Ženám známé trable při cestování-hledání WC

já doběhla na poslední chvíli do McDonaldu, tam zase mají zábrany, které se otočí po vhození 10 kč mince. Měla jsem jen 2x5 kč, tak jsem honem (prodavač měl čas, tak moc nespěchal a ještě s někým vzadu komunikoval) šla rozměnit, no, bylo to v poslední vteřině, ale zvládla jsem to! Od té doby v peněžence nechávám desetikorunu a teď, jak čtu, si budu nechávat i pětikorunu.

me se to stalo na nadrazi v prostejove maji tam zachody na zamek a jak nehodis petikorunu tak mas smulu , ale to jsem nevedela byla sem ve meste a jela ke kamosce uz ve meste se mi tak chtelo ale nebylo kde, sem tak tak dosla na nadrazi a najednou toto, zak sem tam chvilku sebou mlela skakala atd vsichni uz asi tusili a taky jo uprostred nadrazi sem byla uplne durch, holky takovej trapas bych nikomu neprala, sla sem tam za roh a cely den sem cekala nez to trocu uschne, to me je 38 let a stara kaca tak zariskuje uz nikdy vice ,, snad ne to uz bych neprezila

ja jsem se pokadila tuho bylo me 17 let sedela jsem u pc a nesla jsem na zachod cekala jestli jeste chvili vydrzim a najednou jsem si prdla napred me upadla klobasa a pak tuhe jelito .nedobehla jsem

Posereš se jen když máš: problém se slinivkou - tučné a sladké kafe, nebo se žlučníkem - dáš si smažák s tatarkou, nebo máš střevní chřipku. Pak je to vodový průjem a tam se nevyřeší NIC než honem domů a do sprchy a příště tolik nežrat.

Tadz je stranka se spoustou curacich videi>
http://don-des.dk/ph_clips/index.html

Anonymka je nadrženej magor-chlap....kterej tu hledá společnost aby si moh honit péro u hoven ...nereagujte.
Píše jen sám sobě pod různými nicky ...zalez podělanej úchyle.

Ráda bych položila kontrolní otázku
osobám které se zde bud sami označují jako prase/ a mají pravdu v tomto případě/, popř těm ještě méně vyspělejším--- prasátkům , kteří se zatím podepsuji jen znaky např ,, nebo,,, nebo BLÉÉÉ apod./časem se naučí i podesat a nějak i vyjadřovat, budu držet palečky/
Jde o toto--v diskusi kdosi napsal úvahu přibližně v tomto smyslu--,,Muži jsou ve výhodě , protože se nosí volné kalhoty a tedy když se podělají, nikdo bouli vzadu neuvidí.
Zajímalo by mne, zda výše uvedení---tj prase a ,, ostatní prasátka,, se cítí být muži. A pokud ano , zda mají v kahotech alespon trochu viditelnou bouli vepředu , když už vzadu není u nich vidět nic
čauki, a těším se na odpověd.

Když se poseru na veřejnosti, tak o tom nemusím psát příštích 50 let na foru jako anonym, napíšu to jednou a hotovo.
Když o tom píše pořád, je jasný že si při tom honí péro.

Milí přátelé. Nevidím na tom nic špatného, když někdo do diskuse napíše . Tělo není stroj a holt, stát se může. Co se týče anonymky, nepíše nic vulgárního, ale normálně o tom, že se jí stala nehoda. Je dobře, že jsou tu tyto stránky. Představte si, že se někomu stane podobná věc nad kterou nelze jen tak mávnout rukou, člověka to zžírá a potřebuje se svěřit. Každý, komu se něco takového stane je v šoku a docela vykolejený. Člověk to zkrátka ze sebe potřebuje dostat. Srdečně zdraví Luba.

ano Petře, máte...Dobrý den, díky Anonymko. Napsal jsem Vám proto, že jste se přepisovala zcela pravidelně. Jinak rozhodně nejsem žádný moralista. Je to můj tajný "koníček a zábava". Sám jsem chlap a na tyto stránky občas chodím mrknout se na nové příhody. Bohužel však většinou najdu pouze nové příběhy, což je něco úplně jiného, smyšleného....

