alkoholismus

Heda je v limbu.

Hedo,jak se máš?Napiš!

Helčo,nic ve zlém,ano máš pravdu že léčba je hodně režimová, ale víš já jsem přesvědčena po tom týdenním pobytu u Apolináře,že je potřeba tímto režimem projít,protože pokud piju a nedokáži přestat tak mám v sobě chos když začnu i o té léčbě přemýšlet,prostě asi je potřeba si v hlavě udělat pořádek a oni to tam mají vymakané,věř necítíš tam nějaké ponižování a pod., já například se přiznám , že první den co jsem tam nastoupila tak ta jedna sestra se mi normálně / nyní prominte/ jevila jako arogantní kráva, ale během toho týdne jsem ji opravdu začala chápat a když jsem končila tak jsme spolu i probíraly nemoc mého muže nebo její život, a jsme ,hlavně dcera je ve styku s ní a dalšími pořád,alespon třeba po telefonu,jen tak pokecání, ale opravdu ten dril pomáhá a udělá v tom člověku pořádek, tak se nezlobte pro můj názor,nemusíte s ním také souhlasit,jen za sebe, pokud bych spadla do pití,málem se to stalo při smrti mého manžela, ale právě díky dceři jsem to zastavila,tak určitě tu léčbu zvolím,je i hrazena jako nemocenská.ahoj

.. s potěšením shledávám, že co se rozjeli puberťáci na prázdniny, k mořím a po letních festivalech, tak diskuze tady je opět věcná a na úrovni...ale neradujte se, oni se koncem srpna zase vrátí :)

Ahoj všem, já nemám problémy s pitím, ale moje dcera,jak jsem zde psala,na léčení byla,4 měsíce, u Apolináře,v Praze, já tam s ní i na týden byla jako v rámci rodinné terapie, věřte že to pro mne byl poučný týden dovolené, ale proč to píši?
Včera jsem jela nakoupit, ona se vracela z práce a potkaly jsme se u vchodu ,věřte že v té chvíli jsem opět děkovala bohu,nejsem věřící, ale něco stejně existuje, po té co manžel zemřel tomu věřím, protože jsem opět viděla pěknou,chytrou holku, moc ji to slušelo, to neberte jako chlubení, ale vždy si vzpomenu kde by ta moje holka byla, pokud by nešla na léčení, neměla by nic,přišla by o dceru, práci, přestal by si jí každý vážit? Asi ano, ale dnes si jí já, i rodina a ostatní vážíme proto ,že s tím něco udělala,věřte že i pro mne jako mámu je to nádherný pocit, proto zkuste vše zvážit,a kdo opravdu to potřebuje,se nebojte a jděte na léčení,tam nejsou nějaké nuly, léčí se tam lidé na úrovni, nikdy by jste to do nich neřekli, ale pití je nemoc a je tady pomoc, není to nic lehkého, já vím, my jsme se její léčbě moc bránili,ale ona v té chvíli/před 4 lety/ byla moudřejší.Zkuste to i vy a držím vám palce,chce to kus odvahy.

Ahoj Renato, možná by Tě taky zajímal Al-anon, to je pro příbuzné, rodinné příslušníky a přátele alkoholiků. Ale skupiny fungují pouze v Praze, Brně a Ostravě.
Taky se mi líbí knížka, kterou zde doporučovala r. (hned jsem si ji koupila :-))): Jan Jílek, Ze závislosti do nezávislosti (spoluzávislí a nešťastní).
Blízcí alkoholiků jsou alkoholismem taky postižení, říká se tomu spoluzávislost-codependence.
Líbí se mi Tvůj nápad absolvovat léčbu, ale asi by Ti to tolik nedalo, je to hodně režimová léčba. Zkus třeba taky AA, ty jsou leckde, hodně se tam dovíš.

Ahoj Renato, možná by Tě taky zajímal Al-anon, to je pro příbuzné, rodinné příslušníky a přátele alkoholiků. Ale skupiny fungují pouze v Praze, Brně a Ostravě.
Taky se mi líbí knížka, kterou zde doporučovala r. (hned jsem si ji koupila :-))): Jan Jílek, Ze závislosti do nezávislosti (spoluzávislí a nešťastní).
Blízcí alkoholiků jsou alkoholismem taky postižení, říká se tomu spoluzávislost-codependence.
Líbí se mi Tvůj nápad absolvovat léčbu, ale asi by Ti to tolik nedalo, je to hodně režimová léčba. Zkus třeba taky AA, ty jsou leckde, hodně se tam dovíš.

