Ztrácím zájem o sex

Při tvých znalostech pravopisu se to stát může.

Ahoj, je to asi divný, protože mě je jen 22 a z nynějším přítelem mě sex nebaví. Není to jeho vynou, ale prostě mě přestal bavil. Z předešlým přítelem se mi tohle nestalo. Ale myslím si, že to zase přejde, teda musí, protože bych nerada přišla o vztah jen kvůli mému nezájmu o sex.Myslíte, že je to v mém věku normální?? Bojím se, aby si přítel nemyslel, že ho podvádím. Veronika

Jano, věkově i zkušenostmi jsme si dost blízko. Potěšila jsi mě ale tím, že toho pravého lze potkat i ve 47, to se ještě tedy mám na co těšit. Myslela jsem si taky, že jsem teprve ve 40 potkala toho pravého, ale denní realita mě přesvědčuje, že to asi nebude on, i když jsou dny, kdy tomu chci zase znovu uvěřit. Uvidíme, co přinese čas.

Nevím už, zda pan Plzák nebo Uzel je autorem rčení, že sex je barometrem vztahu. Můj přítel tvrdí, že to je naopak, ale když se nad tím zamyslím, tak je to vpodstatě totéž. Jsou to spojené nádoby. Jsem rozvedená a také už ne úplně mladá, tak mohu ze zkušenosti potvrdit, že je to tak. Zažila jsem období úplného nezájmu a na druhé straně naprostý opak. Pokud jsi mladá, tak jsi ještě nepotkala toho pravého a zhoršující se vztah pak způsobí i zhoršující se sex. Na druhé straně nemůžeš čekat, že sex bude stále stejně vzrušující jako na začátku vztahu. Projde určitým vývojem, ale rozhodující musí stále být touha po objetí toho druhého, po povídání s ním, touha držet ho za ruku, hladit apod. Také ti doporučuji, aby sis s tím nelámala hlavu. Bude to pak jedině horší a defakto se přeprogramuješ tak, že už budeš takovou situaci očekávat. Ničeho se neboj. Já jsem měla hodně vztahů, především po rozvodu (12let sama) a toho pravého jsem poznala ve 47 letech. A je to krásnější než ve dvaceti.

V únoru jsme sice oslavili 7 let výročí, ale v červnu jsem se s ním stejnak rozešla. Nedalo se to vydržet. Jeho polibky mi už byly doslova protivné, obtěžovalo mě to. Vím, že v jeho očích jsem ta špatná holka, protož on mě moc miluje, ale já už neměla sílu v takovém vzathu pokračovat. Takže už su 2 měsíce bez kluka, bez sexu, a je mi fajn. Žádné výčitky, že jsem mu opět nevyhověla. Teď akorát mám strach, jestli někdy navážu znovu kontakt, jestli se dokážu s dotyčným milovat a zamilovat se vůbec. I když já jsem ta, co dala podnět k rozchodu, jsem z tohoto vztahu zklamaná a bojím se, že už se nezamiluju.

Jano, děkuji za rady, ale v tomto případě asi nebudou fungovat. Zkušenosti z virtuálního sexu si vyměňovat nemůžeme, protože můj partner nikdy nepřizná, že něco podobného provozuje. I když vím, co právě dělá, bude předstírat, že se zabývá důležitou prací. Vyvolat u něj žárlivost není problém, ale doufat, že by ho to mohlo vést k zamyšlení, to je marné. Občas se podaří najít způsob, jak na čas zlepšit moji situaci, ale trvalejší řešení zřejmě neexistuje.

Mám taky ten samý problém a je mi 23. S přítelem jsme 3,5 roku. Dříve mě sex bavil, teď už mi to skoro nic neříká. Je pravda, máme i jiné problémy, tak si říkám, že to bude asi tím a čekám, že až se to vyřeší, bude to zase lepší i se sexem. Jenže se obávám, že to už lepší nebude:-(Zrovna jsem tady na těchto stránkách viděla nějaký přípravek Eregma, nebo tak něco. Je to přírodní přípravek na celkové oživení organismu, i zájmu o sex, pro muže i ženy. Nemáte s tím někdo nějaké zkušenosti?

pro xxx,tak se zkus tavé věnovat erotickým aktivitám na internetu, třeba začne žárlit, nebo nad tím bude aspoň přemýšlet. Třeba si můžete vyměnit zkušenosti z internetového uspokojování. Milence bych si v žádném případě nehledala.

