Můj děsivý příběh

Lenko, Pekarska vBrne se opravdu velice vylepsila, pokud se Ti Tvuj problem vrati a budes v CR, zkus to zase tam. S mistnimi lekari se opravdu da mluvit. Jak si stezovat na ty, kteri se k Tobe nechovaji dobre, nevim, odvolani k lekarske komore nevede nikam ,protoze ho posuzuji lekari a casto ti sami. Co by se stalo, kdybys jim nezaplatila s tim, ze se Ti nesnazili pomoct? Mohli by to nejak vymahat?

Hm........mám rozporuplné pocity.Hypochondrie.....duševní porucha, nebo jen porucha osobnosti?...Nevím.Jen jsem se zamyslel, že i já co se považuji za specialistu a odborníka (nejsem lékař)nepřijímám rád názory laické skupiny lidí, kteří se mi snaží vysvětlit jak se to má dělat a co se má dělat. Pokud nebudu důvěřovat specialistům (jakýmkoliv - třeba jaderným fyzikům v Temelíně) a pindat co a jak mají dělat bude to stát za psí štěk. Chceš poradit? Zkus víru.......a neptej se "proč zrovná já"? Nejsem nikterak ortodoxní křesťan, ale přikláním se k názoru Tomáše. a na závěr..........druhým rokem mám také zdravotní problémy, bolesti sice nejsou silné ale i tak je to nepříjemné.......nelze tedy v mém případě aplikovat pojem...zdravý nemocnému nevěří.No drž se.......I rosnička říká.......vězte bude líp

Ahoj,uplne chapu tve pocity a nechut k Ceskemu lekarstvi.V soucastne dobe ziji s manzelem v Cine.A pred rokem jsem dostala obycejny zanet stredniho ucha.Pul roku me lecili bajecni cinani...behem toho pul roku mi 3 krat praskl bubinek a tak moje pojistovna me vyepedovala domu.Mam Finskou pojis. a funguje to tak, ze ukon si plaqtis sama a ona ti to potom proplati.Byla v Cesku 3 tydny a problemy zmizely.Ovsem tesne pred odletem se byli zpet.V unoru jsem se vratila znovu nasli mi v uchu plisen a silny zanet{lecila jsem se v Brne}.Vse smerovalo k happy endu...,ale protoze bydlim ted v Praze rekla jsem si, ze v Praze me hrave doleci.....A to byla chyba.Byla jsem v Motole a musim rict, ze lidske zrudy v bilem plasti jsem jeste nezazila.Pote jsem tedy sla do sokrome nemocnice{za 10 min. vysetreni 2000kc}s tim ,ze mi nedal ani leky ani si me nezaregistroval.Pry to nema smysl, ze se jedna o chronicky zanet.Take jsem byla na akupunkture za hodinu a pul si vzala 2 400kc.Pry neb nejsem pojistena.Normalne jsem mela platit mene nez pulku.A tak bych mohla pokracovat,ale nema to smysl.Musim rict ,ze lekari v Praze jsou ty nejarogantnejsi kreatury jake jsem potkala.A take me mrzi, ze nevim jak si na takove chovani stezovat.Doufam,ze se tvuj stav brzy zlepsi.Jsem soucastne dobe zpet v Cine a poletim zase do Pekingu na leceni snad mi pomuzou vic nez kreatury v Praze.Hodne stesti.Nepremyslela jsi zkusit jine mesto.Nevim ,jestli by ti pomohlo,ale nemocnice u Sv. Anny v brne je opravdu fajn.Zkus tam jit bez papiru.ja jsem to tak potom take delala neb mi do papiru napsali v POraze to co Tobe,ale vysledky z vyteru jsem mela jasne plisen a zanet.Lenka.

Chtěl bych zde taky vyjádřit myšlenku, že potlačování emocí může mít na člověka negativní vliv. Ony ty emoce po nějaké době asi stejně najdou cestu ven - u někoho možná ve formě zdravotní, u někoho že udělá něco nepředloženého a ostatním i nepochopitelného.

Díky Dano, přesně tak to myslím. Mluvíš mi z duše.Měj se hezky.

