Bratr ničí všem život
Ahoj
Hele naprosto s tebou...A jakou lekci máš na mysli?
Dobrý den, nevím co mám...Ahoj
Hele naprosto s tebou soucítím. Nemám sice žádnou radu jak tvého bráchu změnit, takoví lidé se mění velice těžko, ale pokud pro něj chceš lekci a život mu ji nedá, musíš mu ji dat ty. Nesmíš to ale udělat způsobem, any si tvůj bratr nemyslel, že je to zrada nebo tak. Hodně štěstí přeje
Kosi
Tohle dělal už Pánbůh - lepší jeden napravený hříšník než tucet spravedlivých.
Vždycky mě zajímalo, proč rodiče pořád upřednostňují problematičtější sourozence. Jako by platila přímá úměra - čím větší zmetek, tím ho mají rodiče radši...
Chápu, že tu radu myslíš...Myslel jsem ji polovazne, polo idealisticky. To by musel provest velkou "certovinu" , aby jej mohli vydedit nebo vyhodit z bytu. Ale to riziko kradezi, vyuzivani tam furt je.
Je to jen jejich syn a synem zustane jako ty a rodice by museli byt velci "ranari", aby pristoupili k tak radikalnimu rezu. Jinak preju hodne stesti a bracha, at se nauci pracovat.
Jestli si myslis, ze ty budes...Chápu, že tu radu myslíš dobře, ale na to by mí rodiče nikdy nepřistoupili.
Mám bráchu-je o rok...Obávám se, že zrovna mého bratra by rodina nezměnila. Spíš mám hrůzu z toho, že by měl mít odpovědnost ještě za někoho jiného, když to nezvládá ani u sebe.
Jestli si myslis, ze ty budes poctive pracovat, a na brachu jednou dojde, ze bozi mlyny melou pomalu, ale jiste, tak tomu never. Pokuste se mu zrusit trvale bydliste, prihlasit na obecni urad, sepsat vsechen majetek doma a urcit co je ci. Nedomnivam se, ze bracha do domacnosti a domku neco pozitivniho prinesl nebo koupil. Muze se stat, ze prijdou exekutori nebo nedej boze, zacne rozkradat spolecny majetek. Premluv rodice, ze na hodne se v dnesni spolecnosti uz nehraje.
Mám bráchu-je o rok mladší,ale není to žádný chudáček.Je stále po kriminálech a až do letošního roku co přišel v lednu domů,si ze života dělal legraci.Křidélka mu zastřihla jedna vychcaná rodinka-cikánská máma s dcerou. Když bráchu v roce 2006 zavřeli,pronesla ta bába,že pro svou dcerušku by zloděje nikdy nechtěla-hle,pravý opak nastal,když se spolu setkali,hned se s mladou vyspal a zůstal u nich bydlet-.No,pro naše to byl šok,o to horší pak,když se v dubnu máma dozvěděla že mladá(19 let a brácha 31) čekají dítě.Jen jsme se nestačili divit.Najednou u sebe bráchu přihlásili k trv.pobytu a domů nesměl vkročit, říkají si Nová rodina-brácha k vůli nim krade,již měl soud,ale ten ho pustil,prý není společenský nebezpečný a je to.Pracoval-sehnat v našem městě práci je nad lidský ůkol,máma mu pomohla-vykašlal se na práci a raději šel krást.Rodinka hodně spotřebuje.
Všichni čekáme co bude dál.
Dobrý den, nevím co mám dělat se svým bratrem. Už odmalička jsme byli úplně rozdílní, já se snažil všeho dosáhnout poctivou cestou a brácha se snažil si co nejvíc užít. Já jsem prošel školou téměř bez problémů, on prolezl s odřenýma ušima sotva základku a pak díky tátovi i učňák, ale celou dobu žije stylem, že na dva či tři týdny prostě zmizí, tahá se po hospodách, diskotékách, apod. odjede si jen tak do ciziny a když mu dojdou peníze nebo si potřebuje odpočinout v lepším případě, v horším vyžehlit nějaký průšvih, splatit dluhy, apod. tak se prostě vrátí domů. Naposledy to cestou dost přepískl a šel si na rok a půl sednout do chládku. Naši mu ale vždycky podali pomocnou ruku, vždycky byli rádi, že se vrátil a je v pořádku, chodili za ním na návštěvy do vězení a jasně, že ho teď vzali zase zpátky, protože nemá kde bydlet a myslí si, že pod jejich dohledem se brácha trochu sklidní a začne žít normálně.
Problém je, že máme dvougenerační domek. Já s manželkou a malou dcerkou bydlíme nahoře a naši dole, teď i s bráchou. Zatímco já se snažím, chodím do práce, abych uživil nejen manželku a dceru, ale abych i přilepšil rodičům za všechno co pro mě udělali, starám se o celý dům a zahradu, kde je pořád co dělat a opravovat, tak brácha se jen válí doma, ostatně jako vždycky.
Od dětství se prostě nic nezměnilo, všichni tu musíme být abychom se o něj postarali a já toho mám prostě dost. Brácha vlastně ještě nikdy pořádně nepracoval, vždycky si našel jen něco cestou, drobné zlodějny, apod. Teď se samozřejmě nesnaží nic najít, protože pracovat nechce a upřímně každý normální zaměstnavatel by z něho zešedivěl, protože zaměstnávat kluka, který je líný jak veš a jeho jediným zájmem jsou značkové hadry, načesané vlasy, klídek a holky není žádná legrace.
Jenže táta se mě teď snaží přemluvit, abych mu ještě pomohl a abych mu sehnal práci u sebe v dílně. Je mi našich strašně líto, jak se pořád snaží, ale s bráchou už asi nikdo nehne. Nerad bych naše zklamal, ale bojím se, že ani já nebudu schopný dohlídnout, aby brácha pořádně zamakal a změnil se. Upřímně, vadí mi, že bych mu měl snad už po sté pomáhat, vadí mi, že u nás bydlí a s ničím nepomůže, je to sice smutné, ale taky bych byl rád, aby dostal alespoň jednou v životě pořádnou lekci a aby se musel postarat sám o sebe. Ale nevím jak toho dosáhnout?
A jakou lekci máš na mysli?Chyba je v opičí lásce rodičů, jen ho podporují, nepřipustí si, že by oni udělali chybu ve výchově a proto hází vinu na Vás, dovolí Vám se starat, makat, ještě jste špatní.
- Odpovědět
Pošli odkaz