Anonymko, píše a říká se...ano Petře, máte pravdu,
toaleta je samozřejmě původem cizí slovo, francouzského původu---tedy la toilette.Jedná se tedy po převzaté a ,,zdomácněle ,, slovo. Které má své místo v Pravidlech č.p.
Každý se může přepsat, já určitě.Za pravopisnou chybu se omlouvám.
Třeba časem zareagujete na pravopisné chyby , nečeské výrazy a slovní spojení některých vulgárních autorů.Nemyslím sprostoty jako takové, ale mám na mysli --v tomto případě,, češtinu,, některých ,řekněme-- jednodušších individui pravděpodobně neženského původu.

Průjem ze stresu to znám také... Kamilko-Píšeš velmi výstižně větu--- Každy se snaží udržet ,, potřebu,, co nejdéle a nepřipouští si , že by se mohl stát malér.I mne se to týká,už kvůli tomu, že mám trochu nějaké zabrany to udělat v přírodě.Zatím to vycházelo.Ono během napřiklad hodky se vždy stihne něco najít.
U mne po tom projímadle /které jsem neštastně ráno předávkovala/ první křeč začala u zastávky autobusu a začalo to utíkat skoro hned.Tipuji do 5 minut.Měla jsem sukni a kabátek, ale i tak žádná sláva.Po té, co se ,, nafoukly,, spodáry, začalo mi to protékat - že jsem to za chvíli cítila až pod koleny. Díky punčocháčům jsem to neměla až v botech, ale i sukně byla pěkně zamazaná,hlavně dole.Sice sukně byla černá, ale už jen mokré a špinavé pruhovité skvrny na sukni a nohou a zápach by zaregistroval snad každý.Ještě že byla zima a tma a na cestě nikdo/snad/.Nedejbože stát se to v létě, v bilých džínsách/nosím je nejčastěji v létě/ a upostřed obchodního domu,či na veřejné akci---fakt nevím jak by se to řešilo, zřejmě bych omdlela.Nevím.Ted je to humorné, ale tenkrát mi bylo do pláče a podlamovaly se mi nohy,
pa.

Lidé zesměšňují jenom toho,...Anno, to jsi vyřešila s tím nouzovým vykonáním potřeby na lavičce v parku dobře.V Tvém případě je netřeba za to se stydět.Kdyby to udělal schválně opilec tak je to ošklivé.
Já se přiznám že něco podobného jsem udělala v městě já.Když už jsem nemohla udržet močák, tak jsem si stoupla trochu stranou, a vyčurala se přes kalhotky. Co se týče mého případu ,když jsem dostala ten silný průjem, tak jsem to podobně udělat nemohla.Vstala jsem z lavičky už jsem se cítlila trochu umazaná a při prvních krocích to začalo odcházet tak rychle že jsem ani nebyla schopna uvažovat, a tím spíše-- někam dojít. A kdybych seděla-stejně bych to neudržela.
pa

Mám dceru(13) která také...Miloslave, jak píšete o své 13 leté dcerce, tom že ,, má strach z WC ,, a strach z následků a tedy se raději bere plenky---v tomto věku to není nic uchylného a je to přechodně relativně dobré řešení.Za rok, dva ji to přejde, protože pozná že to dělat pravidelně nejde.Najde si chlapce a bude se stydět.To se myslím spraví.

je to o dobrém nervstvu a psychice. Mám kamarádku, která s sebou nosí tesco tašku, v ní kousek buničiny. S tím, kam si odskočí, si nedělá moc hlavu. Velice často zaskočí do domu, rozevře tašku, vykoná potřebu a tašku vynese ven do popelnice. To by nebyla cesta pro mne, potřebuji klid a o to víc mě nervuje, když nemůžu najít místo, kam si odskočit, i když je určitě lepší odskočit kamkoliv, než mít v kalhotách bláto a s tím chodit po městě.
P.S. Ta citovaná kamarádka tvrdí, že po psovi také uklízí, tak s tím nemá problém. A navíc, že když ví, že může kamkoliv bez toho, aby to někdo poznal, tak už se jí teď moc často nestává, že by musela hledat kam sedne.

