Přílišná přecitlivělost-urazili byste se?

Hloupy kdyz si pomyslim ze takhle za 20 let muzu dopadnout taky.Ale tahle debata je opravdu uplne o necem jinem.Bylo by lepsi zalozit novou s nazvem zklamal me zivot.K precitlivelosti jsem se uz vyjadril. Nebrat si to tak,neurazet se a chvilku pockat nez odpovis.Ale precitlivelost jednoho z partneru skodi vztahu.A Ester ... ja bych navstevu u "byvaleho" (mineno prespani) naprosto zamitl a nehodlal se o tom ani bavit. Mozna to je prilisna zarlivost ale co jednou zkusil ... to vysvetleni bych si vazne rad poslechl. Tady bych teda precitlively byl.

Alsasko. Ano to byla chyba, ktera patri sem do teto rubriky. Chtela jsem prispet radou Ester, ktera se ocitla v podobne situaci.Neresitelne jsem odlozila jen ad acta.Dalsi chyby? Cely muj zivot je jedna velka chyba. Ne vazne, mela jsem i par nechyb. Tento stav uz trva asi mesic a stale se zhorsuje. A opravdu se neboj, nepremyslim o ukonceni sveho zivota. Jsem slabcho. A nemam pravo si brat neco, co jsem si nedala.At jsem jakkoliv spatna, nedokonala, mam smysl pro moralku.

Kazdy problem ma svoje reseni i kdyz se neco zda neresitelne. Pokud neco nechces nebo nedokazes resit hned, tak to nezatracuj do budoucna.Z jakych chyb chces aby se poucili jini? Zatim jsem postrehl jednu a to je ta, ze jsi zila ve vztahu, ktery Ti zdaleka nedaval to ci jsi potrebovala a nebyla schopna ho zrusit, abys nebyla sama. Jaky dalsi chyby vidis Ty?

Alsasko. O me kazdy rika, ze jsem silna, silna osobnost, ze me nic nikdy nezlomi, ze se na me mohou spolehnout. Nikdy si ale nikdo nevsiml, jak se citim a vnimam, co je na me nakladano. Vzdy jsem ochotne pomahala. Cely zivot jsem se prala, bojovala a hajila zajmy jinych lidi.Nikdy jsem nic nevzdala, vzdy jsem bojovala cestne a az do konce, i kdyz nekdy bylo predem dano, ze je to prohrane. Nekdy jsem tedy vyhrala jindy prohrala. Nakonec me zlomi sebe sama. Nevim, co se stalo, ze se najednou takto citim, ale je to hrozne. Slzave udoli, zaludek vzhuru nohama....nelze pracovat, proste vubec nic uz nelze, lze jen cekat ... jinak je mi mene nez 50 a vice nez 35.

Alsasko a Petre. Mlada se uz opravdu necitim. Vzdycky jsem rikala, ze mlady je clovek tak, jak se citi, ja se prave citim na 200. LITOVAT se rozhodne nechci, to jsem nikdy nedelala a delat nebudu. Take nechci, aby litoval nekdo me. Jen se mi zda zbytecne resit neresitelne. Zabyvat se necim, co je nad ramec meho chapani, vnimani a citeni. Ja mela asi vysneny neralny svet. Ale svet je o necem jinem, coz me az doposud nedoslo.A vubec si neumite predstavit jak tezke je neco takoveho vzdat. To neni jako vzdat zavod, kde clovek odebnehne nekam na okraj, aby neprekazel a je to. Vubec nevite jake to je, kdyz se to, na co myslite, co citite a co se Vam honi hlavou prici vasi moralce, vasemu vnimani a vasemu predsevzeti. Vubec nevite, jake je to, co jste budovali - i kdyz s chybami - cely svuj zivot, se vam jednim okamzikem zhrouti.Nechci soucit, chci jen, aby se kdo ma problemy poucil z mych chyb.

Souhlas ... ale musis uznat ze dalsi a dalsi prohra boli jeste vic. Nekdo na to proste nema. Uznavam ze je to tezky, ale melo by se to proste zkusit. Ve dvou se ta bida preci jen zije lepe.

