Reklama

záchvatovité přejídání

Dany (Po, 22. 9. 2008 - 18:09)

Jo tak jsem si myslela, že to jsem jen já...nevím už co dál to je takový ten stav..že někoho po dlouhé době potkám a ten člověk mi řekne ---Jéééžííš ty si ztloustla-- s osobou se rozloučím, a reaguji na to tak,že si jdu koupit Milku..pak do sebe hodim hermelín a ještě něco...a pak totální výčitky..Prostě ten kdo to nezná nepochopí. Jinak vím co mám dělat, cvičit,jíst 5xdenně malé porce,nejíst sladké a tučné, ale když vám rupne v bedně to se nedá ovládnout..máte to někdo jako já?? a podařilo se vám nějak zhubnout?? asi těžko že?? já ztloustla z 63kg na 90kg a je mi 26 let..a psycholog mi taky nepomůže,jelikož si uvědomuji co dělám, vím co bych měla dělat a nemám peníze abych mu dávala na hodinu 500,- a stejně tam bude řešit ...věci typu...musíte ovládnout svůj stres,místo sladkého si dejte jabko (sem zkoušela snad 100x) takže je to bludný kruh..

andoulinka (Čt, 18. 9. 2008 - 22:09)

Tak jsem ráda že v tom nejsem sama...take zhubla z 67kg na 52 a byla jsem uplne spokojena...držela jsem si tu vahu asi mesic , ale pak prisli nezkrotne chute k jidlu asi z duvodu me myslenky ze uz jsem štíhla a tak si to muzu dovolit a ja se zacala prejidat a porad prejidam :( nevim jak to mam zastavit...dva dny drzim dietu, ale ten treti den to vzdycky pokazim a totalne se prejiim..uz nevim jak dál..proc to tehdy slo a ted nejde? uz jsem pribrala 6 kilo a chci zpatky svych 52, ale je to snad tezsi nez na zacatku :((

pro sisssi (Čt, 18. 9. 2008 - 16:09)

přesně tak.nedržela jsi taky náhodou dietu při akupunktuře? já jo a teď dělám přesně co ty,jen místo jídla do sebe pořád láduji sladké.a do těch riflí se už nevlezu!!!!takže pozor brzdi!já se o to budu pokoušet taky!

sisssi (Čt, 18. 9. 2008 - 14:09)

jsem ta tom podobne,pul roku jsem v podstate hladovela a ted se poraf prejidam a jen s hruzou cekam,kdy se nenarvu do rifli:-((((uz vazne nevim co s tim...

Paf (Po, 11. 8. 2008 - 15:08)

tak to jsme na tom stejně,do 3 je to u mě pohoda,hrdinka,pak najednou m rupne,přestanu úplně myslet a vrhám se na lednici,kterou vyluxuji do drobečku!!Za týden jsem přibrala skoro 6 kg,mám s tím přežíráním problém už výžně dlouho,ale poslední dobobou,spíš teda poslední týden je tento exrém,takhle daleko jsem to ještě nenechala zajít,nemohla jsem se nějak kontrolovat,dnes jsem měla jen salát,musí to jít rychle dolů,ale obávám se večera,zase přestanu myslet....přeji ti,abys to zvládla dnes,bude ti druhý den fajn a budeš na sebe pyšná takovým způsobem,že už další den nepodlehneš,drž se!!

Paf Kristě (Po, 11. 8. 2008 - 15:08)

Děkuji,že jsi napsala,o tom raní holka,jsme na tom stejně,ještě včera ve 2RÁNO!!!jsem do sebe tlačila,už mám z toho nějakej psych.stav,protože jsem se ráno probudila a celá jsem se potila a bylo mi na nic,přítel mě vezl na vyšetření(mám problémy s krč páteří a konečně se to řeší,vypadá to na operaci a mám strach,že jakmile pak budu dlouho doma,tak se budu přežírat)a málem jsem mu pozvracela auto,tlak mi vyletěl vysoko a to mám furt nízkej!Takže určitě budu potřebovat někoho,jak jsi ty,která má stejný problém s tím hnusným žrádlem a budeme se podporovat.....jak jsi na tom dnes??

********* (Po, 11. 8. 2008 - 13:08)

Pro paf: nejsi v tom sama, připadá mi jako bych ten tvůj příspěvek psala já sama.zhubla jsem ze 120 na 85 pak jsem chytla strašnou žravku přibrala jsem 7 kg nazpět.Každý den uléhám a vstávám s tím že to dokáži.vydržím do 14hod. a pak to začně.páté přes deváté.tak snad to dnes opravdu vydržím!!!držím ti palce aby jsi to taky dokázala,myslím že to chce srovnat si to pořádně v hlavě a ze začátku opustit prostory kde se nachází nějaké jídlo.takže já půjdu asi de večera pracovat na zahrádku.pokud to samy nedokážem pak opravdu jen psycholog.

