Zážitky z vojny

Typicky v uměleckých kruzích a v byznisu se kouří neustále a postavení lidé si nechají kouřit,je to bonton.A kdo musel kouřit nechává potom druhé kouřit.Většinou jsou to takoví ti nervní rypi s cigaretou a s vizáží neurotickécho cholerického hyperaktivního pošuka typu Černý,kapitalismus takovým lidem přeje.

Kolik lidí muselo vykouřit někomu slastně mlaskajícímu rypáčku,aby měli dveře otevřené a nepřivírali se a clý žiot to bude jejich tajnost,protože by se profesně zenmožnilo topřiznat.Jo kapitalismus je takový,korupce je povolená.

Jak jinak by takový způsob služby mohl fungoat i třeba Izraeli.Tam sice rukují i ženy,ale je to stejný systém.

Kapitalismus nabývá často...Byla férová právě pro svou dvougeneračnost,mazáci se kolektině podíleli na pořádku bažantů.V jiných armádách má větší velení šéf,který aktivně pobízí k šikaně ostatní vojáky na nějakého vojáka.Ten pak spáchá seberaždu.V záklaďácké armádě byla polovina bažantů,takže měli společný úděl,chodili spolu na opušťáky za holkama a časem se stali též mazáky.
Dvoustupňovost rukování dvakrát do roka byla dána kvůli udržení bojeschopnosti.A šikana nebyal bezúčelná,musela se zajistit poslušnost nováčků vv případě bojoého nasazení.

Kapitalismus nabývá často dost perverzních forem.Japonci jsou prý nejperverznějším národemna světě.
Československá lidová armáda opravdu byla z jednou z nejférovějších armád světa.Například v USA armádě je zvvýšená sebevraždenost 20krát.

V japonsku je tato kapitalistická šikana na vysoké úrovni.Zaměstnanec musí dokonce i pít se svým nadřízeným a poku je tento alkoholik stane se jím taky.Zaměstnanci musí dodržovat ikebanu,která je přesné vykonávání práce podle barevných značek,ráno musí cvičit kolektivním útvaru synchronizovaní zdraotní cviky(nepřipomíná vám to spartakiádu).Kapitalismus není tolik odlišný od socialismu.Ne v šikaně lidí
Prodavačky v liedlu a kauflandu musí nosit poku mají menstruaci čerený šátek na paži.Jindy zas nesmí dlouhé doby prodavačky močit.Jsou jim sebrány židle a musí stát.

Kdo ví, jak to bylo....Vojenský psycholog a kaplan je něco jako lampasák za komunistů,Dělal na lidi posudky.V kapitalismu se to zase vrátilo firemním psychologem,SS managementem(případný název).Lidi to zkrátka neměli jednoduché.V kapitalismu tenhle způsob korupce je běžný.Běžně české holky chodí spát s zahraničními manažery a u mužských profesí uměleckého typu to nebude jiné.zvláštní je ,že to probíhalo přímo na hradě pod bořka šípka blikajícím rudým srdcem.Kapitalismus je ráj pro kurvy.Za komunistů by se tohle stát nemohlo,ne sexuální šikana v armádě.

"U Hradní stráže jsem...Kdo ví, jak to bylo. Většina vojáků však jistě netouží být kouřena nějakým vojenským psychologem, a to ani za alkohol.

Navíc to, že šlo z jeho strany pouze o aktivní felaci, a nic jiného, tvrdí v daném úryvku jen on sám.

Nedělám si sice velké iluze o tehdejších orgánech činných v trestním řízení, nicméně vysvětlovačky toho člověka mě nějak nedojímají.

A nebyl to jistě jediný případ homosexuálního zneužívání vojáků základní služby u nás.

"U Hradní stráže jsem působil 6 let. To, že jsem gay, věděli důstojníci a vojáci základní služby, ale bylo to na úrovni takzvaného veřejného tajemství, nebo na úrovni informace - jako že je někdo rozvedený, nebo vdovec. Nebyla tam ani narážka nebo náznak směřující k nějaké diskriminaci. Pracovně na moji osobu nebyla žádná stížnost.

Hlavní problém byl, že se požíval alkohol v kasárnách (ale po pracovní době) a že se "to" dělo v kasárnách (také po pracovní době). To se nevědělo – oficiálně. To byla ta moje největší vina, které jsem si vědom. Ale platí: „Když se penis postaví – tak se rozum zastaví.“

"To" se dělo i v Bílém domě za prezidenta Clintona. Jde o morálku. Jsem si toho plně vědom. Když chtěla společnost trestat mne za morální hřích, tak to by měla trestat každou manželskou nevěru, každý sex na pracovišti – heterosexuální, každou oslavu narozenin nebo svátku na pracovišti s konzumací alkoholu.

