být jen milenka

Zoufalky jste vy...matrace ženáčů....všimly ste si jak všude na forech bulíte, jak to máte blbý ???Za blbost se platí totiž.

Ty se vetřeš všude.Seš neuvěřitelnej zoufalec!

Kartářka ti kecá že budete...Tak to je řečeno přesně ..

Kartářka ti kecá že budete spolu Moniko....všichni ženáči si pořídí druhý dítě se ženou a to se pak ty z toho po.....každej říká že je doma sex o ničem ty hloupá, jak by tě jinak ukecal k sexu asi??naivko

A co ti dal milenec Moniko???'Ze s tebou spal ??To ti nabídne tisíce mužů ......jel s tebou na dovču, trávil s tebou vánoce, vychovává tvoje děti ??Nic co?? Muže charakterizují činy a ne kecy, když ti říká sladká slůvka, dělá to pro sebe, potřebuje píchat.

Ahoj Jarko...nojo,jenže...Ahoj holky,
hroně moc vám děkuji za vaše příspěvky, kterých si vážím. Neskutečný, jak jsou ty osudy podobný a je fakt,e se taky docela často zamýšlím nad tím,proč si tohle samy vlastně děláme? Jenom bych chtěla dodat, že ty dva měsíce jsme uválčili celkem úžasně, měli jsme krizi, kdy se schylovalo k rozchodu, ale jak jsem již psala, termín kdy ON se má vyjádřit nastane již brzy a já to chci vydržet. Teď před Vánoci se chová neskutečně hezky a mám pocit,že tak intenzívní to nebylo.. říká,e mě nechce ztratit..myslím,že kdyby věděl,že mě po vánocich opustí, nedělal by to. Nevím co bude u něj doma o vánocich, protože já budu celou dobu radši pryč..tady bych to psychicky neunesla. ale kdysi mi řekl, že i kdyby se jeho manželka jakoliv snažila, nedá se to už změnit.. hroší je varianta (se kterou počítám), když nastane ten den D a on mi řekne, že se neumí rozhodnout...pak opravdu nevím,kde nájdu tu sílu to ukončit...

Ahoj Jarko...nojo,jenže odmiluj se od takového chlapa,který mi toho tolik dal a je pro mě dokonalý,tisíckrát lepší než exmanžel,který mě psychicky deptal 12 let...já se rozvedla díky jemu(milenci)mám 2 děti a sem nakonec sama,rozvod nelituji....on s ní je od jejích 14 let a jeho asi 17 let ted je mu 33 let...vztah v podstatě kamarádský...nikdy neměli krizi,jen si moc neppovídali,sex o ničem...mají 1 dítě.Ona chce taky druhé,on moc né,ví že mě tím uplně ztratí.Ted ona začla chodit do práce a prý se zlepšila v komunikaci s ním.Ale on se semnou rozešel před víc jak měsícem a stejně se vyhledáváme a myslíme na sebe.Jak tohle skončí?Už sem hledala i jiné chlapy,bezúspěšně.Taky sem byla u kartářky a předpověděla mi,že se neumí rozvést že je srab,ale že se dočkám a do 2 let jsme spolu...

Moniko, to je síla. Pro bambuli I a II jsem psala já. Opravdu nemáme toho samého chlapa?:-) - ten můj si také vzal dlouholetou kamarádku, několikrát se rozešli a zase sešli, měli různé partnery, on prý se ženil, protože neplánovaně otěhotněla, tak se rozešli se svými stávajícími partnery a vzali se - ted je 6 let ženatý. Říkal, že v tom zase bůhvíjaká vášeň nebyla,ale bůhví jak to bylo. Říkal, že by ji v tom nenechal, že se to nedělá, nevzít si těhotnou ženskou. Nevím, snad jsem tomu chtěla věřit, tak jsem po tom dál nepátrala. Každopádně to není zrovna typické manželství - ona si našla v práci milence, pak sním chvíli bydlela, pak se vrátila, na usmířenou druhé dítě, pak zase do stejných kolejí - prý s ním nespala,nevařila, moc se nevídali, v péči o děti se střídali,přes týden ona, protože je s mladším na mateřské, o víkendu on, prý aby si jich taky užil. Pak si našel on mě, resp.způsob jak jsme k sobě nechtěli, je popsán výše, v příspěvku pro bambuli. Myslím ,že ona v posledním momentě pochopila a vytušila, že ho může taky uplně ztratit, toho blbce, co jí nosí peněz víc než dost, a začala se snažit, vařit, dělat kolem něj tanečky, účastnít se víkendových plánů a prý se začala snažit i v posteli... Ale to už mi bylo dlouho jasné, že tady to musím prostě vyřešit já, abych uplně neztratila svou důstojnost. Vášeň a city, a láska jsou nádherná věc, ale člověk by to měl dělat jako chlapi, zůstat pořád nohama na zemi. Užít si, to co je, tu přítomnost, a nechtít nic víc. Chtít po něm, aby to změnil - to je ve spoustě případů začátek konce.

