Reklama

záchvatovité přejídání

Vanessa (Pá, 13. 3. 2009 - 21:03)

Nikito, to je individuální, je to dlouhá cesta a nikdy nemáš úplně vyhráno, to je má zkušenost. Je to denodenní boj. Recept nato není.

Andreo, a proč jíš jen ananas celý týden ? To je pak jasné ,že vyhladovělé tělo potřebuje moc jídla.

Nikita (Pá, 13. 3. 2009 - 14:03)

Ahoj dalo mi hodně odvahy vůbec napsat a vypustit na povrch mou asi ani poruch s jídlem. Již 12 let trpím přejídáním abulimií. O své poruše vím,a le ikdyž bych sebevíce chtěla, nedaří se mi ji zastavit a začít normálně jíst. Je nějaká rada o kterou není třeba žádat lékaře, aby se téhle svinské poruchy člověk zbavil? Děkuji

andrea (Čt, 12. 3. 2009 - 21:03)

ahoj, me takovehle mega prejidani prepada vetsinou po nejakem dlouhodobejsim hladoveni, tyden jim ananas a pak se zase tyden cpu od rana do vecera. Nejdulezitejsi je podle me plnohodnotna, pravidelna a rozumna strava. Nesmi nic chybet, neodpirejte si nic, protoze telo to pozna a potom si toho zada tunu.. a je tu prejidani

andrea (Čt, 12. 3. 2009 - 21:03)

ahoj, me takovehle mega prejidani prepada vetsinou po nejakem dlouhodobejsim hladoveni, tyden jim ananas a pak se zase tyden cpu od rana do vecera. Nejdulezitejsi je podle me plnohodnotna, pravidelna a rozumna strava. Nesmi nic chybet, neodpirejte si nic, protoze telo to pozna a potom si toho zada tunu.. a je tu prejidani

andrea (Čt, 12. 3. 2009 - 21:03)

ahoj, me takovehle mega prejidani prepada vetsinou po nejakem dlouhodobejsim hladoveni, tyden jim ananas a pak se zase tyden cpu od rana do vecera. Nejdulezitejsi je podle me plnohodnotna, pravidelna a rozumna strava. Nesmi nic chybet, neodpirejte si nic, protoze telo to pozna a potom si toho zada tunu.. a je tu prejidani

zuzka (Po, 9. 3. 2009 - 21:03)

ahoj girl,nevím kolik ti je.mě je 30,můj příspěvek je pod tebou.jsem máma holčičky,ještě malý a už ted mám o ní strašný strach jelikož není úplně zdravá.a nevím co bude až mi vyroste.jsi blázínek jestli tak málo jíš,vykašli se na to.dej se do kupy,už kvůli sobě a rodině.maminka by o tebe určitě měla strach.dokud jsi mladá a hezká tak nepokoušej i zdravý.zkus zdravý životní styl a uvidíš že si na to zvykneš a budeš tak jíst a žít pořád.zkus to,držím ti palce.

zuzka (Po, 9. 3. 2009 - 21:03)

ahoj,koukám že v tom nejsem sama,já to dělám už 10 let.řeším tím stres,ale dělám to mín a mín.to proto že je mi z toho zle a to mi opravdu hodně vadí a nemám na to už ani čas,mám malé dítě.taky jsem zvracela,to bylo ve 20,byla jsem hubená.jelikož můj fotr mě neustále ponižoval a nadával tak nemám žádné sebevědomí.myslím si o sobě,že jsem k ničemu,bohužel i jako máma a mám strach jakou zase udělám chybu.máme rodinnou terapeutku,ta mi docela pomáhá.bohužel moje dítě má zdravotní problémy takže řešíme s terapeutkou i jí.v životě se musí bojovat už i kvůli vašemu zdraví a budoucnosti vás a vašich dětí.jsme tu přeci pro ně.

Girl (St, 21. 1. 2009 - 19:01)

Dobrý den, mám taky problém... Trpím záchvatovitým přejídáním. Dnes je tomu týden, co jsem do pusy za celou tu dobu strčila 3 rajčata. Necítím už ani hlad. Chutě mám ale děsný. Zítra točim reklamu, takže proto mi to tak jde se ovládat, ale v pátek se bojim, že prasknu. Co mám dělat? už se úplně vidim, jak do sebe láduju větrník a párek a pizzu a zmrzlinu a knedlíky.... Mám o sebe vážně strach.

