červenání

ahoj lidi mam stejný problem a chtěla sem se zeptat je to takový trapný jestli někdo z vás taky netrpí zápachem z pusy, já si totiž myslim že je to možná trochu způsobeno stresem a stresem z červenání díky

myslim že sme tady dvě marťi já sem z Prahy

Aoj lidi:))
Tak píšu zas...:)...Nevím proč ale díky Vám, že sem zjistila že nejsem sama..se to nějak trošku lepší...samo že vždycky zčervenám ale řekla bych, že to není tak často...Aspon teda myslím, nenosím pořád sebou zrcatko:D
Mějte se nininky..

Ahoj Jani, koukám,že se ti ozvala nějaká Marta co v Brně studuje. No vidíš. A ráda by se i sešla. Tak se s ní domluv. Opravdu nemůžeš být jen doma. To je pak vážně ještě horší. A ty ani nepracuješ ani nestuduješ,že nechodíš ven? Já jsem ted doma,ale proto,že hledám práci a je to teda hrozný. Lepší je být zaneprázdněný at na to člověk pořád tak nemyslí. Ale jak koukám,asi tím trpí i lidi okolo mne a ani o tom nevím. Tak hlavnu vzhůru. Je nás spousta a zachvíli to bude asi uplně normální jen mi nad tím příliš stále přemýšlíme. Pojdmě vždy když zčervenáme nad tím mávnout rukou a jít dál. Podle mě se to zlepší.

Ahojky,když nemáme kvuli tomu přátelé a stídíme se před těmi bledými,tak je lepší byt pospolu a mužeme se červenat jak chceme máme stejný problem,já vždy zrudnu doslova jak rak a když vyblednu jsem stejně tak nějak začervenalá,používám denně podkladovou tyčku max factor na to makeup a zas to přetřu max factorem tyčkou a pudrem na zafixování,trochu si přijdu jak pod maskou ale trochu mi to při sebevědomí pomáhá.Jinak já jsem z pardubic,jednou za měsíc by snad nebyl problem udělat sraz,asík by to šlo karmelkas"seznam.cz,mohly bychom si udělat na centrumu xchat mistnost,kdo ji umi at ji zavede a dá tu vědět nazev nevím, vymyslete

AHOJ všichni
Tak pojďme nějaký sraz domluvit.
Když jsem si tady pročítal vaše příspěvky, tak jsem se musel trochu usmívat, protože jsem se v nich viděl. Myslel jsem, že tohle zažívám jenom já a docela mě udivuje, jak máme stejné pocity a jak se stejně cítíme při červenání. Já nikam do společnosti nechodim, a tak by bylo fajn, kdyby jsme se občas třeba scházeli.
Jsem z Vysočiny, tak navrhuju sraz někde v Jihlavě. Ale jsem schopnej dojet kamkoliv, tohle je jen takovej návrh. Odkud jste vy? Až vybereme město, kde se sejdem, tak určíme i přesný místo a čas. Tak pište a zatim AHOJ. Jo, a můj email je kolo.beska"seznam.cz

no já jsem bohužel blondýna a za normálních podmínek docela bledá, což mi přijde horší, poněvadž pak je každé drobné zčervenání tím spíš vidět. a co se pocitů týče...dosti nepopsatelné...fyzické mám tak podobné jako vy a psychika je vždy pod bodem mrazu...zachvátí mne panika a tak nějak jsem mimo, když na to pak zpětně vzpomínám tak mi to připad jako stav opilský :) ale špatný je, když si to člověk moc bere...já dřív po těchto stavech měla co dělat, abych se na místě nerozbrečela. teď nad tím jen mávnu rukou a docela se mi to vyplácí, protože se to zrudnutí u mně projevuje méně častěji a přijde mi, že i s nižší intenzitou...jinak sraz zní dobře, ale obávám se, že bych se před vámi červenala :D

taky používám make up ale bohužel mam takoveou divnou plet na který je vidět mám takový jakoby ťupky do kterých se ten make up dostane pak je to vidět, ale jinak myslim že to trochu zakreje. a ještě sem se vás chtěla zeptat když se nečervenáte máte plet normálně krásně světlou já totiž jí mam takovou trochu červnou i normálně díky. a pro ten sraz bych byla

Ahoj mám podobný pocit,když ve společnosti zrudnu,nejradši bych utekla a schovala se když to ale nejde uplně mi s toho stresu až tepe v hlavě a ve spáncícha a mam pocit že snad rudnu ještě víc a shoří mi hlava,a když mi to někdo připomina nebo se na mě zvědavě dívá je to stejné nevím co dělat co na to říct,mě to zarudnutí trvá i pul dne přes noc se to nějak upraví a do odpoledních hodin,pak jak kdyby stoupla teplota a já jsem jak rak,kreju se velkýma vrstvama make upu-byla bych velmi ráda kdybych našla lidi se stejným problemem,a mohly bychom se schazet.

