DÍVEJTE SE NA SVĚT KONEČNĚ POZITIVNĚ... LIDI

Značce "libor": zdravím Tě a díky za vzkazy. I Ty se mi zdáš dost zajímavý na to, abych Ti svůj mail poslal. Takže: telegnost"seznam.cz. (Bez té tečky za cz samozřejmě.) I já mám dost silný dojem, že jsme se už někde setkali. Nejsi taky Brňák?? No nic, když tak mi pošli mail. Zdar a sílu! Petr.

teda napsal jsem to jako prase:-)

zkusím si ještě zafilozofovat na téma dobro a zlo. Když nahlédneme do bible tak tam čteme, že bůh jako představitel absolutní jednoty stvořil nejdříve nebe a zemi, pak oddělil světlo od tmy,načež vody pod oblohou oddělil od vod nad oblohou a vodys od místa suchého. metoda jeho práce spočívala v rozdělování jakési původní jednoty ve dvě části nebo ve dva póly. potom vždycky pozoroval co stvořil a poznal, že je to DOBRÉ. Tento fakt stojí za povšimnutí. OBA PÓLY PŮVODNÍ JEDNOTY BYLY DOBRÉ. Ani jednou nestojí v Genesis zmínka, že by bůh odděloval nějaké dobro od zla.... A tak to je i se stvořením prvních lidí. V některých překladech biíble stojí, že bůh stvořil ženu s Adamova žebra. V originále ale stojí, že bůh vzal s Adama CELOU POLOVINU. První lidé byi dokonalí a všechno bylo dobré( teď už víme že je tím myšlena jednota). Adam asi vypadal tak nějak jako Arnold a Eva byla něco mezi Miss monokini a Lolou Ferari( prostě vypadala jako nejbujnější sen každého muže:-). V ráji který si dnes můžeme představovat třeba jakoé velkou botanickou zahradu rostlo plno stromů a uprostřed ráje rostl Strom života a Strom vědění dobrého a zlého. Všimněte si symboliky umístění těchto stromů. Stáli UPROSTŘED ZAHRADY,v geometrickém středu, v ojeedinělém středu, kde se střtávají a ruší všechny síly. V bodě který má úplně jasnou orientaci čili UPROSTŘED! Takové místo je jenom jedno, proto symbolizuje JEDNOTU a jednoduchost zárove?. Kdyby se nacházely stromy někde jinde, potřebovali bychom jk popisu jeho umístění mnohem více slov a tím i energie, např bychom museli říct

no tady je rada drahá... Petře, ten potrat to velmi extrémní úvaha. tady právě přicházíme k tomu kameni úrazu. je touha po seberealizaci a uplatnění individua opravdu něčím špatným, sobeckým? případ Lenky nám ukazuje, že osobní seberealizace je skutečně důležitá. Vždyť ona po ní touží. Také se tady ukazuje jakou tragedii může způsobit učení o pohlavní čistotě. Lenko co antikoncepce? Teď už se nedá nic dělat. Musím přijmout, že v tobě se rodí nový život. Milování si klidně můžeš užívat i ve dnech těhotenství a po porodu a šestinedělí určitě také. Nezoufej... miminko je také krásná událost. nechci působit jako autorita, protože jiné autority, rodiče, možná i cirkev, ti celou dobu radiyi co máš dělat. Zkus teď vzít osud do svých rukou a bojovat...

tak mne napadá... co je egoistického na tom, že člověk pracuje sám na sobě. je egoistické nemluvit do života druhým nebo jím říkat jak mají žít( což učí klasické náboženství)... Mistr Crowley kterého již tady někdo zmínil, to krásně namaloval na tarotovou kartu "chtíč" na níž jede opilá žena na lvu který šlape na zodiakální znamení mezi nimiž je i znamení ryb čili původní symbol křesťanství. co to znamená? ?e již nějakou dobu žijem ve zcela úplně jiném aeonu než je věk ryb. žijeme ve věku rychlosti a prosazení sebe sama. Ano můžeme mluvit o prvním tvůrci, ale ten je dost neosobní na to, aby nějakým způsobem ovlivňoval náž život. nelze jej zahrnout do obecných pojmů "dobra a zla"... Petře bylo by možné zde napsat tvou mailovou adresu? Tád bych se s Tebou spojil...