Návštěvník (Po, 11. 8. 2008 - 12:08)

Za to záchvatovité přejídání může pokles určitých látek v těle, je to dietní chybou. Ověřuji právě něco, co tomu brání po dobu diety a potom brání jojo efektu.
rozum21"seznam.cz
Dobrý den, píši knihu o svojí metodě na zhubnutí, trvalo mi dost dlouho, než jsem vyzkoušela, co fakt zabralo, zatím to zkoušelo dost mých kamarádek, já sama jsem zatím zhubla 21,5 kg, kdyby jste chtěly mohla bych pomoct a získat tak další ověřovatelky mého programu.

Kdyby přece tady byl někdo, kdo nezhubnul, poradila bych mu, nakladatelství, pto které zpracovávám knihu o své metodě, má zájem o víc zájemkyň, které by to vyzkoušely a napsaly o kolik zhubly a za jak dlouho.Samozřejmě, že to není jedna rada, ale celý soubor, ono nic, co funguje, není úplně jednoduché, to vám nebudu lhát, ale je to realizovatelné a zdraví neškodné, finančně i po několik měsíců únosné, protože to spočívá na běžném jídle a ne nějakých preparátech. Ozvěte se mi na číslo 736611615 , ve zkratce Vám objasním. Nebo mi napište své číslo na mobil, jestli máte t mobile, mám večerní paušál na 1000 minut, zavolám já, abyste neprodělaly. Víte, podvodníků je plno, nabídla jsem to na pár stránkách pro ženy a mne mrzelo, že jsem za tu nabídku sklidila
jenom nadávky, už mám pár děvčat přes net, která mají dole první 5 až 7 kg za čtyři týdny spolupráce se mnou . Já jsem hubla 4 měsíce a nyní lehce váhu udržuji. Sama uvidíte, zda by to pro vás mělo význam, ale žádné léky ani driáky to nejsou. Celé je to založené na normálních běžně cenově dostupných potravinách. Pročetla jsem k tomu dost různých příruček a vyzkoušela kombinace, které opravdu vedly pomalu a jistě k cíli, moje původní váha byla 94 současná je už 71,9kg. Trochu mi to ještě jde dolů setrvačností.Pokud byste chtěly, některé dámy, které hubnou se mnou ,chtějí přímo jídelníčky a tabulky potravin, buď ten jídelníček dodrží nebo nahradí něco z něj potravinou s podobným energetickým nábojem, jenom je tam třeba dodržovat určitou zásadu k tomu, aby metabolismus spolupracoval, ale nebojte se dělená strava to nění. Mne ovšem po všech těch peripetiich překvapilo, jaká věc zabrala.Podívejte se na moje fotky na Dámě. E

Krista (Ne, 10. 8. 2008 - 21:08)

Jsem tak rada, ze v tom aspon nejsem sama... ne, ze bych prala nekomu neco spatneho, ale je to strasne, ja dnes zase ZRALA, to se ani jinak rict neda, chce se mi jen brecet, mam objednanou lindaxu, jsou to prasky a navozuji absolutni nechutenstvi, a tentokrat jsem pevne rozhodnuta, ze zmenim stravovaci navyky, hrozne chci byt hubena, mit zpet svou vahu, tu idealni postavu... paf, chces do toho jit se mnou? Docela by mi pomohlo jit do toho s nekym, podporovaly bychom se a treba tak neztratily vuli...

paf (Ne, 10. 8. 2008 - 20:08)

mám podobný problém,měla jsem opravdu silnou vůli,málo jedla,hlídala se ,cvičila,vysněná váha nadosah ruky a najednou mi ruplo v bedně a už se týden přejídám,nemůu to zastavit,je mi ze mě na nic,navíc pokadé po mém přejídacím období do sebe cpu projímadla,mám hrozné výčitky svědomí....vím,mám asi problém,ale jak se nepřejídat??Nejde mi to....

Pro Ivu (Pá, 8. 8. 2008 - 20:08)

Já se bohužel taky přejídám, netrpím bulimií
ale tloustnu
trpím úzkostně-depresívní poruchou a baštím, když se cítím mizerně nebo mám strach
nebo se cítím nejistá
Vím proč se mi to děje, ale nevím co mám udělat pro to aby to přestalo - zatím
Je to začarovaný kruh, zatím se mi nedaří ho prolomit ani za pomoci antidepresiv a léků proti úzkosti, ale je fakt, že kdybych léky nebrala, bylo by to možná ještě horší
Tak určitě vyhledej psychiatra a psychologa

Gorgon (Pá, 8. 8. 2008 - 18:08)