Cháles (So, 3. 1. 2009 - 02:01)

Tak já to mám jinak no ja chci zase přibrat a proto třeba i 15x denně jím. Ale podle mě to není přejídání protože se s toho necítím přejezený prostě toho hodně sním. A denně přiberu cca 2kg můj cíl je nabrat 30kg je to přejídání ?

Sofie (Ne, 24. 6. 2012 - 15:06)

Zdravím vás,
s přejídáním se potýkám už dlouho. Na jaře jsem zdravě zhubla a protože nechci kila přejídáním nabrat zpátky, založila jsem si blog:
www.live-with-myself.blogspot.com
Píši tam tipy, které mi pomáhaji a budu moc ráda, když něco z toho pomůže i ostatním. Ještě pořád mám tendence sem tam uklouznout, ale důležité je nepřestat se snažit!
Mějte se krásně,
Sofie

Karolina (Ne, 24. 6. 2012 - 11:06)

elena: Jsi opravdu napsala něco,co tihle lidé ještě neví...

martina (Po, 23. 4. 2012 - 15:04)

Psala jsem uz do sekce...ahojky mohla bych tě poprosit o název knihy, mám se záchvatovitým přejídáním hrozný problém :-/ ;-(

Elena (Út, 10. 1. 2012 - 01:01)

Typ na krásnou postavu! :)

Já mam 162 , jsem štíhlounká, mám 50kg, jsem akorát, prsa akorát, a jím celý den uplně všechno ;-) . Samosdřejmě pár krát do týdne si zacvičím, takže mám zpevněné tělo. Ráno snídám, k obědu si dám klidně knedlo zelo vepřo, ke sváče jogurty, k večeři další pořádný jídlo, někdy si namažu i chleba se sádlem. Samosdřejmě to prokládám zeleninou, ovocem. Jsem zdravě štíhlá, mám hezký zadek, prsa. A chlapi po mě šílej. Naopak skoro žádný chlap nemá rád vychrtlý ženský, co jsou kost a kůže. Je to antierotický a antipřitažlivý.. A naopak, když budete hladovět, tak vaše tělo si bude vytvvářet tukové zásoby, protože neví , jak dlouho ho opět necháte hladovět, takže si vše co sníte raději uloží do zásob.. Ale pokud budete jíst pravidelně normální jídla, metabolismus se zrychlý a nemusíte se bát tloustnutí.. Naučte se mít rádi sami sebe a až když se přijmete, takové jaké jste, pujde vám i snadněji hubnutí. Doporučuji knihu : Miluj svůj život, Luise L. Hay (tahle kniha mi velice pomohla).

Jezte, sportujte a mějte se rádi!

užitečné rady

Hladověním a dietama si zbytečně odvápnujete kosti, ničíte celé tělo, ztrácíte minerální látky a vitamíny, tzn. vlasy, plet, zuby jdou do háje..Orgány též.. Pak jsou problémy s plodností.. Zažívací trakt je poškozený, nafukuje se břicho, vytváří se vředy, klesá hormonální hladina, začínají vyrůstat po těle chlupy.. Jezte, pijte hodně vody a sportujte.. Po dietních výrobcích se tloustne, protože naše tělo nedokáže zpracovat umělé látky (do dietních potravin se nedává cukr, ale chemie, kterou naše tělo nedokáže zpracovat a vyloučit, proto to ukládá). Když si dáte přírodní cukr, živočišný tuk, tak to ztrávite a odejde to z těla.. Ale uměliny ne..

Chris (Pá, 30. 12. 2011 - 23:12)

