Co vede muze k tomu, aby podvadeli?

teda, jeste, ze to je jen pres net, jinak by tu byla jatka, jak tak koukam...jsem zklamana, kam az tato diskuse dosla...pane K, zajimala by me odpoved na vami nadnesene tema...musite byt velmi sobecky clovek, kdyz jste toto dokazal natukat do klavesnice...chudak vase partnerka, myslite-li si o ni totez

Za trest už ti nic nenapíšu, jsi rozmazlena slepička, jenž si myslí, že všichni chlapi jsou jen blbci a ty je budeš ovládat přes svůj pohlavní orgán, Téma by mělo znít: CO, KROMĚ POCHVY VEDE MUŽE K TOMU, ABY SE BAVILI S TVORY ŽENSKÉHO POHLAVÍ! Ten teploušek Standik vám to napsal dobře, a ani jste mu neodepsaly.

Pane K. ja Te vazne nechapu. Proc bych se mela vzpamatovat? A vubec proc nas tady napadas? Prijde mi, ze jsi nejak mimo. A vubec Tvoje vyjadrovani taky samo o sobe neco vypovida. To je uroven!!! No nic, timto jsem ztratila zajem s Tebou komunikovat.

Charlie, píšeš konstruktívní reakce, ale prosím zkrať, články, ne kvůli mně, ale z vlastních zkušeností vím, že to nikdo nečte celé. Tvé články jsou jinak velmi poutavé.

Opravuji, se sexem kupčila

Kokrouci, ty filozofe, proc nema reagovat na mě a pises vlastne to cos ode mne opsal? Rad bys byl nevěrný, ale nemáš s kým? Máš vůbec nějakou partnerku, nejsi panic? A ty Terezko se vzpamatuj, kolik ti je? Mně je 36 a svou ženu jsem podvedl jen 2x a to vždy, když naopak vydírala ona mě, kuočila se sexem, připadal jsem si jako mnich!!

Kokrouči, nesouhlasím s tím, že má nevěra se druhého netýká a že mu tím neubližuju. Nevím, jak svůj vztah bereš ty, ale po pravdě řečeno nějak si neumím představit, že bych měl šťastný vztah (podle svých představ) a zároveň bych své partnerce zahýbal. Mimochodem, tuším, žes někde jednoznačně hlásal, že nevěru se ten druhý nikdy nemá dozvědět. Proč? Z mého pohledu se taková věc tutlá především právě proto, aby se podvedenému partnerovi "neublížilo". Nemůžu si pomoci, ale vztah, kde sice svou partnerku "šetřím" tím, že ji udržuji v "blažené nevědomosti" a přitom vesele využívám každé příležitosti obcovat s jinou, pro mě postrádá smysl.Tvou "obhajobu" (byť máš pocit, že nevěru neobhajuješ) nevěry považuji za dost alibistickou. Jaktože nevěra "je", "patří k životu"? Protože sis jí do svého života sám zasadil - kdybys to neudělal, nepochybně by nevěra k (tvému) životu nepatřila, prostě by (v tvém životě) NEBYLA. Samozřejmě se nemusíš zabývat tím, jestli je (tvá) nevěra dobrá nebo špatná, ale nesouhlasím s tím, že je taková otázka zbytečná nebo že by nevěra (v tvém životě) nemohla nebýt. Jestli jsem to správně pochopil, tak ty vlastně připouštíš, že něco vědomě a zcela záměrně děláš, ale nepátráš po tom, proč to děláš a jestli je to dobré, nebo špatné, potažmo (pokud by to náhodou bylo špatné) jaké to může mít následky. Není to tak trochu jako řízení auta se zavázanýma očima?Mimochodem, dost mě zaujala tvá věta (otázka), jak můžeš mít výčitky svědomí z něčeho, co chceš udělat. Zřejmě máš to štěstí, že se na věc díváš zcela jednoznačně, že na (své) nevěře nevidíš NIC špatného, třeba to tak vnímá i tvé bezprostřední okolí (a pokud ne, asi se s tím dokážeš nějak vnitřně vyrovnat a na ostatní se neohlížet). Ale co třeba v případech, kdy něco udělat chci a zároveň nechci. Mám tím na mysli situace, které nejsou černo-bílé, kdy mi mé jednání třeba něco přinese, ale zároveň tím někomu ublížím (nebo v opačném případě - někomu vyhovím, ale o něco se "ochudím"). Pokud je mi známo, hodně (?) lidí vnímá nevěru právě takto rozpolceně.

