Reklama

deprese a sebevrazda

Lokomotiva (Ne, 15. 10. 2006 - 21:10)

Taky tady to utrousim :o)

Zivot je utrpenim, kdyz si clovek neuvedomuje smrt.
Byl jsem kdysi v podobnojech depkach, jako vy co sem pisete a az smrt mi pomohla. Smrt pomuze v jakemkoliv smyslu. At se rozhodnete spachat sebevrazdu a udelate to, At se rozhdnete spachat sebevrazdu - v poslednim okamziku si uvedomite, ze to za to nestoji a zacnete na vsechno srat, nebo at trebas smrt jenom pochopite.

Vsechny tyto cesty smrti vas zbavi toho udesnyho utrpeni a tech pitomcu, co vam furt rikaj, co mate delat a co sou blby jako polena a zaslouzili by... psu, sousedu, manzelciny migreny... a superstar.
:o)

Podstata je v tom, ze mate potrebu bejt "nejaci", jenomze vono se to v tomhle skurvenym svete neda. Navic se to neda vsechno skloubit, to aby mel clovek ocean energie, a stejne se tem kurvam nezavdeci.
Nekdy se stane, ze ty vnitrni potreby jou prste proti sobe a neda se to ustat, vsechnu energii venujeme jenom na to, uvest o souladu sebe a svet a vono to stejne nejde. Pak prichazeji depky

Nezavisle na sobe jsem potkal dva lidi, oba meli stejnou teorii a pohled na svet. dokonce ji stejne nazyvaji. S nejvetsi pravdepodobnosti se nikdy nepotkali. Oba byli od jednoho dne z niceho nic stastni. Porad se smeji a sou proste v pohode.

Ta jejich teorie zni "Vsechno je na hovno".
Jednoho dne se clovek "probudi" a zjisti, ze vsechno je na hovno a tak na to zacne srat. Uz se tim nezabejva, nechava to plynout, at to tece kam to tece, stejne to tece do stoky, nic s tim niko neudela, tak proc se tim trapit? Seru na to. No a od te doby uz se jenom smejou a je jedno, co se deje, protoze horsi uz to stejne nebude. Oba si pak zacali ten zivot neskonale uzivat. Zacali byt stastni a vnitrne neuveritelne vyrovnani, ze je ani ten nejvetsi nasup hoven z hovnocucu nevyvede z miry. Taky zpusob

To ceho vlastne oni dosahli se nazyva zbaveni se lpeni a odhozeni iluzi. Clovek ma potrebu bejt uspesnej a bohatej a prijimanej a obdivovanej a kdesi cosi. Vykaslete se na to lidi. Nikomu nemusite nic... beztak za to ty lidi nestojej.
Zijte si svuj zivot, nejhorsi co se muze stat, je smrt a to je svym zpusobem vykoupeni z tyhle spropadeny mizerie.

Pak je tu cesta sebevraha. Ten, kdyz uz se rozhodne, ze ty sracky nebude dal snaset a rozhodne se zabit se. Doporucoval bych se na to pripravit. Protoze kdyz je to jenom o vzdoru, tak to pravdepodobne neudelate. Kdyz ste pripraveni to vsechno skoncovat.. vyberte si skok z nuselaku, nebo od nekud ze shora. Je to dobry, aspon na chvilku se stanete svobodnyma, protoze budete na vterinu jako ptaci. Padejte hlavou dolu, aby ste se prilis netrapili. Ale az tam budete, uvedomte si, ze uz nic nebude. Ze vsechny ty zpropadeny povinnosti (tuzby) a cile sou ty tam, ze nic nebudete. Smirte se s tim faktem, ze nebudete .. bohati, upesni, prijmani v ocich rodicu, .. sechny ty nesmysli odhodte.. ze proste nebudete.
A v tom okamziku se osvobodite. Muzete se stejene tak odhlodlat skocit, nebo proste slizt dolu, dojit domu, zbalit si par svestek a jit se projit.. treba ke stredozemnimu mori.. a proc ne. Staci spacak batoh a neco k jilu na zacatek.. dobry je to v lete, to se da krast na zahradkach a tak. Da se vsechno, kdyz se clovek zbavi tech iluzi toho, jakej by mel bejt. A nakonec, skocit muzete vzdycky a kdekoli, ze jo. Protoze kdyz uz tam jednou naore stojite, odhodlani to udealt, tu ste najednou svoodni. Uz neni se kvuli cemu stesovta a ceho se obavat. Neni tam zadnej souseduv pes, zadna zasrana prace ani zkurveny rodice ani pitoma manzelka..
Uz jste tam jenom vy a obloha a tvrda zem dole. V tu chvili jste svobodni. Ale kdyz se takhle hezky osvobodite, pak svet prestava bejt utrpenim. Muzete si to zacit uzivat :o)