Také si myslím, že emoce a myšlení mají na rozvoj onemocnění vliv. Nemusí to však být pouze na venek zle vypadající emoce, jako je závist, nenávist... Někdy může nemoc způsobit i přílišná dobrota, kdy člověk pouze myslí na druhé, neumí říkat ne a sám sebe zanedbává, nemá se rád atd.Mám například jednu známou, která trpí těžkým autoimunitním onemocněním, kdy si tělo tvoří protilátky proti vlastním tkáním a samo sebe ničí. Avšak ona sebe opravdu na úrovni psychické a mentální ničila ještě dávno předtím než se to onemocnění projevilo. Je moc hezká a chytrá, avšak stále se jí něco na ní nelíbilo, stále nebyla sama se sebou spokojená, kdykoliv se jí něco přihodilo, tak z toho obviňovala především sama sebe, vše považovala za osobní selhání. Jinak je to moc příjemná holka, ochotná vždy pomoci. Myslím, že jakákoliv nerovnováha je špatná - jak do plusu či mínusu a může se po čase projevit na fyzickém těle jako nemoc.Já sama jsem dlouhodobě trpěla alergíí. Dnes po několikaleté přírodní léčbě se obejdu bez léků. Ovšem také jsem si uvědomila, že mnoho alergie u mne souvisela i s potlačovanou agresí. Nikdy jsem nic neřekla, pokud se mi něco nelíbilo a nechala jsem to uvnitř sebe. Tělo to začlo vyjadřovat za mne. začínalo mu čím dál tím víc věcí vadit a ono to dávalo pěkně najevo svými reakcemi.

Pokud jsem se Vás nějak dotkl, tak se omlouvám. Rozhodně to nebyla narážka na Váš příspěvek, alespoň ne úmyslně. Naprosto s Vámi souhlasím v tom, že to co vymysleli radní v Brně, je do nebe volající nehoráznost. Když jsem to četl, nevěřil jsem vlastním očím. Doufám, že alespoň v tomto případě zvítězí zdravý rozum. Neházejte mě, prosím, do jednoho pytle s těmito lidmi. Ani bolest a trápení neopravňuje lidi k tomu, aby ostatní uráželi.Ovšem naprosto s Vámi nesouhlasím v tom, že psychika nemá vliv na vývoj nemoci. To přece nemůžete myslet vážně. Zmiňujete infarkt, astma, rakovinu. Já mám v zaměstnání dvě kolegyně astmatičky, takže vím jak jejich zdravotní stav rapidně zhorší jakýkoliv stres. Já sám mám celkem vážné onemocnení střev a na tomto mém onemocnění se sebemenší stres vždy okamžitě projeví. Mám za sebou resekci tlustého střeva takže mám také své zkušenosti s lékaři i když zdaleka ne takové, jako Vy a Pepinka. Nechtěl bych to nikdy zažít a nikomu to nepřeji. Pepince bych rád nabídl kontakt na výbornou irigodiagnostičku do Hradce Králové, která mi moc pomohla.Přeji hodně zdraví a smíchu.

Ahoj milá jiřinkoTo, co píšeš,že se stalo v Brně, je opravdu síla a já nevím, proč lidi nemocní vadí zdravým. Vždyt?za to nemohou, že se jim zblázní bunky v těle nebo je něco štípne.musím říct, že můj otec zemřel na rakovinu a mojí matce před 7 lety našli nádor v prsu a musela na vážnou operaci. Díky tomu, že se na to přišlo včas je v pořádku, ale každý nemá bohužel takové štěstí. Neumím si představit, že by si unavená po léčbě sedla v parku a někdo ji řekl, at?jde pryč že tam být nesmí.Na něco takového mohou přijít jen lidi, kteří to na sobě nebo v rodině nezažili a nemají představu, jak nemocnému člověku dokáže ublížit nedůvěra nebo dokonce naprosto neopodstatněné opovržení.Znám rovněž několik správných lidí s touto vážnou nemocí a jsou skvělí a ještě dodávají sil okolí,nevím, proč by za to, že onemocní měli ještě být omezováni.Je to taky názor, ale velice škodlivý,zvlášt?když se nejedná o nemoc nakažlivou.Bohužel je pořád víc lidí, kteří neumí být tolerantní k ostatním at?už mají problémy jakékoliv.Jenže ono to otráví a unaví bojovat pořád s bolestí, nemocí a ještě s nedůvěrou a někdy až bezohledností okolí.Hlavně když to trvá celé roky a člověku je pořád hůř, přestává mít sílu dělat jako by nic a začne se taky bránit,to je přirozené.Doufám, že jsou ještě pořád taky lidi rozumní,kteří takové petice odkáží do patřičných mezí.Přeji ti hodně zdraví a sil a at?potkáváš víc lidí slušných,doufám, že je jich pořád ještě dost.