Ahoj Renato, možná by Tě taky zajímal Al-anon, to je pro příbuzné, rodinné příslušníky a přátele alkoholiků. Ale skupiny fungují pouze v Praze, Brně a Ostravě.
Taky se mi líbí knížka, kterou zde doporučovala r. (hned jsem si ji koupila :-))): Jan Jílek, Ze závislosti do nezávislosti (spoluzávislí a nešťastní).
Blízcí alkoholiků jsou alkoholismem taky postižení, říká se tomu spoluzávislost-codependence.
Líbí se mi Tvůj nápad absolvovat léčbu, ale asi by Ti to tolik nedalo, je to hodně režimová léčba. Zkus třeba taky AA, ty jsou leckde, hodně se tam dovíš.

Tony, zase noční čtení? Myslíš, že by bylo možné absolvovat pobyt v léčebně ne jako pacient? Klidně bych něco takového podstoupila,čím delší dobu si píšem, tím víc mě to láká.Ne jako atrakce,ale zajímá mě to.Možná sobě tím víc ubližuju,ale znáš to, ženský zvědavý.Můj manžel byl totiž jediný "chlap" v mém životě a proto pořád nedokážu pochopit všechno to co se děje, že tomu blbýmu chlastu všecko dal, nechal nás s klukama ve srabu a nejistotě.A i když nám ublížil a jsem na něho naštvaná, vždycky když je venku zima nebo prší mám hrozný pocit, že je mu zima a nemá se kam schovat/už jsem Ti psala jak dopadl -asi/ Nikdo se nestane alkoholikem přes noc, proto si myslím, že by si měly ty paní, které píší nahoře dát fakt bacha, aby nestratily to, co je jim teď asi nejdražší.Sám víš, jak se dá do těch problémů jednoduše vletět a i když pak druhý pomůže,platí za to daň o které asi nemluví.Ta důvěra,kterou stratí se fakt získává děsně špatně,pořád je tam ten červík pochybností jestli...Já jsem doufala 4 roky že se vše dá do pořádku a místo toho narostly dluhy o kterých jsem se dověděla až pozděj, protože v žádné práci nevydržel.Vždycky byl důvod, proč tam nevydržet.No a protože peníze potřeboval, půjčoval si i od svých dětí, které chodily na brigády, aby měly aspoň nějaké kapesné na které mi už nezbývalo. Tony, Tys dokázal pravidelně chodit do práce?A bydlel jsi doma? A jak dlouho to vydržela Tvoje žena, než to vzdala? Tony, jak je možné to, že tomu zatracenýmu pití je člověk ochotný všecko dát? V této dikusi lidi většinou píší, že potřebují pomoct aby se zbavili závislosti.Ale prosím, podívejte se kolem sebe a pomozte taky Vy svým blízkým. A jak jsi psal o tom, žes nezkoušel porušit pití na antabus, já jsem to viděla a řeknu Ti, že absťák je vedle toho maličkost,opravdu jsou ty příznaky jak píšeš,měla jsem strach že mi umře před očima.Asi proto pak přestal brát i ten antabus.Vážně Ti přeju,abys vydržel. Kolikrát si připadám jak detektor na chlast, stačí když někoho potkám a měl jenom pivo, cítím to, bohužel jsem tak naučená životem. Nejvíc mě zaráží kolik lidí dnes pije, no a pak ty následky - ty trosky co si myslí, že na nich není nic vidět a že jsou v pohodě, tím nemyslím nikoho konkrétně,abych někoho neurazila.A odstrašující je nízký věk, vlastně o tom taky píšeš.Navíc drogy, automaty, nástrah k průšvihu víc než dost a často jsou spolu svázané.Však to píšeš v pro mě"školících"příspěvcích. Jo a jakou hudbu teda posloucháš a hraješ?A choď dřív spát, na cestách na Tebe čekají nástrahy nejenom v podobě šikovných stopařek!

Ahoj,píše ti Liba, alkoholička. Kočko, napiš, odkud jsi, nebo si najdi na intarnetu Anonymní alkoholiky, tam zajdi, úplně klidně,určitě ti poradí, všichni mají dost zkušeností s pitím,se vším co se okolo chlastu točí.Nevzdávej se, dokaž tomu svýmu chlapovi, že jsi baba!!!!.Přestaneš s pitím, dáš si život do pořádku,budeš ráda na světě. Možná mu to Tvoje pití vyhovuje, má se na co vymlouvat!Já pila š flašky vodky denně, síla, konec, nyní abstinuji 4 roky, bez kapky alkoholu, jde to, stojí to za to. Chlast tě dostane do kolen, zničí tě! Bacha, a sama to nezvládneš. Klidně mě i zavolej, nebo napiš, ráda poradím.Liba tel724920318.

