Reklama

záchvatovité přejídání

marta (Pá, 18. 5. 2007 - 09:05)

Ja take se prejidam,ted treba piju kavu,snedla jsem harlekina,kousu marokanku a na stole mam ovocovy kosicek,je to strasne ale neovladnu se.Nejhorsi je odpoledne,prijdu z prace a snim vse co mam pod rukou,dam si obed a pak na to nejake bramburky...cokoladu...myslim ze to jsou ty deprese

Marinka (Pá, 18. 5. 2007 - 09:05)

No,ja tim trpim taky, minimalne dva roky, vlastne ne, urcite uz tak tri...Ani presne nevim:o( jenze ja to jeste "dovedla do dokonalosti", jelikoze k tomu mam jeste bulimii, takze co do sebe naperu, zase vyzvracim. NIkdo nic netusi, cemuz se zacinam divit, ale je pravda, ze si vcelku davam zalezet, aby to nikdo nevedel. Potiz je v tom, ze se za to stydim, tudiz bych to nikomu nerekla. A proto nevim, jak se toho zbavit. Popravde bych s tim mozna prestala,ale pocit, ze budu zase tlusta, je mnohem horsi, to se vzdycky presvedcim, ze takhle je to lepsi. Nemam vuli zase zacit jist malo. Nemate nekdo zkusenost s prekonanim tehle "nemoci"? Nabira clovek jen zezacatku,kdyz zase zacne jist a pak se to zastavi a je to OK nebo budu proste nabirat porad?Dik za kazdou pomoc,jsem zoufala

ghjsdgfhgsd (Pá, 18. 5. 2007 - 09:05)

dfgjdfhgjkegfzudfgvjkdfhhgjdfhskjheiugrzfgfhjdhfuhfhfhgfrjugzfzegfshuzfuszgasfhughghfuzvfhhhhhhhfdhuzsiuzuiezfuhfuishuifzugfsjgzuegtzfgggggggggggggggghdkhfggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggergjkhsdjfbgfsdrrrgggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggg

kaja (Pá, 18. 5. 2007 - 09:05)

jsg huter egruezg

Mi (So, 10. 2. 2007 - 15:02)

Ano, taky trpím záchvatovitým přejídáním, minimálně 15 let, možná o ěco déle... Kompenzuji tím svou šílenou práci, léčím tak svoje deprese... V lednu jsem vyhledala psychologa a bojuji, ale je to těžké, i když jsem poměrně dost upřímná ke svému okolí a manželovi i nejbližším kamarádkám jsem vše řekla, nevěří. Ani nevěří, že bych byla tlustá třeba z hodně jídla, myslí si, že mám nějakou endokrinologickou poruchu... No, nemám... CHtěla bych to konečně zvládnout, když už se mi podařilo pojmenovat můj problém a přijmout to, ale nevěřím, že to zvládnu...

Rachel (Út, 5. 9. 2006 - 20:09)

Zachvatovite prejidani,je jedna z forem poruch.prijmu potravy!Da se to lecit!Nic neni ztracene!Jako se da vylecit z anorexie nebo z bulimie,da ze zvladnout i toto!Chce to ale odbornou pecu psychologa po pripade psychiatra!Nekdy je vhodna take hospitalizase na spec.odd. pro PPP.Napr.v Brne Bohunicich nebo v Praze na Karlaku.
Mrknete se na www.anabell.cz nebo na www.pppinfo.cz...hodne stesti!

janča (Po, 4. 9. 2006 - 23:09)

přejídání, tak tím trpím už od puberty.Su najezená teprve tehdy, až mi je špatně.Nedají se zmírnit chutě nejdříve na slané - popkorn,pak čokoláda a pak maso.S váhou problém nemám,když mi přesáhne 60kg, týden se ovládám (tzn.že nejím v noci) a mám hned 2 kg dole.Když mám něco momentálně ráda - lentilky, šunka ... tak se toho musím dostatečně ¨přežrat¨a pak zas mám ráda něco jiného ... ne, že bych z toho zrovna jásala,ale tento životní styl nelze ovládnout,ta žravost nejde omezit,neumím se kontrolovat ani na návštěvách - pokud si to jídlo,ale nevezmu,tak odolám, horší když ale někdo usilovně nabízí, vezmu si a už se v tom vezu ... je to fakt neštěstí.

