Ach, ten zivot...

K cemu jsou všechny ty technické vymoženosti telefony ,navigace...k cemu to všechno ....

Nejhorší na tom všem je, ze ho nemuzes sama změnit.

To mas úplnou pravdu.Stoji za hovno.

"Ach, ten zivot..." jo ... na hovno -1 :-/

Je smradlavější než...No to jsou kecy...

Ak sa tu môže prídat aj niekto 15 ročný..tak sa pridávam...neviem možno si vacery poviete že otto niesu problemy co ja riešim ale pre mna sa to stava už mojim koncovym bodom...zda sa mi že všetko je koli škole..som deviatačka...v pohode som prechadzala z rocnika do ročníka aj ked so štvorkami...myslim si že pochazdam z dost dobrej rodiny...a teraz v deviatke..mam pocit ze ma nechaju prepadnut prichazdam na to že na monitoringu nenapišem nic...a to by sa este dalo..ale každy den počuvam od rodinu..od tety babky krsnej mamky..otca...ako som neschopna ze v kazdom smere sa musia za mna len a len hanbit...znasala som to..ale posledne mesiace..to už nezvladam..zvladala som to pokial som mala ...cloveka kt.bol pre mna vsetkym..nebol to chalan to nie..ale kamoska..ktora ma ako jedina robila stastnou a vdaka nej som nemyslela na problemy...ale teraz uz nikoho nemam.--...rodina sa za mna hambi..vidim to na nich...iba mi nadavaju..a viem ze jedine co odomna chcu su dobre znamky ale ja v tom zmysel zivota nevidim..pre to že budem mat lepsie znamky ma zacnu rodicia brat ako ich dceru?...neviem nezvladam to už...zacinam sa hanbit sama za seba ..mam vela priatelov...ale od kedy som stratila tu jedinu pravu priatelku chodim akoby bez duse...nevnimam ci zijem...vobec...nezaoberam sa tym co bude...ucit sa uz nedokazem lebo vidim ze zaostavam jak nikto...asi....nevidim v nicom zmysel..lebo viem ze z ucenim sa to uz nezlepsi...a pokym sa to nezlepsi moja rodina ma bude odcudzovat...poradte mi prosim niekto moj email.. dadushkaaaa"azet.sk dakujem

Je smradlavější než uzavřená bota mého kamaráda,po nepřetržitém 10-hod.nošení,nechápu,že si někdo v dnešní době může žití užívat.

Ahojte,Ja sem nemel tez moc dobre detstvi, rodice zkrachovali podnikatele, ja na ksole byl bran jako ten posledni, ktery ma pravo na jidlo. 'Soud s rodicema, pak me par lidi okradlo, cert vem toho pul milionu o ktery sem asi dohromady prisel, ale psychycky sem na dne, snazim se studovat, vysokou, ale..Chodim k psychologovi, praskum se zatim uspesne vyhybam, nevim na jak dlouho? Pritelkyni tez bohuzel nemam a mozna o to je to horsi no.

Stojí za rozmázlé smradlavé lidské hovno.

Ahoj maro,Měl by sis uvědomit, že nejsi zodpovědný za cizí osudy a ještě v takovým věku. Pokud má tvoje přřítelkyně psychické problémy, studovala určitě ve větším městě, kde je psychologů vždycky plno, jestli má zdravotní problémy existují fyzioterapeuti, každá nemoc signalizuje, že je něco špatně a tuny prášků to nevyřeší,když člověk sám nechce bojovat. Problémy doma..no zažila jsem něco podobného..jenomže jsem odešla studovat asi 80 km od rodičů a situace se změnila, začala jsem se starat víc o sebe, samozřejmě mi situace doma nebyla lhostejná, ale za rodiče zodpovědná nejsem, jakmile jsem zjistila že jejich situaci prostě nedokážu vyřešit (jsou to dospělí lidé a domlouvání nepomohlo), tak jsem to vzdala..začala se starat sama o sebe..i když mi to přád moc nejde, ale podle přítele dělám pokroky.Proto si myslím, že jestliže pracuješ třeba v Brně, mohli byste si najít nějaký podnájem, pokud tvoje přítelkyně nebude studovat, mohla by tam začít pracovat, je tam větší šance v tom chaosu na chvíli zapomenout co se děje doma.. Pokud ona ovšem sama taky nebude chtít najít řešení.. nevím jak ti poradit.. ale věř, že tohle donekonečna nejde..vím o čem mluvím. Zažila jsem něco podobného jako ty, ale v roli tvé přítelkyně..můj současný přítel mi moc pomohl.. jestli chceš se o tom podrobněji pobavit: neznama.t"seznam.czNikdo to v životě nemá lehké..