A pak je tu pochopeni. My vsichni zijeme v desnym schonu, jakoby mel bejt nas ziot nekonecnej. a tak si toho casu ani nevazime a utapime ho v nesmyslech, jako prace,kariera, povinnosti, mazelka a tak. Ale kdyz uz fakt nemate sil, proc se na to proste jednoduse nevysrat. Nikdo vam to nema pravo vycitat.
Vono kyz se rekne smrt, vsichni si vybvej neco negativniho, ale proc? Naopak.. zkust si predstavit nekonecnej zivot. Zijete 100 let, 200 let, 1000 let. Po detitosici letech, uz neni naprosto nic, co jste jeste neprozili, nebo nepoznali. Zacina to bejt ekne nudnej stereotyp. A pak milion, dva tri miliony let.. bez nadeje na to, ze to jednou skonci. A kurva
Vecnej zivot by bylo peklo, to se neda snest. To je hruza. Jeste ze je tady ta smrt. Vono je to nakonec docela dobra vec ta smrt. Bez ni by to bylo teprva peklo.
Necte smrt vstoupit do sveho zivota. Ona dokaze vymazat tu pricinu utrpeni.. V kazdem okamziku si uvedomujte, ze jednou tady nebudete. A kdo vi, mozna uz zitra se to skonci. Kazdy den, kazda hodina, kazda minuta muze bejt ta posledni. Neni na tom nic spatneho. Ale nebylo by dobre ten posledni den prozit s,lidmi, ktere mate adi, nebo delat veci, ktere mate radi, misto toho, abychom se hnali za nesmysly? Ja sem nechal vstoupit smrt do sveho zivota. zkuste si predstavit, z vam zemre nekdo blizky. Treba vase maminka, nebo dcera, nebo laska, nebo kamara. Nekdo koho mate radi. Nekdy vecer si tu myslenku uvedomte. Druhy den jdete zanim a budte s nim, ale s myslenkou, ze zitra uz tu treba nebude. nebo tu nebudete vy. Sitte se tim, co k nemu citite. Uvedomujte si to co nejintenzivneji to dovedete. A delejte takovehle veci casto. I kdyz si cistite zuby, uvedomte si to, ze je to mozna naposledy a delejte to tak. Uzijte si i to pitomi cisteni zubu, protoze kdo vi, mozna vas zejtra pejede auto. A s timhle vedomim se naucte pristupovat ke vsemu. Zijte vuj den tak, jako by to byl vas posledni. neulpivejte na tom. Uveomujte si, ze to proste ztratite,driv nebo pozdeji. Ale ze ted jste jeste tady a jeste tento den muzete byt s limi, ktere mate radi.

To je moje poselstvi "smrti". Zivot bez smrti je utrpeni. Uvedomujte si jeji pravy vyznam. Nemejte z ni strach, ona vas muze osvobodit..

Gypsi (Čt, 5. 10. 2006 - 00:10)

Když už nebudete vědět jak dál, podívejte se na web www.help24.cz, kam píší lidé s depresemi, neurózami, OCD a dalšími psychickými problémy.

Jsou tam také odkazy na psychology, krizová centra psychické pomoci i s telefony. Nechtějte nikdy radu od amatéra, byť by byla jeho pomoc míněna sebelépe. Na trhání zubů také nejdete k ochotnému řezníkovi, nebo snad ano?!

Návštěvník (St, 4. 10. 2006 - 22:10)

Dobrý den trpící,
nabízím Vám svoji pomoc v podobě zpovědi konkrétní osobě. Nejsem psycholog, ale jsem člověk, který je připraven se s Vámi o Vaše trápení podělit. A pokud to půjde, tak ho nějak rozebrat, poradit a Vaše trápení zmenčit. Nejsem sice u pčítače stále, ale hned jak to půjde, tak si s Vavámi budu psát.

paveltruck82"seznam.cz

Návštěvník (St, 21. 6. 2006 - 02:06)

Chcela by som sa spýtať, kedy začína byť situácia vážna. A kedy dozreje čas, navštíviť nejakého ...ológa, ...tra.
Kde je tá hranica, keď už treba vyh?adať odbornú pomoc?

misha (Ne, 4. 6. 2006 - 17:06)

SOUHLAS,Michale!

vevo (Út, 4. 4. 2006 - 07:04)

Marceli, sebevraždou se nic nevyřeší.Nevím, zda věříš na minulé a příští životy, věř, že v příštím životě by byly tvoje potíže ještě horší. Věř také, že to, že tě nikdo nemá rád si jen namlouváš, občas se to stane každému. Když nemáš důvěru ke své rodině, zkus se svěřit staršímu kamarádovi, učiteli, mistrovi, lékaři. Někoho jistě najdeš.Uvidíš, že vživotě ještě zažiješ spoustu LÁSKY.

