Co vede muze k tomu, aby podvadeli?

Nevím nač paušalizovat. Normální je ta mužská (ale i ženská) potřeba sexu s jinou osobou. Individuální je, jak se k tomu jedinec postaví, a jak si to páry mezi sebou dohodnou. Drtivá většina volí oblíbenou strategii "navenek hlásám monogamii, ve skrytu si užívám". Taky jsou lidé, co nevěrní nejsou (nebo se k tomu ještě nedostali), ale je otázkou, jestli jsou to ti praví, aby druhým kázali.

Normální to není!Pokud jsme nevěrní,znamená to že si už toho druhého nevážíme a již nám nemá co nabídnout.Za manželství ale zvykne zvyk,majetek a společné děti.Proto zůstáváme se svými partnery.Vlastně je to dost smutné.

Nevernych je udajne az 90% zivotnich partneru. Uz herecka legenda Milos Kopecky uvedl,ze to,ze nebude

Také jsem si prožila nesmyslnou lásku.Asi v 35 létech jsem nastoupila do nového pracoviště,kde jsme byli jen já a můj šéf.Po nějaké době začal dělat různé náznaky,které jsem zpočátku ignorovala,nakonec jsem mu i řekla ,že to nechci.Nepřestal a já se nakonec nechala ukecat.Bláznivě jsem se zamilovala,považovala jsem ho za osudového muže.Musím dodat ,že oba jsme byli zadaní.Můj manžel na mě žárlil/zpočátku bezdůvodně/,nikam jsem nemohla,dělal scény a tím se mi dost zprotivil,ale k rozvodu jsem nenašla odvahu,máme tři děti.On také byl ženatý,tvrdil,že mu žena zahýbá,nespí s ním,nestará se o domácnost.Zajímavé je ,že v komunikaci s ní používal různé zdrobněliny,běhal za ní jak pejsek.Stále tvrdil,že náš vztah má jako kompenzaci toho,co doma nemá a bude to tak i nadále.Nakonec se rozvedl,protože jeho žena začala pít.Přivedl si jinou ženskou a stále si myslí,že vše bude pokračovat ve starých kolejích.Já však nemohu,protože už si ho nevážím,nevěřím mu,vím že lže mě,lhal své ženě a nyní i přítelkyni.Stále spolu pracujeme,ale pro mě je to psychický stres.I když ho již nemiluji,tak přesto některé věci pořád bolí.Navíc je ješitný a můj nezájem mi dává "sežrat".V 50 už těžko mohu hledat jiné místo.

No abych holky uklidnila muj pritel je vzdycky nastvanej kdyz pokukuju po klukach.Driv mi to delal schvalne vsiml si ze me tim vzdy rozhodi/ja nechtela ale bylo to na me videt i kdyz jsem se smala jako ze nic, ze to nevidim/.Proste ze srandy provokoval.Tak jsem to zacala delat taky a tez konverzace s prodavacem a lehke laskovani u pokladny ..srandicky a on se vzdy citi dotcen nekdy nic nerekne nekdy jo ...no proste jako ja driv.Nekdy si schvalne necham pornokazetu ve videu...nez ke me dorazi /jako ze jsem si to jen tak delala/:-)) a remca jako bych to byla ja:-))))Jednou jsem si zase dala do skrine nekolik casopisu s panama....to bylo narazek.Kdyz je v tv nejakej chlap treba striptyz nebo tak tak to hypnotizuju a on ze pry "co je to za kretena"??:-)))Takze evidentne to vsichni kluci nebudou mit jako ze pohoda.Muj pritel neni zadny osklivka a urcite to nesouvisi se sebevedomim to si spis kazdy rad hlida to sve...co ma rad:-)A nekdo vic a nekdo min..

Mě by spíš zajímalo co k tomu vede ženy.

Chlapy, kteří za to nestojí jsem milovala ve 20, nyní už by se mi to nemohlo stát, mám ráda charaktery,hlavně ne lháře a to on je. Mimomanželské vztahy nepovažuju za bezcharakterní, ale musí mít úroveň a nesmí být postavené na lži nebo pomlouvání partnera atd.