Ahoj Renato.
Co muzikant,to netopír.Nediv se,že píšu i večer.Jsem šofér a po práci ještě dělám aranže k písníčkám-rozepisuji je do not,tvořím zvuky atd,atd.No a když mám hotovo tak si projedu počítač.Tu písničku od Expa jsem si poslechl,je hezká,ale mám radši poněkud veselejší texty.
Ptáš se mě,jak prožívám opakovací léčbu.Je to vždycky porovnání a hlavně mi to přináší poznatky a zkušenosti jiných.Opakovačky se totiž může účastnit každý,kdo prodělal léčbu základní a má prostě nějaké potíže,kterými se cítí být ohrožen.Takhle jsem se potkal s jedním (taky muzikantem)bývalým pacientem,který se účastnil opakovačky po 7.letech nikoliv proto,že by znovu začal pít,ale proto,aby si připoměl a nezapoměl,co bylo.Zapomění bývá častou příčinou úletu,kdy si člověk dá jenom tu jednu a tím spustí lavinu,která ho může definitivně převálcovat.Z těchto důvodů si plánuji i já další opakovačku.Ta probíhá úplně ve stejném režimu jako léčba základní,pouze s tím rozdílem,že trvá jenom týden.Režim léčby popisovat nechci,to přísluší profesionálům.Já si takto porovnávám svoje zkušenosti a názory s ostatnímí pacienty.Budeš se divit,kolikrát se neshodnem.Hlavně s těmi,kteří podstupují základní léčbu.Nejhůř to zvládají mladí kluci.Myslí si,že my abstinující to moc "žerem".Prostě ještě nevyzráli psychicky natolik,aby to dokázali pochopit.
Během opakovačky taky sleduji všechny fáze vzniku závislosti a její různý průběh.Ono je totiž několik druhů alkoholiků.Nejhůř jsou na tom ti,co pijí denně.Pak jsou tzv.kvartální,kteří pijí třeba čtvrt roku a pak celkem bez problémů vydrží abstinovat třeba půl roku.Pak se napijí a celý ciklus se opakuje a opakuje.Jsou také tzv.hladinkáři,kteří musí mít denně těch svých třeba osm piv a pak jsou spokojení.Asi nejlépe jsou na tom alkoholici příležitostní,kteří pijí krátkodobě buď z přetížení-stres,deprese-nebo po ukončení náročných úkolů a najednou nemají co dělat.
Pravidelnost nutně neznamená závislost.Jsou lidé,kterým vyhovuje takto trávit čas a alkohol je přitom neničí.Pravidelně chodíme do práce a přitom nejsme vorkoholici-lidé posedlí prací.Závislost se projevuje tím,že nám činí potíže v rodině,v práci i okolí.Litr vina nebo vodky denně ale už závislost je.
Antabus jsem bral rok a čtvrt.Přitom antabus nikoho neuchrání před tím,aby se nenapil.Je to ale spolehlivý hlídač,který okamžitě způsobí zdravotní potíže při požití-návaly,dušnost,bušení srdce,horko,zrudnutí,slabost nebo nevolnost.Radši jsem to nikdy nezkoušel.
Ještě jednu věc ti musím objasnit.Bylo to hnusné,ale bylo to tak.Úmrtí mé družky nebyl pro mě důvod pro mou záchranu,ale důvod a "logické"ospravedlnění mého dalšího pití.To je ono,když jsem psal,že myšlení alkoholiků postrádá logiku.Alkoholik má totiž pro každé svoje napití "rozumné" vysvětlení.Nebyl jsem jiný.
Pokud máš snahu pomáhat lidem postižených závislostí,tak se ti určitě podaří někomu,možná i mnohým,postavit se znovu na nohy.To dokáže málokdo.

Tony, jak to, že místo spaní v noci píšeš příspěvky do diskuse?Byla jsem zvědavá, jestli ještě odepíšeš a jsem za to ráda.Vždycky v Tvém příspěvku najdu něco, na co mi dřív neměl kdo odpovědět.Zjišťuju, že ty příznaky a projevy chování u akloholiků jsou stejné nebo podobné.Když byl manžel na léčení říkal, že si zapisovali každý den svoje pocity.Něco podobného jsem si zavedla taky, když mi bylo nejhůř,napsala jsem to a srovnala jsem si tím myšlenky v hlavě a moc se mi ulevilo.Bylo ale hodně otazníků, na které jsem potřebovala odpovědět, až ses nějak objevil Ty.Jak píšeš o důvěře, je to moc těžké získat ji zpátky.Moji kluci se snažili svému tatínkovi pomoct, mockrát, ale většinou sklamal a čím byli starší, tím míň mu věřili.Když jednou na mě vztáhl ruku, kluci mě bránili a jeden mu řekl, že jestli se to bude ještě opakovat,tak ho zabije.Ještě teď mám husí kůži,když si na to vzpomenu.Nikdy nezapomenu na ten synův výraz,byl plný zloby,ale i zoufalství.Proto se snaž pochopit svého syna,děti to cítí jinak.Oni čekají od rodičů podporu a zázemí a my jim místo toho přinášíme stres,napětí.Zvlášť kluci, u nich je taková přirozená obrana každé maminky.Nemůžeme přece po nich chtít, aby hned na všechno zlé zapomněli.Já mám opravdu moc hodné děti, vždycky mi pomohly jak psychicky tak teď i finančně,doufám že to tak zůstane.Proto asi ani mi zatím nechybí vztah s mužem a stačí mi, když mi jenom odpovíš na to, čemu nerozumím v "chlapských úletech".Je mi líto, že jsi stratil svou družku,ale jestli byla taky alkoholička, možná to byl pozitivní krok pro Tvou záchranu, nechci se Tě dotknout.Než jsem našla tuto diskusi na netu jsem přemýšlela o tom,jak se naučit pomáhat lidem co pijí a jejich rodinám, protože v práci se setkávám s mnoha,kteří potřebují poradit a slovem uklidnit.Takže "naši" diskusi ber jako školení pro mě.Co jsem si přečetla příspěvky dnešního dne, celkem mě zarazilo,že litr vína nebo vodka denně není návyk.Podle mě se akloholik nestane tím, že si zajde jednou týdně na skleničku nebo na pivo ale tou pravidelností. Tony, jak probíhá ta opakovací léčba? Jak ji prožíváš? A jak dlouho jsi bral antabus? A stihnul sis poslechnout nějaké ty písničky?

