ADOPCE NA DÁLKU

honza34: Myslim si, že pocit z toho se může měnit. Jednou to můžeš cítit jako že děláš něco dobrýho, jindy že je to "povinnost k těm co neměli štěstí" a jindy že se tak vyrovnáš s výčitkama.Jirka: Ta diecézní charita psala, že u nich náklady činí cca 12% a že je to oproti ostatním málo. To je tam to školný docela drahý...

Každá pomoc potřebným je dobrá a obohacuje i dárce. Osobně nepřispívám moc na dobročinné akce v ČR (jen zcela vyjímečně) - myslím, že dávám dost na daních a volím vládu a pak tedy předpokládám, že moje peníze budou správně přerozděleny - že to kulhá je věc druhá, ale nechci více dotovat neschopnost... (u nás jsou jak cikáni, kteří skutečně potřebují pomoci více - tak ti, kteří ji zneužívají a jsou také placení úředníci, kteří by měli umět rozlišit!) Mám "adoptovanou" hlčičku v Indii přes program "Adopce na dálku" od katol.charity a myslím, že to funguje skvěle - označení adopce je trochu nadnesené, jen zkrátka sponzoruji dítě na vzdělání a je to fajn. Navíc jsem kdesi četl, že český program "Adopce na dálku" byl ve srovnání podobných programů doma i v zahraničí vyhodnocen jako nejlepší v poměru, kolik si z příspěvku bere charita na provoz (u nás nemýlím-li se okolo 10%, ale třeba v Německu až 50% při srovnatelné výši příspěvků...)

Souhlasim. Navic bych rekl, ze je to nekdy snobstvi. Jde o to moci rici "osvojil jsem si". At si skutecne osvoji to cikane.

Take bych chtela pomoci, ale zatim nemam zadne zkusenosti s adopcema na dalku.Nedavno jsem cetla clanek v novinach od jednoho adoptovaneho chlapce a vypisoval jak byl stastny, kdyz dostal balicek od adoptovaneho otce. I kdyz to byla deka, ci jine veci jak si toho vazil a jak byl rad, ze nekdo na neho myslel, jelikoz nemel zadnou rodinu. On zil nekde ve Vetnamu a kdyz vyrostl prijel navtivit toho "otce" a ukazal mu vdecnost, coz otce velmi dojalo, jelikoz si ani moc neuvedomoval jak to bylo pro to opustene dite dulezite.Ale na druhe strane dnesni trapeni by neexistovalo v Africe, kdyby se tam potlacili ty zmarne valky a ostatni bohate narody, ci milionari by byli chotni spravne pomoci.Ale naopak vyuzivaji jakokoliv nerostne bohatstvi a umyslne udrzuji chudobnost.Dale jsem casto slysela, ze hodne organizaci je falesnych a existuji na vybyrani penez. A nebo v jinych jenom minymalka se dostane tem potrebnym. Casto ruzne organizace jsou zalozeny jen z duvodu provozovani byznysu s detmi, delat je otrokama a pouzivat pro sex po celem svete. Napriklad jako znama organizace UNESCO, se zjistilo ze velmi malo penez doslo pro deti, ale ti organizatori si zili jako milionari.Proto si myslim, ze je dulezite si zjistit komu pomahas a byt s tim ditetem v kontaktu. Takze ja osobne pomaham lidem kteri jsou v nouzi, o kterych nejak vim, nebo dodavam specialnim organizacim veci, ktere ja nepotrebuji. Jinak ja bych se tak daleko nedivala a i kdyz vim, ze cigani v Cesku nebo Slovensku nejsou oblibene, mozna pomoci nejakemu ciganskemu diteti by mohlo delat nejake zazraky..

Na různých adresách (http://www.hk.caritas.cz/adopce/ http://www.humanisti.cz/adopce/ http://www.charita-adopce.cz/adopce/ http://www.adopceafrika.cz/) si můžeme vybrat malé dítě a zaplatit mu školné,školní pomůcky,školní uniformu,zdravotní prohlídky atd. Vypadá to, že je to nejprospěšnější charita, protože ty děti jsou opravdu chudé a investíce do vzdělání bude pro lidi v rozvojových zemích trvalým přínosem. Sám jsem to ale nevyzkoušel a je nás asi víc. Máte s tím někdo zkušenosti? Co si o tom myslíte? Byly všechny vaše peníze použity pro dobrou věc? Přes jakou "agenturu" je podle vás nejlepší dítě adoptovat? Z jaké země by (ne)mělo být?