Marca (Po, 3. 4. 2006 - 19:04)

Život mě už nebaví,nikdo mě mamá rád je 17 let,za půl roku mi bude 18,co mám dělat!Rodina mě nachápe nikdo!!!!Slyšela jsem že dobrý recept na sebevraždu je nějaký práška zapít je mlíkem a pak si lehnout na postel a přes hlavu si dat ikelitovej saček!Je to dobrý recept,porať mi!

Vojta (Út, 21. 6. 2005 - 10:06)

To Marcela: na Efectin ER 150 jsem přešel před měsícem. Paní doktorka mi slibovala, že budu mít větší chuť do života a že budu aktivnější než po Cipralexu a Seropramu. Jenže jsem aktivnější akorát tak ve svých sebevražedných plánech. Před chvílí jsem navíc zjistil, že metoda, kterou jsem chtěl použít, není moc spolehlivá. Mám prostě smůlu. Záleží, jakou konkrétní depresí trpíte. Pokud máte sebevražedné sklony, neměla byste Efectin brát, protože může právě tyto sklony podpořit. Ale nejsem lékař, takže nemusím mít pravdu.

black_hawk (Po, 6. 12. 2004 - 23:12)

Michale, ty ses teda znalec. Co to tady kydas za hovadiny. Ty vubec nevis, jak ta deprase vznika. Se stavem spolecnosti to ma pramalo spolecneho.Jinak budu pro zajemce a par pratel urganizovat hromadnou demonstrativni sebevrazdu. Ma jeste nekdo zajem? Lekarska pomoc bude na miste zajistena.

Michal (Po, 6. 12. 2004 - 02:12)

Je mi te strasne lito, udelal bych vsechno pro to, abych mohl tvoji nezne zenske dusi ulevit,ale bohuzel to nejde takhle na dalku pres posranej pocitac.Mala rada pro nezasvecene: Deprese je pouze choroba vyvolana straslivou disharmonii v nasi spolecnosti, kdy mysl jedna jinak nez krici srdce. A VO TOM TO KURVA JE, NE?

tiktak (Ne, 5. 12. 2004 - 19:12)

tak ven s tím!

black_hawk (So, 4. 12. 2004 - 23:12)

Opravdu, sebevrazdu doporucuji jako konecne reseni otazky deprese. Kdo by vsak mel zajem jen o demonstrativni sebevrazdum mohu doporucit naprosto bezpecne zpusoby, ktere cloveku neublizi, ale okoli dokazi skvele vydesit - je pak mozno lepe vydirat :-)

tiktak (So, 4. 12. 2004 - 20:12)

Hanko -jiste to myslíš vážne a upřímně, že po sebevrazích zůstanou nešťastní pozůstalí, kteří jim ale měli pomáhat včas! Ne až do truhly. Dávno předtím, než se skutek stane, děje se s dotyčným něco, co stojí za povšimnutí. Třeba vyhrážky! Teď si dělám srandu, ale když mé rodine řeknu, že se zabiju, protože mi ubližují - oni mně vůbec neberou vážne a ješte se mne zeptají, který provaz mi mají připravit, aby to bylo rychleji. Normálne mně do toho nutí a já bych v tu chvíli radši zabila je všechny, a přestanu myslet na sebevraždu. Nemyslím to vážne, chci jen zistiť, do jaké míry jim na mně záleží. Možná jim i záleží, ale utahují si ze mně zrovna, když mám největší žal na světě, a já je znenávidím tak, že just kvůli darebákům se věšet nebudu. Možná by to pomohlo těm zmateným a nešťastným, kteří asi nezažili nic pěkné. Určitě by přivítali jakýkoliv rozhovor.