Dokonce všechny rauty prezidenta na Hradě jsou v pracovní době a s přípitkem šampaňského. To není konzumace alkoholu na pracovišti? Na pracovišti prezidenta? Jak to vypadá všude jinde? V kancelářích redakcí, v kancelářích advokátů a soudců, v parlamentních kuloárech? Tam se neťuká skleničkami a nevznikají osobní vazby, které někdy končí sexem? Proč je každý pohoršený, že se to dělo právě u Hradní stráže?

Všichni vojáci byli samozřejmě plnoletí a nebyl jsem jejich nadřízený, takže z "toho" nemohli mít žádné výhody a dělo se "to" dobrovolně – z jejich pohledu to bylo z nudy, nebo že jednoduše potřebovali „vystříknout“, když nemohli týden či 14 dní na vycházku. Neb to měli domů pět hodin rychlíkem – Ostrava, Morava… Jinak pro dokreslení – většina z vojáků byla v občanském životě vyučena. Zedníci, truhláři, nebo číšníci. Také jsme společně „obíhali“ hospody po Praze, kde jsem útratu platil já, protože oni brali měsíční „žold“ kolem 500 Kč.

I když jsou už všichni dávno v civilu a každý z nich má holku, nebo je už ženatý, tak se příležitostně potkáváme.

Celá aféra vznikla proto, že vojáci měli být kázeňsky potrestáni za konzumaci alkoholu v kasárnách. Nepili jenom se mnou - po pracovní době chlastali i samostatně na ložnicích.

Takže ti, co ke mně nechodili, anonymně „udali“ ty, kteří ke mně chodili. S dovětkem, že jsou to buzeranti a chodí si ke mně kouřit péra.

Nařčeni vojáci se samozřejmě bránili, že nejsou žádní buzeranti, že každý z nich má doma holku…

Kázeňský trest za alkohol v kasárnách měl postihnout i je. Někteří měli do civilu měsíc a v případě kázeňského trestu by to museli „nasluhovat“...

V tomto stádiu se dostal incident k policejnímu vyšetřovatelovi.

Výslechy probíhaly tímto stylem:
Topolovský je ve vazbě, pak ho zavřou na osm let - tak povídejte. Jste homosexuál?
Ne.
Požíval jste alkohol v kasárnách dobrovolně, nebo vás pobízel?
Pobízel.

A v protokolu se pak objevilo – přivedl je do stavu opilosti a pak je znásilnil – orálně.

Už samotný pojem „orální znásilnění“ vyvolává úsměv . To by chtěl každý chlap třikrát denně. V trestním zákoně se "to" objevilo až po novele v roce 2001, kdy tam byl nově dán pojem orální znásilnění, a aby nebyly takto „postižené" jen ženy, tak se zavedl stejný trestný čin i pro muže.

Pak vyšetřování pokračovalo tak, že když jsem ještě byl ve vazbě a noviny byly plné článků o zrůdě a perverzním psychologovi, tak vojenská policie vyslýchala dva vojáky za krádeže a kouření marihuany v kasárnách. Na závěr se jich nejspíš zeptali : "A co, vás Topolovský neznásilnil? Možná by to pro vás byla polehčující okolnost s tou marihuanou.“ A vojáčkové: "Jasně, nás taky." Tak se objevila ve spise jejich výpověď tohoto stylu:
Kdy jste u něho byl?
Někdy v únoru.
Který den v týdnu to byl?
Nevím.
Kolik bylo hodin?
Nějak odpoledne nebo večer.
Jak dlouho jste tam byl?
Nevím, možná hodinu nebo dvě.
O čem jste si hodinu nebo dvě povídali?
Nevím, o problémech na vojně.
Kolik jste toho vypil?
Asi půl litru vodky.
A co pak?
Pak jsem usnul a když jsem se vzbudil, tak mi kouřil péro.
Co jste udělal?
Vstal jsem a odešel.
Proč jste to nikomu nehlásil?
Nevím.

A byla z toho další dvě obvinění za znásilnění.

