Reklama

schizofrenie!

Honza (Po, 27. 8. 2007 - 10:08)

například, já se snažím napínat mozkové buňky když mám zrovna menší dávku, snažím se trošku duševně žít, když to jde, číst, studuji školu

Honza (Po, 27. 8. 2007 - 10:08)

Ahoj Pavle, zmínil jsi, že na sobě pracuješ. Jakým způsobem je možné na sobě pracovat, jestli Ti nevadí, že se ptám? Děkuju

Pavel (Po, 27. 8. 2007 - 08:08)

Já to dělám tak,že se snažím co nejvíce o té nemoci nastudovat.Potom sama nejlépe víte co je už nemoc a co je ještě v mezích.Každý jsme ale jiný,já jsem udělal s psychiatry tu zkušenost,že pokud mu řeknu jen trochu závažnější problém zvýší dávku léků,pokud o tom pomlčím a problém si sám vyřeším vegetuji s nižší dávkou,která mně naopak umožní pracovat na sobě.Samozřejmě toto je špatný postup a i riskantní,ale já jsem tuto zkušenost udělal.Psychiatry,které jsem poznal velmi málo o nemoci mluví,jen pozorují a pak napíší recept a vy ani nevíte proč,samozřejmě potud pokud to sama nanastudujete.Pak víte kdy léky potřebujete a kdy stačí menší dávka.Jinak Vám přeji ať najdete psychiatra ,který bude zodpovědný ,zároveň ale odvážný a bude s vámi o problému chtít i mluvit.Hodně štěstí.

Návštěvník (Ne, 26. 8. 2007 - 18:08)

Poslední dobou přemýšlím nad tím, jak se moje nemoc dala pojmenovat a taky proč mi moji diagnózu nikdy nikdo nedefinoval,...řekli jen "podrogová psychóza"...měla jsem pocit, že to co jsem prožívala byla schyzofrenie a děkuji Bohu, že mě z toho léky dostali...!!!I když nyní mám opět někdy stavy, že mám strach z toho, že se strácím realitě a že hledám stále člověka, co neexistujue a že začínám žít mimo realitu...
Nejvíc se ale bojím toho, že právě strachem z toho, že se to stane si to přivolávám...
někdy mam zase opět strašnou chuť se pořezat, vlastně ta chuť je tu stále a je velikánská a já jsem nesmírně ráda, že to zatím jsem schopná udržet na uzdě. To, s čím bych ale chtěla poradit je, jak se zbavit strachu s psychiatra...chodím k psychiatričce už dlouhou dobu, ale nyní jsem zplnoletněla a dali mi nového, s kterým nejsem schopna mluvit. A tak jen řeknu "vše dobré" a tím se bráním, ctě nechtě, léčbě, která mi v poslední době začíná připadat nezbytná.

curaku (Út, 21. 8. 2007 - 15:08)

ty ses ale curak?mas ucnak na hovnodělače nebo co? co to pises za kraviny,......kdyz nerozumis temhle vecem, nelez sem

to petr (Út, 21. 8. 2007 - 15:08)

co se do ni navazis ty chciplej curaku....mas inteligenci mravenciho hovna ty kretene s prasecim ksichtem

vlastimil (Čt, 16. 8. 2007 - 11:08)

je to mimořádně vážná téma,bohužel se odhaduje 1 proc.lidí co tuto chorobu má.Syn byl od mala mimořádně nadaný,výborný žák,v třetím ročníku VŠ se však zhroutil.kupodivu po roce nastoupil a školu s vynikajícím prospěchem dostudoval.normálně šel na vojnu a potom do zaméstnání.Četl jsem hodně literatury,hovoří se o dědičnosti,rouzných spouštěčech a pod.Je pravdou,že je velmi uzavřený,uražlivý,v zaměstnání vydrží u jednoho zaměstnavatele tak 2-3 roky.Vede aasketický život,alkohol a cigarety nikdy neužívalStejně to nemohu pochopit jak k tomu přišel v rodine tuto nemoc nemáme.pravdou je,že strejdové manželky ač úspěšní lidé jsou nějací mlčenlivý.Strašně mě to trápí,ale co s tím?Zatím se to dá vydržet,holku nemá i když je obrovský fešáka určitě by nemél nouzi.

Honza (Čt, 16. 8. 2007 - 11:08)

Mě luďku antipsychotika (Solian asi 600mg denně) pomohly uvědomit si a zbavit se sklonů k alkoholu. Teď když jdu večer do hospůdky a na druhý den mám chuť to zopakovat, dovedu si už říct, že NE. U mě byl spouštěčem asi právě ten alkohol, ale především rozchod s dívkou, dále kofein.