Reaguji na starší příspěvek Pavla:Situace, jak ji popisuješ ty, odpovídá asi zkušenostem řady mužů a příspěvky většiny žen tady to jen potvrzují. Co ale dělat, když jde o stejnou situaci, jen ženská a mužská role se vymění?Nikdy jsem neměla problémy s tím, že bych na sex neměla chuť, spíš naopak a žádný z mých partnerů nemůže říct, že bych ho někdy odmítla nebo že bych mu pouze "podržela". Sex mě bavil a ráda jsem se dotýkala partnera a uspokojovala ho všemi možnými způsoby. Proč ale používám minulý čas?S mým současným partnerem jsme zažili spoustu krásných a vzrušujících okamžiků a občas je zažíváme i teď, ale právě že jen občas. Je logické, že v každém vztahu postupně frekvence sexu klesá a není mi 20 ani to není můj první dlouhodobější vztah, abych to nechápala. Snad by mi ani nevadilo, že už se nemilujeme tak často jako dřív, kdybych nevěděla, že můj partner má podobně jako já vysokou potřebu sexu. Někdy se uspokojuje sám, většinou ale dává přednost virtuálním partnerkám na internetu. Dokázala bych to do určité míry chápat, kdyby to u něj nebyla už těžká závislost. To ale není hlavní důvod toho, proč pomalu ztrácím zájem o sex a proč mě oslovil právě Pavlův příspěvek. Stejně jako on si často připadám jako na hostině, kde se mi předkládá řada lákavých pochoutek, které si nemohu dopřát. Partner mi poskytuje řadu podnětů, které ve mě vzbuzují zájem (rád chodí doma nahý a mě pohled na něj i po letech připadá vzrušující, často např. slovy nebo dotekem příznivě reaguje na moji nahotu), vím ale, že pokud bych od něj chtěla v tu chvíli něco víc, budu odmítnuta. A opakuje-li se to odmítnutí často, člověk postupně přestane projevovat zájem. To určitě dobře zná řada mužů.Vždycky jsem si ráda hrála s mužským penisem, nemuselo vždy jít jen o předehru k sexu. Třeba se jen na chvíli přitulit, pohladit ho před usnutím nebo i jen tak, když jde právě nahý kolem mě, letmé pohlazení nebo pusa. Dnes v podobné situaci cítím jen smutek a dotýkám se ho stále méně. Ne že bych neměla chuť, ale odrazuje mě, že já se něčeho podobného nedočkám. I v tuhle chvíli bych s chutí šla za ním, pomazlit se nebo přímo pomilovat, ale právě je zabrán na chatu do erotických rozhovorů s jinými ženami a od těch ho nejde odlákat žádným způsobem. Měla jsem velmi ráda orální sex, protože partner mi ale vyhoví asi tak jednou za rok, přestala jsem ho orálně uspokojovat i já. Podobně je to i s předehrou před milováním. Téměř vždy musí začít partner, protože pokud začnu já, jsem buď odmítnuta přímo, nebo mě prostě nechá "tak si hraj, když tě to baví", ale vím, že já se žádných něžností nedočkám a pokud by přece jen moje aktivita vedla k sexu, bylo by to bez předehry z jeho strany a šlo by o rychlovku bez zájmu o mé pocity. Mám obavy, že pokud to takto půjde dál, skončím jako ty ženy, kterým je sex protivný a to bych nerada.Snad by bylo lépe se rozejít, ale mám ho ráda a v řadě jiných věcí si dobře rozumíme. Milenec by sice možná byl určitým lékem pro mé sebevědomí, ale řešení by to taky nebylo. Diskuze na toto téma ale s ním není možná, i když o sexu diskutuje na internetu neustále s desítkami žen. Mě tedy nezbývá, než zkusit, jestli v této diskuzi někdo nepřidá radu nebo svoji zkušenost.

Ahoj, já jsem s přítelem už osmým rokem a můj problém je, že poslední 2 roky jsem ztratila zájem o milování s ním. Mazlení, dotyky jsou mi příjemné i to, že mne uspokojuje (rukou,ústy), ale o souložení tak nějak nestojím. A to ani s nikým jiným (v představách možná). Mývám období, kdy se nejraději uspokojuji sama (téměř denně) a nepotřebuji nikoho ani partnera. Jsem divná? Nějak se v sobě nevyznám. Děkuji za Vaše názory.