Nikdy předtím jsem si nedovedla představit, že by se z něčeho tak přirzenýho banálního jako je jídlo mohl stát problém obludnejch rozměrů, kterej bude tak či tak ovlivňovat cokoli v mém životě. V 19 letech jsem nastoupila na VŠ, začla jíst jinak, měla peníze na jídlo, mohla si sama nakupovat a vařit, navíc jsem byla často sama, byla jsem dlouho ve škole, měla stres, strach...a tak jsem se často večer odreagovála jídlem...vzhledem k tomu, že jsem nikdy neměla vážnější problémy s postavou, mě to nenapadlo řešit, postupně se to ale zvrhlo do přejídání, kole Vánoc jsem měla 60kg, což možná někomu nepřijdemoc, ale v září, kdž jsem nastoupila do školy, jsem měla tak 54kg...bylo mi ze sebe špatně, z toho, jak vypdám, i z toho znechucení, že se nedokážu ovládnouta jsem jako zvíře...a řekla si, že se radikálně změním...krátce,moje snaha o změnu měě přivedla k anorexii, poprvé jsem si uvědomila, že mám problém někdy v květnu,a snažila se z too dostat ta do listopadu, nyní se to opět zvrtlodo druhého extrému, už tak měsíc se přežírám, jsou to skutečné záchvaty, kdy nejsem schopna myslet, jednat, cítit nic, co není spojeno s jídlem...najednou se mi zatmí v mozku a já vidím jen to, že se pudu přecpat...stejně obsesivně, jako jsem dřív plánovala, na kolik koleček nakrájím okurku k večeři, nyní řeším, čeho všeho se přetláskám...nejsem schopna normálně fungovat, kamkoli jdu, bojím se, že budu mít hlad a nebudu moct jíst, což je evidentně pozůstatek z anorektickýho období, kdy si pamatuju, jaký to je, mít permanentne hlad a vedet, ze uplne ho nikdy nemuzu zahnat...navic nyni vidím, jaká jsem byla troska, měla jsem deprese, tělesný problémy, nezbládala běžný činnosti, a už to zpátky nechci, jenom proti tomu bojuju druhým extrémeme, který mě nakonec omezuje vlastně úplně stejně, obsesivní myšlenky na jídlo a neschopnost fungovat kvůli přejedení a fyzické i psychické nevolnosti...moje předsevzetí do nevého roku je najít si odbornou pomoc a konečně se z toho všeho dostat...

H (Čt, 23. 6. 2011 - 07:06)

Tak se nech prosím zbavit...Jsi zlá a ono na tebe jednou dojde..Angínu taky nepřekonáš jen vůlí a tohle nemoc je. Je zajímavé, jak jsou lidi poměrně tolerantní k jiným psychickým chorobám, k různým závislostem..Ale obezita následkem přejídání se jim i s dotyčným hnusí. Tito lidé jsou přitom neštastní, není to jen "slabá" vůle. Je to nejhorší závislost. Protože ahkohol, cogarety, drogu, pak vzít nesmíš a třeba dokážeš zbytek života abstinovat. Ale závislost na jídle? Jíst musíš a stále dokola tím jídlem vyvoláváš zpět bulimii, přejídání atp. Lidí jako je Uršul je většina, což bohužel lidem s potravinovou závislostí jen škodí. Každý člověk by měl aspon na čas poznat, co to obnáší.Pak by své jedovaté komentáře nejen nepsal,ale neměl by tak zlé myšlení.

Uršul (Čt, 23. 6. 2011 - 00:06)

Tak se nech prosím zbavit svéprávnosti a volebního práva. Přece někdo takový nemůže ve volbách rozhodovat, jakým systémem bude řízen stát, když není schopen ovládat ani sám sebe.

V koncích (St, 22. 6. 2011 - 21:06)

Mám pocit, že už nikdy nebudu jíst normálně. nejdřív anorexie,bulimie a teď přejídání. Nedaří se mi to mít pod kontrolou a to chodím i k lékaři. Mám pocit, že nikdy nebudu jíst normálně,ale toto není život pořád jen myslet na jídlo. je mi ze mě tak zle, jenže co s tím. nejsem schopna to ovládat.

Radka (Út, 10. 5. 2011 - 02:05)

Je třeba vyhledat odbornou pomoc psychologa a případně i dalších osob - pokud psycholog doporučí psychiatra, tak i něj, dále rada u lékaře, ke kterému třeba chodíte a věříte mu, může Vám dát kontakty na příslušné odborníky, ale na internetu se dají snadno nalézt taky... Jinak je i třeba nějaké znalosti z oblasti výživy.... A hlavně to nevzdávat! Může se stát, že první ani druhý psycholog Vám nesedne, ale není to důvod to vzdávat, ale hledat dál někoho, kdo mi pomůže....

Držim palce, ať je to lepší a ať se to hlavně změní!

marketa.km (Po, 9. 5. 2011 - 18:05)

Jedině co mohu doporučit je 1) srovnat se sám se sebou - co v životě chci hodnoty.., pač se říká že tohle maj z 99,9% perfekcionistky 2) kašlat na to co si o vás myslej druhý 3) přestat se vážit - definitivně 4) jíst 5 krát denně 5) dle možností cvičit

marketa.km (Po, 9. 5. 2011 - 18:05)

Je mi 26 let a záchvatovité přejídání se u mě objevilo v 21-ti letech, takže už 5 let se v tom vezu...Mohu potvrdit že jde opravdu o bludný kruh a bez pomoci se z něho dostat je takřka nemožné...Člověk si sám nepomůže protože je to závislot jako každá jiná...Každé ráno už 5 let vstávám s tím že to zvládnu ale bohužel....

Reklama

Přidat komentář