Pajka (Čt, 2. 12. 2004 - 20:12)

Martino, Tvé potíže ukazují spíše na úzkosti a mají blízko k panické poruše. Podívej se na www.lundbeck.cz, anglicky má ta porucha termín panic disorder.Je potřeba terapie včetně protiúzkostných léků a pak je velká šance, že se jí docela zbavíš. Setkala jsem se v souvislosti s ní i s termínem - nemoc emigrantů, tj.lidi dlouhodobě vytrženi ze svého prostředí k ní mohou inklinovat.

Meduňka (Čt, 2. 12. 2004 - 09:12)

Marcelo, taky mivam deprese koncem roku. Vysvetluju si to nedostatkem slunecniho svitu. Podle toho, cos o sobe napsala, je dost mozne, ze tvoje pocity a myslenky maji docela fyzickou pricinu - skodliviny a mikroorganizmy v tele. Napriklad hlinik v nervovem systemu dokaze hodne ovlivnit mysleni (i pamet), kvasinky se taky muzou takto projevovat. Mikroorganizmy se v rodine prenaseji, takze dedicne dispozice nemusi znamenat, ze se s tim neda nic delat. Kovy z tela dostanes ven nejlepe bylinkami

MARTINA (St, 1. 12. 2004 - 19:12)

VAZENA,PANI DOKTORKO.PROSIM O VASI RADU,NAZOR.NEMAM FINANCNI,RODINNE ANI JINE PROBLEMY.PRESTO MAM VELKE TRAPENI.ZDE V USA NEUROLOG OZNACIL,ZE TRPIM NEURO VASCULARNI MIGRENOU.NEJVICE ME VSAK TRAPI ZE K TOMU MAM PSYCHICKY POTIZE,DEPRESE SE STAVY SEBEVRAZEDNYCH PREDSTAV A POCITU ZE SE ZBLAZNIM.VE SKUTECNOSTI VSAK MAM DESIVI STRACH ABY SE MY NIC NESTALO.RADA BYCH VEDELA ZDA PSYCHICKE PROBLEMY ZPUSOBUJE NEUROLOGICKE ONEMOCNENI .DEKUJI MOC MARTINA

hanka (St, 1. 12. 2004 - 13:12)

těm co trpí depresemi a pocity které je vedou k sebevraždě : ráda bych nějak pomohla a tak jen píšu, že možná se dá najít štěstí v tom,začít jen pravidle žij tak abys neubližoval ostatním. Teď si asi všichni řeknou - no ,ale co ti osattní mi pořád ubližují-jsem z toho nešťastý- ale ve finále kdo zastaví ten řetězec toho neštěstí?- Nebudou pak všichni ti co žili kolm mě nešťastní- rodiče, event. přátelé- i když je v ten moment nenávidím. A pak kolem možná jsou lidé, kteří by se mi rádi přiblížili a nemůžou- jelikož jim to nedovolím a nevidím je- protože jsem nešťastný- ti Všichni by pak byli nešťastí a říkali by si jaký to mý smysl.

Ondra Š (Út, 30. 11. 2004 - 05:11)

Čtu hodne tyhle stránky,ale nikdy tu moc nepišu jen vim jaké to je když nekdo trpí deprpesemy je to jakovy vás štvali všichni o kolo,ale přitom nic neudělali i ja jsem spachal sebevraždu bude to asi rok ,byl jsem zamnilovaný a nemocny mam nejake vrozené vady.Jednoho dne sem se probudil a vědel jsem že to je muj poslední den šel jsem na 6:30do práce pracoval jsem jako bez.služba byl jsem tam 12hodin tech dvanact hodin jsem prožíval neskutečný bolesti a sebe litosti prostě jsem se sam mučil nesmyslnýma řečima pak skončila pracovní doba ja jsem napsal dopisi na rozloučenou me rodine a me Byvale holce kterou i ted moc miluji Jmenuje se Lucka J. jel jsem domu tam jsem se osprchoval oblikl do uniformy a řekl jsem rodičum že večer musim do prace že mne potřebuji že bude rušna noc a tak,nasedl jsem do auta a jel do garaže,autem sem zajel dovnitř zavřel vrata a naposled se podival po Okoli a na hvězdy pak jsem zavřel a sedl si do auta na cestu jsem si zapalil cigaretu.Nastartoval jsem auto a přidal plin zvuk motoru se rozlehal po garaži a ja se citil najednou lip vědel jsem že tu umřu a už mne nic nebude štvát ten pocit že už nebude nic to mne uklidnovalo.Jak kouř houstl tak jsem se začínal dusit dostal jsem strach a sposledních silů jsem se vymotal z garažer sedli si do snehu a zvracel ,a chtel jsem jit za mou holkou tak moc jsem ji chtel obejmout a řic ji jak ji miluji,ale ne už ne musim to dokončit šel jsem spatky a sedlsi přimo k výfuku počital jsem do 102 a zhluboka dichal,najednou se oči zavirali a zvuky ulehali tma!!!!!Jen teplo a hlas světlo to nebylo jen nic nic nic nicota žadne postavi a to jsem byl mrtvej 30sekun pak mne nahodili,protože kolem jdouci lidi co prochazeli kolem me garaže slišeli nas.auto a tak zavolali hasiče a pak sanytku.Po pul hodine jsem se probudil v sanitce a sestra ktera mne mlatila po obličeji...To je vše a i dne po rodce nepřestavam myslet každy den každou sekundu jak umřit,a umřu,,,až příjde muj čas tak to poznám....Děkuji s pozdravem Ondra Š 776773818 a chci vzkazat tem co mne našli že až si budou hrat na zachranaře tak nekde jinde stakovou tu musim trčet a sradse stimhle světem,Fuck off na vás!!!!!