Co se tedy stalo mě - a budu ráda, když se ozve někdo, kdo si něčím podobným prošel nebo prochází: Po asi dvou letech vztahu (nyní trvá 2 a půl roku) mě přestal přitahovat partner!! Není to způsobeno ničím "vnějším".. - je to skvělý kluk, který mě miluje, dává mi to snad pořád častěji najevo,jenže já nějak nic necítím. Vím, že člověk nemůže být zamilovaný navždy (to není nic jinéno než chemie řídí se přesnými zákony :-), ale tohle jsem nečekala. Tak výrazné ochladnutí..Trápím se neskutečnými pocity viny.. Nestojím o fyzický kontakt s ním. (mám i minimální sexuální potřebu, ale to bylo vždycky) Nevadí mi - jako ten fyz. konakt, je mi příjemné ho třeba držet za ruku, ale nemůžu být ani řeči o jakémkoliv vzrušení (při ničem!) Zkrátka ho beru jako kamaráda..Pořád jsem čekala, že se to nějak zlepší a nechtěla jsem se nikomu svěřovat, ale teď vážně panikařím..Nemůžu mi vytknout jedinou chybičku!! Udělal by pro mě cokoliv, abych se cítíla fajn (včetně při milování)Cítím se tak hrozně, když čtu o tom, jak mají ženy doma hrubého, sobeckého apod. manžela a jak se cítí nechtěné..jenže city se prostě naprogramovat nemohou..Máme nějaké starosti (nedokončené studim, práce, nemáme kde bydlet atd..) ale to jsme řešili od začátku a skrz to se náš vztah upevnil a asi ty dva roky byl opravdu velice krásný a harmonický vztah.. ?patné je, že je to více věcí dohromady - nevím,čemu to tedy připsat, spíš je to motání v kruhu..Já jsem tak nějak apatická vůči všemu, brala jsem i jeden čas antidepresiva, ale nebylo mi po nich moc dobře, teď už jsem rok bez prášků..Jsem odjakživa melancholický typ, ale TOHLE (ta ztráta emocí) je prostě něco jiného. Měla bych si hleda práci, zhubnout (mám velkou nadváhu) ale nedaří se..Bojím se, že to znamená, že svého partnera nemiluju..dřív jsem vždycky zhubla, většinou kvůli někomu..:-) Strašně se bojím to konečně vyslovit (srdce už to ví)..Ale neumím si představit se rozejít!! I přes mé pocity (partner to neví, něco tuší..) jsme sehraný pár, navzájem se výborně známe, rozumíme si ve všech oblastech, máme stejný názor děti (kdy je mít atd..)

Chodíte spolu 7 let, ale jak si představujete jak to bude dál. Chcete se vzít, mít děti? Plánovali jste společnou budoucnost? Já bych řekl, že je to přechozená známost. Vztah se musí nějak vyvíjet a člověk do vztahu musí investovat, snažit se. Vysadit HA může pomoci, ale je-li blok v hlavě (dotyky partnera jskou mi nechutné) to samo nestačí.Zdá se mi, že spolu o intimních věcech moc nemluvíte a bláhově snad čekáte na zázrak, že se to samo napraví, že to samo přijde. Nepřijde. Musíte začít spolu upřímně mluvit a věci řešit, pokud chcete spolu jít životem.9 měsíců spolu intimně nežijete, mazlíte se aspoň? Mě by dotyky manželky moc chyběly. Jsou období (měsíčky, těhotenství apod.), kdy se klasicky nemilujeme, ale alespoň se mazlíme, s radostí a oba.Máme i stejný přístup v tom, že máme a rádi děláme radost tomu druhému. Nejdříve myslíme na toho druhého a pak na sebe.

Ahoj, opět se vracím k tématu. Už 6 měsíců neberu antikoncepci, vynechala jsem ji, protože jsem si myslela, že se mi tím vrátí chuť k sexu. Ale nic se nezměnilo. Se svým klukem jsme v únoru oslavili 7 let našeho společného chození, a při tom už 9 měsíců nemáme poměr, protože při jeho dotycích cítím hořkost a nechuť. Nevím jestli se to někdy spraví, protože ho mám ráda, ale jestli to má takhle trvat do nekonečna? To přece nemůže vydržet ani on. Představa rozejít se s ním mě děsí, nechcu zahodit 7 let, ale na druhou stranu, co když je to nějaký náznak, že už ho nemiluju, trápím se a nevím si rady.

AHoj.Je mi 19 a mam docela stejny zkusenosti.Je pravda ze si nedokazu predstavit jake je to treba po 10letem manzelstvi,urcite je spousta pricin proc zajem o milovani klesa.Ja jsem se svym klukem pres 2,5 roku. Pritel si ze me delal srandu ze jsem nynfomanka(asi to byla pravda;)postupem casu mi rekl ze mu vadi ze kdykoli,kdekoli a tak.Dali jsme si 3mesicni pauzu.pak jsme se znovu zacli milovat a chut se ztracela.Najednou jsem to vubec nepotrebovala.Predstava milovani se mi hodne osklivila a tak.(i pri predstave s jinym klukem)Ani pri hlazeni sama sebe jsem nepocitovala to co driv,spis nic nez neco.pak jsem se tady docetla o snizovani libida vlivem HA.A asi to tim opravdu je.Vysadila sem,parkrat jsme se milovali,za a)nemame na to ani prostor ale stejne se mi to nezda o moc lepsi.Mozna casem.Nevim.Tak toto je moje zkusenost a v 19 mi to pripada dost drasticky;)ale urcite to muze byt i spoustou jinych veci.(taky sem v mladi(7let) nemela vylozene nej zazitky ohledne sexu).treba moje zkusenost nekomu trochu pomuze.

