Tragédie lidského života

Být člověkem obecně je strašné, ale být mužem je strašné tuplovaně.

Jediné zásadní výhody muže snad tkví v tom, že má o trochu snazší močení (nebo aspoň donedávna měl, dokud nebyl vynalezen urinačně advaginální umělohmotný nástavec), že nemenstruuje a nerodí, a méně často bývá sexuálně znásilňován.

Jinak to už jsou vpodstatě jen samá negativa. Společnost lidi, kteří se narodili s klobáskem a cibulkami, za toto tvrdě trestá, stanovuje jim prakticky nesplnitelné výkonnostní normy, za naplňování těchto norem je jen málo odměňuje, ale za jejich nenaplňování je naopak přísně postihuje.

Mezi muži je jen mizivé procento silných samců, kteří jsou charismatičtí, bohatí, mocní, a každá jim dá, a drtivá většina nuzáků-mrzáků, kteří jsou od života a od ženských buď ignorováni, nebo fackováni a peskováni prakticky na každém kroku, a nemůžou si svobodně prakticky ani uprdnout, natožpak souložit podle svých představ.

V důsledku toho všeho pak není vůbec divu, že na každou jednu osobu narozenou se škatulí, která si nechá přidělat umělou klobásku, připadají zhruba tři lidi narození s klobáskou, kteří si ji nechají uříznout, aby měli místo ní škatulku.

Pravdivé je to slovo:...Je jasné, že mnozí lidé a zatím naštěstí většina mají mikrobiom, který má působení na jejich mozek takový, že tragédii lidského života nevnímají a neprožívají tak jako ty. Dokonce i někteří, kteří dle svých objektivních životních podmínek by mohli hovořit o tragédii, žijí celkem spokojený život. Na proti tomu opravdu někteří již ve fázi svého života, kdy mají vše a nic jim nechybí, propadají černým myšlenkám.

Asi to bude předmětem dalších výzkumů, jak pravě na tomto se podílí střevní mikroflóra, která co do počku buněk 10x překračuje naše lidské buňky a má vliv na náš mozek.

je jedna z nastavení systému, která člověku spíš škodí. Neumíme se lepšit podle vlastních představ o svém životě ( jsem lepší než jsem byl před měsícem, rokem ), ale co máme lepšího nebo co zvládneme líp než někdo jiný. Z toho vznikají stresové situace, které se stále nabalují, až se ocitáme ve vleku módních trendů a představ korporací.

Pravdivé je to slovo:...by bylo vhodné tu tragédii lidského života řešit na vláknu o Ježíšovi, tam jsou lidé plni nadšení, jak jim Ježíš v životě pomáhá a jak je s ním krásný život, jak je naplňuje duchem svatým ap.

Ač je totiž strašný...Pravdivé je to slovo: chlapci a muži bývají daleko častěji popravováni, mučeni, vězněni, podrobováni nuceným pracím, nuceni k plnění protivných organizačních úkolů nebo neprávem viněni z čehokoli včetně znásilnění než dívky a ženy.

I dvorní dámy však se*ou.

A kdo se*e, ten vlastně pohřbívá do záchodové mísy i mikročástice, které ještě nedávno byly jeho součástí, a spolukonstituovaly třebas i jeho mozek.

Specifickou tragédií inteligentních lidí je pak samozřejmě jejich soustavné nepochopení ze strany hlupáků. A těmi hlupáky zdaleka nejsou jen prostoduché blondýny. Mnozí z nich mají i cibule a klobás mezi nohama. Často je to velmi úmorné a frustrující, a taky to končí jenom smrtí. I o tom vím svoje.

Já jsem toto vlákno jenom založil.

Lidé, kteří neumí ničím přispět, a jen kritizují druhé, jsou dalším z mnoha tragických jevů v běžném lidském životě. Jsou to de facto pijavice a paraziti - chtěli by být jenom zadarmo baveni, ale sami nemají čím přispět.

Co se dá čekat od D.

že se ta diskuze zvrhne v nesmyslné pitvání kravin. Ach jo.

Ač je totiž strašný obecný úděl jak muže, tak i ženy, muži musí, zpravidla narozdíl od žen, ještě navíc i bojovat, štípat dříví v tuhých mrazech, těžit uhlí a uran v šachtách a štolách, a koledovat si o šlak na stresových dispečerských a manažerských postech. A jako podnikatelé či rozvádění manželé jsou vystaveni na milost a nemilost sadismu svých rozvoduchtivých manželek, bestiálních úřednic z berňáků a sociálek, hyenistických soudkyň a prokurátorek i cynických me-too-isticko-feministických aktivistek.

Zatímco ženské si válí šunky v interiérech, muži trpí v nepohodlí exteriérů i v mrazivých časných ránech. Zatímco muži musí testovat své plány a ideje v nemilosrdné konfrontaci s realitou přírody i cizích nepřátelských kultur, etnik a národů, ženy si mohou dovolit testovat své muže.

