Chci miminko!!!!!!!!!!!!

Markéto, vystihlas to přesně - hájí si jenom svoje zájmy (nejradši by byl, kdybys mu řekla "to víš, že si ji nech a budeš nás mít obě, ji na sex a mě na vaření") - chlapi jsou v tomhle prostě takoví. Zkouší, kam až může zajít - to dělá většina chlapů, vážně. V tomhle jsou jak malé děti, nedívají se na věci objektivně, ale spíš trochu sobecky. A když se jim něco děje, jsou vždycky ukřivdění a vidí to jen ze své stránky prostě, neumí se moc vžít do druhých, proč mu to ten druhej udělal, že měl třeba důvod a tak.
Manžel si tě musí vážit, to je ve vztahu strašně důležitý. Když si tě bude vážit, bude i tvoje názory považovat za správné a hodné minimálně zamyšlení (např. o dětech). To je většinou ale běh na dlouhou trať, abys na sobě zapracovala. Odpustila jsi mu milenku, zkoušel na tebe dokonce, co bys dělala, kdyby ona byla těhotná. Dělá si s tebou co chce, to se mu na jednu stranu líbí, ale když si někoho vážím, je pro mě i více přitažlivý pro sex atd (navíc dítě chce určitě mít s ženskou, která ho dobře vychová, je samostatná a tak). Neříkám, že nevěru nemůžeš odpustit, ale musíš jasně ukázat hranice. Taky nedělat scény, nebrečet, nevyčítat. Zařídit si svůj život. Mít vlastní zájmy, kamarády, program. Může se ho taky účastnit, ale musí vědět, že se při tom obejdeš i bez něj. Program si prosadíš a nebudeš naopak přizpůsobovat čas jemu. Nebudeš se omlouvat, že zůstaneš dýl s kamarádkou v hospodě, jen mu to oznámíš, aby věděl, že si ten večer bude muset jídlo obstarat sám. Najdi si třeba sport, který tě bude bavit, nebo tanec, cvičení a buď prostě v něčem dobrá, v něčem vynikni, sama tím získáš větší sebevědomí. Nebo si třeba vyraž i s kolegy z práce, i s chlapama. Nevzbuzuj v něm žárlivost, klidně naznač, že kolegové zdaleka mu nesahají po kotníky (on si nemůže být jistý, jestli jen nehraješ:-), ale že tě tam oni chtějí, že tě zvou, protože je prostě s tebou sranda a bez tebe to nejde:-) Nebude si jistej, jak na tom pak vlastně je:-) Některý ženský si myslí, že si chlapa připoutají tím, že budou před ním flirtovat nebo mu dokonce předhazovat, že když s tebou nepůjde do divadla, že půjdeš s jiným. To nefunguje, chlapovi je to akorát odporný a je naštvanej. Musíš být nad věcí, musíš ukázat, že ty jsi ta hvězda, o kterou má cenu bojovat, ale taky musí vědět, že obdivuješ ty jeho (pokud má vlastnosti, pro který si ho vážíš, tak je klidně vyzdvihnout, nechválit zas za všechno, aby to nebral jako že si z něj děláš srandu).
Je to dlouhý a možná zmatený příspěvek, já píšu ze své zkušenosti totiž, tak jsem to takhle vysypala:-)))

Hani, na gynekologické problémy trpím od 11 let. Není bohužel asi k čemu gratulovat, začala jsem krvácet a doktor mne nechal doma,ikdyž mi naznačil, že to moc dobré není....
S tou imunologií to i u mne byla náhoda. Zkus se na to zeptat. Nic za to nedáš.Já to vzala už jen jako poslední šanci něco změnit. Už jsem také nevěřila ničemu. Navíc před 4 roky jsem si zničila žaludek věčnými antibiotiky.Jedny jsem dobrala a zhruba týdn na to už mi psali další. Fungovala jsem tak 2 možná tři roky. Způsobila jsem si zánět žaludku a oloupání žaludeční stěny ze vnitř(je to laicky, doktorka to vysvětlovala víc, nejsem doktor, takže odborně si netroufnu).
V každém případě, neházej flintu do žita. Nevím kolik Ti je, ale naděje je vždy. Alespoň doufám. Prosím Tě, jste kuřáci?Pokud ano, bylo by dobré co nejdřív přestat. Nejen kvůli miminku,ale i těm Tvým problémům. O těch bakteriích co píšeš jsem neslyšela zatím nic, takže vůbec nevím jak se to u Tebe projevuje. Držím Ti palce a zkus bylinky na pročištění těla i krve, hodně bílé jogurty s tou živou kulturou(pokud tedy to neživý zrovna tu bakterii)
Pa