dobrý den,mám přítelkyni a je to s ní horší a horší,má 20 let a má psychické problémy,jelikož bydlí v bytě s rodiči a její otec je alkoholik,pije každý den,fyzicky ji netýrá,ale psychicky jí strašně ubírá a za ty leta je to stále horší a horší,nenavidí ho a její matka je z toho už všeho blázen,nerozvedla se s nim,protože slíbil,že se bude léčit a nestalo se tak a bylo jí ho lito,tak s nim zustala. Moje přítelkyně navic trpí šílenými bolestmi hlavy,spíše migrénami,jelikož když byla malá,tak spadla a od té doby má špatnou krční páteř,už byla kvuli tomu kolikrát na vyšetření v nemocnici,protože mívá každý den migrény a tak jednou,dvakrát do měsíce má obrovské migrény,kdy zvrací a omdlívá,samozřejmně doktoři s ní nikdy nic neudělají,jen jí vždy předepíšou čím dal tim vice silnější prášky,teď jí dokonce předepsali i prášky,které se davají na epylepsii,bere je každy den,před tím taky brala každy den prášky a přijde mi to hrozné,když má tak málo let a musí brát takové kvantum prášků,navic teď je v situaci,kdy ukončila studium na vysoké škole,kvuli tomu,že má migrény a nemůže se moc učit a taky kvuli tomu,že to nebyla ta prava škola,kterou by si představovala a teď je už několik měsíců doma a nic nedělá,teď si teda dala příhlášku na školu,kterou by chtěla dělat,ale řekla mi nakonec,že už ani nechce studovat. Nedostává žádné peníze od rodičů,já ji samozřejmně zabezpečuju,ale když se jí tohle vše dá dohromady,otec,matka,škola,prace,penize,tak mi říká,že už nechce ani žít,je stále nepříjemná,stále má tendenci se se mnou hádat,všechno se jí nelíbí,nic ji nebaví,stále mi nadává,stále do mne ryje a ja už to taky někdy psychicky nevydržím.Pracuji,jsem v armádě a bydlíme od sebe 60km,snažim se co nejvíce jezdit,jezdim obden,ale stále pyskuje,že se vidíme moc málo,že z minulého vztahu na to není zvykla mě řekne,ať udělám co udělám,ať řeknu co řeknu,tak všechno je špatně,vubec mě nerespektuje,myslim si ,že kdybych po ni něco potřeboval,tak by mi s ničim nepomohla,ale já se mužu rozkrájet kvuli ní,protože chci,aby se měla dobře. Už kolikrát,jsme se chtěli rozejít,ale nešlo to,nemůžu to udělat,protože se o ni bojim a mam ji tak moc rád,že bych si nikdy neodpustil,kdyby se jí něco stalo. Jádro probému jsou její rodiče. Potřebuju poradit co s těmito,respektive tímto problémem dělat,myslíte ,že mám vyhledat cestu psychologa,jestli by jí aspoň trochu pomohl?a pokud ano,napiště mi někoho dobrého,kvalifikovaného.děkuji Mara Brno

hele ja bych potreboval pomoc ohledne mojí přítelkyne ona trpí mentální anorexije moc vas prosím jestli by toto obevil nejakí psicholog tak mi napište na císlo 605 330 496 je to fakt vážní furt by se zabíjela a nejí kdiž neco sni tak de zvracet furt ji ríkám že je hubena a at jí a ona že je tlusta už sem skusil vše už fakt nevím pomocte mi hlavne JÍ DEKUJU paja