Jsouce takto nemilosrdně biti na všech stranách, není divu, že muži v průměru i umírají daleko dříve než ženy, a to typicky po životě plném nepohodlí, nuceného sebepřemáhání, strašlivých rizik a velikých obětí.

Nevím jak vy, ale já bych to skoro viděl tak, že muži jsou, je-li to vůbec možné, ještě o trochu tragičtějším pohlavím než ženy.

I lidská látková výměna s okolním prostředím je velmi tragická.

Člověk - to jsou ve své podstatě jen a pouze konkrétní mikročástice, ze kterých v ten který okamžik sestává. Potíme-li se, kálíme či močíme, exkrementujeme se tak de facto ze své vlastní podstaty, takže do pár týdnů v nás zůstává jen menšina mikročástic z těch, které nás konstituují tady a teď.

Skutečná životnost člověka tak nejsou desítiletí, nýbrž jen týdny. Za pár týdnů už bude každý z nás (s výjimkou těch, co se dají do té doby zmrazit či mumifikovat) z 90 a více procent rozptýlen ve světových půdách. vodstvech, atmosféře.

Tady je obzvláště tragická árie "Lascia ch'io pianga" z Händelova "Rinalda":

https://youtu.be/oJJnhp2CYnk

Nechceš-li Alenko vnímat...A odkdy není alkohol taky droga?

Nechceš-li Alenko vnímat život objektivně, je dobré s sebou nosit lahvinku slivovičky, potom se to bude vnímat subjektivně. Nač shánět drogy a jiné svinstvo, když je to mnohdy trestné a taky nebezpečné, než si jít do krámu koupit flašku alkoholu? My Češi jsme beztak vypitý národ a když ne vypitý národ, tak jsme na antidepresivech. A z toho plyne fakt, že objektivně vnímá svět málokdo z nás.

A není to všechno jenom v...: Co je tragického na životě, kdy ho člověk prožije dle svých představ a pak má i stěstí, že důstojně zemře?

Jsou představy a představy. Nicméně realita života se vymyká lidským tužbám. Každý zemře, a kdo to nezvládne v útlém mládí, ten si musí protrpět přinejmenším ještě i postupné opotřebovávání, stárnutí a debilizaci svého organismu. A to i tehdy, jedná-li se nyní třebas o mladého, krásného, maximálně zdravého, výtečně sexuálně vybaveného a všestranně talentovaného miliardáře bez jakýchkoli vulgárních starostí. A převážná většina lidí nejsou mladí, krásní, maximálně zdraví, výtečně sexuálně vybavení a všestranně talentovaní miliardáři bez jakýchkoli vulgárních starostí.

Kanada šílí,až budete...Takový kultivovaný witch hunt. Těch zájmen, kterými chtějí být různí ne-muži a ne-ženy oslovováni, je už hodně, a politkorektníci by chtěli každého nutit, aby se učil případně i jejich množná čísla a nenominativní tvary. Ten Peterson pokud vím hrozí nebo hrozil, že pokud dostane pokutu za ignorování těchto zájmen na univerzitní půdě (pokutu to, jež by byla soudně vymahatelná), raději než aby ji zaplatil si vybere vězení za pohrdání soudem, a dostane-li se kvůli tomu opravdu do vězení, bude tam ještě i držet hladovku.

Na přeposlech toho kárného rozhovoru s tou vysokoškolskou pedagožkou jsem si sice vyhradil jen několik minut, ale pochopil jsem z toho, že její inkvizitoři vůbec neuznávají, že jejich politkorektní postoje a pravidla mají legitimní opozici, a v Jordanu Petersonovi spatřují jen osamělého exota, jehož názory si ta pedagožka podle nich vůbec neměla dovolit při své přednášce prezentovat.

Dobré video, lepší než...A není to všechno jenom v naší hlavě?
Jsou lidé, kteří jsou tragédi z každé pitominy a jsou lidé, kteří jsou optimisté i v těžkých situacích?

Co je tragického na životě, kdy ho člověk prožije dle svých představ a pak má i stěstí, že důstojně zemře?

Kanada šílí,až budete mít čas koukněte sem a na odkazy:

https://svobodnakultura.wordpress.com/2017/12/11/incident-na-laurierove-universite-levice-cisti-akademii/

Mě nedávno zaujal názor, že objektivně vnímají život lidé s mírnou depresí. Že prostě ti free ho vnímaj zkresleně, protože fakt nejde o nějakou procházku růžovou zahradou. Blbé je, že dneska se takový přístup prosazuje a očekává. Měli bychom být mladí, krásní, úspěšní a stále s dobrou náladou. Takové typy znám a závidím jim to. Na druhé straně různě čtu o opravdových tragédiích, ztrátách, to by si jeden taky měl uvědomovat. Že sice není veselo, ale mohlo by být mnohem hůř.