tak mne napadá... co je egoistického na tom, že člověk pracuje sám na sobě. je egoistické nemluvit do života druhým nebo jím říkat jak mají žít( což učí klasické náboženství)... Mistr Crowley kterého již tady někdo zmínil, to krásně namaloval na tarotovou kartu "chtíč" na níž jede opilá žena na lvu který šlape na zodiakální znamení mezi nimiž je i znamení ryb čili původní symbol křesťanství. co to znamená? ?e již nějakou dobu žijem ve zcela úplně jiném aeonu než je věk ryb. žijeme ve věku rychlosti a prosazení sebe sama. Ano můžeme mluvit o prvním tvůrci, ale ten je dost neosobní na to, aby nějakým způsobem ovlivňoval náž život. nelze jej zahrnout do obecných pojmů "dobra a zla"... Petře bylo by možné zde napsat tvou mailovou adresu? Tád bych se s Tebou spojil...

Nechtěl jsem, opravdu nechtěl, ale musím. Nechtěl jsem reagovat, protože číst výmysly o DNA mě unavuje, ale nedá mi jiný příběh. Přečetl jsem si zde příběh mladé, dle všeho zaopatřené ženy, žijící v manželství, snad normálně fungujícím. Tato žena otěhotněla a čeká dítě. V tomto uvedeném věku by většina žen se na dítě těšila, přála by si, aby bylo zdravé, výbavička atd. Místo toho čtu o nevyzrálé ženě (to je jediná věc, se kterou souhlasím s Petrem), kterou děsí, že život nefunguje podle plánů a síťových grafů. (To mi mimochodem připomíná jeden díl Básníků). Nechci být zbytečně tvrdý, ale nabízím malé srovnání. Se ženou se již 21 let staráme o těžce mentálně a zdravotně postiženou dceru. Na společné dovolené, tzv. klasické jsme byli 2x když byla dcera miminko a ty problémy ještě takové nebyly a letos, kdy jsem si to zařídili. Jinak jsme občas s manželkou jeli na 3-4 dny, což asi každý uzná není dovolená. To zde nepíší proto, abych nějak ohromoval nebo vyvolal soucit, ale jako srovnání pro Lenku, jestli by měnila. Řeč o potratu absolutně v tomto případě neuznávám, ona Lenka je věřící, takže to pro ni naštěstí stejně do úvahy nepřipadá. Plně souhlasím s druhou Lenkou, všechny tyto plány se dají splnit v okamžiku, kdy dítě trochu odroste. Nechci zde rozpoutat flameware o náboženství, ale Lenčin příběh mi jenom potvrdil, jak jsou problematické různé ideologie (ať takové nebo onaké), které člověku vsugerovávají různé zákazy a tlačí ho do pozice, kdy má výčitky svědomí pro to nebo ono. Teď tím myslím např. i ochranu před početím, kdy i kondom je zakázaný. Nevím jak je to s přerušovanou souloží, v tomto směru jsi nejsem jistý postojem církevních otců, ale asi to taky není povoleno. A manžel se taky nemá čemu divit, jestli s prominutím někam vystříkal své semeno, je otěhotnění zákonitým důsledkem. Celou situaci dokresluje fakt i o znalostech otěhotnění, tím myslím jakési 3 cykly než dojde k otěhotnění. To že někdo neprovozuje předmanželský sex by nemělo být v tomto století překážkou před vzděláváním se i v těchto věcech. Pro mě je tento příběh dost smutný, věřící rodina a přitom je dítě vnímáno takto rozporuplně (včetně staré mamy od toho maličkého). Nevím co mám napsat, snad jedině že to tak musí být.

Jaky mas nazor na kartarky?

Mila Jmenovkyne ze Slovenska. Ja nevim, Petr mluvi o potratu, ale ja bych se ho ve 30 bala. Muzes si uzivat i s mimcem a to 100%. S babickama to bude asi horsi, ale v dnesni dobe neni tezke najit nekoho na hlidani. Hned, jak prestanes kojit muzete klidne na par dni odjet na lyze a vzit s sebou male mimco. Mozna se da nejaka au-pair na horach take najit. Asi to nejakou stovku bude stat, ale uzijes si. V Cr je take zvlastni predsudek, ze dite musi byt doma s matkou min.3 roky. Pokud si to budes umet zaridit, tak muzes maleho dat po 6 mesicich do tzn. skolky a jit do prace, 2x, 3x tydne a nebo na castecny uvazek, jak se to proste vymysli. Mozna by bylo lepsi premyslet na touhle variantou. Zravi, Lenka.