Taky znám zásady zdravé výživy, díky kterým jsem nedávno zhubla skoro na svou vysněnou váhu. Jenomže to se nelíbilo jedné (trošku tlustší) kámošce a pořád mě otravovala, že určitě mám anorexii a tak podobně. Nebyla to pravda. Hlídala jsem se, jedla ode všeho trochu a pravidelně 5x denně. Navíc jsem ráno v 5 běhala a večer jezdila hodinu na rotopedu. Ale teď začaly prázdniny a kamarádka mě vytáhla na dovolenou, kde mě vykrmila. Ona má pořád hlad a když kolem sebe vidíte tlik dobrého jídla, tak co naděláte. Navíc mám slabost pro pivo. Z 43 kil se stalo 46. A teď se už měsíc potýkám s přejídáním. Třeba týden vydržím jíst zdravě, ale pak mi rupne v bedně a je to tu zas. Sednu k filmu... nebo jenom tak. Co s tím? Nejsem tlustá, ale mám krátké nohy a chci zpátky svoje vymakané stehna. Jak se mám vrátit k původnímu stylu života? Dělala sem to abych se mohla spokojeně procházet v plavkách. Teď to nejde. Stydím se za sebe.

Krista (Po, 4. 8. 2008 - 21:08)

Poradte damy, pribrala jsem, zatim ctyri kg, ale jestli to takhle se mnou pujde dal, bude hur. ZNAM VESKERE ZASADY ZDRAVE VYZIVY A PRACUJI JAKO CVICITELKA, CVICIM TEMER DENNE. Ale hrozne se prejidam. Kdysi jsem zila a stravovala se opravdu zdrave, ted dokazu jist zdrave dva dny, treti se precpu. MOC MOC BYCH CHTELA ZHUBNOUT NA SVOU PUVODNI VAHU, PROSIM POMUZETE MI NEKDO RADOU?

Tereza (Po, 4. 8. 2008 - 17:08)

Míšo, myslím, že tohle bez doktora nezvládneš. Zajdi k němu co nejdřív.

Radka (Út, 29. 7. 2008 - 15:07)

Myslim ze bych podobnou pomoc specializovaneho psychologa potrebovala, ale kde ho mam sehnat? jsem z okoli Noveho Mesta na Morave. Kdybyste nekdo o nekom vedel... treba o nekom z Brna, o nejakem odbornikovi, dejte vedet prosim.

any (Po, 28. 7. 2008 - 18:07)

ahoj misko.. zapomen ze bys byla sama, ja mam to samy uz tak ctyri roky, je to krize se mnou.. bud snim par soust za den a mam vitezoslavnej pocit jak mam prazdno v brise no a nebo se preziram ale to takovym zpusobem, ze se jidlem trestam a jim do takovyho stavu az je mi hrozne zle... nikdy sem nezvracela ale sem zavisla na klystyru..psychicky - je to vlastne takovej divnej typ bulimie ale myslim ze to jediny me jeste drzi... napriklad vcera: jahodova Activia, hroznovy vino, dva kinder mlecny rezy, velkej platek kureciho masa s omackou, salat, meloun, kureci rizek a pozor pozor - sedm kousku boruvkovyho kolace. Kdyby nekdo napsal co pro nej znamena se prezrat, budu rada... Jinak pro me neni vubec zadnej problem snist tri kobllihy a tabulku cokolady na posezeni... Ale ty priserny pocity pak...

marcela (Po, 28. 7. 2008 - 18:07)

Diety jsou na nic!Nefungují,akorát pro výrobce těch "nejúčinnějších".Viz třeba Halina Pavlowská,je štíhlá?Znáte knihu"Zdraví pro život"od Ray D.Stranda MD?Jak si rozvinout zdravý živ. styl a
jehož vedlejším účinkem je trvalá ztráta nadváhy.Bojuji s chutí celý život, tím i s nadváhou a riziky s tím spojenými. Lituji,že se ke mě ta kniha nedostala dříve,ale i tak děkuji a vřele doporučuji.

miška (Po, 28. 7. 2008 - 17:07)

Netusila jsem, ze nas je tolik, co maji stejný problém. Ja zacla blbnout v prvaku kdyz jsem si pripadala jako největší obéza 166cm/53kg. Behem tri dnu jsem zhubla na 50kg, slo to lehce, pak jsem se ale divila, kdyz jsem zacla normalne jist, automaticky jojo efekt 55kg...atd dostala jsem se az na 70. Od té doby už jsem se nikdy nenajedla normalně, bud drzim drastický diety, nebo se nechutně přežírám(jsem schopna za tyden pribrat 8kg), nic jinýho než jídlo nevnímám,jsem jím úplně posedlá, myslím na něj neustále. Každý večer už mám přesně naplánováno co budu druhý den jíst(5jídel v rámci diety). K tomu si dám mimořádně(neplánovaně)několik čokolád apod.Pak mám z toho deprese, sednu na rotoped a snažim se to vycvicit, vcera jsem jela 4hodiny v kuse. Nerikejte mi, ze sem zrala do blazince,vim to, píšu sem jen tak, pripadam si strasne osamela a nepochopena a Vy tady mi alespon rozumite...

