Vtíravé myšlenky ublížit vlastním dětem

Ivko,napsala jsem Ti na Tvůj mail - illia"atlas.cz, ale odepsal mně nějaký chlap, který mé slova nazval bláboly, protože nevěděl, "vo co jde". Napiš mně, prosím, správné znění Tvého mailu. DíkyM.

to ve zpravach je jeste pohoda....ale ivcu trapi spis ty myslenky nez ralna hrozba, najit sama sebe, to je dobry napad, taky bych potrebovala, co mas vlastne rada? Ja cokoladu,:) a jinak tanec,tanec, nemyslim diskoteky, spis klasiku nebo scenu,ale moc toho neumim, mimochodem, co joga? nejsem schopna tam chodit pravidelne diky svemu polorozlozeni, ale kdyz obcas zajdu, citim,jak jsem to ja,nozicky jsem taky nemusela a dodnes se radsi necham sezrat komary nez aby...preju dobrou noc

Ivo, a co tvůj manžel, nemohl by pomoci nějak on.Tím obviňováním a podceňováním se netrap, vždyž jsi přece dobrá, že jsi to dokázala ukočírovat doteď. Denně ve zprávách slyšíme, jak někdo podlehl tomu svému špatnému já a ublížil. Ty ne, takže tě nikdo nemůže soudit. Jarča K.

Kapko,musím říci,že mě všechny tvé příspěvky nějakým způsobem(pozitivně) oslovily.Děkuji.Jinak,absolvovala jsem již i terapii,kde jsem si to také jakoby prožila.Psala jsem také katastrofické scénáře,pokud Ti to něco říká(ale tuším že ano).Já jsem schopná teoreticky vše zvládnout,ale nedaří se mi právě to,abych se dokázala neobviňovat.Píšeš také,že není až tak směrodatné vyjádření lékaře,ale pro mne ano.Přeci jen doktor je doktor a slepé střevo si také nebudu operovat sama...To,jestli a jak se cítím...Víš,za ty roky si už nejsem jistá ničím(samozřejmě to pramení z nejistoty sama sebou a z těch již vžitých myšlenkových pochodů,coby uzavřených kruhů).Když vše začalo,pomyslela jsem si,že jsem se asi "zbláznila",ale věřila jsem si.Nyní,za ty roky spíš hledám souvislosti mezi mnou a např. psychopatickou osobností atp..Je už to hrozně dlouhé a vyčerpávající.A to je právě ten problém.Najít zase nějakým způsobem rovnováhu,nedokazovat si(já tomu říkám duševní masochizmus),že bych toho třeba byla schopná,nehledat indicie...Potřebovala bych alespoň trochu opět najít sama sebe.To je ten můj největší problém.Nikdy jsem netrhala pavoukům nožičky,ani "nekamenovala" kočky...chápeš jak to myslím???Ale tohle já už nevidím,nebo spíše neumím vidět...

ivanko, ja nevedela,ze uz ses tak vzdelana, no mohlo me to dojit, ja nejsem odpbornik, lae mam k tomu blizko a zamozrejme vim,ze schiza je neco jineho,jen jsem te chtela potesit, ze jsou i mnohem nestastnejsi rodice (znam prave pripad, kdy oba dva,vysokoskolaci,krasne dite,bohuzel na sobe navzajem poznali stejnou nemoc a prisli do domova s prosbou o pomoc) mozna to sem ale nepatri,ja to psala,protoze jsem nevedela,jestli si ses nebo nejses jista sama sebou co udelaz,nezaleyi na tom,co rekne lekar,je-neni nebezpecna,ikdyz obektivne nejsem, ale subektivne nevim,mam strach, tot vse.mici asi jeste nema deti, mozna,ze kazde dite se ma pravo narodit milujici a zdrave mamine,ale taky kazda zena ma pravo mit dite, kdyz ted otehotnim,nevim prece, jestli budu za tri roky ziva a zdrava, a hlavne, zadny rodic neni stoprocentni, na terapiich se nejvic resi spatny vztahy rodicu a deti, dulezity je pochopit, ze za to nikdo nemuze, proste to tak je.Nevim,jeswtli by ses mela tem myslenkam az tak branit, uz jsi asi zkousela vsechno, ale co si tak vyhradit denne/obden hodinku,kdy te nebude nikdo rusit,kdy se odprostis od stereotypu,ze jako spravna matka prece tohle nesmis (proc bys nemohla,prece jak jsi psala,myslenka prece nedela zlodeje), a pustis uzdu prave teto fantazii? Nakonec reknes, dost, staci a nebudes si nic vycitat. Naopak, budes pysna,ze ses to dokazala,si to dovolit.Nevim,jestli nejsem opet mimo, ale i tak preju dobrou noc.ps,zkus ten INCIP, tam ti dovoli nejen na to myslet,ale castecne to i prozit,neboj, vsecko pri plnem vedomi,jednou jsem videla neco podobnyho a ty holce se desne ulevilo,ikdyz to nepreslo uplne.pa kapipps, ctes klasiky? Vzpomen si na medeu, tam jde o neco jineho, ale ten princip,ten napad..ublizit jako matka detem je prastary,takze urcite nejses sama a jedina

