Bolest a tuzba

Jsem beznadějně zamilovaný...Hele, chlape, jestli to máš jako já, tak se to s tebou bude celkem dlouho táhnout. Já už jsem na rozdíl od tebe ženatej. Je to manželčina kolegyně, takže se taky vidíme několikrát za rok u podobnejch příležitostí jako u tebe. Nejsou si nějak víc blízké, takže jenom opravdu tam. Manželství máme na pohodu. Občas drobnej konflikt, resp. výměna názorů, ale to je skoro všude. Manželka je prima ženská a moc si ji vážím jako matku našich dvou holek. Jenže tohle je silnější než já. Narovinu ti napíšu, že bych si to s ní hned rozdal, kdyby byla příležitost. Nikdy jsem ji okatě nebalil, aby z toho nebyl trapas, zvlášť když se v okolí pohybovala žena. Jenže se neubráním jakoby náhodným dotekům, kdy potřebuju kolem ní projít, nebo když se loučíme. Vždycky jsem z toho totálně nadrženej. Co si budeme povídat. Z rozhovorů je sympatická a jak jsem psal, hned bych do ní šel, jenže se to nedá. Není den, kdy bych aspoň na chvilku na ní nepomyslel. Minimálně to stihnu, když usínám. Taky nevím, jak dlouho se to ještě potáhne. Ženil jsem se z rozumu, musím říct, že jsem dobře udělal, protože až na tento průser jsme spokojení, ale už se to táhne přes deset let a já čekám, kdy mě to přejde. Jestli má někdo návod, sem s ním. Manželce se na nepřítomnost na akcích nemůžu vymluvit. Těžko bych simuloval nebo vysvětloval, jak to s její kolegyní mám.

Jsem beznadějně zamilovaný do přítelkyně bývalého kolegy. Už spolu mají rodinu. Vídáme se několikrát do roka, kdy bývalá firma pořádá společenské akce, na které mě rovněž zvou. Momentálně jsem single a předchozí vztahy vždycky ztroskotaly na tom, že ji nedokážu dostat z hlavy. Už jsem se několikrát pokoušel na akci nejít a nakonec mě to stejně přemůže a potřebuju s ní být v kontaktu. Myslím, že to mezi námi jiskří, ale oba máme nastavené hranice, za které nechceme jít. Z toho vyplývá, že jsem se nikdy o nic nepokusil, přestože v uvolněné atmosféře by příležitost byla. Nevím, jak ji mám dostat z hlavy. Nedokážu si ji zprotivit, protože vím, že přede mnou vystupuje a ani si nezvládnu přiznat, že je ve skutečnosti třeba úplně jiná. Mám šanci někdy dojít k tomu, abych na ni přestal myslet 24 hodin denně 365 dní v roce a dokázal vydržet v nějakém relativně spokojeném vztahu? Nemaluji si vzdušné zámky, vím, že by to nikdy nebylo na společnou budoucnost. Má někdo podobnou zkušenost a jak jste se z toho kruhu dostali?

Ahoj Ivetko.Taky si myslím, že bys jí to měla říct...jinak se budeš do konce života pořád sama sebe ptát, co by bylo kdyby? Takhle si alespoň budeš jistá, co k tobě cítí a věř mi, že i když tě třeba odmítne a vaše přátelství skončí, tak to časem přebolí a bude zase dobře...když to necháš, tak jak to je, budeš se trápit pořád, zůstane to v tobě moc hluboko...Vzhledem k tomu, že jsi tvůj příspěvek psala už v prosinci, tak se třeba už spousta věcí změnila, pokud jses tedy skutečně odhodlala. Dej když tak vědět, jak to všechno probíhá.PS: víš já si taky myslím, že když dvě ženy mají pouze přátelský vztah, tak vedle sebe nedokážou žít harmonicky moc dlouho...pokud říká, že je s tebou šťastná, tak je celkem naděje, že podobné city chová i ona k tobě...prostě to zkus, alespoň budeš mít jasno!Držím palce:)

neviem o akej provokacii to hovoris? ja som tieto stranky objavila len nedavno. mozno je moj pribeh podobny nejakemu inemu. prosila som o radu, ale aj tak dakujem za odozvu.