Je-li to narazka na muj prispevecek, tak az do sveho onemocneni jsem byla prikladem prezdvorileho chovani, protoze uz to mam pravdepodobne "za par" nevidim duvod, proc bych mela mlcet, pokud me nekdo prezentuje vyslovene nesmyslny nazor. Rada bych se zminila o tom, co se dnes stalo v Brne, nekolik obcanu podalo petici, aby onkologicti pacienti MOU nechodili do blizkeho parku, protoze berou cytostatika ma mohli by zdravotne poskodit okoli. Podle meho tento incident svedci o tom, ze budeme-li donekonecna agresy hloupych a povercivych lidi ustupovat, naridi patrne casem povinne utraceni vsech nemocnych. Pokud tyto nazory prekroci normu a stanou se fanatizmem, jsou jako kazdy fanatizmus krajne nebezpecne. Je tedy nutne se proti nim branit a jen tak mimochodem, vetsinou se clovek nebrani jen kvuli sobe, ale i vsem, kteri jsou na tom podobne, nebo jeste hur. Snad souhlasite s tim, ze slusny clovek by mel branit ty ktere poklada za slabsi, nebo v nevyhodnejsi situaci. Znovu opakuji, nikomu nepomuze, kdyz mu bude neustale vtloukano, ze svou nemoc si zpusobil sam. Unavovy syndro, je velice caste onemocneni, stejne jako infarkt, diabetes, astma, a rakovina, ani v jedno pripade s tim nemaji nic delat emoce. Znam par povahove skvelych rakovinaru, par zcela desivych a obrovske kvantum zcela prumernych. Je to stejne jako u ostatnich chorob. I MUDr Honzak (psychiatr z poradu na CT 1) prohlasuje, ze psychikou si NELZE zadnou chorobu privodit.

Ahoj všichni,je opravdu neuvěřitelné, co Pepina za těh X let musela prožít. Je mi jí velice líto a opravdu upřímně jí přeji hodně zdraví a konečně štěstí na lékaře, kteří ji pomohou. Jenom mě udivila její i vaše reakce na některé odpovědi. Nemyslím si, že by jí někdo z těch, kdo odpověděli chtěli ublížit. Jenom prostě vyjádřili svůj názor. Pokud rozpoutám takovouto diskuzi, musím přece počítat s různými názory a nebudu urážet každého, kdo se mnou bezvýhradně nesouhlasí. Je jasné, že Pepinka potřebuje hlavně pomoc, pokud ji přijme. Toho špatného už slyšela dost. Přesto si myslím, že by to chtělo víc tolerance a méně nenávisti. I když nejsem budhista, jsem přesvědčen, že dlouhodobá nenávist, vztek a negativní emoce můžou sami o sobě vyvolat vážné onemocnění. Držím palce a přeji hodně síly.

