Evoluce nebo kreace ?

errore tady mas ty procenta,...Věřit v Boha jako v osobu je pěkná hovadina.

Errore obrat se na profesora...Na tohoto proslulého BEHEMOTA, autora fanatických knih s překonanými a demagogickými argumenty, se rozhodně obracet nehodlám.

errore tady mas ty procenta,...Hm, a teď zapomeň, co jsi vyčetla v jehovistických příručkách, a vyhledej si, kolik vědců (v přírodních vědách) NA SVĚTĚ věří na boha. Zhruba 4 procenta.

Errore obrat se na profesora Behe, tam si pokecas...
Profesor biochemie Michael Behe, který se již řadu let věnuje výzkumu složitých vnitřních pochodů v buňkách, vysvětlil, že ti, kdo učí o evoluci buněčné struktury, nemají svá tvrzení o co opřít. Mohlo dojít k evoluci na molekulární úrovni? Profesor Behe napsal: „Molekulární evoluce není odbornými prameny doložena. Ve vědecké literatuře — v uznávaných časopisech, úzce specializovaných časopisech ani v knihách — nenajdeme stať, která by popisovala, jak došlo (nebo alespoň jak mohlo dojít) k molekulární evoluci jakéhokoliv skutečného, složitého biochemického systému. . . . Prosazování darwinovské podoby molekulární evoluce jsou pouhé řeči.“

errore tady mas ty procenta, kdyz je milujes

Studie provedená v roce 1997 například ukázala, že čtyřicet procent vědců ve Spojených státech věří v Boha jako v osobu. Od roku 1914, kdy byla provedena podobná studie, se tento poměr prakticky nezměnil.

40 snad neni 4

Error je to proste Tvuj nazor, ktery prednesl uz sam Darwin, ale dukazy ve skamenelinach rikaji neco jineho

už v 18.stol.Diderot...Vy fanatici se na to díváte poněkud pokřiveně. Co jsem se tak díval na statistiky, tak mezi (exaktními?) vědci jsou asi 4% věřících na boha. I z tohoto zlomku asi jen 4% věří, že svět v současný podobě byl bohem stvořen najednou, a nikoli evolucí.

Věřit, že existuje bůh, vůbec neznamená popírat evoluci. Onen váš "velký programátor" mohl prostě jen "zajistit" k evoluci podmínky a nechat ji běžet, stejně jako věříte, že nechává běžet naše životy.

kolik vedcu sezenete pro...Fatal error, moje zlatá. Proti evoluci je jen zanedbatelné procento vědců - snad to není ani to procento, a to většinou z náboženských důvodů, že jim víra zaslepuje rozum.

kolik vedcu sezenete pro...už v 18.stol.Diderot řekl,že:"oko nebo křídlo motýla stačí rozdrtit popírače Boha"Stačí prostě jen myslet a za oponou přírody pozorovat program,za kterým můžeme je tušit velkého programátora.

kolik vedcu sezenete pro evolyuci, tolik se jich da sehnat proti, ucelem je pochopit, ze to neni fakt. JE TO PORAD TEORIE, NEDOKAZANA A NEDOKAZATELNA

bud Vas zajima, jak vznikl svet, nebo ne. Pokud ne, pak skocte na jine vlakno

Víš že už jsi s tím únavná?
Jestli chceš každýho vyhnat, pokračuj.

AŤ nezanikne datumčin odkaz, fakt sranda

https://www.youtube.com/watch?v=gS3vp1X6pwQ

Evoluce aneb Ale my jsme tu byli první aneb Proč je nutné mít v boji s evolucí po ruce šampon Head And Shoulders

a je to prace Syzifovska

Drtivá většina zkamenělin ve skutečnosti svědčí o tom, že během dlouhých časových období byly jednotlivé druhy živočichů stabilní. Důkazy nepotvrzují, že by se z jednoho tvora vyvinulo něco jiného. Zcela náhle se objevují živočichové s charakteristickou stavbou těla. A stejně tak náhle se objevují živočichové s úplně novými rysy. Například netopýři s echolokačním systémem zjevně nemají žádného primitivnějšího předka.