Ahoj Nicol, já tě chápu naprosto. Prošla jsem taky naprosto šíleným vztahem, který mě ale moc ničil. Zamilovala jsem se jako blázen, oba jsme po sobě šíleli, oba jsme měli manžely, ale doma skoro žádný sex. Jenže malér byl v tom, že jsme se poznali v práci. Ne ale v nějaké kanceláři, tam, kde pracujeme, je spousta příležitostí. Jako pracovní tým jsme byli perfektní, kolegové si asi ničeho nevšimli, nikdy to neprasklo. Ale během času se to vyvinulo prapodivně - v práci mě využíval, jak mohl, moji práci vydával za svou, byl v pohodě - doma po něm manželka sex nechtěla, on si užil se mnou, paradoxně se jim vztah vylepšil. Moje manželství ovšem krachlo, rozvedla jsem se, odstěhovala do svého bytu, to pro něj byla teprv pohodička. Přišel, kdy se mu zlíbilo, já pořád jen čekala, až si najde chvilku. Byl ke mě čím dál hnusnější a od¨měřenější, ale já ho milovala snad ještě víc. Dnes to vůbec nechápu, proč jsem se tak dlouho a tak hrozně trápila nesmyslnou láskou, která vedla jen a jen k horšímu stavu (mému, samozřejmě). On si s manželkou pořídil další dítě, postavili si domeček, dnes si myslím, že možná lhal, že s ní nic není, asi žili úplně normálně. V práci se stal šéfem a mě shodil na nižší místo. Prč to všechno popisuju? Protože jsem zažila, jak je nemožné se zbavit lásky k někomu i přesto, že ubližuje. Musí ti být teď hrozně, dobře si vzpomínám, jak strašně jsem se trápila něčím, co vůbec nemělo jinou možnost řešení než jít od toho. Radím ti to udělat, čím dřív, tím líp. Já se dopracovala k vysokému tlaku, žaludeční neuróze a dalším potížím. Potom jsem se jednou vzchopila, řekla dost a skončila to. Nevýslovně se mi ulevilo. A za pár týdnů jsem potkala současného přítele, který je jenom můj, no, snad. Alespoň není ženatý a žije se mnou. Rozumíme si, je to fajn. A to jsem si před pár lety neuměla představit být bez tamtoho. Jde to a bude ti zas líp!

Milé dámy a pánové,přeju všem krásný začátek roku a prosím o váš názor na mou situaci.Je mi 40 let, děti mám už dospělé, jsem deset let rozvedená, nikdy jsem neměla problém navázat vztah s muži, několik takových jsem po rozvodu měla, ale mám spoustu koníčků, moje děti měly náročný sport, tak jsem na vztahy neměla čas, po určité době, když jsem cítila ze strany muže tlak na společný život, jsem vždy vycouvala, nějak se bojím závazku a musím se přiznat, že mám dobrou partu kamarádek, se kterou jezdíme na dovolenou a trávíme volný čas, a to se mužům nelíbilo.Myslela jsem, že mám svůj život vyřešený a beru vztahy s nadhledem.Před třemi roky nastal velký třesk, bum, hrozně jsem se zamilovala.Byl to muž mých snů, sebevědomý, milý,stejné zájmy a pohled na svět.Vyprávěl mi, že žije v sousedním městě s dcerou, po rozvodu se k němu nastěhovala s tím, že pokud si on najde jinou ženu, vrací se k matce.On prý nechce být bez ní, tak mám být tolerantní, nebudeme se stýkat u něj doma ani tak, aby o nás ona věděla.Jak jsem ho za to obdivovala, jaký je vzorný otec,mně to vyhovovalo, že to nenaruší ani moje soukromí, tak jsme se stýkali u něho v domě, ve kterém má v našem městě kancelář.Pracuju nedaleko, tak po práci šup k němu a odpoledne jsme byli spolu, potom vždy spěchal domů udělat dceři večeři a večer musel být s ní, aby nebyla sama, to samé přes víkemd, dovolenou atd.Už vám to došlo, co?Mně bohužel dlouho ne, ale náhodou jsem potkala spolužačku , co žije v jeho městě a zjistila, že už pět let žije s jinou ženou, mají spolu postavený dům, ona i on svou dceru, šťastná rodinka.Už rok se s milým setkávám a nemám sílu mu říct, že o té druhé vím.On mi vypráví zážitky, co se staly jeho přítelům, já vím, že mluví o sobě.Znám ji jen z vyprávění, její i jeho dceru také.Proč mi to neřekne?Teď co, myslíte si, že ona by to měla vědět? Nebo to už ví?Vím, že mi poradíte, že mám vztah ukončit, že jsem blbá, že o tom ještě přemýšlím.Miluju ho čím dál víc,snad proto, že ho nemůžu mít.Asi mě nechápete, co?

Každý muž se rád otočí za jinou,s tím to nesouvisí.Jak můžeš tvrdit že miluje jenom tebe když spí s jinýma.Ten člověk si tě vůbec neváží.Nic ve zlém.