Ahoj Radko, děkuji za tvou reakci.Já mám problémy gynekologické dá se říct už od svých 13 let, ale vždy se to nějak vyléčilo a dalo se, ale teď dva roky intenzivně jen polykám prášky, zavádím tablety, mažu masti a k ničemu. Takhle bych se toho dítěte nemusela dočkat nikdy, proto jsem se ptala.Právě před 14 dny jsem změnila gynekologa, v mém životě je to zatím čtvrtý, ke kterému chodím, poprvé byl moc ochotný, udělal mi kultivaci, cytologii, nabral krev a moč,takže snahu měl určitě.V krvi mi našli vysoké HCM a ve výtěrech bakterii E. coli /opět/, nic jiného jsem ani nečekala.Zítra si mám přijít pro recept, tak nevím, to bude zase to samé, něco zavádět a tak a mně to prostě nepomáhá, mám pocit, že mi asi nepomůže žádný gynekolog, ať jich změním, kolik chci.Je mi jasné, že tři měsíce je k otěhotnění moc málo, jen jsem se ptala,ale mám strach,aby to zkrátka vůbec šlo a aby to potom nějak neškodilo miminku.Jinak tobě moc gratuluji a přeji ti to těhotenství, třeba se mi to taky povede.Zajímavé je, že mi nikdo ještě tu imunologii nedoporučil a neposlal mě tam a to bývám i velmi často nemocná,trpím na virozy a záněty průdušek a k tomu mám astma.

Mílo díky za názor, tohle jsem už ale zkusila. Řešili jsme totiž původně ještě jíný problém, manžel měl totiž milenku, když mi to poprvé přiznal, řekl že to byl jen úlet, tak jsem to brala, tenkrát mi i vadilo, že jsem měla nad ním tak nějak navrch, jenže ono to pokračovalo, byl na mě ošklivý (né že by mi fyzicky ubližoval, zas takový není,ale třeba mi nijak nedával najevo lásku, nikdy mi nic pěkného neřekl, nepotěšil mě maličkostí a tak). Pak to došlo tak daleko, že jsem mu řekla, ať si vybere, jestli já, nebo ona a jestli chce ji, ať si zrovna zbalí tašku, že mu ve štěstí bránit nebudu, bylo to nejhorší odpoledne mého života a musela jsem se hrozně přemoct, abych mu to řekla, trvalo to asi 4 hodiny, on stále dával věci do tašky, zas je vyndaval, vzdychal a tak, taky jsme hodně mluvili. On stále tvrdil, že neví, co chce. Pak mi ještě řekl, že mu milenka řekla, že naposledy při sexu měla plodné dny a že s jejím manželem jí to vždycky takhle vyšlo (asi už nevěděla, jak si ho k sobě přitáhnout), na to jsem mu řekla, že ani to není žádný problém, že může jít na potrat a když nebude chtít, že můžeme bojovat o to mimčo, kdyby ho chtěl do péče, anebo holt bude platit výživné, že s tím žije spousta chlapů. On nakonec zůstal doma s tím, ať 14 dnů počkám, že pak bude vědět na čem je a že se pak budeme snažit o mimčo klidně každý den. Teď už je to víc než měsíc, kdykoli začnu mluvit o mimču, šprajcuje se, že ani teď ho nechci nikam pouštět a pak budu chtít ještě víc, aby byl doma a tak (jasně že jsem ho nechtěla pouštět na jeho akce, když tam měl milenku, to dá rozum, ale stejně vždycky šel a já si doma kousala nehty od nervů). Stále mi předhazuje známé z okolí, že taky chodí a dělají si co chtějí, jenže ti už všichni mají děti. O fin. zabezpečení rozhodně nejde, vyděláváme oba dost a bydlíme v rodinném domku, takže tady problém není. Je to od něj fakt docela sobecké, on si hájí stále svoje zájmy a pohodlíčko a na mě kašle, připadám si jak paní na uklízení. Jenže ho mám stále moc ráda. Teď už se odstěhovala, takže by snad mohl být klid, ale s tím mimčem to stále nejde. Taky začal často masturbovat a pak při milování nemůže dosáhnout vyvrcholení, pripadá mi to pak jako maraton a vůbec se mi to nelíbí. Uvažuji o tom, že mu zkusím dát další ultimátum, buď já a mimi, nebo ať jde k mamince, ale mám strach, abych ho neztratila, neumím si představit život bez něho. Taky bych měla asi problémy hledat novou známost, nejsem ten typ, co se lehko seznamuje, asi by mi to dlouho trvalo, natož pak nějaké imtimnosti, tak si řikám, že mi to asi vyjde nastejno, když s ním zůstanu. Teď mě čeká třídní sraz, zas budou všichni ukazovat fotky svých dětí, úplně z toho mám trauma.

