Reklama

Crohnova choroba

ruda (St, 4. 10. 2006 - 18:10)

Ahoj Pavlíno a ostatní lidi s crohnem. Hlavu vzhůru a neztrácejme naději třeba se někdy dočkáme úplného vyléčení crohnovy choroby.

Pavlína (St, 4. 10. 2006 - 18:10)

zdravím Rudu a Verču a všechny! No kde jinde bych se měla vypovídat něž tady...vždyť nás nikdo nepochopí. Sme přece jen simulanti.Horší nemoci jsou ale taky lepší, nechci shazovat žádné,ale crohn nebo UC je hnus,někdo se tu ptal na zácpu, tak když dostanu kortikoidy mám třeba jeden den zácpu ale je to jen vyjímečně tak 1x za půl roku, zácpu nemívám, klidový stav u mně znamená asi 4-5x denně stolice.

david (St, 4. 10. 2006 - 10:10)

Tak nazdar lidi s crohnem jak se vede? zdaví vás jeden z vás.

Veronika (Út, 3. 10. 2006 - 19:10)

Ahojyk Jani, na ICQ jsem Ti odpovedela, ale zrovan jsme se minuly, tak tam mas i casy, kdy na ICQ zase budu.
Drzim moc palce Pavlince!Ono bude zase lip, tady si clovek vylije ty depky a pak se jde lip dal.Kdyby jsi si chtela popovidat treba i pres skype nebo ICQ, tak kontakt jsem jiz napsala.
Andreo, to je super pristup, dokud na nej ma clovek silu, tak je to jiste jedna z nejlepsich veci, co muzem delat.Neresit, co si mysli jini, protoze oni neznaji nasi situaci.A je super, ze se muzes venovat holcicce.A zkousela sis s manzelem promluvit?Nekdy to chce zase znova popichnout, clovek si tak nejak zvykne resit veci pohodlneji.Teda ja bych to aspon tak udelala:-)
Hani, u crohna se mohou stridat zacpy s prujmy. Sice asi nejvice prevladaji prujmy, ale neni to pravidlem. jak je to u UC nevim.

ruda (Út, 3. 10. 2006 - 16:10)

Ahoj všichni s crohnovou chorobou, Já si říkám, že jsou horší nemoci a taký si říkám to bude dobrý.
Zdravim Pavlínu, držim ti pěsti ať to všechno zvládneš, napiš jak se máš a pokecáme

janina (Út, 3. 10. 2006 - 15:10)

tak jsem ti napsala na icq

Maci (Út, 3. 10. 2006 - 14:10)

Ahojky, u mě doma si rodina zvykla, že nemůžu jíst všechno, hlavně ty jejich nakládaná masa s česnekem:-))))))))) To je mor, nikdy mi to nechutnalo:-)))))))) Vařím si svoje kašičky, jím jenom rohlíky a další bezezbytkovou stravu. Mě nedělá problém jíst mléčné výrobky, takže ty tvoří 80% mé stravy. Zbytek jsou těstoviny, na tvrdo uvařená vejce, někdy špenát, uvařená mrkev...a výjimečně vařené kuřecí maso.Já nemám průjem, nikdy jsem ho neměla. Mě se nemoc manifestovala přes klouby.Problém se střevy jsem začala mít až tento rok v červenci. Takže jsem se tomu nějak přizpůsobila, spíš si tělo samo řeklo, co chce a co nechce.

Andrea (Út, 3. 10. 2006 - 13:10)

Když jsem skoro 10 let bojovala s tou potvorou byla jsem často psychicky úplně na dně. Z e začátku mě manžel hodně podporoval, ale postupem času mu ten můj problém tak nějak zevšedněl, že to sice bral jako součást mě a našeho soužití, ale taky mě přestal podporovat a často mě nechával vše řešit samotnou. Teď mám za sebou tři operace (tlusté střevo už nemám) a úplně jsem přehodnotila celý svůj život. přestala jsem se litovat a hlavně už od nikoho nic nečekám a snažím se za každou cenu ze života urvat co to jde. Velmi brzo po operacích jsem nastoupila zpět do práce, což mi dává pocit, že mě ještě někde potřebují a taky mám 4-letou dceru a ta mi dodává sílu bojovat. A že okolí se na mě dívá přes prsty a nebo mě naopak jen lituje jsem přestala vnímat.

Hana (Út, 3. 10. 2006 - 11:10)

A prosím tě zácpa u toho asi není, že?

Pavlína (Út, 3. 10. 2006 - 11:10)

jinak s tím sexem, nekdo se na to ptal. nic moc...:-))

Pavlína (Út, 3. 10. 2006 - 11:10)

Verčo,ty kecy taky miluju, no jo ty tvoje chlebíčky a kuřátko,najez se guláče a masiska...většinou maj takový kecy starší lidi u mladých se taky setkám občas s pochopením.občas, u starých lidí a absoilutně, a nejhorší sorta lidí jsou důchodci. ti jsou největší"chudáci"

veronika (Út, 3. 10. 2006 - 10:10)

ted jsem byla o vikendu u pritelovych prarodicu, jsou fajn, akoat mne hrozne nicilo, kdyz mi rikali, ze si musim zvyknout na horskou stravu, ze jsem bleda, s berlemi se do hor nehodim a mam se naucit jist gulas a poradne jidlo, ne ty svoje chlebiky, jinak nemuzu zesilit.Pripadala jsem si totalne nemozne, ale jsem smirena s tim, ze nekomu to nevysvetlim.To bylo ale prvne, kdy jsem se citila hloupe kvuli tomu, ze nejim vsechno jako ostatni.Ve skole ani jinde se setkavam pouze s pochopenim..

veronika (Út, 3. 10. 2006 - 10:10)

