Matka alkoholička

Tak se přidávám do klubu. Moje matka taky pije, co já pamatuji s alkoholem to bylo vždy problematické - napije se, návaly sebelítosti, agresivity, žárlivosti a obviňování všech kolem. bohužel je to čímdál horší, není jí pomoci. Nechce o tom mluvit, nepřizná si to a maximálně se mi po každé scéně omluví. Často mi volá opilá v noci, dělá scény, vyhrožuje...Teď už 2x mě nervovala se sebevraždou. Už jsem z ní nanervy. Mrzí mě to, přála bych si, aby mi máma volala střízlivá, ale ona ráda volá ve svých stavech. je to asi šílené, ale často už ji úplně nenávidím, ničí mi stále život, chtěla bych jí pomoci, ale ona nechce. Proste "no way". Tátova přítelkyně byla taky alkoholička, minulý rok zemřela. Doteď nacházíme prázdné lahve, všude...

no, tak mam hodne podobny problem...mamka pije, uz dlouho, ja se trapim, uz nebydlim doma, ale porad na to myslim..normalni je jen v praci a potom uz nikdy.je to com dal horsi.nedonutilo ji prestat pit i to, ze se mne narodila dcera.to ji radeji nevida a neustale se na neco vymlouva, proc nemuze prijet. ale duvod je jeden.vybere si radeji piti a kazdou volnou chvili, pokud neni v praci, je nalozena v lihu. tatka je zoufalej, rezignoval, protoze ona si to nechce pripustit.je na neho hnusna, casto i na me, na brachu taky. uzira me, ze pokud nepije, je tto nejlepsi clovek na svete. alkohol ju meni a zmenil k nepoznani.mam strach, ze to dopadne spatne...nevim, jak dal.tatka rikal, ze v je to cim dal horsi a ona o pomoci nechce ani slyset. ma deprese a potrebuje pomoc nebo to jeji telo nevydrzi..bohuzel ona si mysli, ze problem nema...ach jo..

Myslím, že mamka by si především měla uvědomit, že je alkoholička ale hlavně CHTÍT s tím něco udělat. Že si najde nějakou zábavu, něco, pro co by mohla žít, jěště neznamená, že se z toho dostane. Například moje matka dobře věděla, že je na tom hodně zle, ale už s tím nechtěla nic dělat, čekala na smrt. Neupila se, (i když alkohol v tom hrál velkou roli - její přitel byl taky alkoholik, hodně agresivní), ale myslím, že už k tomu mnoho nechybělo.

No, náš psychiatr byl opravdu výkvět, nejen, že nepoznal, že matka pije, tomu nevěřím, ale aby se jí zbavil, předepisouval jí léky, které se neměly kombinovat s alkoholem a výsledek byl tudíž katastrofální. Měla halucinace, bludy, hrozila sebevraždou. Od psychiatra bych pomoc nečekala.

Taky bych vzala babičku pryč a matku nechala samotnou ...

je to těžký, drž se. Variant moc nemáš, viď. Co se odstěhovat a babičku vzít sebou? Taky máme zkušenost, můj muž se pokoušel pomoci své první ženě, ta teď doplácí na to, že vždy, jak psychiatr odhalil její alkoholismus, hned změnila doktora.
Je to těžký se s tím smířit, že někdo se upít chce, a není mu pomoci. Nedá se s tím smířit. r.

Ahoj r.,i v všichni ostatní. Vím, že když ten člověk nebude chtít sám, tak prostě nepřestane. Ale je těžký se s tím smířit. Dost mě štve, že mamka sice chodí k jednomu psychiatrovi v Brně, k dr. Weinbergerovi, ale je to úplně nanic. On o nějaké léčení vůbec nemá zájem, Třeba jsem mu volala, že mamka pije a on na to, že to tvrdím já :-(.
Mám docela náročnou práci a pomalu začínám přemýšlet o miminku. Proto už vážně přemýšlím, že ji nechám osudu, ať se třeba upije. Dávno jsem mohla odejít z domu jako brácha, ale to bych tam s ní nechala babičku, kterou mám nejraději na světě. To díky ní jsem vystudovala a vůbec mně vychovala, protože otce skoro neznám.