Ahoj reaguji na včerejší článek 13.11.v 13,32h...pro bambuli II.i JÁ PROŽÍVÁM TOTÉŽ 2 ROKY SEM ROZVEDENÁ A 2 ROKY VZTAH SE ŽENÁČEM.Moc ho mám ráda,ale on má záchvěvy odejít a pak zas zůstat s ženou a synem....oba ale víme že bez sebe být neumíme,mě to trápí a když jsem s ním je mi nádherně a jinak se trápím....nevím jak dál..nikdo jiný lepší v okolí není abych odešla...už asi 3x jsme to ukončili a stejně spolu skončíme i když né v takové intezitě...je to kruté být milenka..O ženě mluví jako o kamarádce s kterou je 15 let, z toho 5 let ženatý..ona je jeho první láska a já sem prý něco lepšího a měl mě potkat dávno...

...taky bych rada vlastni rodinu a sex jak je chut a ne tanjnuskareni..vcera jsem se otom bavila s jednim, co pred par lety byl v roli nevernika, a manzelstvi ukoncil a sel k milence. Tak jsem mu vylicila, co me stve, no odpovedel, ze uz vyprchla jiskra, tak se nehoni, ze zalezi na me.. zda ho budu provokovat a nebo ukoncim.. Rozhodla jsem se pro druhou variantu...Clanek si prectu pekny vikend:-)

http://sex-vztahy.doktorka.cz/milostny-trojuhelnik/
Četly jste? Moc pravdivé.... Jenže uspokojivého návodu na řešení pro všechny se tam stejně nedočtete...

No právě, Ivo. S tím časem, to je přesně ten začátek mého konce s ním. Povýšil v práci, a přestali jsme se vídat denně, což bylo fakt kruté, protože on ten sex se tak nějak stal postupně vzácným, on se ozýval sporadicky, sms nepoužíval,a nárazovky typu ahoj, zítra ráno, až zavezu děti do školky, se můžu k tobě na hodinku stavít, a pak zase měsíc pauza. Sebrala jsem zbytky sil a hrdosti, a řekla si, tohle ne. Bylo to strašné, dnes je to už lepší, ikdyž mi chybí pořád. Jenže si vždycky představím, co by tím zase začalo, a jak bych jen čekala a čekala, a co dál... Mně to nic neřeší, no. Chtěla bych partnera, a děti, a ne supertajný sex párkrát do roka a upínání se k nějaké falešné touze a představě...

Příspěvky pro bambulku I,II...Jarka: libi se mi, ze mas tak pevnou vuli, prala bych si to tez:-)) uz od kvetna s tim bojuji, asi 4x jsem to ukoncila, a zase promluvili a dali dohromady... ja po nem nechci, aby se rozvadel, sice ho miluji, ale je tu rodina.. chci jen pravidelny sex.. protoze i ja mam vztah..no jenze stale nema cas, bud prace, nebo nemuze, nebo je moc hlidany..a to me sere!!1x mescne? to me ale fakt nebavi, a jakmile to dam patricne najevo, zase hraje tuti nuti, abych se uklidnila, pak to klape, cas si nadje vice krat, apak to dojde zas k tomu bodu, chci to ukonict, ale neumim rict ne.. protoze by me chybel:-((

známe se teprve hodně krátce. Stačí mi vědět, že je ženatý a do dalších podrobností nezabíhám, nechávám to na později.
Je to můj vysněný chlap- o hodně starší, ví co v životě chce, něco už dokázal, má zkušenosti, je upřímný, chová se ke mě jako ještě nikdo, samozřejmě mě hrozně přitahuje a já jeho. Možná bych se ho už na rodinu vyptávala víc, ale je těžké to formulovat, navíc je cizinec a bavíme se anglicky- ne že bych neuměla, ale je to jiné.
Zatím mi stačí, že mám občas nablízku někoho jako je on. Nikoho lepšího bych si ani nevysnila.

tak,tak...