Jirka (Po, 4. 9. 2006 - 20:09)

já se přejídám hlavně před spsaním, je to super věc, hezky se po tom spinká. Taky tloustne. Jídlo je parádní , ale přejídání je prý z nedostatku sexu. Deficit pocitu odměny, který je nahrazen pocitem dobrého jídla...někde jsem to na netu četl, ale docela tomu věřím, když jsem souložil, byl jsem jako proutek a v pohodě jsem usínal unaven a hladový..prostě nočním sportováním nic nepokazíte :-))

X. (Út, 15. 8. 2006 - 11:08)

Jsem skutečně moc ráda, že jsem tohle fórum objevila. Záchvatovitým přejídáním trpím už snad patnáct let, tzn. od deseti, celou tu dobu samozřejmě přibírám na váze jak blázen a jediné, co moje rodina dělala, bylo smát se mi nebo mi dělat přednášky o sebeovládání. Celou tu dobu jsem se plácala střídavě v depkách ze své tloušťky (momentálně mám 120 kg) a v pocitech viny, střídavě se svůj problém snažila aspoň ignorovat, když už vypadal, že prostě nejde nijak vyřešit. Zhruba před půl rokem jsem se rozhodla přestat řešit následky přejídání hubnutím (což se celých těch patnáct let ukazovalo jen jako kontraproduktivní - záchvaty byly jen tím horší), ale začít hledat příčiny. Musela jsem překonávat dost strašné zábrany, abych se objednala k psychologovi - bylo to pro mně jako přiznat, že se nedokážu ovládat, že jsem méněcenná... Kdybych už tehdy věděla, co jsem se dozvěděla dnes, mohla jsem si ušetřit aspoň ty pocity viny, že jsem to nezvládla sama. :-/ Díky vám, co to tady provozujete, za tohle fórum, otevřelo mi oči. Snad je to další důležitý milník na cestě za řešením.

Ája (Čt, 1. 6. 2006 - 09:06)

Asi nevíš o čem mluvím,pro ty co ví něco o přejídání:v pondělí jsem si objednala tady doporučovanou knihu,ve středu už jsem jí měla doma,zatím jsem na srtaně 60,ale můžu vřele doporučit

Návštěvník (Po, 29. 5. 2006 - 19:05)

ahoj, to me dostalo, ja zase zvracim, kdyz se prejim, ale protoze je mi spatne, tak jednou do mesice i dele...nechci zhubnout, ale presto se jednou za cas prejim, jim nepravidelne, ale dokud clovek nezvraci, tak to neni vazne a kdyz zvraci tak je to bulimie???s tim naprosto nesouhlasim
A

Ája (Po, 29. 5. 2006 - 13:05)

Na pilulky už nevěřím,byla jsem i u psychologa,ale koukal na mě jako na blázna.To,že se přejídám a potom trpím depresí se mu nezdálo divné,vždyť nezvracím,to by bylo závažné.Když jsem našla vaší diskusi zjistila jsem,že nejsem blázan,konečně!!!!!Nikdo nechápal o co mi jde.Teď vím,že najdu řešení,díky

ahoj (Út, 25. 4. 2006 - 10:04)

Jestli někdo znáte tu vápníkovou dietu,tak prosím napište.Díky.

M&J (St, 15. 3. 2006 - 18:03)

Pri kazde diete by jste meli jist nejake vitaminy a co je taky dobre, pridat chrom. Udrzuje hladinu cukru v krvi a tim pomaha proti navalum hladu a rabovani lednicek.

Rebeka (Pá, 10. 3. 2006 - 20:03)

Je mi 40 a od svých 18 let jsem měla záchvaty přejídání. Vždy nejvíce po skončení diety. Minulý rok jsem absolvovala kurz STOBU. Sice jsem hubla, ale vždy po několika dnech jsem se stále přejídala. Zhubla jsem za 3 měsíce 6 kg, ale do půl roku jsem je hned nabrala. Před 14 dny jsem se dočetla o vápníkové dietě. Nedržím jí přesně podle návodu, ale snažím se co nejvíce jídel nahradit mléčnými výrobky, bílým masem a zeleninou s ovocem. Ráno si dávám chléb, oběd v restauraci a do 17 hodin téměř vše. Potom už jenom zeleninu, bílý jogurt a hlavně tekutiny, čaj nebo kávu. Nejdůležitější jíst každé 3 hodiny. Od té doby jsem nepocítila chuť se přejíst a pokud jsem si dala něco sladkého, tak jenom kousek.Dříve jsem spořádala celý balíček sušenek a někdy i hromady dalšího jídla. Nevím, jestli mi to vydrží, ale zatím hubnu a jsem v pohodě.