Moje matka chlastala, pití bylo poschovávané všude možně, ona domlácená, poblitá, pokálená atd. na zemi, někdy před barákem, děs. Odešla jsem z domu studovat, naštěstí mě financoval bydlení v jiném městě otec, domů jsem moc nejezdila. Nejlepší je zmizet! Matka už umřela, upila se k smrti, já si dál studuju, otec už má nový život, brácha taky. Nejlepší je opravdu z domu vypadnout. Tím, že s alkoholikem trpíte mu stejně nepomůžete, musí se sám rozhodnout nepít, jinak je vše zbytečné. tak hodně zdaru v životě. P.S. Alkohol nenávidím a jsem abstinent.

Neber si na sebe problémy jinejch, i přízně, rodičů. Řeš sebe...

Pokud žijete s alkoholikem, tak dělejte všechno pro to, abyste se rozvedly, odstěhovaly, příp. odstěhovaly od rodiče, který chlastá. Nebude to s ním lepší a podepíše se to na vás a vašich dětech.

to je fakt síla! jestli má invalidní důchod, a vydrž nepít, je možný její umístění do sociálního ústavu s psychiatrickým dozorem. Napiš víc, jak to prožíváš, co cítíš. I nám to pomůže se vyrovnat s naší situací.
Zuzi, napiš!
r.

Jeeee, koukám, že tady ty příspěvky jsou jako přes kopírák a stejný je i ten můj :-(. Taky jsem vylívala chlast do záchodu, i schovávala peníze atd. Bála jsem vracet ze školy, co doma najdu. Trvá to už dvacet let, začalo to když mi bylo deset. Matka je dlouho rozvedená. bydlíme ještě s babičkou, ale ta už je moc stará a já nechci aby zbytek života prožila takhle. Matka je teď doma v invalidním důchodě, takže si umíte přestavit. Neudrží moč ani stolici. Odmítla AA, sice chodí k psychiatrovi, ale to je fraška. Dala jsem jí nůž na krk, buď se půjde léčit nebo vypadne z domu. Je to drsný, ale jinak to nejde. Život jde dál.

kolik je ti let? A máš nějaký kontakt na tátu? Babičku, tetu, strejdu? nemůžeš na to být sama! r.

ahoj už newim co mam delat se už fakt zoufala moje mamka s tatou nemluví už nekde 5 let a našla si přítele ale ten ted umírá na rakovinu :-( mam se z toho uplne zhroutila ale abych nepredbíhala vim že pije už dlouho tak rok ale poslední tyden je to vážne strasný zacala to kombinovat s léky a dnees kdyz sem se vratila ze školy sem nasla doma rozbitý sklenicky po zemy a jí jak sedí na židly s obrovskou boulí na hlave a s vínem :-( už newim co mam delat muj bratr je prez tyden na intru takže sem s ní sama bojim se jít i rano do skoly aby se jí neco nestalo už sem dcla zoufala poradte mi prosím co mam delat

Ahojte, moja matka je tiez alkoholicka, uz dlho a v posl. obdobi ani nechodi do prace, sestru vystvala z domu aj s malou dcerou, uz sme jej x krat hovorili, ze jej chceme pomoct, ale vzdy to otoci proti nam, ze pije kvoli tomu, ze sme na nu zle, ze jej stale nadavame, pritom sa hadame vzdy len kvoli alkoholu..je rozvedena, nema ziadneho priatela, ziadne zaujmy, cele dni prelezi na gauci a lutuje sa, ma velke dlhy, aj ja som si uz kvoli nej zobrala uver, lebo mala nabratych plno poziciek, ktore nezvladala splacat, teraz to lutujem, lebo vyzera, ze ju vyhodia takymto systemom, ked stale vymeskava z prace.Aj mna uz viacrazy vyhadzovala z bytu, pritom sama vie, ze nemam kam ist.Inak, myslim, ze zacala pit kvoli socialnej fobii, ktoru mam aj ja a este sa mi rozvinula panicka porucha tento rok... uz som sa raz liecila u psychiatra a vyzera to tak, ze sa budem musiet znova....uz neviem co mam robit, neda sa s nou rozumne porozpravat, uz sme skusali aj jej sestru volat aj kamaratky jej hovorili ale ona stale nadava na nas, ze ake sme na nu zle a ze co si ona musela vsetko prezit (moj otec zalozil firmu a narobil si dlhy a tiez pijaval a nedaval jej na nas peniaze) a ze ona si uz svoje odzila, tak nech sa teraz aj my starame.... toto mi povie vlastna matka.. pomaly ale iste ju zacinam nenavidiet, ked vidim ten prechlastany vyraz v jej tvari, ked pridem domov, plna izba, niekedy aj cely byt alkoholickeho smradu, nesprchuje sa, neumyva si ruky z wc, neda si poradit, je neznesitelne protivna, hlavne ked sa bavime o jej alkoholizme..ja uz to tu s nou dlhsie asi nevydrzim... len neviem, kam pojdem