Čau Lenko, už jsem Ti odpověděl, ale ten krám mi to vymazal, takže stručně znovu: Tvá matka vždycky dělávala jen to, co se od ní čekalo a k témuž vedla i Tebe. Mohu-li Ti dát dvě rady, pak tedy: nenech si od matky ani od jiného organizovat život. Žij si po svém, jsi dospělá, máš svůj život. Rada druhá - to dítě, které čekáš, si nech co nejdřív vzít! Nejsi na ně psychicky připravená. Až vyřešíš svůj život, a hlavně - až si užiješ a budeš po všech stránkách připravená stát se matkou, pak můžeš počít a porodit. JInak to nemá cenu. Tobě, dítěti manželovi ani jiným by to žádné štěstí nepřineslo. Jen problémy. Takže to vše vyřeš a žij! Žij a nech žít. Žiješ jen jednou. Měj se. Petr.

Máš pravdu, Tomáši. Jsem přízemní gauner s děsivě sobeckými i názory a postoji a přijdu za to do pekla. Dobře mně tak! :-))))) Můžeš se za mně pomodlit, aby mně starej Lucifer nechal pořádně rozfajrovat kotel. Snad to tam dotáhnu aspoň na dobrej gulášek, hihi... :o))))))))))))))

Máš pravdu, Tomáši. Jsem přízemní gauner s děsivě sobeckými i názory a postoji a přijdu za to do pekla. Dobře mně tak! :-))))) Můžeš se za mně pomodlit, aby mně starej Lucifer nechal pořádně rozfajrovat kotel. Snad to tam dotáhnu aspoň na dobrej gulášek, hihi... :o))))))))))))))

Dík za tvou reakci Petře, pěkně ses rozepsal. To že jsou náboženství bláboly k vymívání mozku bič v prackách otrokářů , to nás komóši učili hodně dlouho a zdá se že ve tvém případě se jim to podařilo... :-)Je přirozeností člověka že hledá Tvůrce díla ,které nás převišuje ,v němž se zrcadlí vysoká inteligence svého Tvůrce. Teorie chaosu je blbost, tam kde je řád je i Tvůrce ať už si ho představuje kdo chce ,jak chce. Máš s Liborem hodně společného. Vyhraněný názor na svět, dost sobecký posilující vlastní já vlastní ego. Dle náboženství je toto cesta do pekel. Utíkat z reality do meditativních stavů opojné blaženosti, zříkat se odpovědnosti nad světem je chybou a sobectvím. Meditaci beru jako určitou psycho léčbu vlastního těla pro nastartování samoléčebných procesů stejně jako hypnóza, ale hledat v ní štěstí a řešení problémů tak že je ignoruji není dobré. Nečině přihlížet zlu je stejné jako ho konat. Narážím tím na devastaci Země ,vymírání živočišných a rostliných druhů. Z někoho kdo měl být zprávcem ,ochráncem života a partnerem Tvůrce jsme se stali devastátory hlupáky co nic nepochopili. Každý si řekne ,kde je ten Tvůrce Bůh proč nás nevede za ručičku a neřekne co je špatně? To je snadné nehledá tupé stádo ovcí ,uctívačů. Řek bych že chce myslí svobodné tvory ,kteří mu budou partneri v jeho díle a né loutky...Musíme se všichni vzpamatovat a vše podřídit záchraně Země. Své osobní štěstí svůj ráj na okraji smetiště ,psychycké stavy problémy na to vše se vykašlat to jsou jen prkotiny oproti tomu co nás jinak čeká . Každý si musí uvědomit že jinou Zemi nedostanem...