Neodsuzuju, pouze konstatuju ze zabalit to je to nejsnazsi. Aspon pro me. Ale je to cesta vyznacena smerovkou "deprese" a "skepse". Clovek se ma s nastrahami zivota prat, vyhravat ci prohravat, ale snazit se oklepat a zit dal, vazit si kazdeho dne. A je uplne jedno kolik je cloveku let. To je moje zivotni filozofie.

Ester ... omyl.Znam takovou ktera takhle smýšlí a je jí míň jak 25.Takže je Ti dejme tomu 35. Tak to ještě není přeci tak zlé abys nenašla k někomu důvěru nebo ano?

pro já,když žena smýšlí jako Iva, tak bude starší než 30 letá...

vice nez 30

To je pravda ale neodsuzoval bych.Jde jen o to jak stara jsi aby jsi to mohla takovym zpusobem zabalit.

Ivo, Ty jsi to zkratka zabalila a jestli svuj postoj nezmenis, tak se muzes akorat litovat. Vzdat to je sice snadne reseni, ale ne to nejstastnejsi. Kazdy si a svoje stesti/nestesti muze v podstate sam.

Chtel bych vedet jak mlada jsi ze to tak citis.Je Ti mene nez 30? nebo 25? Prosim. City Ti neberu.Jen bych si mohl udelat lepsi predstavu.

co se na tom zmeni kolik mi je let, kdyz to tak citim a citim to tak zrovna ted.

Vazne ... prosim kolik Ti je let ?

za par let snad ano. Co jsem zase rekla spatne? Napsala jsem jen co citim.

To ti je 60 nebo proc takhle mluvis ? Kolik ti je ?

Petre - ani nevis, jak je to tezke rici, ze jsem si zpackala zivot. A ke vsemu takhle verejne. To nejsou pouha slova, ale spousta citu a pocitu - jsem to vlastne ja jako clovek.Velice ti preji, abyses nedal a uhajil, co mas a vyuzij sance, aby to bylo lepsi. Byla bych stastna, kdyby se ti to podarilo.Ja si uz zadnou sanci nezaslouzim, mam je vycerpane, ale i kdyby nahodou tak si tou svou sanci uz nejsem vubec jista, sanci jsem promarnila vice, tak proc se znovu trapit ... Jinak do budoucna opravdu koukam s optimismem, neboj a tesim se, az uz bude UPLNE VSECHNO za mnou.Dekuji

A presne ten zaver je chyba ... tohle nedelj.Jasne je jednodussi rict zpackala jsem si zivot sama.Ja taky, ale ten zbytek co mam nedam lehce.Mozna to nejde vratit zpet,ale chci mit sanci ze to bude lepsi a nechci jen rezignovat s tim ze mladi fuc a ja mam zpackany zivot. Mozna nevime jak,ale takhle to vzdat ... debata zacala o precitlivelosti :-)

AlsaskoNeboj to nehrozi, ja se chovam vzdy jen podle sveho nejcistciho svedomi a vedomi. To je jedine, co si nenecham vzit, i kdybych mela zustat uplne sama. Nebudu se zasadne menit, protoze chci byt lepsi, nez jsem zazila ja - viz vyse. To si myslim, ze je muj dar. Byt prirozena a ferova. Stalo se mi, ze mi nekdo rekl, ze tak otevreneho, feroveho a primeho cloveka jeste nepotkal, ale pak stejne ublizi a zneuzije toho. Prece nebudu svoji dusi otravovat nejake doktory, ti maji starosti dost s nemocnymi, kteri nejsou sami a maji pro koho zit. Na me prece nezalezi. Nikomu neskodim. Nehlede na to, ze jsem zazila se svym byvalym pritelem, ze mu dusi stejne nelecili a cpali ho jen praskami. S tim telem to nevim, nelibi se mi, jak jsem nechala dopustit, tak strasnou zmenu. Ale vy chlapy to berete asi jinak, ja to beru ze sveho pohledu, protoze se znam od jakziva.Ja se tim akorat trapim a vlastne pro napravu nic nedelam, protoze si rikam, ze uz to nestoji za to.Jinak do budoucna koukam s optimismem, neboj a tesim se, az uz bude uplne vsechno za mnou.