Ahoj Markéto, kdyby si chlapi mohli vybrat, většinou by klidně čekali do 40 a dýl. A pro ně by to nebyl potom problém. Musíš si s ním o tom promluvit, ať jednoznačně řekne, jestli ne (což on neřekne), tak aby viděl, že ty dítě chceš a holt když nemáte náhled na tak důležitou věc stejný, tak ho budeš muset opustit (tak bys mu to řekla, ale v klidu a ne jako nějakou výhružku nebo výčitku - rozumně si pokecat jako kámoši třeba v restauraci). A nebo obráceně, jestli s tebou vůbec chce zůstat, když chceš dítě a raději by měl ženu, která dítě nechce? Zeptej se ho, jaký s tím má konkrétní problém(chlapi většinou problémy řeší, ale musí je napřed diagnostikovat:-) Třeba je moc zodpovědný a má s tím finanční problém, že má pocit, že by ho nezabezpečil (případně i tebe na mateřské). Chlapi jsou v těhle věcech zodpovědnější, víc o tom přemýšlejí, kdežto my to vidíme spíš citově. Nicméně věřim, že na něj zapůsobíš, my ženský to přece s těma svejma chlapama umíme, ne? Nesmíme jim hlavně nic vyčítat nebo naznačovat, jak jsou neschopný a taky po nich chít nějaké jistoty do budoucna, aby nám popsali. Zkus mu jen tak říct, jak to s těmi dětmi známých hezky umí a jak z něj cítíš přirozenou autoritu a jak bude prostě dobrej táta;-)

Hanko, já se léčila a dá se říct, pořád léčím na mykozy.Už je to 6 let. O miminko se snažíme s přítelem rok a teď to vypadá,že se to povedlo. Mne řekl doktor, že bych se také nejdřív měla vyléčit a pak otěhotnět. Díky tomu jsem za těch 6 let měla 5 gynekologů. Až u toho posledního jsem se dozvěděla o těch svých mykozách víc. Dokonce i to, že po těhotenství to může zmizet. No jo, jenže problém je, jak otěhotnět. Měla jsem ješttě i jiné problémy, často jsem byla nemocná.....Schodou okolností jsem se dostala na kožní, s něčím netypickým, tam když si vyslech, co všechno jsem si už prodělala(myslím tím běhání po doktorech bez výsledku léčby) doporučil mi zajít si na imunologii. Buď ať mne tam pošle gynekolog nebo obvodní. Nakonec mi doporučení psala oobvodní.Z imunologie mne poslali na trhání mandlí. Letos to bude v prosinci rok, co mi je vytrhli. Od tý doby se dost věcí zlepšilo. Nemocná jsem zatím nebyla, trošku nastydlá, ale nic vážného a mykozu jsem měla 2x.Což pochválil i můj poslední gynekolog, že je to úspěch. No a teď to vypadá,že se nám podařilo i miminko. Čekám jen na prohlídku u doktora, ale podle testu těhotná jsem.Takže jsem na to zvědavá. Hani, zajdi si k obvodní jestli nemáš ochotného gynekologa a zkus to s ní prodiskutovat a zkuste i tu imunologii, třeba Ti pomůžou a to miminko pak přijde samo.Moje kamarádka se snažila rok a půl a když to vzdala, najednou zjistila, že je v tom. 3 měsíce jsou opravdu krátká doba. Držím Ti palce. Tak jako všem, co po miminku opravdu touží. Mějte se hezky.

Rozvadim se,jinak jsem sobestacna,27 leta atraktivni holka,fin. zajistena.Citim bohuzel ,ze bych take strasne chtela dite,ale po strance rozumove to samozrejme nejde.Nemam ted partnera,takze nez nekoho potkam,navic to musi pasovat a take podnikam,takze dite momentalne vubec neprichazi v uvahu.Ale me biolog.hodiny silene tikaji a ja citim,ze by mne materstvi strasne naplnovalo a take bych asi konecne nalezla smysl v mem zivote.Planuji dite tak do 35 let,ale presto bych ho chtela jiz ted strasne,nevite jak se mam takovych pocitu zbavit?

Anoj všichni, poradí mi někdo, jak přesvědčit manžela aby taky chtěl mimčo? Už je mi 29 a mám obavy z toho, že čím déle budeme čekat, tím menší pravděpodobnost početí máme. Znám mnoho kamarádek, které potratily, jedna dokonce 3x, vím, že to pak je léčení nadlouho. Manžel se k cizím dětem má velmi přívětivě, ale vlastní nějak nechce, asi má pocit, že bude nějak omezen, že bude muset sedět doma. Nevím co mám dělat. To přece není důvod k rozvodu !?