Micindo,já jsem ti na tvé otázky odpověděla,prosím tedy tebe o odpověď na mojí:proč tě zaujalo toto téma???Teď nemluvím za sebe,porozhlédni se po "Doktorce".Vezmi si např. téma deprese,či jiné.Nechci v žádném případě obhajovat svá práva či nepráva,protože je neumím posoudit.CHci jen upozornit na to,že v mnoha příspěvcích tady promlouvají ženy-matky.Myslíš,že jsou vyrovnané?Nemusí jít pouze o deprese,na tom aby byl někdo vyrovnaný se přece podílí spousta věcí.A co takové matky epileptičky,ženy,které prožijí nějaké trauma(třeba rozvod),vyléčené alkoholičky atd.,ty také nemají právo mít děti?Navíc nikdo dopředu nemůže říci,že bude vyrovnanou matkou,že zvládne všechny překážky s rozhledem,že ho nikdy nic neporazí a bude vždy silný.Ostatně,já jsem také netušila...

Micindo,můžeš nám,prosím Tě, vysvětlit o koho tady tedy jde? Tady jde pouze o Ivanu, děti její poruchou vůbec NETRPÍ.A ještě k právu dítětě narodit se vyrovnané matce,je zase pěkná blbost!To aby rodily jen ženy, které splní psychotesty, kterými by ovšem prošlo necelých 5% žen, co Ty na to?:)Mimochodem, Ty jsi určitě vyrovnaná žena,že?

já jsem nikoho napadat nechtěla. píšeš, že nenávidíš sama sebe, tj. nejsi šťastná matka tj. nejsou šťastné děti. je mi jedno kolik kdo bude mít dětí, ale ty mají právo se narodit vyrovnané matce. tady přece vůbec nejde o tebe.

Ivano, odpovim tu za Micindu. Micinda te napadla, protoze ona se snazi nachazet duvody, proc by zena deti mit nemela, ona se snazi si zduvodnit, ze normalni je deti nemit, protoze ona je nechce. Proto tak reagovala na tvoji vetu, ze "normalni zenska chce deti".K tvemu problemu - samotneho me tyto myslenky (o ublizeni diteti) napadly. Nikdy bych to samozrejme neudelal. Je to nejaka forma sebetryzneni, ci co. Myslenky se netykaly jenom deti, ale i jinych moznych katastrof. Predstava co by kdyby. Ja si to vysvetluji svym uzkostnym strachem, aby se diteti nic nestalo. Nevim k cemu je to dobre, snad je to i patologicke. Asi ty pocity u me jsou mene intenzivni nez u tebe, proto jsem to nikdy neresil.

Jani,mnohokrát děkuji za zastání.to micinda:Posudek lékaře:není nebezpečná sobě ani okolí.Zkus si prosím pročíst něco o OCD a možná pochopíš více.Víš,zajímalo by mě,proč Tě oslovilo zrovna tohle téma???Navíc,o tom co je a co není normální,kde jsou ty hranice,je složité uvažovat.Pravda je ta,že já se normální necítím.V tom je právě ten zádrhel,který mě utvrzuje v nenávisti vůči sobě samé.Jinak,když už jsme u toho,co je a co není normální...myslíš,že je normální,když někdo týrá své dítě?Myslíš,že je normální,když někdo někoho šikanuje?Myslíš,že je normální když se lidé napadají slovně...atd.,atd....Mohla bych takhle pokračovat donekonečna.Spousta tzv."normálních" lidí udělá věci,které by se od "normálních" lidí nikdy neočekávaly.Já jsem svým dětem nikdy neublížila.Zkus se na to podívat tak,že je to třeba i o svědomí a zodpovědnosti.Myslíš,že jsem naopak nezodpovědná,nenormální...zodpovědně se léčím.Mé děti netrpí mými myšlenkami,těmi trpím já!Samozřejmě neberu ti právo soudit.Jen mi připadá zvláštní,proč tak vehementně.Napiš prosím,proč Tě to téma oslovilo,třeba pochopím...