Ahoj milá PepinkoPrávě jsem se zatajeným dechem dočetla pokračování tvé anabáze.Takže po tom nekonečném a naprosto vysilujícím lítání po doktorech se nakonec ukázalo, že si nic nevymýšlíš ani nejsi hypochondr, což bylo podle tvého popisu jasné už dávno, bohužel jen některým z nás.Strašně moc Ti přeji ,aby Ti ted?už konečně doktoři dokázali ůčině pomoci a zlepšit tvůj stav,aby ses zas mohla radovat ze života se svým výborným přítelem, člověkem,který Ti ve všem pomáhá.Je dobře, že máš aspon´dobrého obvodního lékaře, to já říct zrovna nemůžu, brzy jedu na měsíc do nemocnice, začnou mi konečně léčit boreliozu, o které mě obvodní lékaři tvrdili 14 let, že ji nemám a že mé zdravotní problémy s ní nesouvisí, ovšem se konečně ukázalo, že přesný opak je pravda a že celé ty roky mé nemalé zdravotní problémy a ty hrozné bolesti hlavy a kloubů ,závratě atd... způsobovala právě neléčená borelioza.Vyléčit to už nepůjde ,ale jde snad potlačit ty stálé záněty všeho možného. Zárověn?mi budou dělat různá vyšetření, tak jsem zvědavá, kde všude napáchala ta potvora škody a jaké.Blbě je mi dost, např. tohle píšu ve stoje, sedět vydržím na bolavé noze asi jen 10 minut a v žádné poloze nevydržím dlouho.Mám pořád závratě a bolí mě vše možné,samozřejmě mi nestačily problémy s bor. a měla jsem ještě ůraz,při kterém jsem si při silném nárazu skřípla nerv v páteři, takže jsem nejdřív nechodila, pak se plížila po centimetrech, a pak půl roku kulhala,než se podařilo ten nerv trochu uvolnit. noha mě však bolí pořád ,prý to taky může souviset s tím bacilem, protože jsem po tom pádu měla děsné bolesti a byl tam silný zánět nervu a horečky. Mimochodem mě obvodní lékař samozřejmě když jsem za měsíc neběhala jak srnka přestal zřejmě věřit a dával to někdy dost nevybíravě najevo. Takž celkově to pořád za moc nestojí.Hlavně že ted?s tebou konečně snad začnou něco dělat, ale to měli už dávno, budeš se z toho dlouho dostávat a asi to půjde dost pomalu, máš těch diagnoz dost ale musíš doufat, že se to vše k dobrému obrátí.PŘEJU HODNĚ ŮSPĚCHŮ PŘI LÉČENÍ A ZASE PŘÍŠTĚ AHOJPS: Nevím proč to tak u nás je,že se vážně nemocný člověk, který by se potřeboval v klidu soustředit na léčení musí ještě starat o to, aby mu nezapřeli nebo neztratili výsledky vyšetření,nebo aby se na to vyšetření vůbec dostal.Je to asi všechno v lidech, ale PROČ pořád narážíme na ty nepravé, to nevím.TAK HODNĚ ZDARU VÁM OBĚMA a dík, že píšete,jak to jde dál, je to sice smutný, ale poučný příběh. Ahoj

...do toho nelecena borelioza ...a je to...

Jo holky,kdyby to bylo tak jednoduché. Kočičku musela dát Pepča před více než rokem a půl pryč. Starost o kočku jí uhoršovalo. Pepča je v takovém stavu, že pořád musí o ní někdo pečovat. Když ne já tak pečovatelská služba. Marcelo, k Vám budeme mít dotazy. Před čtyřmi měsíci mi gynekológ diagnostikoval vývojovou vadu dělohy. Jedu část mám nedovyvinutou a pravá část je delší než má být. Takže zánět, s kterým bojuji, může být mechanického původu. Bojuji s pomocí alternativní medicíny. Dále mi našel dva krát zvetšený levý vaječník. Laparoskopií nebo CT se měla potvdit nebo vyvrátit endometrióza. Místo toho mi klinika chtěla cpát hormony jen . Od 16 do 22 let jsem dostávala hormony na slábnoucí menzes. Ve 22 jsem toho nechala na radu přírodního lékaře, který mé páteřní a svalové problémy řadil k možným hormonálním poruchám a slepé braní hormómů jenom uhoršoval stav. Byl rok 92, takže jsem se mohla vrhnout na alternativní medicínu. Takže nyní, když jsem z tohoto důvodu odmítla brát hormony jen tak na zkoušku slíbili mi CT hypofýzy, ke kterému nedošlo z nám neznámých důvodů. Hypofýza je podřazení orgán hypothalamu. Kdybych měla brát léky, které miza posledního tři čtvrtě roku nutili na klinice, tak už bych byla mrtvá. Tegretol, který silně poškozuje játra apři tom mám prodělanou infekční mononukleózu. Jen díky mé zdravé stravě nemám poškozené játra. Všechno nasvedčuje tomu, že při úrazu do hlavy ve 12 letech se Pepči poškodila páteř i mozek. Když je člověk po nárazu v bezvědomí a nemůže se chvíli hýbat, tak by rodiče měli s ním jít k lékaři a ne to nechat jenom tak. Bolesti po úrazu měla ve stejném místě, kde má teď cystu a otok.