pepino...strašně ti rozumím !!jako by jsi to psala za mě..jen s tím rozdílem, že já mám alkoholika otce...narozdíl od tvojí mámy je už v důchodu. chlastá pivo a vodku...flašku jsem objevila i na WC...třeba ji tam přede mnou schoval..bydlí sám..taky jsem na něho sama...volám mu jen já a taky jen z důvodu, abych zjistila, jestli žije...mám o něho strach....zdá se že svůj život vzdal a nehodlá nic měnit a to mě strašně ničí!!!!jak bych byla ráda, kdyby to byl zase ten milující, obětavý milý tatínek !!!!
nezapomeň, že je nás víc..hodných dcer, které se snaží ty naše milující rodiče zachránit !! cítím s tebou...ale radu ode mě nečekej...sama bych ji potřebovala

Ahoj, moje mamka je taky alkoholička, kvůli ní jsem se musela přestěhovat do jinýho bytu, protože mi nadávala do těch nejhorších...párkrát mě taky vyhodila z bytu, protože si vsugerovala nesmysly.Kvůli mamce jsem začla navštěvovat psychologa následně pak psychiatra, mám totiž depresivní poruchu-strach z toho že se stane něco s rodinou...mám mámu ráda a chci ji pomoci, jenže moji sourozenci jsou takřka proti ní a nikdo se s pomocí nechce angažovat, jen se chichotají a nechtějí svoje děti pouštět k babičce. Snažim se jen já, ale už nevim jak. Pomalu zjištuju, to, že si maminka vybrala styl tohoto života a že s tím už nikdy nic neudělám, popravdě užírá mě to strašným způsobem ničí mě ten její chlast.Chlast je svině-vodka je svině. Musim podotknout to, že je řádně zaměstnaná a do práce chodí, ale doma to je hotová katastrofa, nepořádek , když uklidí vydrží to tam max. dva dny. Její pití trvá už přes deset let, začlo to klasicky vínem, pak krabičáky, pak fernety a ted vodka. CHodim po bytě a vylejvam ten chlast kam se dá. Jsem na to sama nezmůžu nic, táta se nestačí divit a taky nikdo neví co s tim. Konečně jsem se odstěhovala, nemusim na to koukat, ale stejně mám tendenci pořád mámě volat a kontrolovat stav.

Mám kamarádku,která se ráda napije ale pak si vylévá zlost na svých dospělých dcerách,co s tím dělat poradte,je mě těch holek líto ale nic proti tomu nezmůžu .

To je jasný. prochlastanou alkoholičku radeji ne !!!! Spíš opilý kočičky.

Vypravěči, jenže ono je rozdíl být rozverná a být alkoholička. Bohužel. Tedy ne že by nemohla existovat rozverná alkoholička, ale pokud už se člověk stane závislým, bývá to tragédie - nejen pro něj, ale i pro všechny okolo. Ono si asi lidé neumí moc přesně představit, co to znamená alkoholismus - všechny ty hrůzy,ostudy, absťáky, deliria ohrožující život, morální i fyzický úpadek, ztrátu zaměstnání, partnera.... A kor u ženský je to hrůza.

já mám rád opilý holky. Jsou takový rozverný bez zbytečnejch zábran, nažhavený, takže mi nevadí, když ženský chlastaj. Není to nic neobvyklýho. Zadejte si "opilé hoky" a uvidíte, kolik vám vyskáče vodkazů.