Ahoj holky, co vám je kolem dvaceti a ztrácíte zájem o sex, svoje už jsem si k věci napsala, ale docela mě zaráží, že takový problém mohou mít i mladší věkové ročníky. Já jsem sex tak do třiceti ráda měla i sem si snažila najít milence, bylo to s nim fajn. Rozhodně to chce změnit chlapa a nenechte se tim trápit už takhle brzo, protože se to povleče dál. O té antikoncepci je dokázáno, že snižuje libido u žen, já to mám vyzkoušené na vlastní kůži. Vyzkoušela jsem několik prášků, Diane, Marvelon, jedině ten poslední Mirell mě trochu víc vyhovoval, ale taky žádná sláva. Prý libido nesnižuje Jeanine, to mi řekl doktor, ale ty jsou dražší, asi 700,- Kč za jedno balení.Teď už prakticky nic nepotřebuju.

Ahoj Heleno,nikdy jsem neslyšela o libido, ale jestli je to možné, tak bych asi měla tu antikoncepci vynechat. Beru ji totiž už 6 let. No uvidíme, jestli na tom něco je. Dík za radu.

ahoj - se zajmem jsem si cetla tuhle diskuzi protoze mam podobny problem - prvni dva roky jsem se s pritelem rada a casto milovala, ale ted je to pro me jako "plneni povinnosti". Stejne jako vy ostatni sveho pritele miluju, pritahuje me, ale sex mi uz vubec nic nerika. Po dvou letech urcite neni duvodem nejake "zevsedneni", to si myslim nastava az po dlouhych letech manzelstvi. V posledni dobe me napadlo, jestli neklesa libido vlivem hormonalni antikocepce. Zde na doktorce je jeden chat, ktery se primo jmenuje "libido a hormonalni antikoncepce". Jsou tam zajimave prispevky o tom, jak spousta zen "najednou" ztraci chut na sex a nevi, jaky je duvod. Prichazi to ruznou rychlosti, nekdy i za nekolik let, kdyz libido klesa pozvolna. Vetsina holek bud vubec nevi, cim to je, nebo to povazuje za vysledek stresu apod. Nechci rikat, ze tohle je ten duvod vas vsech, ale treba take nektera z vas bere dlouhodobe antikoncepci ? Ja jsem se ted o to zacala zajimat a zjistila jsem, ze pokles libida je pry dost casty jev. Rozhodla jsem se vyzkouset novou antikoncepci a pokud to nepomuze, tak s ni prestanu uplne. Doufam, ze pak se moje telo do par mesicu opet nejak srovna a zacnu mit na sex chut. Nedokazu si predstavit, ze bych takhle "plnila povinnosti" cely zivot.

Ahoj K1,z nevěry mám docela strach, znáš to, tak dlouho se chodí s džbánem pro vodu až se ucho utrhne. Kdyby to prasklo, můj kluk by se určitě se mnou rozešel, a to já nechci. Možná je to cesta ven ze stereotypu, ale bojím se, že bych mohla ublížit i tomu druhému. Ten sex tak nesnáším, že nemám pomyšlení ani to zkusit s někým jiným. Potřebuji pauzu.

ahoj Janko,jako bych cetla vlastni pribeh.Co s tim muzeme delat?Ja ho miluju nedovedu si zivot bez nej predstavit.Ale sex uz me fakt nebavi.Ale kdyz si predstavim jineho kluka tak bych chut treba mela,mozna to je tim ze jsme s nima uz takovou dobu.Proste stereotyp.Co s tim?K1

Je mi 24 let a se svým klukem chodím skoro 7 let. Když jsme spolu začali chodit, mohli jsem se milovat 5x denně, ale teď! Problémy se začaly táhnout asi před rokem. Tak jak píše Pavel, stala se ze mě loutka. Po přečtení všech článků jsem pochopila, že jsem musím tomu postavit. Myslím si, že si ubližuji sama sobě. Když se se mnou miluje, tak já jen držím a vduchu si říkám ať je rychle, zatnu zuby a držím přes veškerou moji nechuť k sexu. A držím jenom proto, protože moc miluji svého kluka a bojím se, abych o něho nepřišla. Myslím tím, aby sex nehledal u nějaké jiné. Nevím, možná je to moje vina, že jsem měla říct stop, už nechci. Prišlo to tak daleko, že musím zatnout zuby i když mě jen hladí po prsou a níž... Mám z toho i divoké sny (představuju si znásilnění). A jak dny plynou, tak ty divoké sny jsem si začala představovat i při milování s mým klukem. Hrozně se stydím/bojím přiznat se mu. Kde vzít tu odvahu.Mimochodem Alexo, taky nevím co je kineziologie.