Peter, ďakujem za odpoveď. Vieš, ono to je trochu inak, ako si myslíš. Ja som totiž až do svadby bola panna. Nikdy som nepoznala sexuálne radovánky, nechodila som na rôzne chaty ani párty, dokonca predtym, než som sa vydala, moji rodičia očakávali odo mňa pomoc aj vtedy, keď som mala ísť s mojim nastávajúcim niekam von. Po svadbe som sa tešila, že konečne budem patriť len manželovi, že aspoň niekedy budem stredobodom pozornosti a budeme si žiť pre seba. Chceli sme trochu cestovať, pretože predtým sme iba mi dvaja sami nikde neboli. Chcela som mať manžela len pre seba a s nikým sa o neho nedeliť!!! V pondelok som sa dozvedela, že som tehotná. Je to pre mňa šok. Prvýkrát som sa milovala a hneď som tehotná??? Veď som ešte ani zo sexu ve?a nemala. Tak som sa tešila na všetko príjemné - sex, pohodlný život, nemusieť sa starať o súrodencov len o seba a manžela. Samozrejme, nechcela som to dlho, iba nanajvýš rok. Zabývať sa s manželom a potom sa krásne pripravovať na bábätko, ktoré budem milovať od prvej chvíle, odkedy sa o ňom dozviem. Krásne sny... a realita - horkosť a slzy v očiach. Výčitky (osudu, Bohu?), že načo som žila čisto, nesexovala (som totiž veriaca) a hneď prvýkrát musím otehotnieť (ako veriaci sme nemali ochranu, čo už, žia?, po tejto skúsenosti v budúcnosti nebude možné). Cítim to ako ve?kú nespravodlivosť, keď si uvedomím, že ko?ko ?udí si užíva aj pred svadbou a všetko je v pohode. Ja viem, veď čo je v živote spravodlivé? To však nič nemení na skutočnosti, že bábätko, na ktoré som sa ve?mi chcela tešiť, teraz vnímam ako niekoho, kvôli komu sa budem musieť zriecť pohodlia a svojich snov. Ale aj to sa často stáva. Jasným príkladom je moja maminka, ktorá mala 2 deti v neskoršom veku a posledné úplne mimo plánu. Prijímala ho a aj stále prijíma ako nepríjenmý žart osudu (čo je smutné), ale inak to nedokáže. Preto sa aj z môjho tehotenstva neteší, ve?mi ju to zaskočilo. Ve?mi sa tešila, keď som sa vydala, tešila sa, že sa budem mať dobre, že najkrajší je život, pokia? si dvaja žijú len sami, a preto toto všetko vníma ako nespravodlivosť (ako ja). Takže z jej strany sa ve?mi radosti nedočkám. Ocino sa tvári, že je šťastný, že dieťa a hlavne prvé, je dar a poklad. A manžel - od pondelka je na služobnej ceste, príde dnes, čiže vie o všetkom len telefonicky. V nede?u som mu hovorila, že som asi tehotná, boli sme u priate?ov, a ešte všetci srandovali. Mne už do smiechu nebolo. Manžel to bral ako žart,veď to nebude na prvý krát a potom si dáme už pozor. V pondelok, keď som mu povedala, že už v lete nebude more, dokonca ani v zime lyžovačka, tak ostal ticho - bol riadne zaskočený. Veď žena potrebuje obyčajne minimálne 3 cykly, aby otehotnela. Na moju otázku, či sa teší, odpovedal áno, ale nebolo to ve?mi isté. Možno očakával odo mňa inú reakciu, ako slzy. Uvvedomil si, že už končí sranda, že sa bude musieť vzdať svojich snov a pritom on si všetko dopredu už plánoval (ešte pred svadbou všetky dovolenky, cestovanie, výlety) a ve?mi sa tešil. Budúci rok bude mať 30, tak som povedala, že bude mať aspoň najkrajší darček, na čo však povedal, že nemusel ešte byť. Ale on to aj tak príjme ?ahšie ako ja. Hádam to všetko bude lepšie, keď dnes príde domov. Zasa budú slzy a on sa ma bude snažiť potešiť a podporiť, v tom sa na neho môžem stopercentne spo?ahnúť. Tak by som vlastne mala byť šťastná, nie???

Ale tihle šarlatáni rozhodně né... :-)

To nejde ,věda to možná jednou dokáže měnit DNA...

Libore, ale jak se ma clovek divat pozitivne na neco, co pozitivni neni? jinak koukam, jak se ti pekne rozrusta diskuse, dlouho jsem tu nebyla. mej se.