Více než polovina hlavních skupin živočichů se podle všeho na Zemi objevila během relativně krátkého období. Jelikož se ve fosilním záznamu tolik nových a jedinečných forem života objevilo tak náhle, paleontologové toto období označují jako „kambrijská exploze“. Kam toto období časově zařadit?

Myšlenku, že všechny organismy pocházejí ze společného předka, podle mnoha vědců podporují zkameněliny. Údajně je z nich patrné, že se z ryb stali obojživelníci a z plazů savci. Je to tak opravdu?

Evolucionista a paleontolog David M. Raup napsal: „To, co geologové v době Darwina i v současnosti nacházejí, nesvědčí o postupně se vyvíjejícím životě, ale o velmi nerovnoměrných či nepravidelných skocích. Druhy se objevují zcela náhle, během existence ve fosilním záznamu vykazují pouze málo změn nebo žádné a pak najednou mizí.

biologove to vubec ted nemaji lehke, cele stoleti zili lide v darwinove omylu a ted tezce z toho vylezt. Tahejye nohy z medu a bezte... To nejde

S Darwinovou teorií společného předka jsou v rozporu i výsledky nejnovějších výzkumů. Například v roce 2009 vyšel v časopise New Scientist článek, v němž byl citován evolucionista Eric Bapteste: „Nemáme vůbec žádné důkazy o tom, že strom života existuje.“30 Tentýž článek citoval slova evolucionisty a biologa Michaela Roseho: „Všichni víme, že strom života je ve vší tichosti pohřbíván. Těžko se ale přijímá to, že potřebujeme změnit celý náš pohled na biologii.“

DARWINŮV STROM PODŤAT

V naší době vědci srovnávali genetické informace desítek jednobuněčných organismů, rostlin a zvířat. Předpokládali, že se tak potvrdí Darwinova myšlenka o rozvětveném „stromu života“. To se ale nestalo.

Na co se při tomto výzkumu přišlo? V roce 1999 biolog Malcolm S. Gordon napsal: „Zdá se, že život měl mnoho počátků. Základ všeobecného stromu života není tvořen jedním kořenem.“ Existují nějaké důkazy o tom, že všechny větve, tedy hlavní skupiny živých organismů, vyrůstají z jednoho kmene, jak o tom byl přesvědčen Darwin? M. S. Gordon dále uvedl: „Tradiční verze teorie společného předka se očividně nevztahuje na říše, jak jsou v současnosti definovány. Pravděpodobně se nevztahuje ani na většinu živočišných a rostlinných kmenů, ne-li na všechny, a asi ani na mnoho tříd v rámci kmenů.“

Taky odborníci:

https://www.youtube.com/watch?v=gS3vp1X6pwQ

Nicméně údaje shromážděné v průběhu asi 100 let při výzkumu mutací obecně, a zejména v průběhu 70 let šlechtění mutantů, vědcům umožňují, aby se přesvědčili o tom, zda mutace mohou vést ke vzniku nových druhů. Po prozkoumání výsledků doktor Lönnig prohlásil: „Mutace nemohou změnit původní druh [rostliny či zvířete] v úplně nový druh. Tento závěr souhlasí se všemi pokusy a výsledky při výzkumu mutací během 20. století a také se zákony pravděpodobnosti.“

Mohou tedy mutace způsobit, že se z nějakého druhu vyvine něco úplně nového? Důkazy svědčí o tom, že ne. Doktor Lönnig na základě svého výzkumu došel k závěru, „že řádně geneticky definovaný druh má skutečné hranice, které nemohou být zrušeny nebo překročeny náhodnými mutacemi“.22

. mýtus: Zdrojem materiálu pro vznik nových druhů jsou mutace. Učení o makroevoluci stojí na tvrzení, že díky mutacím, neboli náhodným změnám v genetickém kódu rostlin a živočichů, mohou vzniknout nejen nové druhy, ale také celé nové skupiny rostlin a živočichů.19

Fakta. Mnoho charakteristických rysů rostlin a zvířat je určeno genetickým kódem. Jsou to jakési stavební plány uložené v jádru každé buňky.* Vědci zjistili, že mutace mohou v případě rostlin a živočichů vést k určitým odchylkám u potomstva