování se takovýmto zločinům - snažit se odstranit ze společnosti všechny faktory, které takové psychicky narušené osoby vytváří...

Ad / Agent:Je to dost...Tak samozrejme muj postreh je pouze subjektivni a nikomu netvrdim, ze je spravny, nicmene pokud se budu mit moznost bavit se o tomto pripadu s nejakym odbornikem pres psychiatrii a psychologii, urcite se optam, pokusim se to vice rozebrat, a zavery sem pripadne preposlu.

Problem je, ze OH podle vseho...Ad / Agent:Je to dost odvážné a v podstatě dost spekulativní takto nějak zpětně se pokoušet o diagnostiku syndromu, který v době zpracování odborných posudků na obviněnou nebyl znám a tedy náležitě popsán. Co by na to asi řekly tehdejší a co dnešní odborné kapacity a autority...?Možná lze tak nějak retrospektivně se o něco takového pokoušet, avšak retroaktivně to nejspíše nelze.Já osobně bych byl na něco takového co "dost sedí" podle toho, co někdo někde četl, byl dost opatrný.

Od roku 1958 se těla popravených rodinám vydávala, nebo tedy možná zpopelněné ostatky bývaly pozůstalým po popravených vydávány. Předtím, tj. v padesátých létech nikoliv, to bývala těla popravených v krematoriu tajně spálena a popel rozmetán. Jsem tedy zvědav jestli autor podrobných internetových stránek o Olze Hepnarové na "Pantharei" prozradí místo jejího posledního odpočinku v té připravované sekci "Co bylo 12. března 1975 a dál". Pokud to udělá, vytvoří tím kultovní místo pro otevřené i skryté Olžiny obdivovatele. A ti jsou - podle mého skromného názoru - pro společnost potenciálně nebezpeční. Nechme se překvapit.

Kde je vlastně O.H. pochovaná? Jak se to vlastně tenkrát dělalo s těly popravených? Vydávaly se rodině?

Já ji právě čtu. Těžko...Problem je, ze OH podle vseho od detstvi trpela Aspergerovym syndromem, poruchou osobnosti pojmenovanou az v 80tych letech. Proto tezko rict, zda mela stejne podminky jako jeji sestra. Navenek se tak zda, ale tato porucha jako i jine si vyzaduje specialni peci. Vice o Aspergerove syndromu najdete na wikipedii a netu vseobecne. Kdyz si ctu priznaky AS a chovani OH v detstvi (napr. v Oparanech), nemohu si pomoci, ale ten Aspergeruv syndrom na OH dost sedi.

Beru Olgu jako oběť i když...Vážená paní,nevíte jaký byl další osud rodiny O.H?Hlavně jak se daří její sestře Evě.Děkuji L.D.

Četli jste tuhle knihu od...Já ji právě čtu. Těžko soudit nakolik byla oběť. Přijde mi, že spíš než neuměla žít byla prostě nešťastná a nevěděla, kam se vrtnout. Všiměte si, jak si stěžuje, že ji její rodina a okolí akorát "šikanovali", zatímco rodiče tvrdí, že zlobila, přitom měla stejné podmínky a šance jako její sestra. Asi byla oběť ne úplně ideální výchovy a doby, ale neomlouvá to to, co udělala.

Na ten film jsem tak trochu zvědav. Jenom abychom nebyli zklamáni. Myslím my, kteří neprahneme po senzacích, my, jejichž zájem o případ Olgy Hepnarové je seriosní, možno říci vědecký.

Vyšla další knika od R....Rozsirene vydani Opratky za osm mrtvych. Jsou tam nejake nove fotografie a announc na chystany hrany film Hepnariada.

Vyšla další knika od R. Cílka na toto téma. Máte ji někdo? Je to něco dalšího, nebo jenom rozšírené vydání té původní knihy?