Milé dámi slečny , vdovy.Je mi moc líto co se tu píše a vše jak muži kolem vás staví nepřekonatelnou hradbu...,ale to slyšíte dnes a děne.Je toho moc co bych napsal ,ale myslím že by to bylo sbytečné,protože aby člověk dokázal se vyrovnát s problémem musím sám ten problém pochpopit a podívat se na něj hodně zvysoka (tohle je velice těžké),no snat jediná rada je aby ste si zašli do knihovný a pujčili si nějáke knihy o psichologii nebo o dané termilogii vašeho problému...No snat když napíši ve skradce co se vypovidá o nepřekonatelném problému je snad jedna možnost.A to takhle je určity problem ten problém vás zužuje a vy si často už řikáte že to nemá cenu že tohle je můj konec už nemá cenu žít,často myslíte na sebevraždu je to mnohem zavažnější věc než ten který vás veskutečnosti zužuje tudiž jej zlechčujete tím horším pak máte dokonalí nadhlet.Každý člověk má v daný okamžik nepřekonatelnou čáas ,tak dlouho se sni trápi a užíra až nakonec se stanem mistrem tohoto problému a to je že dokáže vyřešit to co ho trápi..že dokáže najít řešení a tak je člověk silnější...,ale v tech horších případech to končí sebevraždou,jako u mě..i ženy dokáži byt velmi zlé...tak jako muži...No snat jsem to napsal dobře a až tohle bude číst nějáky učený psicholog tak asi se bude divit co jsem za přípat,ale věřte že jsem se moc snažil pomoc protože mne nikdo pomoc nedokáže a tak si pomáham tak že pomáham jiným,i když se to někdy nepovede....Nikdy nikdo vám neukáže co nosíte vsobě ,nato musíte přít sami...Max

Zasilam mou soustrast za tve utrpeni. Ale zjistila jsi kdo ta kamaradka je? Promluv si s nim a jestli te ma rad uz zadnym kamaradkam nebude volat. Take si uvedom ze na svete jeste existuje mnoho a mnoho jinych dobrych muzu. Preji vse dobre a ozvy se.

Ivčo, to Ti opravdu stojí za to, něco si udělat?!Zeptej se ho jen, jestli by mu nevadilo, kdyby jsi si taky našla kamaráda.Podle SMS jsi určitě poznala jestli jde o kamarádku nebo milenku, né.V životě by se měl každý držet hesla:Nedělej druhým to, co by ublížilo Tobě samému.Vím, že je to pro Tebe o to bolestivější, že je čas vánoční, ale drž se a nezdávej se!!!!!!

Ahojte,tiez sa potrebujem zverit, lebo si hodim maslu. moj muz ma vraj "iba" kamaratku, vraj o nic nejde. Nasla som niekolko sms. Ja by som tie mobily najradsej vyhodila. JA JEDNODUCHO STRASNE TRPIM. Prosim pomocccc.

Dlhsi cas som tu nebola, nemala som vela casu. Som rada ze sa nasli ludia ktori si precitali moj prispevok a dakujem za vsetky vase prispevky, aspon viem ze v tom nie som sama. Cassandra prajem ti aby sa tvoje problemy vyriesili a aby nakoniec vsetko dobre dopadlo, zrejme nam naozaj v tom zivote neostava nic ine iba bojovat za to co chceme dosiahnut a dufat..dufat ze jedneho dna to naozaj dosiahneme. Ja som uz na tom trosku lepsie, aj ked z toho zamotaneho kruhu som sa este stale nedostala. Ale vdaka mojim blizkym verim, ze uz coskoro bude lepsie....

Casandro, ja si stejne myslim, ze ne vsechno je tak jak vypada. Pres to vsechno si myslim, ze tvuj syn te v hloubi srdce miluje.

Ne ne, to já nemůžu. Jít za ním.. Vážně si myslíš, že bych si šla pro odmítnutí? Nezapomeň, že on se cítí ukřivděný, dala jsem přednost chlapovi v jeho očích.. On se spojil se svým otcem a jsou teď jedna ruka a neustále mi to připomínají smskama. Teda ten otec.. Já už na něj ani nereaguju.. Jsem ráda, že k sobě konečně našli cestu, tak ať si po ní jdou, společně, ale beze mě..

Ohledne tveho mladsiho syna, nedelej si zbytecne obavy, ber zivot jak jde, vyuzivej si ho i tveho syna. Oni rychle vyrustaji a ozeni i pak bude na tobe se starat hlavne o sebe. Snaz se divat na svet optimistycky, mej veselo a legraci se svym synem, ale neboj vysvetlit co je dobre od spatneho, neboj se s nim mluvit, kricenim se nic nezpravi. Vsichni se ucime chybami i on tak musi. Hlavne si davej dobre myslenky a bud vdecna co mas a zivot bude take dobry. Ahoj