Ahoj všem, chtěla jsem se zeptat, zda má někdo podobný problém jako já.Chtěli bychom s manželem miminko,ale já se již dva roky bez ustání léčím na bakteriální infekce pochvy.Bakterie se mění, ale nejčastěji tam mám E.coli.Už jsem změnila i gynekologa,ale léčba je pořád stejná a nikam to nevede.Jedna gynekoložka mi řekla,že se musím bakterií nejprve zbavit, že zpomalují a brání spermiím průnik.Ale jak se jich zbavit, to už neřekla a ani mě moc neléčila, přešla jsem tedy jinam.Mám se i přesto pokušet otěhotnět?My už to tedy zkoušíme /3 měsíce/,zatím bezúspěšně, ale vím, že je to krátká doba.Jen mám obavu, že právě kvůli těm infekcím se to nepodaří a nebo to bude potom vadit miminku.Máte někdo zkušenost, prosím? Jsem už z toho celkem zoufalá!!

Mě imunologie teprve čeká, genetiku a laparoskopii mám za sebou a té se vůbec nemusíš obávat,naopak ti zjistí jesli máš vejcovody průchodné,zda nemáš srůsty, zkrátka jestli vše funguje jak má.Já byla ješte na infekčním a tam mě zjistili toxoplasmozu a ještě nějakou další infekci tak mě ted?přeléčují antibiotiky.

Nemate nekdo "zkusenost" s alergii na spermie partnera??Na gynekologii mi nedokazali rict,proc nemuzu otehotnet,a az po vlastni iniciative,kdy jsem si nechala vysetrit imunitu,mi zjistili toto. Rok jsem brala kortikoidy,nejmensi davku,pry se uz imunita srovnala na hranici,kdy by otehotnet melo jit,ale bohuzel. Gynekolog me chce poslat na laparoskopii,coz se mi moc nechce a radeji bych asi sla na genetiku. Nemate nekdo prosim vice info?Diky Janka

Jarko,mojí ségře před porodem zjistili nějaký bacil a hned jí nasadili antibiotika a řekli jí,že kdyby jí je nedali,tak by při porodu dítě ten bacil olízl a nepřežil by to.Hned po porodu dostalo dítě nějakou injekci kdyby prý náhodou.Určitě by to chtělo se poradit ze svým gynekologem.Přeji hodně štěstí

Přišla jsem už po 2 ve 24t o miminko,holcicka žila 1 měsic a ted nám umřela byla mi zjištěna vážná infekce.3 týdny před porodem jsem měla slabí kontrakce mop 6,v nemocnici v chebu mi řekli,že mi nic není a poslali mě domu.myslíte,že se tomu dalo zabránit antibiotikama-jaké mám šance na další miminko dá se těmto infekcím zabránit léčením.je mi 31 let a jsem po 2 konizacích,deti nemám.děkuji za odpověd

Ajko,zavolej svému gynekologovi nebo na www.antikoncepce zizkov,odpovídá pan doktor každý den.

Ajko,myslím,že těhotná nebudeš,když jsi v den styku vzala prášek.

poradte prosim

tak asi tak,7 denni pauzu jsem mela od 24.8 do 30.8,prvni prasek z noveho platicka jsem si vzala 31.8,ale v sobotu 1.9 jsem ho zapomnela vzit a vzala jsem si ho az v nedeli 2.9-v nedeli i s nedelnim praskem a 3.9 jsem mela pohlavni styk kdy se muj pritel udelal do me je nejake riziko na tehotenstvi???dekuji za odpovedi!!!

Test je pozitivní po 14 dnech od daného styku. A tak moc se nepozoruj, víš co se říká, že když se moc pozoruješ a chceš miminko, tak to tím jen oddálíš...

Prestan na to myslet.Psych.dela strasne moc.Priznaky tehotenstvi?To je u kazdeho jine.Ver mi,mam tri deti a pokazde to bylo jine.Drzim palce.

prsa bolí jako blázen, je to k nevydržení, taky jsem chodila tisíckrát za den na záchod. bylo to hned na začátku tak ve třetím týdnu. test jsem si dělala hned asi tři dny potom co jsem to nedostala a vyletěl rudej jako blázen, protože těch látek co signalizují těhotenství už má v sobě člověk asi mraky hned od začátku. měla jsem taky hrozně nízkou hladinu cukru.
jestli chceš miminko, tak na to nemysli a žij prostě dál, čím víc o to budeš usilovat, tím míň to půjde. Já miminko nechtěla vůbec a vidíš.