Když byl soud, tak až na ty dva v podstatě všichni řekli pravdu. Ale formulovali to tak, aby oni sami nebyli stíháni za křivou výpověď. Nejlíp to na plnou hubu řekl jeden Ostravák. Když se ho ptali: Věděl jste, že je to homosexuál?, odpověděl: To věděli všichni.
A proč jste za ním chodil po pracovní době?
A proč né, na pokec.
Konzumovali jste alkohol.
Ano.
A proč?
Proč né, když to bylo zadarmo...
Jste vy sám homosexuál?
Ne.
Měl jste s ním pohlavní styk?
Ano, ale jenom orální.
Proč?
No, ušima mi to nevyteče.

"U Hradní stráže jsem působil 6 let. To, že jsem gay, věděli důstojníci a vojáci základní služby, ale bylo to na úrovni takzvaného veřejného tajemství, nebo na úrovni informace - jako že je někdo rozvedený, nebo vdovec. Nebyla tam ani narážka nebo náznak směřující k nějaké diskriminaci. Pracovně na moji osobu nebyla žádná stížnost.

Hlavní problém byl, že se požíval alkohol v kasárnách (ale po pracovní době) a že se "to" dělo v kasárnách (také po pracovní době). To se nevědělo – oficiálně. To byla ta moje největší vina, které jsem si vědom. Ale platí: „Když se penis postaví – tak se rozum zastaví.“

"To" se dělo i v Bílém domě za prezidenta Clintona. Jde o morálku. Jsem si toho plně vědom. Když chtěla společnost trestat mne za morální hřích, tak to by měla trestat každou manželskou nevěru, každý sex na pracovišti – heterosexuální, každou oslavu narozenin nebo svátku na pracovišti s konzumací alkoholu.

Dokonce všechny rauty prezidenta na Hradě jsou v pracovní době a s přípitkem šampaňského. To není konzumace alkoholu na pracovišti? Na pracovišti prezidenta? Jak to vypadá všude jinde? V kancelářích redakcí, v kancelářích advokátů a soudců, v parlamentních kuloárech? Tam se neťuká skleničkami a nevznikají osobní vazby, které někdy končí sexem? Proč je každý pohoršený, že se to dělo právě u Hradní stráže?

Všichni vojáci byli samozřejmě plnoletí a nebyl jsem jejich nadřízený, takže z "toho" nemohli mít žádné výhody a dělo se "to" dobrovolně – z jejich pohledu to bylo z nudy, nebo že jednoduše potřebovali „vystříknout“, když nemohli týden či 14 dní na vycházku. Neb to měli domů pět hodin rychlíkem – Ostrava, Morava… Jinak pro dokreslení – většina z vojáků byla v občanském životě vyučena. Zedníci, truhláři, nebo číšníci. Také jsme společně „obíhali“ hospody po Praze, kde jsem útratu platil já, protože oni brali měsíční „žold“ kolem 500 Kč.

I když jsou už všichni dávno v civilu a každý z nich má holku, nebo je už ženatý, tak se příležitostně potkáváme.

Celá aféra vznikla proto, že vojáci měli být kázeňsky potrestáni za konzumaci alkoholu v kasárnách. Nepili jenom se mnou - po pracovní době chlastali i samostatně na ložnicích.

Takže ti, co ke mně nechodili, anonymně „udali“ ty, kteří ke mně chodili. S dovětkem, že jsou to buzeranti a chodí si ke mně kouřit péra.

Nařčeni vojáci se samozřejmě bránili, že nejsou žádní buzeranti, že každý z nich má doma holku…

Kázeňský trest za alkohol v kasárnách měl postihnout i je. Někteří měli do civilu měsíc a v případě kázeňského trestu by to museli „nasluhovat“...

V tomto stádiu se dostal incident k policejnímu vyšetřovatelovi.

Výslechy probíhaly tímto stylem:
Topolovský je ve vazbě, pak ho zavřou na osm let - tak povídejte. Jste homosexuál?
Ne.
Požíval jste alkohol v kasárnách dobrovolně, nebo vás pobízel?
Pobízel.

A v protokolu se pak objevilo – přivedl je do stavu opilosti a pak je znásilnil – orálně.

Už samotný pojem „orální znásilnění“ vyvolává úsměv . To by chtěl každý chlap třikrát denně. V trestním zákoně se "to" objevilo až po novele v roce 2001, kdy tam byl nově dán pojem orální znásilnění, a aby nebyly takto „postižené" jen ženy, tak se zavedl stejný trestný čin i pro muže.