Můj děsivý příběh - pokračování Březen - absolvovala jsem operaci nosných dutin. Z operace málem sešlo, protože lékařka na soukromé klinice zapoměla na předoperační testy krve. Taky tvrdila, že v případě, že pacient má teplotu a je zimomřivý je operace nemožná. Operace proběhla díky tomu, že tato lékařka je úplně blbá a říká věci, které nejsou pravda. A to se děje na soukromé klinice, kde si i za blbost lékařů platíte. Operatér potvrdil mou zásadní náchylnost na chlad a dotyk. Když se mi dotknul nástrojem mých sliznic v nose (byla jsem pod anestézií), ty okamžite zduřeli. A to několik let říkám, že když se nadechnu studeného vzduchu, nemůžu skoro vůbec dýchat jak mi otečou sliznice. Mimochodem, tento operatér je velice příjemný pan doktor. Zkusil mi pomoci a poslal nás k neurologovi. Ten nás ani nepustil k slovu, okamžitě mě ohodnotil jako anorektičku. Ekzém ve vlasech mám prý od nedostatku radosti ze života a to, že nemůžu sedět ohodnotil že nechci sedět. Duben - V místě ekzému mi začali vypadávat vlasy, ucho jsem měla rozpaskané až do krve. Nepomáhali žádné přírodní přípravky, tak jsem se nasrala a zkusila jsem si to potírat močí. Do deseti dnů ekzém zmizel a místo vypadaných vlasů mi začali růst nové. Vyzkoušela jsem doporučovaný cvik na protáhutí páteře. Skončilo to totálním ústřelem, po které jsem už zůstala jenom ležet. Následovali obstřiky a nápravy, ústřel se však vždy vrátí. Květen - Za účelem zničení virů a boreliózy v mém těle, mi byla navržena tzv. termoterapie. Je to metoda, při které vám uměle vyvolají vysokou horečku a drží vás v ní alespoň jeden týden. Termoterapie musela být po pěti dnech přerušena kvůli další blokádě páteře, po které mi začala ochrnovat půlka obličeje a ruka. Od té doby mám obrovské problémy se slabostí svalů a tuhnutím svalů. Táhla jsem za sebou nohy jako kdybych měla roztroušenou sklerózu, nemohla jsem zvednout ruky, měla jsem problémy kousat. Jeli jsme na kliniku a řekli doktorovi, že mám příznaky jako roztroušená skleróza ať mi veme krev. Sama jsem ho musela přesvědčit, že mi má udělat test na autoimunitní nemoc. Řekl, že to udělá a já ať zatím jedu na hory (vůbec nechápe můj zdravotní stav). Červen - hned na začátku měsíce mě odvezla záchranka do nemocnice. My jsme se tak večer doma smáli (on dělal kraviny) až se mi stáhli svaly na krku a já se začala dusit. Odvezli mě do té nemocnice, z které mě před pár měsíci vyhodili. Doktorka se sestrou na pohotovosti se mě snažili přesvědčit, že patřím na psychynu. Chěli mě hospitalizovat ve vlhkém a chladném pokoji s krásným průvanem. Hospitalizaci jsem musela odmítnout. Doma jsem se dva dny dostávala z problémů vzniklých prochlazením a každý den jsem musela dostávat infuze. Jediným přínosem tétto anabáze je, že mi doktorka na pohotovosti napsala MRI mozku a krku. Na soukromé klinice po mě chceli abych jenom rehabilitovala a pořád jenom říkali něco o mých subjektivních stezcích. Pak však dorazili rozbory mé