Petr (Čt, 16. 8. 2007 - 10:08)

Nen tu mezi Vámi nějaký doktor, který by mi pomohl a předepsal antidepresiva? Můj kontakt je n.pet"centrum.cz. Dříve jsem je bral a pomáhaly mi, teď mi je ale moje současná doktorka nepředepíše.

Honza (Čt, 16. 8. 2007 - 10:08)

Ahoj Luďku, díky

Pavel (Čt, 16. 8. 2007 - 08:08)

Díky Marie,Váš příběh mně pomohl se zorientovat.Také jsem měl problematické dětství,rodiče se často hádali a otec se vždy mračil s nikým, ani z nás děti se nebavil a šel z něho strach.Teprve teď jsem si ujasnil,že při mém kritickém životním okamžiku,který odstartoval moji nemoc,jsem se dostal do diskuze s člověkem,který měl úplně stejnou vizáš,výšku,snad i váhu,barvu vlasů,skoro kopie mého otce.Ano,dětství má určitě velký vliv na tuto nemoc.

Marie (St, 15. 8. 2007 - 19:08)

Letos 15. března jsem Vám psala svůj příběh "jak jsem ke schíze přišla". Teď už jen dodávám, že teď právě v tutu dobu je hospitalizovaná na psychiatrii i má nevlastní sestra. Vždy jsem spíše nějaké ty souvislosti v genetice hledala v otcově straně, ale vzhledem k tomu, že má ségra jiného otce, tak tato hypotéza padá. Čili znovu otevírám otázku vlivu rodinného (sociálního) prostředí na vznik schizofrenie? Jen doufám, že se z toho jakžtak dostane a bude moc vést normální plnohodnotný život. Je jí teprve 19 roků, na jaře odmaturovala a práci zatím nenašla a s tímto handicapem bude asi hodně blbě hledat (mám své zkušenosti).

Luděk (Pá, 10. 8. 2007 - 13:08)

Ahoj Honzo, beru Prothiaden 75 + Serlift 200mg. Tahle kombinace mi vyhovuje, beru ji už 4 roky. Bohužel mám trochu problémy s alkoholem, což mému zdravotnímu stavu asi moc neprospívá.

pacientka (Čt, 9. 8. 2007 - 15:08)

Bobi:Zyprexa je antipsychotikum,ne antidepresivum.Vysadit ho sám je nerozum,protože se zvyšuje riziko toho,že se opět vrátí příznaky nemoci(bludy.halucinace apod.).Takže moje rada zní-ROZHODNĚ NE!

Bobi (Čt, 9. 8. 2007 - 13:08)

Může člověk sám vysadit silné antidepresiva?konkrétně zyprexu?

Honza (Čt, 9. 8. 2007 - 11:08)

Luďku, jaká antidepresiva vlastně bereš a pomáhají Ti i nějak se probrat ?

Pavel (Út, 31. 7. 2007 - 09:07)

Bobi,zatím jsem takovou zkušenost neudělal,nicméně se o to snažím.Jinak názor lékařů je asi tento.Pokud se v životě vyskytne jediná taková příhoda,je to možné.Je-li relapsů více je to nepravděpodobné.

Bobi (Út, 31. 7. 2007 - 07:07)

Prosím,dá se schyzofrenie vyléčit?Nebo člověk zůstavá na lékách celý život?

Návštěvník (Út, 31. 7. 2007 - 00:07)

Tak to jsem si oddychla. Diky moc.:)

ElGato (Po, 30. 7. 2007 - 15:07)

U dětí se fyziologicky vyskytují jevy, které by už v dospělosti byly považovány za patologické. Patří sem třeba magické myšlení, děti někdy popisují až fantastické zážitky ... Některé z těch jevů, co jste popsala, budou patřit k hypnagogním a hypnexagogním halucinacím. To jsou poruchy vnímání, které se vyskytují na pomezí mezi spánkem a bděním, při usínání či probouzení. Člověk pak může slyšet hlasy, mít pocity doteků, vidět neobvyklé věci. Tyto halucinace nejsou povážovány a priori za patologický fenomén, vyskytují se běžně i u zdravých lidí a jsou způsoběny nerovnoměrným útlumem činnosti mozku. Myslím, že se nemusíte obávat, schizofrenií jiste netrpíte.

Reklama

Přidat komentář