Pak vyšetřování pokračovalo tak, že když jsem ještě byl ve vazbě a noviny byly plné článků o zrůdě a perverzním psychologovi, tak vojenská policie vyslýchala dva vojáky za krádeže a kouření marihuany v kasárnách. Na závěr se jich nejspíš zeptali : "A co, vás Topolovský neznásilnil? Možná by to pro vás byla polehčující okolnost s tou marihuanou.“ A vojáčkové: "Jasně, nás taky." Tak se objevila ve spise jejich výpověď tohoto stylu:
Kdy jste u něho byl?
Někdy v únoru.
Který den v týdnu to byl?
Nevím.
Kolik bylo hodin?
Nějak odpoledne nebo večer.
Jak dlouho jste tam byl?
Nevím, možná hodinu nebo dvě.
O čem jste si hodinu nebo dvě povídali?
Nevím, o problémech na vojně.
Kolik jste toho vypil?
Asi půl litru vodky.
A co pak?
Pak jsem usnul a když jsem se vzbudil, tak mi kouřil péro.
Co jste udělal?
Vstal jsem a odešel.
Proč jste to nikomu nehlásil?
Nevím.

A byla z toho další dvě obvinění za znásilnění.

Když byl soud, tak až na ty dva v podstatě všichni řekli pravdu. Ale formulovali to tak, aby oni sami nebyli stíháni za křivou výpověď. Nejlíp to na plnou hubu řekl jeden Ostravák. Když se ho ptali: Věděl jste, že je to homosexuál?, odpověděl: To věděli všichni.
A proč jste za ním chodil po pracovní době?
A proč né, na pokec.
Konzumovali jste alkohol.
Ano.
A proč?
Proč né, když to bylo zadarmo...
Jste vy sám homosexuál?
Ne.
Měl jste s ním pohlavní styk?
Ano, ale jenom orální.
Proč?
No, ušima mi to nevyteče.

Komunistická základní vojenská služba, a na ní navazující záložácká vojenská cvičení, byly ve skutečnosti obrovskou národní tragédií.

Kvanta mužů zde byla rozmanitě týrána, ponižována, nucena k sebevraždě, nebo i aktivně zabíjena.

A co je neméně hrozné, je i skutečnost, že tyto oběti byly položeny v zájmu sovětské hegemonie a komunistického režimu, strašných a zločinných to politických realit, které šly proti skutečným zájmům většiny, ne-li všech, takto zotročených, podobně jako jejich nejbližších rodinných příslušníků, přátel i ostatních spoluobčanů.

to je hodně špatný...> O vojně se baví jen vygumovanci.

A proto jsi sem též zavítal, malý Jardo :D

Jo,tak byla to...Já myslím, že "amatérsko-profesionální" armáda mohla hrát - aspoň teoreticky - pozitivní roli zejména na počátku 90. let, kdy jsem sloužil i já.

Rozpadající se Československo, a nově vzniklá samostatná ČR, byly relativně chudé a extrémně neochotné své ozbrojené síly okamžitě profesionalizovat. Země ještě nebyla v NATO ani EU, a v Moskvě se přitom dvakrát uskutečnil pokus o převrat, který by měl - v případě úspěchu - velmi vážné důsledky. Navíc nebylo ani zcela jasné, zda se dělení naší tehdejší federace neuskuteční podle jugoslávského scénáře.

Vážné bojové nasazení československých, respektive českých, ozbrojených sil se tak tehdy nejevilo jako zcela nemyslitelné.

Paradoxně, právě v této době byla armáda i v nejdesolátnějším, nejzkorumpovanějším a nejméně bojeschopném stavu. Byla to jen de facto organizace domovníků a uklízeček, vedená skutečnými karikaturami ministrů obrany Dobrovským, Baudyšem či Holáněm.

Jo,tak byla to... to je hodně špatný názor, protže o tom nic nevíš. Nikdo nikoho nešikanoval v práci že nebyl na vojně, pokud mu to někdo dával nejevo tak jedině z legrace. V naší třídě bylo esdm nevojáků. nepama tuji že nby jim někdo něco řekl, urážel anebo pro modoru knížku vyčítal. pokud se práci někdo bavil o vojně, tak to byl obvykle nějaký člověk, který neměl žádné velké zájmy, snad jedině sběr hub. Protože my se o vojně vůbec nebavíme, jediná řeč na téma vojna je ženský, píchání a podobně. Jinak nás nic jiného nezajímá. Na hranicích bylo spousta spolužáků a jediné co vím kde kdo sloužil a kolik měl opušťáků. A pokud vím tak žádný z kamarádů co nebyl na vojně nepláče že byl o něco ošizen. V určitém věku je pak naprosto jedno u čeho jsme sloužili. O vojně se baví jen vygumovanci.