Ahoj Lenko. Ty ses na to užívání si tak těšila, že jsi s tím začala před odjezdem na Vaši svatební cestu. Co Ti brání si ji užít? Prostě si ji zreorganizuj a jeď, pakliže už se Ti to nenarodilo nebo nejsi ve vyším stupni těhotentsví. A i kdyby to - přece to ještě neznamená, že musíš mít jen nesmyslně těžké starosti, práci... Vždyť i mateřství přece je svým způsobem něco krásného, lidského a romantického... Nechápu, proč bys měla být sobecká, když chceš ze života něco příjemného užít. Je to přece tak lidsky přirozené! Pokud to nejde do extrémů, je to v naprostém pořádku. Nemůžeš jenom dávat, musíš i brát. Už proto, abys měla vůbec co nabídnout. Dej svému dítěti čokoládu, když ji nemáš... Asi tě trošku poznamenalo prostředí Tvé rodiny, v níž jsi vyrůstala. Matka musela mít co dělat, aby se o Vás, čtyři děti, postarala. Asi přecenila své síly a možnosti... Nebyli Tví rodiče věřící? Neměli odpor k potratům? A vidím, že uvažuješ o sobě negativně: píšeš, že si nikdy neužiješ (v tom smyslu), že užívat si je sobecké... Tímto si negativně programuješ podvědomí, které Tě v klíčových momentech podtrhne. Jako v případě té cesty. Prostě jste si to spolu rozdali a ono se to neobešlo bez následků... Podvědomí Ti zde našlo cestičku k problému, neboť přijalo předsudek, že kdo si chce užívat, je "sobec" a musí na to dojet, neboť je to špatné, atd, atp.. Chybí Ti sebedůvěra, což je další překážkou k tomu, abys dosáhla čeho chceš. Opět Ti to programuje podvědomí, aby Tě k klíčových momentech podtrhlo. Zkus mnou doporučovanou sankalpu a časem se vše změní tak, aby Ti to vyhovovalo. A co je skutečně správné? No přece - ŽÍT A NECHAT ŽÍT! Žít a nechat žít, všecko lidské, přirozené a krásné. Závěrem Ti k tomu doporučuji prostudování nějaké příručky o asertivitě. Měj se krásně, přeji harmonické manželství, zdravé a šťastné dítě a aby se Ti splnilo vše, po čem toužíš!! Petr, Brno.

Značce "libor": milý Libore, dík za Tvou odezvu. Máš pravdu, některým lidem je zbytečné tyhle věci vysvětlovat. Najdou se i tací, kteří nejsou duchovně příliš daleko, ale jsou otevření a přístupní přijímat nové poznatky, přehodnocovat svoje názory a postoje a duchovně tím vyzrávat... Těm patří mé řádky. Vždyť ani já nejsem nejdokonalejší, vševědoucí ani neomylný. Jsem člověk, ne pánbůh. Stejně tak jako Ty se snažím žít v harmonii s vesmírem i svým okolím... Nemyslíš, že i ta sankalpa k tomu patří či může patřit? Stejně tak jako meditace zaměřená čistě relaxačně či na vyvolání nějakého toho psychotronického fenoménu. Jinak si nejsem vědom, že bych se důsledkem sankalpy nebo jejím propagováním zde pouštěl do nějakého rizika. Pokud trváš na tom, že ano a máš pro toto mínění nějaký rozumný důvod, napiš mně, prosím. Zdar a sílu! Petr.

Chlapci, potrebujem pozitívne povzbudiť. Minulý mesiac som sa vydala a s manželom sme si robili plány - pôjdeme sa v zime lyžovať, v lete k moru, budeme chodiť na výlety, do posilovne. Máme nový útulný bytík, na ktorý sme si museli sami zarobiť (zadlžili sme sa síce trochu, ale do konca budúceho roku sme to chceli splatiť). Romantická idilka - chceli sme si chví?u žiť len pre seba a potom o nieko?ko mesiacov (8-9) počať bábätko. Ale - na svadobnej ceste sa nám to bábätko podarilo hneď. Som v šoku a namiesto toho, aby som sa tešila, som z toho nepríjemne zaskočená. Keď som sa to dozvedela, plakala som (hrôza!!! - mala by som sa tešiť). Som asi egoistka, ale aspoň chví?u som chcela byť stredobodom pozornosti len ja (som najstaršia zo 4 súrodencov, takže ja som sa vždy musela uskromňovať a byť k dispozícii), chcela som si len tak bezstarostne žiť, chcela som si "odtrhnúť" čo najviac od života predtým, než začne zodpovedný život. Viem, že som hnusná, mala by som sa ve?mi tešiť, ale ja sa vôbec neteším a pozerám na to, čo stratím. Mám už síce 26 rokov, ale nikdy som si život len tak neužívala. A už ani nebudem. Chcem prekonať svoj egoizmus, povzniesť sa nad nesplnené sny a ve?mi sa tešiť na bábätko. Ale ako??? Ďakujem za rady.