krve. Byli jsme na klinice zcela náhodně na masáži, když si mě jeden z doktorů zavolal do ordinace, kde seděla ještě jedna doktorka, a oznámili mi nález autoimunitní reakce v mé krvi. Doktoři, mimochodem se tvářili velice dramaticky, mi slíbili, že ještě moji krev pošlou do Revmatologického ústavu na došetření. Já si myslela, že když mám tento nález, už mi konečně budou veřit a pomůžou mi. Omyl. Dva týdny se nic nedělo a pak nás soukromá klinika poslala na ambulanci bolesti, kde se prý bude komplexně řešit můj stav. Další omyl. Soukromá klinika nám lhala. Na ambulanci bolesti nás nevyslechli, jenom řekli proč jsme tam, když máme jasnou diagnózu a chtěli mi dát léky proti bolesti (je to třetí ambulance bolesti, která mě sklamala). Kvůli tomuto nesmyslném vyšetření jsem odmítla hospitalizaci v jiné nemocnici, protože mi soukomá klinika slíbil hospitalizaci ve špičkové nemocnici. Do Revmatologického ústavu jsem se nakonec dostala přes mého nového obvodního lékaře, který se snaží mi pomoct je hrozně fajn. Doktorka, která mě má na starosti na soukromé klinice, nenapsala do průvodní lékařské zprávy pro ambulanci bolesti, že mi na MRI mozku našli cystu v oblasti hypothalamu!!!! Taky výsledky krve na autoimunitu u ní leželi min. dva týdny. Taky se snaží přesvědčovat ostatní doktory a maséry na soukromé klinice, že jsem případ psychycký, že jsem zhodila 20 kg a že nic pro sebe nedělám. ZA DESET LET NEDĚLÁM NIC JINÉHO NEŽ SE SNAŽÍM SI POMOCT SAMA.......SYLVOVA METODA, HOMEOPATIE, JOGA, BYLINKY, TAI-CHI, LÉČITELÉ.....To, že zatajila výsledky MRI a nedala je do zprávy, kterou se řídí všichni doktoři, kteří příjdou se mnou do kontaktu, mě ohrozila na životě. Na soukromé klinice mi potvrdili fibromyalgii. Na základě osobního doporučení jsme oslovili psycholožku ze soukr. kliniky, aby vypracovala zprávu, že mám ty problémy, na které si stěžuji a které byli potvrzeny. Měla to být obrana proti doktorům v případě mé náhlé hospitalizace. Zprávu dodnes nemáme. Tato osoba se mě snaží zlomit abych ji potřebovala a ona pak mohla účtovat prachy za návštěvy. Po každé její návštěvě se cítím mizerně. Vždycky si vymyslí lživou záminku jak se ke mě dostat. Posledně to mělo být předoperační vyšetření pro případnou neurochirurgickou operaci. Ta kráva mě odrazuje od operace cysty, která může vyřešit většinu mých potíží. Ona není ani MUDr. a chce se mi srát do mého zdraví.Už týden víme, že je možná neurochirurgiká operace mozku za účelem odstranění cysty. Cysta utláčí hypothalamus, což je řídící prvek pro imunitu, hormonální systém, veškeré automatické pochody v těle. Cysta způsobuje otok, který mi utláčí hlavové i páteřní nervy. Na tenhle otok si stežuji již 10 let a kvůli kterému jsem už dve roky jenom doma.Teď s hrůzou čekáme na výsledek jestli operace ano nebo ne. S hrůzou pro to, že nevíme jestli budu pro dotyčného doktora zajímavá nebo tady zůstanu dál ležet v bolestech a přibívajících problémech. za ležící Pepčupřítel

