Oprátka za osm mrtvých - Olga Hepnarová

A jak by na ně ještě více dolehl, kdyby Olga nebyla popravena?

Na otázku otázka? Ptáš se nepravého.

Já jenom, že mezi Olžiným najetím a její popravou sice již nebylo možné pomoci těm osmi mrtvým, ale bylo možné se vyhnout další masivní traumatizaci Olžiny rodiny. A pozůstalí po těch osmi mrtvých by se určitě snáze smířili s dlouholetou inkarcerací Olgy, než se Olžina rodina (ne)smířila s Olžinou popravou.

Chceme li být soucitní k obětem, tak ke všem. Co je na tom tak nejasného?

Co do toho pleteš to, ke komu všemu (ne)chceme být soucitní? Podstatné snad je, že popravami lidí, jako byla Olga Hepnarová, jsou zbytečně traumatizováni jejich blízcí. Co je na těchto popravách soucitného?

Popravené nevinné oběti, zločinci snad ne? Pořád si nerozumíme. Kdo dal právo obyčejným vrahům, nebo i těm, kteří zabíjejí kvůli náboženství, ideologii, ve válce, ze msty a nebo, že je to baví, aby druhým brali život? Nikdo!!! My se tady bavíme o holce, který jeblo v hlavě a zabila osm zcela nevinných, jen tak z plezíru. Ve všech souvislostech její význam přeháníme.

Na povrchu naší planety občas dochází k vraždám, a někdy i hromadným. To snad patří k tragickým podmínkám života nás pozemšťanů. Z této skutečnosti však nijak nevyplývá, že by měl stát popravovat. Stát by měl místo toho respektovat, že je každý lidský život jedinečný a neopakovatelný, a že poprava kohokoli má tragický dopad na jeho blízké a příbuzné. Jakmile vrah někoho usmrtí, je to svým způsobem hotová věc pro oběť i její blízké. Nemusí to však být hotová věc pro takovéhoto provinilce a jeho blízké.

Trest smrti už byl dávno zrušen, takže všichni živíme, masové vrahy, kteří dostali doživotí, třeba 60 i více let. Takový Brejvik stále stupňuje své nároky. Má se jako prase v žitě. Myslíš si, že je to správné? Stojí miliardy. Nebylo by lepší ho zastřelit na útěku? Ona předstíraná demokracie je dost drahá. Na druhé straně nepohodlní, nebo ti, kteří moc ví, nebo znamenají, padají z oken, případně jsou odstřeleni neznámým a nevypátratelným, k tomu podivné autonehody, pády letadel atd. To nejsou tresty smrti? Sestup na zem. Když má někdo zemřít zemře, protože někdo k tomu dá pokyn. A třeba zemře i ten, kdo popravu vykonal, aby se to nevykecalo. Ze všech odstřelovačů z Gruzie, použitých 2014 v Kyjevském Majdanu, přežil jen náhodou jediný. Je to normální? Dějou se věci nad kterými zůstává rozum stát a jsou spouštěči věcí mnohem horších. Taková vendeta to je masový masakr a nikdo tomu nezabrání. Spravedlnost je neúprosná. Nebo je to nespravedlnost? Vyber si a přemýšlej.

Samozřejmě, že by musel být justiční omyl vyloučen. Pokud v Německu jen tak, bez varování, veřejně podřeže islamista tátu s kočárkem a malou hočičkou, která ho doprovází, tak je vina nadevší pochybnost. Zrovna tak jako by byla u Kozáka i u Hepnarové. 

Snad jsem to popsal? To mám uvést další příklady, třeba z koncentráků, Lidic atd:?

Doložitelnost a dokazatelnost zločinu. My se pořád nechápeme. Zločinci mají právo vykonávat trest smrti a oběti nikoliv? Co to je za spravedlnost? Ono to asi bude tím, že spousty politických vražd vykonávají mocné struktury, nebo jimi najatí zabijáci a proto je třeba, aby je chránily zákony. 

Stát nemá mít právo popravovat, i když si někteří jednotlivci protiprávně osobují právo zabíjet. To nemá nic společného s nějakými "najatými zabijáky mocných struktur".

Pak se může stát, že "nestát" vezme spravedlnost do svých rukou a skončí to nekonečnou vendetou, při které umírají celé rody i s malými dětmi. Vše, i středověkou spravedlnost, lze dohledat v dějinách. Děje se to i dnes, jen to není publikovatelné.

Podobně jako si někdo může vzít spravedlnost do vlastních rukou, aby v odvetu za státní popravu svého blízkého útočil na státní zájmy, a zabíjel například soudce, úředníky, policisty, nebo jakékoli jiné občany příslušného státu. I to se může dít a děje. Buď jak buď, není to všude na denním pořádku, právě tak jako nejsou všude na denním pořádku ani ty tvoje nekonečné vendety v substituci za naopak neuskutečněnou státní popravu. V drtivé většině případů i v globálním úhrnu znamená v praxi absence státních poprav méně lidí, umírajících násilnou smrtí.

Olga Hepnarová, byla hezká holka, mohla být šťastnou, vzornou mámou, ale vybrala si jinou cestu. Pravděpodobně duševně nemocná, schizofrenií rozštěpená osobnost, která mohla být léčena. Jenže tehdejší zákon umožňoval a společenský tlak vynutil, její popravu. V USA by pravděpodobně dopadla stejně. Komunisté byli principiálně zlí a nespravedliví, na ideově úplně jinou část společnosti i na sebe. Etické to nebylo, ale s tím už nic nenaděláme. Spíše by nás měla zajímat široká škála náhlých úmrtí a zmizení politiků, vědců, vynálezců a dalších osobností, které vystupují, většinou oprávněně, z řady a kritizují nebo chtějí napravovat, ne zrovna košér, jevy, nebo ohrožují ekonomiku, (bohatnutí oligarchů) např. levnými energiemi. Nejde jen o atentáty na kandidáty na prezidenta, nebo premiéry, ale nevysvětelných účelových "sebevražd" je až příliš. Někdo si prostě právo na život druhých může dovolit, ale "demokratická" společnost nikoliv.