To ti schvaluju.Většinou ti kteří vypadají navenek na šťastnou rodinku a hlavně to rádi dávají najevo i slovně,uvnitř trpí!

wow bambi mela jsi peny...Příspěvky pro bambulku I,II jsem psala já, jsem si neuvědomila ,že to není nadpis, ale jméno. Ivi, jestli otázka směřovala ke mně - tak je tak ,že v tom byly opravdu ty malé děti, a jeho neochota a konzervativní smýšlení něco měnit. Vím, že v závěru již jeho žena něco tušila ,tak začala "bojovat" - řekla, že pujde k psychologovi, kvůli nechuti k sexu, že se vše zlepší, atd. Když začne tohle ženská zničehonic dělat, tak něco ví, nebo tuší. Nevím, jestli je to dneska u něj lepší. Já jen vím ,že on by nikdy neodešel, prostě buď to zase vyřeší milenkou - první už má za sebou, a zjistil, že jsou i kačeny, co dokážou v této iluzi žít hezky dlouho (viz já), aby z toho taky něco měl - nebo si bude hrát na dokonalou rodinu a bude trpět uvnitř. Ale vím ,že se vrhl do té přestavby domu, a co tak kolem akolem vím, je celkem v pohodě. To, že sem tam napíše srdceryvnou sms, nebo volá a je smutnéj - vždyt jsme to spolu tahli opravdu tak dlouho,a sex byl báječný, nezapomenutelný, se nedivím, že mu to chybi. At si dá, plnou číši, ale už beze mě.

Si myslím bambule, že ty vánoce to rozseknou... nostalgie u stromečku, vyfiknutá a vyklidněná manželka (páč dobře ví, o co hraje, a že te´d nebo nikdy) ,vůně cukroví, s rodinkou u vánočního stolu, úsměvy a zjihlé pohledy nad dětmi výskajícími nad dárky, a pak vlastní výčitky, proč to těm dětem a manželce dělá.... Jestli tohle ustojíte, ty a tvůj milenec, tak už všechno. Ale typla bych ,že se začne vymlouvat a vyhýbat komunikaci a i setkání, a bude to hrát bud do ztracena, nebo na "kamarádství". No, nepřála bych ti to, ale stát se to klidně může.

wow bambi mela jsi peny zacatek:-)) a proc se teda nerozvedl a nebyl s tebou, kdyz tak becek, ze te miluje a potrebuje? ptala jsi se?

Dlužno ještě říci, že rok a půl nejsme ve stejné práci, to mi tam nějak vypadlo. Ale stejně, v lásce vyhrává ten, kdo to bere více rozumem, stará pravda...

On plánoval přestavbu domu, koupit další pozemky, prostě bylo jasné, že se mnou nepočítá. Bývala jsem z toho hrozně smutná, měla deprese, záchvaty pláče, a úzkosti, strašné stavy- snad stokrát jsem si poté řekla, končím. A chovala se k němu, jak o že je konec. To zase začaly jeho stavy. Taky hrůza, navíc jsme se sobě vyhýbali, já v té době naprosto rozumově vstoupila do vztahu s klukem, co jsem se mu líbila už delší dobu. Když to ON zjistil, že je konec, byl uplně vyřízenej - že mě potřebuje, nedokáže vedle mě existovat jen jako "kamarád" apod, vyváděl, alkohol, zhubnul... Zase jsem podlehla. Prostě jsem nechtěla tu realitu vidět. S tím klukem jsem se rozešla. Takhle jsme to s ženáčem pytlíkovali tři roky. Mezitím si vzal hypotéku na barák, dětičky dál rostou, manželka je v pohodě, protože On po ní nic nechce, sex už vůbec ne, takže má klid. Navíc pracují i výčitky svědomí - takže doma je super, a jak mílius,takže jsem mu paradoxně vylepšovala vztahy s manželkou, jak říkával. Dnes, je to už rok, co spolu nejsme. Ukončila jsem to já. V jeho životě se nic nezměnilo, dál buduje kariéru a barák, rodinka evidentně v pohodě, dovolené, atd běží dál. Já jsem pořád na dně, jsem bez přítele, protože nedokážu pořád milovat někoho jiného. Ale zároveň nedokážu žít pro iluzi,že jednou třeba...Tak jako ten tvůj, on se nerozvede, řekl to několikrát, že ikdyž žijí s manželkou vedle sebe, jsou partneří pro děti, a to je to důležité. Musí vychovat děti. Tohle musí být těžké i pro toho tvého. Zároveň však celý ten rok prosí a "pláče", že mě musí aspoň vidět, že nemůžu být tak krutá, že přeruším všechny kontakty,a že nechápu, jak mě miluje a jak trpí, že už ho nechci. Já mu nepíšu, nevolám, bylo to strašně těžký, ale když si představím tu bezúčelnost a prázdnotu v budoucnosti, jednou pochopím, že to stálo za to. Jen dodnes nepochopím, proč vstupujeme do "nemožných lásek", když víme, že budeme trpět hůř jak psi....