Ondra Š (Út, 30. 11. 2004 - 05:11)

Čtu hodne tyhle stránky,ale nikdy tu moc nepišu jen vim jaké to je když nekdo trpí deprpesemy je to jakovy vás štvali všichni o kolo,ale přitom nic neudělali i ja jsem spachal sebevraždu bude to asi rok ,byl jsem zamnilovaný a nemocny mam nejake vrozené vady.Jednoho dne sem se probudil a vědel jsem že to je muj poslední den šel jsem na 6:30do práce pracoval jsem jako bez.služba byl jsem tam 12hodin tech dvanact hodin jsem prožíval neskutečný bolesti a sebe litosti prostě jsem se sam mučil nesmyslnýma řečima pak skončila pracovní doba ja jsem napsal dopisi na rozloučenou me rodine a me Byvale holce kterou i ted moc miluji Jmenuje se Lucka J. jel jsem domu tam jsem se osprchoval oblikl do uniformy a řekl jsem rodičum že večer musim do prace že mne potřebuji že bude rušna noc a tak,nasedl jsem do auta a jel do garaže,autem sem zajel dovnitř zavřel vrata a naposled se podival po Okoli a na hvězdy pak jsem zavřel a sedl si do auta na cestu jsem si zapalil cigaretu.Nastartoval jsem auto a přidal plin zvuk motoru se rozlehal po garaži a ja se citil najednou lip vědel jsem že tu umřu a už mne nic nebude štvát ten pocit že už nebude nic to mne uklidnovalo.Jak kouř houstl tak jsem se začínal dusit dostal jsem strach a sposledních silů jsem se vymotal z garažer sedli si do snehu a zvracel ,a chtel jsem jit za mou holkou tak moc jsem ji chtel obejmout a řic ji jak ji miluji,ale ne už ne musim to dokončit šel jsem spatky a sedlsi přimo k výfuku počital jsem do 102 a zhluboka dichal,najednou se oči zavirali a zvuky ulehali tma!!!!!Jen teplo a hlas světlo to nebylo jen nic nic nic nicota žadne postavi a to jsem byl mrtvej 30sekun pak mne nahodili,protože kolem jdouci lidi co prochazeli kolem me garaže slišeli nas.auto a tak zavolali hasiče a pak sanytku.Po pul hodine jsem se probudil v sanitce a sestra ktera mne mlatila po obličeji...To je vše a i dne po rodce nepřestavam myslet každy den každou sekundu jak umřit,a umřu,,,až příjde muj čas tak to poznám....Děkuji s pozdravem Ondra Š 776773818

Návštěvník (St, 11. 12. 2002 - 17:12)

Mila doktorko a navstevnici:-),prosim Vas o radu a zkusenosti.Mam genetickou dispozici deprese se sebevrazednymi sklony. Nejsem clovek co nema rad zivot, naopak , ale vzdy v podzimnim obdobi to prijde. PO tom co jsem se rozesla s partnerem, mam za sebou i dva pokusi o sebevrazdu a rok apul intenyivniho piti alkoholu. Hlava uz me moc neposloucha. Uzivam Efectin a prosim o zkusenosti s timto lekem, me zatim lepe, ale mam koprivku. Leku se celkem bojim, proroze mam dojem, ze nic neresi, jen na cas. Nechci byt na nicem zavisla.Prosim poradte mi jak obnovit mozkove funkce, pamet mam prisernou.Dik Marcela

Reklama

Přidat komentář