Bibi (Čt, 9. 3. 2006 - 13:03)

Kristy, môže byť problém v tých sacharidoch. V kombinácii s bielkovinami lepsie zasýtia. Mám tiež vyskúšané, že keď sacharidy obmedzím a jem predovšetkým bielkovinové jedlá+zeleninu, tak chute zmizli. Pozor!!! Aj ovocie je prevažne cukor.
Nečítala som predchádzajúce príspevky, tak je možné, že budem niekoho opakovať.
Záchvaty hladu prichádzajú po diétach!!! Od záchvatov je len blízko k rozvinutiu ppp, preto holky, velký pozor!!!
Hlad po určitých potravinách môže znamenať nedostatok určitých vitamínov, minerálov, preto treba dbať na vyváženú pestrú stravu.
Hlad po múčnych jedlách môže znamenať aj potrebu ukludnenia, veď mnohým z nás sa nedelný koláč u babičky z detstva spája s pohodou a láskou. Preto rada No1, h?adajte harmóniu a pokoj nie v jedle, ale prostredníctvom meditácie, nejakej naucenej relaxčnej metóde a častým pobytom v prírode.
Vela šťastia Vám praje Bibi.

Návštěvník (St, 8. 3. 2006 - 20:03)

ahoj!tak jsem si precetla vsechny ty prispevky a vidim,ze nejsem sama.Narozdil od ostatnich, ja uz jsem u psychologa byla a u psychiatra take. Zacalo to ment.anorexii,pak prejidanim...klasika. Po vsech tech sezenich u psychologu jsem se z toho tak nejak vyhrabala...zabrali mi hlavne antidepresiva. Ty uz neberu, jenze moje problemy pokracuji...problem je v tom,ze se nedokazu najist tak akorat,vzdy kdyz se blizi pocit nasyceni zacnu mit panicky strach, ze zase budu mit hlad, pritom anorexii jsem mela uz pred 10 lety, od te doby zadnou dietu nehrozim, jen mam proste strach z hladu, musim se poradne nadlabnout, ale pak je mi zle a jsem unavena. zkousela jsem jist vicekrat denne, ale stejne se prejim, mam pocit, ze je to desny kolobeh..musim se neskutecne premahat a psychicky podporovat, abych udrzela...K psychologovi uz se mi moc nechce....navic jsem v cizine, kde je to pekne drahe....jinak bych uz tam mozna sla. Pokud by mi nekdo poradil nejaky maly trik, budu mu moc vdecna, hodne cloveku pomuze, kdyz ho nekdo povzbudi, podrzi atd. Preji vsem hodne sil, a s navstevou odbornika bych nevahala, cim drive, tim lepe...
A

Kristy (Út, 7. 3. 2006 - 16:03)

Ahoj Pepo, moc děkuju za radu.

Nejvíce jím u televize, což je tedy známá věc. většinou odpoledne, kdyz prijdu ze školy, jsem unavená, chci si odpočinout, sednu k telce a uz to jede... Jsem vegetariánka, takže je možné, že budu mít nedostatek vitamínů, spíš více pravděpodobné, jelikož na zeleninu a ovoce moc nedbám a cpu se samými sacharidy. Mým velkým problémem je slabá vůle, možná taky v jídle hledám útěchu, ale přijde mi to hrozné a stydím se za to...Mohl bys mi poradit nějaký systém v jídelníčku? Díky moc.
Kritsy

pro Kristy (Po, 6. 3. 2006 - 15:03)

Ahoj,

Jaké to přejídání máš- popiš to trchu?
Někdy je to tím že nemáš dost vitamínů. Tělo pak říká mám hlad, ale ve skutečnosti chce vitamíny. Možná by to chtělo najaký systém v jídldelníčku.

pepa1
mail: disc"wo.cz

Kristy (Ne, 5. 3. 2006 - 18:03)

Ahojky, je mi 18 let a uz asi pul roku trpim prejidanim ( denne ), nezvracim. Vzdy jsem mela vetsi zadek, mame to v rodine a tak to bylo pro me taky nekdy prekazkou ( koupani s prateli atd. )Ikdyz s klukama problemy vubec nemam, naopak. Kazdy den, cely rok si rikam od zitrka uz ne ! Vim, ze je to spatne. K psychologovi se mi ale rozhodne nechce.Uz nevim co mam delat, pomozte! diky

Reklama

Přidat komentář