Oprátka za osm mrtvých - Olga Hepnarová

A i v současnosti k popravám stále dochází. Absolutní trest je ve vyspělých demokraciích typu USA nebo Japonska legitimním právním instrumentem k odstranění nežádoucího jedince navždy ze společnosti. A takovým nežádoucím jedincem byla právě třeba i Olga Hepnarová a byli by jimi třeba i manželé Stodolovi a mnozí jiní usvědčení a pravomocně odsouzení vrazi. Avšak trest smrti byl u nás zrušen v květnu 1990, což je na jednu stranu i dobře, jelikož někdy může u nás být jedinec odsouzen k vysokému i tehdy, pokud v jeho případu existují pochybnosti. Například u Petra Kramného (odsouzeného na 28 let odnětí svobody) pochybnosti existovaly a existují. A veřejnost mohla vidět dokonce v přímém přenosu, že se soudkyně s pochybnostmi korektně nevypořádala.    

Poprava utopením se konala u námořnictva protažením pod kýlem, což málokdo přežil a pak v koši z Karlova mostu. Nevím, jestli tam stále je, ale jako varování šizuňkům a podvodníkům by tam být měl.

také se popravuje na kopci, na mostě - sv. Nepomucký kloktal Vltavu, popravuje se na křižovatce oběšením na elektrických drátech - viz Moskva, nebo se popravuje na hnojišti.  popravuje se v neckách . viz prase.  Pozri knihu Franty Rašpličky ,,Zamotal ji hlavu do košile a udusil rohlíkem" 

V kultivovaném světě se veřejné popravy nekonají. To se najme odborník a ten se postará. Pak je z toho neobjasnitelná vražda, nebo když je kvalitní "uklízeč", zájmová osoba zmizí beze stop a je pouze pohřešována. Dále se to dá navléci jako sebevražda, autonehoda, náhlé úmrtí po předávkování, či vakcinaci, teroristický čin, atd. Možností je více.

Moc soudní takové možnosti dává. Když jí soudci mají, tak se na následky moc neohlíží. Společensky a sociálně už vůbec. Od toho jsou jiné instituty.

Velmi kruté jsou soudkyně, které soudily ještě za bolševika, a soudí dosud. Podobně jako státní zástupkyně, které prokurátorčily tehdy a prokurátorčí i dneska. Setkání s nimi v roli obžalovaného je jako setkání se smrtí!

Soudkyně, vědomy si své téměř neomezené moci nad osudy druhých, nemají empatii, jinak by mohly dělat pouze advokacii, kde je potřebná. Časem otupí a odsuzují i sporné případy bez milosti a soucitu. Pro ně je to řemeslo. Jako dřevorubec nelituje stromy, nelitují souzených. Pak jdou domů, ke svým rodinám, milencům, do barů, divadel, na výstavy, nákupy a stávají se z nich vzorné manželky, milenky, prostě normální ženy, které mají po šichtě. 

A jak reagují soudkyně v těch řídkých případech, kdy jsou bity nebo zabíjeny lidmi, které v minulosti odsoudily, nebo blízkými těchto odsouzených?

Vysoké nepodmínečné tresty vězením znamenají i vysoké náklady státu na "převýchovu" potrestaného. Mnohem lepší by byly tresty alternativní, třeba i s tím, že by potrestaný po zaměstnání pobýval v nějaké šatlavě. Například takovému Čermákovi, který rozhodně není obecným ohrožením, ani společenským nebezpečím, by to jen prospělo. Z části výdělků takto potrestaných by byly hraženy náklady na jejich pobyt, placení škod, soudních aj. výdajů. 

Souhlasím. Ale jakého Čermáka máte na mysli? Znám jich plno.

Taky jich může víc sedět, ale jeden dostal 5+ let jen za kecy.

Ten strašlivý dezinformátor a podpůrce terorismu Tomáš Čermák, který se pokusil mařit výkon svého vězeňského trestu útěkem do zahraničí, aby ho nakonec chytili Poláci, předali jej v Chotěbuzi českým úřadům, kteréžto jej poté promptně uvěznily?

bych Tomáše Čermáka totálně nasadil do války na Ukrajině. Tam by mohl dotyčný položit život při budování zákopů, příkopů, zátaras a jiných opevňovacích fortifikací proti ozbrojeným silám Ruské federace.

I u nás je práce dost. Proč někoho posílat do války, která se týká jen omezených politiků. Čermák by stejně při nejbližší příležitost dezertoval k Rusům.

Samozřejmě, že by bylo potřeba mu nohy spoutat řetězy a opatřit jej speciálním elektronickým tagem, který by umožnil jeho okamžité zastřelení v případě, že by se pokusil opustit omezený prostor, který by mu byl vykázán k usilovné manuální práci.

devastujícího dopadu vysokých soudních trestů na blízké odsouzených je i osud přítelkyně a matky Vladivoje Tomka, českého antikomunistického odbojáře, který byl za svoji odbojovou činnost popraven komunisty v listopadu 1960. Tomkova přítelkyně zahynula brzy po popravě svého přítele následkem potratu, zatímco Tomkova matka zemřela na psychiatrii.