Pro jistotu upresnim ten muj pojem chemie. Pro me to byla opravdova chemicka laska. Ted uz to trochu pominulo a je z toho opravdova laska.

Diky za prani. A taky diky za rozhovor, treba to nekomu pomuze. Mej se pekne.

No, vidíš, a je to. Alespoň někdo, kdo není ublížený a nevlyká, že je ten chtíč je pouze mužská záležitost. O výmluvách na chemii ani nemluvím. Ať ti vyjde vše, co si přeješ. Děkuju za rozhovor.

Zahybala jsem s mym nynejsim pritelem. On vedel, ze jsem zadana. Muj byvaly pritel byl vazne fajn kluk a ja se snazila s neverou prestat. Jenze to porad neslo, nynejsi pritel me proste do toho jak rikas zatmeni vzdy dostal. Jen rozum rikal, ze on neni ten pravy do zivota. Jenze zatmeni neslo zastavit a vycitky byly vetsi a vetsi. Dospela jsem k nazoru, ze tohle nejde a musim se se svym byvalym klukem rozejit, abych mu neublizovala. A tak se stalo. S nynejsim jsem to celkem dlouho vydrzela a nakonec z nej casem dospel fajn kluk. Kazdopadne tu svou byvalou neveru neschvaluju.Vlastne jsem se tu nakonec rozepsala, proc treba nektere zeny podvadeji. Je to chemie.

Neumím si to představit, ale asi to musí být hrozné. Nějak předpokládám, že se to stalo za současného přítele a pokud ano, tak on to neví. Myslím si, že když do toho jdu, musím počítat s tím, co bude potom, nebo to bylo až takové zatmění ? Asi je také potřeba zvážit vlastní sílu sebedůvěry.Osobně si myslím, že kdybych jen trochu tušil, že potom budu mít špatný pocit, tak to neudělám. Přece nebudu dělat něco, o čem předem vím, že mi nepřinese to příjemné, co od toho čekám.Na druhou stranu musím přiznat, že takové to zatmění jsem nikdy neměl, ani nevím je-li to dobře nebo špatně. Opakuju se, ale je to prostě tak a nemůžu řešit neřešitelné.

No vidis, ja zas nerozumim tomu, co pises ty. Taky jsem kdysi zahnula, v tu chvili me to proste nejak dostalo, byl v tom cit. Dokonce se to zopakovalo (s tim samym). Vycitky byly dalsi dny dost nesnesitelne. Ani ted po par letech si nemyslim, ze to vuci memu byvalemu bylo fer a porad me to trochu hloda.

Nemyslím, že bych nevěru nějak obhajoval. Prostě je, patří k životu, alespoň k mému a já se nijak nezabývám tím je-li nebo není špatná nebo dobrá. Prostě je. Svědomí, už jsem to tu také někde psal. Nemám, proč ? Možná, když někoho přejedu autem, ale jak můžu mít výčitky svědomí z něčeho, co chci udělat ? Nerozumím tomu.Na pana K. nereguju, to nemá význam.

Ono se to opravdu posoudit neda. Ja mluvim ze sve vlastni zkusenosti. A je pravda, co pisu za sebe. Taky nikde netvrdim, ze to bude jinak. Muze se mi stat cokoliv a treba muzu zazit neveru. Nebo dokonce i ja mohu byt neverna, proc ne. A taky myslim, ze vina je prevazne na obou stranach. Jenze proste neumim byt tak nezaujata, kdyz me provokuje Pan K. s tou jeho samozrejmosti o nevere a nazorem, ze to k tomu rozhodne patri. Mne vadi, ze clovek umi vse tak jednoduse omluvit. Svedomi je v zivote velmi dulezite. A s Tebou rozhodne nesouhlasim, ze to tomu druhemu neublizi. Ono to zalezi vzdy na konkretnim cloveku. A mimochodem, kdo sam zahyba tomu by to spis vadit nemelo a z toho prameni i ta Tva prilisna obhajoba nevery.