Ahoj Pepi, moje rada bude třeba působit laicky, ale napadlo mě... máš doma nějaký zvíře? To bys nevěřila, jak (hlavně psychicky)pomůže třeba malý koťátko,nebo morče. A není to jenom moje zkušenost. Moc držím palce a jsem si jistá, že všechno nakonec zvládneš. Ahoj Romana

Je vidět, že jsem se někoho asi dotkla. To jsem nechtěla. Možná Vám pomůže můj příběch chápat mě a můj názor. Je mi 28 let. Od svých cca 19 jsem trpěla opravdu velkými bolestmi v podbřišku. Když jsem šla ke své gynekoložce již po šesté během 1a1/2 měsíce, myslela jsem, že se hambou propadnu. Bolesti mě vždy hodily do předklonu a já nemohla ani dýchat. Pak mě můj tehdejší přítel odvezl na pohotovost. V Praze. I tam lékaři konstatovali nic Vám není. Po třech dnech mě propouštěli domů a já udělala pohyb, který mě odvezl na operační sál. Zavakuovaný chronický zánět v podbřišnici... První laperoskopie. Druhá hned za rok. Srůst podbřišku. Takže při stoupání do schodů někde něco prasklo a tekla ze mě krev proudem. Třetí laperoskopie byla proto, že se mi nedařilo otěhotnět. Rozrušení srůstů, vyjmutí dvou vaků s hnisem. Oříznutí vaječníků od cyst. Pomohlo to od bolesti tak na 3 - měsíce. Sex je pro mě hlídáním, zda partner neudělá nečekaně prudší nebo jiný pohyb ( musím říct, že je báječný a velmi ohleduplný ) Čtvrtá laperoskopie je už na snadě. Ráda bych zkonstatovala, že od 20 let jsem menstruovala tak 2x do roka a to jen po provokačce. Žádný léky, žádný další vyšetření, žádný další testy. Doktor nic neřekl a já se neptala... Tak jako mám pocit z Pepinky. A pak jsem se rozhodla jít na operaci čípku. Bylo mi řečeno, že tam bude ten problém. Po otřesném a šíleném zážitku na BULOVCE ( to je na další samostatný příspěvek !!!)jsem si řekla dost!!! Opravdu chci být v pohodě. Obešla jsem dvanáct lékařů, než jsem našla lékařku, která mě alespoň vyslechla. Dnes chodím do antisterilní poradny v Motole již rok a půl. A již přes půl roku jsem bez problémů. Musím podotknout, že po páté laperoskopii. Nemám ani jeden vejcovod, jen půl levého policistického vaječníku, chirurgicky zmenšenou dělohu atd. atd. Byla jsem v lázních. Jsem po psycho terapii, po aroma terapii, kterou si dnes již dělám sama doma. Používám akupresurní body... atd. Ale, když mi doktorka řekne, to nedělejte, tak to nedělám. Já jí věřím. Je to normální a chybující tvor. Ale je milá. Někdy stejně nedůtklivá jako ostatní... Tak co. I já umím být protivná a dost...Jsem po dvou pokusech otěhotnět zkumavkou. Neúspěšně. Dlabu léky pro uklidnění hormonů. Když je teď nejím bolí mě krční uzliny tak, že se mi může rozkočit celá hlava. A víte proč dnes nemám vnitřek v pořádku?Prože moje první doktorka mi opoměla říct, že mám také zajít na urologii. Když mě bolí podbřišek, není li to náhodou močový měchýř. Byl. K tomu disfunkce hormonů. Až po šesti letech léčení kdy jsem si já dupla a řekla, že chci tohle a tohle vyšetření a začala jsem pravidelně docházet k lékaři, třeba i s rýmou a virem ( jen ať to vidí jak mi je hrozně) tak až teď vím, že mám disfunkci a jsem od svých cca 22 let v přechodu. Holky, chápu Vás všechny...