Jani, chces se o tom pobavit soukrome?moje ICQ 226017444:-)nebo skype:sheylinka, email tifanny"centrum...
Hani, mne bolelo bricho, ale to jsem pricitala bud menstruaci nebo zrovna necemu spatne snedenemu, taky se mi zhorsil zrak a vyskytla se alergie, malo zeleza a cervenych krvinek mam uz od malicka, aole take to s tim souvisi.Jinak mi na to prisli az kdyz jsem sla za lekarkou s obavou, ze mam hemeroidy, protoze jsem probrecela hodiny na zachode, jak me bolel konecnik. Jelikoz se to mastickami nehojilo, poslala mne doktorka na vysetreni strev, presne na kolonoskopii a tam mi na to prisli.

janina (Út, 3. 10. 2006 - 10:10)

ahoj mám také crohna chci se jen zeptat jak je to s touto nemocí a sexem?chci se zeptat nějaké slečnyx či paní a né mužského děkuji

Hana (Út, 3. 10. 2006 - 10:10)

Můžete mi prosím napsat jak se to u Vás přesně projevilo? Děkuji. Bojím se k lékaři:-((

Pavlína (Út, 3. 10. 2006 - 10:10)

Verčo,díky moc...Rudo je to tak a bud rád že máte rodinnou firmu,mě šikanují kvůli nemoci i v práci. Když sem na neschopence, akorát po mně šlapou...a rodinu to nezajímá,já bych kvůli nemoci nikoho neopustila,zvlášt ne kvůli střevům..

ruda (Po, 2. 10. 2006 - 22:10)

Ahoj Pavlíno je mi tě líto, že tě rodina nepodporuje, musí to asi být těžký nemít v někom oporu ani u svýho manžela.já prácuju v naší rodinný firmě, máme autodopravu, dříve jsem jezdil u nás jako řidič ale teď bych nemohl už bych se tak nesoustředil tak dělám v kanceláři jako dispečer. Kdykoliv ti bude smutno nebo budeš mít nějekej problém napiš ho sem. já ti rád odpovim a pomůžu.

Vzkaz pro Veroniku, dobře vím o čem mluvíš, Před mojí druhou operací jsem taky nemohl skoro chodit, každý krok mě hodně bolel. A máš pravdu Člověk si má vážit, že může normálně chodit a žít . Po mém dvou měsíčnim pobytu v nemocnici jsem se hodně změnil a na svět se dívám jinnýma očima. Vážím si každého dne kdy můžu bejt se svojí rodinou, kterou celou hodně miluju.

Veronika (Po, 2. 10. 2006 - 22:10)

Ahojky Pavli, tak jsem Ti poslala ty poznámky z konference.Teda jak ctu ty vase prizpevky, tak mam pocit, ze zacatek me choroby byl prochazka ruzovymi sady.Jenom dvoulete leceni na mechanicky natrzeny konecnik a pak rovnou kolonoskopie a od te doby jen prasky a odbery:-)Jo, tahle nemoc je proverka partneru, ale na druhou stranu, musi to byt hodne tezke, cimz nechci ale nikoho omlouvat.Ja sveho partnera obdivuju,momentalne mam jeste zlomenou(uz pul roku) nohu, chodim na odsavani tekutiny z kolene a neda se se mnou teda jit poradne ani do kina, ven, proste hodne lezim, spim a jim ryzi:-))Ale vim, ze to bude dobre,a ze si musim kazdy okamzik, kdy je mi dobre uzivat a tesit se z kazde drobnosti.Uvedomte si jak je skvele, ze muzete chodit...

Pavlína (Po, 2. 10. 2006 - 19:10)

tak byl jsi na tom hůř než já to já uznávám.no s manželem máme kvůli mé nemoci taky jenom problémy a vypadá to, že brzo budu taky sama a rodina mně nepomáhá vůbec ba naopak,nemám skoro nikoho,jen tyto stránky,kde si pokecám se stejně "postiženýma". tak já zmrzlinu atd nejím,protože bych po nich šla tak 15x na WC, dělají mi zle, bohužel mně vadí ty věci,kt.miluju...tak jím rohlíky, někdy kuře, ale jinak raději skoro nic, aby mi nebylo blbě. je to šílený někdy bych se nejraději neviděla. a co děláš za práci a jak to snášíš?

ruda (Po, 2. 10. 2006 - 15:10)

Pavlíno život je tvrdej v tom s tebou souhlasim. Kvůli mojí nemoci se semnou rozešla moje přítelkýně, kterou jsem miloval a chtěl jsem si ji v lednu vzít. Víš ono se říká všechno zlý je k něčemu dobrý, aspoň jsem poznal jaká ve zkutečnosti je. Poprvé to bylo v březnu mě dali do nemocnice a ona přijela zamnou skoro až po týdnu, přitom její společnost by mě moc tenkrát pomohla. Musíš si říkat heslo který mě drží nad vodou: TO BUDE DOBRÝ. Já jsem na tom byl možná ještě hůř než ty. Při prvním sprchovaní po operaci v nemocnici jsem omdlel. Pohled na břicho proděravěné po drénech( byli tři, že bych tam strčil palec od ruky) pak řezy přes celý břicho a jestě jsem viděl přes průhlednej pytlík ten vývod. musím hlavně ocenit péči sester v naší nemocnici a doktorů. podporovali mě psychicky a co my jestě moc pomáhá je moje rodina. Matka, bratr s jeho ženou a jejich dětmi mě velmi pomáhají a podporují psychycky. lidé okolo tebe by tě měli také tak podporovat věř mi moc pomáhá. A ještě k tomu stravování prosim tě kde ti řekli, že nesmíš zmrzlinu a jiné věci?

Reklama

Přidat komentář