Kamilo.Je to tak jak ...Průjem ze stresu to znám také moc dobře. To projímadlo jsi měla jako poučení pro příště. Na sukni je to vidět třeba jen kousek nebo vůbec, ale na kalhotách to neschováš :-( Co bys dělala? Nic. Po... se může každý a kdyby to vyfotil někdo, koho už v životě neuvidíš, může ti to být jedno. Horší by to bylo před kamarády, ale kdyby k tomu došlo, co naděláš.
Anna to zvládla pěkně, ale stejně to většina zkouší vydržet až do konce, nepřipouští si, že by se mohl(a) po... a pak je najednou pozdě a nezbývá než se dostat k očistě tak, aby si okolí nevšimlo.

Sice to je tak, jak píšete,...Lidé zesměšňují jenom toho, kdo se nechá, prostě ty nešťastníky, které to stresuje. Já už jsem se do podobné situace dostala mockrát a vím, že to nesmím vzdávat a propadat panice. I během těch pár vteřin se dá nějaká záchrana najít. Jednou musela uprostřed cizího města honem na velkou. Po chvíli beznadějného pobíhání a hledání wc (snad jediná otevřená hospoda v celém okolí měla "WC MIMO PROVOZ") jsem už potupně uháněla do parku. A když jsem vyhlížela vhodné místo, kam bych se mohla nějak nepozorovaně schovat, zaujala mne volná lavička na konci takové té slepé boční cestičky, všude kolem ní bylo samé roští, takže na ni bylo vidět jen zepředu. Spása, řekla jsem si. Usedla jsem na ní jako na záchod, roztáhla sukni, aby nebylo nic vidět, svlékla kalhotky a v pohodě vykonala (opravdu) velkou potřebu. Pak už stačilo jen vyčkat, až nikde nikdo nebude, abych mohla vstát a bez následků odejít. Asi mě teď za to bude někdo odsuzovat (taky bych se k tomu jinak než anonymně nepřiznala), ale jsem moc ráda, že jsem to takhle zvládla, protože jsem v tom městě pak vyřídila dost důležité věci, a to bych nemohla, kdybych se předtím posr...

Není se zač stydět, vždť se...Sice to je tak, jak píšete, ale proč tedy lidé mají potřebu v takové chvíli ty nešťastníky ještě zesměšnit, vysmát se jim nebo je pomluvit?

Není se zač stydět, vždť se to může stát každému.

Kamilo.Je to tak jak říkáš.Životospráva je důležitá.A taky příčina všeho. Přesně před rokem jsem trpěla stresy-byly to stresy v prac. životě a i doma.Měla jsem často bušení srdce, v noci jsem se probouzela.Bylo mi po jídle nějak divně, nedokaži to popsat.Cítila jsem vůně jídla uplně zkresleně, odporně.Několikrát se mi stalo že par minut před příchodem do práce na mě přišel náhlý průjem,který jsem jen tak tak zadržela a stihla to v na toliletě v práci, doslova na poslední vteřinu.Měla jsem proto i rezervní spodní prádlo i oblečení v práci.Navštivila jsem internistu-a dostala přechodně prášky na tlak.Odhodlala jsem si i k vyšeření žaludku sondou. Měla jsem strach z rakoviny. Nic tam nebylo, jen zánět.--lehký. Dostala jsem přípravek Helicid na žaludek----a asi po týdnu užívání se to zklidnilo, ale beru jej stale, i když ne uplně pravidelně.A prášky na spaní.
Navíc starosti ustoupily takže i spím dobře. Ten muj tragikomický ,,pokus,, s projímadlem Laktulosou zůstal ve vzpomínce.Měla jsem tehdy sukni , ale i ta to častečně ,,odnesla,,, ale zachránila jsem ji, hlavně že to asi nikdo neviděl a určitě nevyfotil, to by bylo hrozné, ani nevím co bych pak dělala.
ahojki