Luiso36,tvému manželovi nevadí že takto trávíš večery?Že je potom ten alkohol cítit...Mě to manžel vyčítal vždy,on vypije tak jedno pivo do měsíce.Má na to už alergii,ted už když vidí že si dávám sklenku,spí v obýváku,což je ted poslední pulrok skoro denně.

Hedo,já začala pít pravidelně ve svých 22 letech,byla jsem pár týdnu po porodu a přišla jsem manželovi na nevěru.Pak během let měl další románky a já pořád zustavala a pila a současně se snažila toho nechat.Byla jsem několikrát v AT,ale pokaždé jsem se k pití vrátila,občas mám deprese,mám nadváhu,špatnou kondičku,moc kouřím a v prosinci mi zjistili vysoký tlak,beru na to léky,ale piju dál.....Nevím jak si pomoct,fakt je ten,že nemám o koho se opřít a to bych asi moc potřebovala.Manžel vždy svádí vinu za naše nefungující manželství na mě a na moje pití a když jsem ho prosila o pomoc,řekl prostě že nemuže,že to nejde,že musím sama.Nejde s ním normálně mluvit.

Tony,

a ja si myslim, ze Luisa trpi depresemi.

Luisa nemusí být alkoholička, když nestupňuje dávku, nepije přes den a tak. K žádné devastaci tak nemusí dojít nikdy.
Tady asi nezáleží na množství, to je individuální. Někdo nemá ty alkoholické buňky v sobě a alkoholismus se prostě nerozvine. Ale pochopila jsem, že na rozdíl od Luisy Heda i Lenka už nenacházejí v pití jen to hezké, že by chtěly skončit a nejde to. To je myslím ten rozdíl.

Lenko, Hedo a všechny ostatní spřízněné duše. Já taktéž každý večer urazím cca litr vína. Je mi 36 let, mám rodinu, docela hezké manželství, děti v pubertě. Zvládám zaměstnání (docela náročné), zvládám domácnost, chodím cvičit a tančit orient tance. Přes den bych se v životě nenapila (často řídím auto), ale jakmile dorazím domů a splním si všechny povinnosti (tzn. věnuji se dětem, manželovi, vařím večeři, uklidím, umyju nádobí, dám prádlo do pračky.... vyvenčím psa), tak si otevřu lahev a užívám si klidu a v podstatě jediné chvilky volna za celý den. Většinou tu lahvinku dorazím. Nějak mi nejde v půlce přestat. Nikdy se neopiju tak ,abych dělala nějaké blbosti, zvracela, blábolila... atd. Ta lahvinka mi stačí na "vyrobení" dobré nálady. Netrpím na žádné kocoviny, nic. Takhle "pochlastávám" asi 12 let. Nepozoruji žádnou "devastaci", ale to asi přijde. Také si neumím pomoct. V podstatě ani nechci. Ty večerní chvilky patří k odpočinku. Vím, že tu omlouvám neomluvitelné.

Jinak je zajímavé, že když jdeme do hospody s manželem nebo se známými, tak tam mě ani pít nebaví a nevadí mi abstinovat, když řídím. To domácí pití mám spojené s klidem a pohodou.

Vy všichni i ty Lenko si myslíš, že ten litr vína denně je opravdu dost, že s tím nejde v pohodě žít. Může se to projevit na zdravotním stvu. Já piju už pět let a zatím jsem v pořádku.

Ahoj Heleno, jsem ráda,že sis na mne vzpomněla. Ale nedaří se mi dobře, něco mne stále nutí k pití. Je to moc zlé......