Micindo, Ty jsi úplně mimo mísu!Vůbec nic o této poruše nevíš a klidně soudíš a napadáš ženu, která za prvé normální je a za druhé nebezpečná pro své děti v žádném případě není!!!

"další dvě děti jsem si pořídila protože jsem chtěla. jako každá normální ženská" - promiň ale ty právě normální nejsi. jak jsi tedy na sebe mohla vzít tu zodpovědnost? máš děti ráda - to ti nikdo nebere - ale není to sobecké?

Ivo na mě to dělá spíše dojem, že své děti máš tak ráda, a bojíš se o ně, že te právě napadají takové myšlenky,jenom jsi aktérem těch nástrah ty a ne někdo jiný něbo okolnosti jak to většinou bývá.Jinak každého z nás napadá, někdy dokonce řekně "nějradši bych tě zabil" a přeci to tak nemyslí.Zkus třeba i psychologi, nebo opravdu jiného psychiatra, vždyť každý nemá stejné metody a možná by ti pomohli.Zdraví a štěstí celé tvé rodině přeje Jarča K. Mám dvě děti a taky se o ně bojím.A i to musí člověk zahnět, jinak by se zblázdnil.

to:Micinda-další dvě děti jsem si pořizovala proto,protože jsem je chtěla.Tak jako každá normální ženská.Asi jsi nepostřehla jednu věc,mám své děti ráda.to kapka:Víš,schizofrenie je(NAŠTĚSTÍ) něco jiného.Schizofrenik může být opravdu svému okolí nebezpečný a nebude o ničem vědět.Já svým dětem ublížit nechci,pouze se mi ty myšlenky a představy vtírají do mysli...ta nenávist vůči sobě(za ty myšlenky) a ta nejistota,to je to,co je na tom nejhorší.Z toho samozřejmě pramenící deprese,podrážděnost,atd.,atp..KBT terapii mám už za sebou.Přesto se mi nedaří smířit se sama se sebou!Teď jsem někde četla:Pouhá myšlenka krást,neďelá člověka zloďejem...Nikdy vás nikoho nenapadlo např. kopnout někoho do kolene nebo třeba zničeho nic začít v kině vykřikovat?Tohle je to samé,jen s horším obsahem.A čím víc ty myšlenky nechcete,tím samozřejmě častěji vás napadají...

Dle statistik je nejlepší terapie KBT - kognitivně behaviorální terapie.Možný, v Praze, by byl asi nejlepší. Učí na UK, pracuje v BOhnicích v PL. Jirka

doporucuju intergrovanou psychoterapii, na netu vice pod INCIP, snad by to mohlo pomoci,me to pomohlo moc, ikdyz s jinym problemem ,tohle se tam ale resi...no ne bezne, ale resi, neni to nic strasnyho,...teda je, ale je paradni, jak si to uvedomujes a davas si pozor,musi to byt pro tebe dost tezke,ale mas dobry predpoklydy-podle me- to vladnout, kdyz o tom vis, bohuzel znam i rodice, kteri ye strachu nad vlastnim selhanim (schizofrenie) radeji daji dite do domova a jen jej navsevuji pod dozorem. ALe to je az posledni reseni,ikdyz strasne,ale nesobecke.drzim palecky

a proč sis pořizovala další 2 děti?

...navíc,není to zrovna něco,o čem člověk rád mluví,spíše je to něco,co v lidech nevyvolá příjemné pocity.Vím,a poznala jsem matky,které na tom byly podobně jako já.Vím také,že jsou ženy,které by se k tomu nikdy nepřiznaly.Proto jsem také otevřela toto téma,které tady bohužel je a třeba někomu pomůžu jen tím,že bude vědět,že není jediný na světě.(Proto také ten jasně napsaný titulek).

Z jakého důvodu?Navíc,lékařů jsem vystřídala více,včetně našich kapacit a nejrůznějších terapií.Vím,čím trpím ale vím také jak trpím...Snažím se pouze touto cestou najít někoho,kdo má podobný problém.(Asi bych měla ještě poznamenat,že mám za sebou i různá vyšetření.)Diagnóza je jasná.Jen ty problémy s ní...

Najdi si lepsiho psychiatra a to co nejdriv.