Tohle je provokace, bylo to tady uz pred nekolika mesicema.

Ahojte,nahodou som sa dostala na tieto stranky a rozhodla som sa s vami podelit o moju bolest.Spoznala som jednu nadhernu a uzasnu zenu. Casom sa medzi nami vyvinulo nadherne priatelstvo a ja som si uvedomila, ze som do nej zamilovana. Milujem ju kazdym kuskom mojej bytosti. nase priatelstvo doslo tak daleko, ze sme zacali spolu byvat. Svoje city som jej nikdy neprezradila zo strachu, ze by som ju mohla stratit. Vsetko sa vyvijalo medzi nami nadejne. Hovorila mi, ze s nikym nie je taka stastna ako so mnou, ze nikto ju nedokaze tak rozosmiat ako ja a pod. trva to uz 3 roky a ju ju zo dna na den milujem stale viac... Spociatku som bola stastna, bol to pocit ocakavania, ze casom mozno...Cely ten cas sme sa chlapom vyhybali..Obidve sme mali za sebou niekolko vztahov s muzmi, ale to, ze tak dlho s nikym nic nemala, mi davalo nadej, ze mozno aj ona ....teraz sa vsak stalo nieco, co ma uplne vyviedlo z miery..doniesla si domov chlapa a vyspala sa s nim...To, co som sa snazila cely cas v sebe potlacit, odrazu vybuchlo v nekontrolovatelne tornado..Bolest a ziarlivost zautocila v celej mojej podstate...dni, co nasledovali po tej noci boli strasne...nedokazala som sa na nu ani pozriet, zacala som dokonca pit...ona samozrejme zbadala, ze nieco so mnou je...snazi sa to zo mna dostat...nakoniec zo mna vyslo, ze dovodom mojho spravania je nieco v suvislosti s nou, ale, ze jej to nemozem povedat, lebo sa bojim, ze nase priatelstvo sa tym znici a uz to nebude medzi nami nikdy take iste ako predtym...tlaci na mna, tvrdi, ze jej mozem povedat vsetko, ze nas nic nerozdeli...myslim si, ze uz zacina tusit...vravi, ze nemoze spavat, ze ma strach, ze ma strati a ze musim s nou hovorit, nech uz ide o hocico...Ale, ja mam naozaj strach, ze tym, ze jej to poviem ju stratim..Uz sa mi nikdy nebude zdoverovat, bude mat strach z mojich pohladov a dotykov...bude citit vinu, ze som kvoli nej nestastna a ona mi nedokaze moje city opatovat...Ale, co ked bude moct a miluje ma tiez a nedokaze mi to tiez povedat? su to otazky bez odpovedi...tvrdi, ze s tym chlapom to bol len taky ulet a ze k nemu nic neciti...tiez tvrdi, ze v buducnosti s muzom zit nechce a pod...kazdy den na mna tlaci a ja uz dlhsie nevydrzim...chcem s nou byt aj ked to strasne boli, ze nie je moja...ja po nej tuzim...alebo sa mam uspokojit len s tym, ze jej dusa patri mne...alebo sa jej mam vzdat a odstahovat sa? neviem, mozno by mi to pomohlo oslobodit sa od lasky k nej? ale ja to nedokazem..a tak cele dni rozmyslam, co dalej...je to ako v zacarovanom kruhu...mam jej to povedat a riskovat, ze ju stratim nadobro....alebo mam s nou ostat a trpiet, ze nie je uplne mojou, a prijmat aspon jej priatelsku lasku..strasne to boli a je to zaroven take krasne...Poradte mi prosim...Dakujem Vam za kazdu radu, velmi to teraz potrebujem..