Proboha, je vůbec někdo schopen v této diskusi připustit, že obě pohlaví se na nevěře podílí stejnou měrou ? Znám ufňukané ženy, stejně jako ufňukané muže. Znám ženy, které se doma bojí kýchnout a muže pod pantoflem jak řemen. Nějak, jakkoli podlézat druhému jen proto, aby byl se mnou, je nedůstojné a nemá, podle mého názoru, nic společného s rovnoprávným vztahem. Mám právo být nevěrný stejně tak, jako to právo má moje manželka. Prvotně s tím neudělám ani ň a jedině po TOM můžu řešit zda jsem nebo nejsem schopen jít dál nebo hledat větev s provazem v ruce. Proč budu fňukat a kupovat si extra prádlo, proto snad s někým nejsem. Jsem s ním, protože s ním chci být a to že mu zahnu přece neznamená, že mu ubližuju, toho druhého se to prostě netýká. Začíná se ho to týkat až v okamžiku, kdy ho chci opustit nebo když se moje nevěra provalí a pokud se provalí, tak jsem já ten trouba a musím nést následky, pokud můj partner nemůže přes to jít dál. Ale i toto se týká jak mužů, tak žen.Terezko, ty přece nemůžeš vědět, že jsi takového potkala nebo nepotkala, máš nějaký svůj ideál a ten tě může ještě hodně bolet, jak bude ztrácet lesk. Psal jsem jinde, že pád bolí přímo úměrně s výškou a jedno padám-li z oblak, z piedestalu nebo třeba jen ze židle. A mám-li přehnané mínění o čemkoli, to vystřízlivění může být i smrtelné.

Ja vas urazet rozhodne nechci, proto pisu sobecky typ nikoliv sobec. Pro me je ten vyraz jemnejsi. Spermobanku si vyridte s nekym jinym. Nevim moc, jak s Vama mluvit. Nejsem zadny idealista. Vim, ze chlapi podvadet umi a nekteri to delaji radi. Jsem vdecna za to, ze jsem takoveho zatim nepoznala. Meho posledniho pritele se moc rada vezmu. A dopredu jsem mu rikala, ze jestli to na neho po nejake dobe prijde a bude to jedna nocovka, tak at mi to nerika. Jen se nezlobte, ale radite tu vicemene jedine. A to, abychom si davaly pozor a chlapovi se snazily dat i kdyz se nam moc nechce, jinak se nemuzeme divit. Tohle je spis takove vydirani nez rada. Alespon na me to tak pusobi. Vite, mozna je vetsina chlapu jako vy, ale snad jsem narazila na tech par vyjimek, pro ktere to neni prinejmensim samozrejmost. Jo a doma internet nemam.

Terezko, došly ti argumenty nebo ti rodiče zakázali NET?

Terezko, jsi tak mladá........ Nebudu ti brat tve idealy manzelství, ale prvotni tema znělo

Pane K. fakt se tady smeju. Asi nema cenu s vama normalne diskutovat. Vy to hnedle uplne otocite. Se svym pritelem nebydlim. Zatim nemame poradne kde. Takze kdyz u nej, resp. u jeho rodicu nahodou nejsem a ma potrebu, tak si pomuze sam. Na prani a zehleni ci jine domaci prace me nema, jelikoz nemame, jak vidite, zatim spolecnou domacnost. A jestli mi chcete tvrdit, ze ma chlap zahybat, kdyz zena obcas nema naladu na milovani, tak jste u me zase ten sobecky typ. A klidne piste dal, moc se u toho bavim.