Někteří lidé rádi soudí... jé ty jsi blbej jak cedník na sračky, vždyť ty si odporuješ, sám říkáš že někteří lidé rádi soudí jiné a přitom ty tu pořád bliješ na druhé jak si nechali líbit sexuelní šikanu, plivání do jídla. Neustále se opakuješ a kdyby ti nikdo neodepsal tak tu zůstaneš sám a ještě ty kráve blbej si klidně dovolíš napsat že to je tvoje diskuze. Ty jsi neskonatelně ubohej vůl. tečka , konec a nebudu se s blbem už vůbec dohadovat, sám píšeš hovadiny, vždyť ty o vojně víš akorát slepičí prd.

S komínky do stropu a...Někteří lidé rádi soudí jiné, i když v jejich situaci nebyli. Někdo jiný než ty by však, na druhou stranu, možná hodnotil deset let starou minulost s trochou odstupu a vyváženosti.

Pokud pak jde o tu sexuální šikanu, nejsem si tak úplně jistý, že automaticky vedla k prokurátorovi - zejména ne před rokem 89. Záleželo vždy na konkrétní konstelaci.

Obecně však tu byl hlavně záklaďák od toho, aby se podílel na obraně sovětského bloku a domácího komunistického režimu, a daleko méně sovětský blok a komunistický režim, aby chránil záklaďáka.

Rovněž velitelé menších jednotek i politruci měli tendenci podobé průsery spíše ututlávat, jelikož v opačném případě se na ně vztahovala "velitelská a politická odpovědnost" za ně, která pro ně mohla mít kázeňské důsledky, a nepřidávala jejich kariérovým vyhlídkám.

Já říkám ,že vojna mi...Jé, ty jsi ale trapnej. Už jsi to sem psal včera. Pro mne jsi ubožák na entou.

Já říkám ,že vojna mi...Flusání do jídel a polévek nepochybně zoceluje charakter nedobrovolných konzumentů podobně ochucených poživatin, svatá to pravda. Aspoň někdo se tam pobavil a získal oprávněný pocit vychovatelské užitečnosti. Jinak však už byl ten tvůj rok 2004 dost o ničem.

Jsou tu však i starší pamětníci, zejména pak z komunistických dob. Byli použiti na obranu sovětské okupace a domácího komunistického režimu, a bojí se přiznat, že to z nich vůbec neudělalo chlapy, že jim to vůbec neprospělo, a že mají všechny důvody se cítit poškozenými. Místo toho se jen snaží frajeřit, s jakým přehledem to prý všechno zvládli, a nalhávají sobě i jiným, že je toto jejich otroctví (nejednou doplněné i sérií pozdějších záložáckých cvičení) vlastně paradoxně i zocelilo a dobře připravilo pro zbytek jejich života. Co nemůžeme změnit, to si holt aspoň opředeme snůškou lží, polopravd a selektivních paměťových oken.

Zajímavé by ale bylo slyšet, co by absolventi komunistické základní vojenské služby naopak říkali, kdyby se jim (hypoteticky) naskytla šance požadovat finanční kompenzaci za své tehdejší vnitrostátní "totální nasazení".

Mám dojem, že v takovéto situaci bychom všichni dodatečně žasli, co všechno se v tehdejších kasárnách, na buzerplacích a cvičištích vlastně dělo.

Nejeden z mužů v letech,...jak to můžeš vědět? já vím že nejeden muž řekne už by ten náš kluk šel na vojnu, nebo škoda že už není vojna povinná, a tak podobně! já bych například dal nevím co aby ten náš chytrolín, bojovník z her na počítači šel na vojnu a tem ho pořádně nějaký zelený mozek zjebal, protože by se mu konečně rozsvítilo v makovici.
vojnu jsem překroutil dobře, nemám z ni trauma, tak jeko asi většina, vojnu jsem odbýval jak jen to šlo, něco vzala ale hodně i dala.

Nejeden z mužů v letech, kteří označují svoje zelená léta za "nejkrásnější období svého života", by si nicméně nepřál, aby na vojnu museli jít jeho synové nebo vnuci.

A to i přesto, že si tam on sám osvojil spoustu užitečných pořádkumilovných návyků, že tam "poznal lidské charaktery", že tam získal nové užitečné kvalifikace, osvojil si řadu nových technických znalostí a dovedností, nebo dokonce i výtečně porozuměl například problematice šíření elektromagnetického záření.

To jsou ty paradoxy...