Proc je ti me lito? Sice me to boli, ale nemusim si se svou laskou nic namlouvat, nemusi mi lhat, jako ostatnim. Je to ocistne, i kdyz to boli. To asi nepochopis.. A s hrdosti to tedy rozhodne nesouvisi, jsem dostatecne sebevedoma a hrda, rozhodne nejsem chudinka. Proto mi nemuze vadit jako vam ostatnim, ze se muj partner otoci za krasnou zenou. Ja totiz vim, ze miluje mne.

V tom případě je mi tě líto.Nemáš žádnou hrdost.

Jsem vzdycky ta druha, ta milenka, ktera vi o manzelce, o pritelkyni, o detech... Myslim, ze muzi se proste potrebuji uvolnit, uzit si nekde jinde a pak se opravdu radi vraci k teplu rodinneho krbu. Je to pro ne neco jako relaxace. Me to sice boli, ale nedokazu s tim bojovat, nikdy to nedelam pro to, abych si neco dokazala, proste to beru tak, jak to prichazi. A pokud jdu s muzem po ulici a on se otoci za krasnou zenou, tak si vzdycky rikam, ze je zdravy a ma dobry vkus. A to i kdyz je muj.

Láska je průšvih.

a co když je to láska? snad to bude jenom zamilovanost,ale manželka (ta druhá) bohužel nikdy nemůže vědět,co jí čeká :-(

No právě to je ten problém, my ženy nemáme na co koukat...Tak to pak vypadá, že se dívaj hlavně chlapi -a taky je na co!!!:)
Pěkných chlapů opravdu moc není a když se nějaký objeví, tak jde na dračku, s tím musí jeho partnerka holt počítat

pokud má někdo čas,přečtěte si moje příspěvky tady: http://www.apexx.estranky.cz/ možná se v tom taky poznáte.

No trochu se mi to nepovedlo,jen pro spřesnění,tohle píšu k tvému prvnímu článku Lenko

Děvče,děvče. Řekl bych,že to máš trochu pomotaný. Obviňuješ chlapi z toho že podvádí a ženský jsou podle tebe jeptišky...asi. Ale na druhou stranu píšeš,že jsi si taky chtěla zvednout sebevědomí a zahnula jsi. Takže když to shrnu,tak kdyby jste vy ženský nás chlapi zbytečně nesváděli,tak by jsme třeba taky nezahýbali. To tě nenapadlo??? A,že koukáme na ulici po ženských....hi hi,proč asi? Když potkáš hezkou holku,která je navíc ještě dobře vyvinutá a je oblečená tak,že má minisukni a prsa jí skoro lezou ven z výstřihu,tak se nediv,že se chlap po ní podívá. Neříkám,že je vina jen na straně vás žen,když chlap bude chtít,tak se po té ženské nepodívá,ale zamysli se. Kdyby jste se vy ženský oblékali normálně a né do polonaha,tak by jsme my chlapi po vás nekoukali,ale to vy zase nepřenesete přes srdce,že po vás my chlapy nekoukáme,tak nás radši takovýmhle způsobem svádíte a pak se divíte,že vám zahýbáme. Takže jedna rada pro vás,ujasněte si to mezi sebou a pak nás suďte. Já když jsem se oženil,tak jsem se snažil dívat třeba do země,nebo na druhou stranu,když proti mě šla nádherná holka,jenže když jich jde několik,tak je to těžký,to bych si musel vypíchnout oči. A nakonec,to že ty se nedíváš po chlapech,s tím se jdi vycpat,protože kdyby chlapi měli něco podobnýho prsům jako máte vy,tak by jste se po nás taky dívali,jenže chlapů takzvanejch playboyů zase tolik není,tak nemáte na co koukat.

Souhlasim s Lenkou. ma pravdu. Samozrejme, ze ne vsichni jsou takovy, zname jich spoustu, ale ne vsichni zahybaji, ne vsichni si mysli to, jak to vidi Lenka. Ona tim prosla, ja se ji nedivim. Napsala to hezky. A v rychlosti pro Ivana...teda promin, ale tvuj prispevek je opravdu dementni. Lenka to v hlave pomotany nema, naopak, mysli hlavou....ale ty jsi to psal asi ptakem. Pises, ze by sis musel vypichnout oci atd...prsa.. atd...ze za to muzem my zensky..a ze se nemame divit, ze pak zahybate...co jsi to za chudaka, kdyz tohle dokazes napsat? Prej kdyby nas zensky zbytecne nesvadeli.........pane Boze. Tak chlapa jako ty, by nechtela zadna zenska. nevim, s kym zijes, ale doufam, ze si tohle precetla. Ja bych te za to do tech kouli fakt nakopla, ona by te ta chut cumet po druhych a svadet to na ne, ze zbytecne svadi pak presla. Kdyby kazdej chlap myslel jako ty Ivane, tak jste sami, to mi ver.