Pavlína (Čt, 24. 7. 2008 - 21:07)

Ahoj holky. Tahle diskuze mě přsvědčila v tom, že si nevymýšlíma zároveň vyděsila, protože vím, že mám opravdu problém. Proklínám den, kdy jsem začala hubnout, protože vím, že to byl ten spouštěč celé téhle mizérie. Já jsem asi nedostala do vínku, abych se měla ráda a vždycky mi vadilo, jak vypadám. Ve chvíli, kdy jsem měla 175/70, jsem radikálně změnila svůj způsob života. Každý den běh a tvrdé odříkání. Rok jsem si nevzala ani banán, natož něco sladkýho. Zhubla jsem 12 kilo, byla jsem krásná, pevná, žádoucí a absolutně nešťastná a psychicky zdeptaná. Můj kluk mě nechal, já měla před maturitou a jistotu toho, že po úspěšných zkouškách na vysokou, která je 500 km od mého bydliště, budu odtržena od rodiny a kamrádů. Začala jsem být z toho nešťastná a začala jsem se přejídat. Což na mě po tom asketickém způsobu života zapůsobilo hrozně. Hlavně na mojí psychiku. Začala jsem se strašně nenávidět, uzavřela jsem se do sebe, přestala se smát a komunikovat. Nikomu jsme se nesvěřila a utápěla jsem se ve svých depresích. Někdy to bylo až takové, že jsem nebyla schopná vstát z postele. A pořád tu byl ten strašák přejídání, kolotoč nenávisti, který nakonec o Vánocích skončil tím, že jsem rozbila skleničku a pořezala si nohy a břicho. Řekla jsem si, že musím potrestat ty ošklivé části svého těla. A po bláznivém výstupu jsem si s krvavým břichem a nohama uvědomila, co dělám za kravinu. Rozhodla jsem se, že s tím musím něco dělat. Bylo to těžké, ale i ta malá snaha bavit se více s lidmi mi přinesla nové přátele a hlavně mojí lásku, se kterou jsem teď už půl roku a který mi hrozně pomáhá. Nejsem z toho venku, ale cítím, že už je mi líp a konečnš chci vše řešit. Díky vaší diskuzi jsem objevila odbornou knihu na tuto tématiku a hned si jí objednala. A pokud to bude nutné, jsem i rozhodnutá se překonat a dojít za psychologem. Je tu konečně člověk, který mi za to stojí a já si to nechci zkazit. A proč to vlastně všechno píšu? Za to svoje skoro dvouleté přejídání jsem přibrala vlastně jen 4 kila. Je to asi proto, že miluju pohyb a jsem schopná se hodně za své prohřešky potrestat. Píšu sem jen proto, že tahle nemoc je nebezpečná hlavně pro naší duši. Mě zničila dokonale a je těžké s ní bojovat. ALe teď mám proč bojovat. Přeju vám všem, ať taky najdete ten smysl života, který vám pomůže odrazit se ode dna. Všechny jsme krásné a nezasloužíme si trápit se.

Lenka (Ne, 29. 6. 2008 - 22:06)

Ahojte holky, je super, ze o tom dokazete mluvit a kdyz si ctu, co pisete, uvedomuji si, ze prozivam uuuplne ty same pocity. Cetla jsem jednu knihu a tam se psalo o tom, ze tohle pochazi z detstvi.. Mozna, ze nam nejakym zpusobem nebyla doprana laska jak sourozencum, nebo jsme nemely dostatecnou podporu od rodicu, je toho hodne. V urcite chvili se to pak zacne projevovat prejidanim... jasny, ale jak z toho proboha ven?! uprava stravy (slovo dieta uz nepouzivam) mi vydrzi na par dnu, vetsinou v nedeli se poradne najim, abych zase prezila dalsi tyden. V pondeli me z toho nedelniho prezirani normalne boli kuze. Asi od toho, jak se zvetsuje. Pri tom by mi stacilo dat dolu par kilo a bylo by vsechno dobry, ale ne, jakmile si reknu, ze zacnu, okamzite to rozjedu ve "velkym" ;-( Pokud je tu mezi nami nekdo takovy, kdo vi, jak z toho ven, at se proboha ozve... uz me to ubiji, cely dny vlastne jen myslim na jidlo a to je nenormalni.

Reklama

Přidat komentář