AhojMusím se připojit k Jiřince,protože si myslím, že příspěvky podobné těm dvěma může napsat jen ten, který neví v jakém stavu je člověk prožívající kruté a stálé bolesti celé týdny a měsíce bez naděje na rychlé zlepšení.Pepinka je mladá a přesto si zažila už hodně bolesti a zoufalství.Beru to podle sebe, čtyřikrát jsem už nemohla dny a týdny chodit při opakovaných zánětech páteře z boreliozy a zažila jsem na vlastní kůži, jak člověku dovede ublížit nedůvěra a neochota ostatních.Jsou to stavy, které bych nepřála prožít ani největšímu nepříteli a platí na ně známé pořekadlo "sytý hladovému nevěří" - zdravý nemocnému nevěří.Doufám že Pepince konečně někdo dokáže účinně pomoci a taky si myslím, že by to měla zkusit někde v centru chronické bolesti.Mojí známé v Praze moc pomohli a přišli jí tam na příčinu roky trvajících bolestí.Tak hodně zdraví všem a zas příště. AHOJ

Nesouhlasim s poslednimi dvema prispevky u Pepinky nejde o hypochondrii,nebo o zabavu, ale opravdu se snazi najit pomoc a je zoufala z postoje lekaru. Clovek s chronickymi problemy, zvlaste s unavou a bolesti, velmi casto podleha zoufalemu hnevu nad tim, ze mu nikdo neveri a ze se mu nedari najit pomoc. Ja osobne bych Pepince dopurucovala nektere oddeleni Lecby chronicke bolesti, kde jsou zvykli se pacientum skutecne venovat a ne se jich snazit urychlene zbavit. Problem je, ze musi jit o oddeleni vedene lekarem opravdu odborne i lidsky kvalitnim. Ja sama mam bolesti zpusobene jednim druhem artritidy jako vedlejsi projev lymfomu a slusneho lekare jsem hledala rok, vim tedy, jak je hrozne mit rok bolesti a pocit, ze nikdo nema zajem Vam pomoci. Jirina

Milá Pepi,věřím, že Ti musí být opravdu hrozně. Jen Ti musím říct, že jsem Tvůj článek ani nedočetla. Všichni jsou blbci, nikdo nic nedělá pořádně a všichni Ti ubližují. I já mám některé neduhy, které souvisí práve s vědomím - psychosomatické... Myslím, že prvním krokem je, aby jsi si uvědomila, že nejsi lékař. Aby jsi je přestala házet všechny do jednoho pytle a pokud Ti někdo něco radí, máš to dělat dle jeho pokynů. A pokud nevíš proč to máš dělat, zeptej se! Ať Ti přesně a podrobně vysvětlí svůj záměr. Klidně se zeptej, zda není i jiná možnost, že Ti první postup nevyhovuje. Lékař nemůže léčit bez TVÉHO zájmu o léčení. A já si myslím, že Ti Tvůj stav tak trošku vyhovuje...Já k léčitelům chodím pro bylinky, chodím na masáže, atd. atd., ale nikdy jsem neměla pocit, že by mi něco z toho zhoršilo můj stav. Možná, že to nepomohlo a tak jsem si řekla o něco jiného! Je to jen a jen a jen na Tobě. Já jsem na tom dnes docela dobře a přeji všem lidem, kteří se chtějí uzdravit hodně energie a hodně síly a klidně i vnucování doktorům - vše budou potřebovat. Marcela

No nevím, je mi z toho nějak divně. Nesoudím Tě, ale prostě nevěřím. Na jednu stranu píšeš, že nevíš co je to sedět, na druhou píšeš romány z klávesnice (a to možná jen jednou rukou, možná oběma - po březnu jsem to přestala pročítat podrobně, tak nevím). Hodiny vysedáváš na Netu, proč jsi nebyla vidět někde v TV - takový případ by určitě někoho zaujal, (trochu kruté) ale jen už proto aby se Tebou aspoň zviditelnil (ale zviditelnil by i Tebe mnoha lékařům a jiným). 1.)Když si vážně nemocná, tak neseď u PC jdi do toho Obč. juda, nebo kamkoli, ať Tě lidi vidí. 2.) Jestli jsi hypochondr, tak si piš dál. nemám co dodat (jako laik).3.)A jestli se jenom bavíš, tak dík. Jestli jsem byla moc krutá, tak to jsem nechtěla, jen jsem řekla svůj názor.