Ahoj, chtel bych se zaptat, jestli máte stejný pocit v momente kdy se cervenáte. U mě to probíhá takto. Njedríve cítím jak mi krev pulzuje zilkami v obliceji, v usich, nekdy jen v jendom z toho. Jsou to takový ti mravenci. Následně se mi zcervenaji tvare nebo usi. Jsou teple na dotek rukou. Když jsem o samote a tohle se mi prihodi tak se jdu oplachnout studenou vodou, to pomaha, prože se zchladi organismus. Ale když jsem ve společnosti najednou se citím jakoby pod maskou, snažím se koukat do nekonecna, nikomu ne do oci, mam i jine chovani. Proste se cítím jako nekdo jiný. Jak se v teto situaci cítíte Vy?

ahoj mužete mi říct prosím o jakou knihu se jedná,stale tady mluvíte o Levim?jde o nějakou techniku sebeovladaní?

martine44 tak nás informuj jak ti ta kniha pomáhá
adéélko úplně přesně si to napsala když ti ublíží někdo blízkej je to ještě horší

BTW mi dnes přišla kniha, která by mě toho "měla" zbavit, tak jsem zvědav.

To Jana: Neříkej mi, že nemáš žádný kamarády?! Opravdu nemáš s kým si vyjít? To je to nejhorší, co můžeš udělat, zůstat doma. A co děláš? Studuješ nebo pracuješ?

Ahoj Jani.Přesně vím jak ti je. Ale chce se tomu postavit. Já se snažím, ale moc mi to nejde. Studuju vysokou v Brně a je mi taky 20. Jestli chceš někdy jít na pokec tak napiš :)

Je mi 20, ono to asi začalo být horší, když jsem přestala kamkoliv chodit, tak se to zhoršilo, já vždycky trochu zčervenám, ale když je to nepříjemná situace, tak prostě rudnu dál a dál a nedá se to zastavit. Chtěla bych začít někam chodit, ale není s kým a já se vůbec seznamovat neumím, jsem bezradná.

To Jana: to na tom musíš být dost špatně.Já se občas zčervenám, ale není to tak hrozný, co tu všichni popisujete. Kolik Ti je Jani?

Niki, já jsem z Brna, ale nevím, mám strach se s někým seznamovat, snad se odhodlám zajít alespoň za tou psychiatričkou, jinak pak už nevím. Nechci být někomu na obtíž, já dokážu zkazit každou zábavu.

Jani,hlavně nic nevzdávej prosím tě. Zkus si najít kamaráda či kamarádku se stejným problémem z tvého města či poblíž a začni chodit ven aspon s nima. Oni pokud budou mít stejný problém to pochopí a určitě rádi se také s někým setkají. Nemůžeš být jen doma. Jednou jsem to zkoušela a pak je to ještě horší. Byla bys jen sama proti sobě. Zkus se zde optat či je někdo ze stéjného místa. Uvidíš,že se ti někdo určitě ozve. Já jsem z Chebu. A ty?

Lidi, no je to strašný, hlavně když se vás na to někdo tak blbě ptá...Dneska sem ale měla číst referát před celou třídou a sice sem se trochu červenala ale naštěstí nikdo nic neřekl tak sem byla ráda...Jinak ale hrozný bylo jak sem seděla u kompu který máme v obýváku a seděli tam se mnou etě asi pět lidí z rodiny....jedním z nich byl i švagr...a on mi něco říkal a mě nebylo moc příjemnéé o tom mluvit tak jsem samozřejmě zčervenala a on přes celý obývák "dívejte se jak je rudá jako jahoda"... chtělo se mi strašně brečett protože jeho "vtipu" se smál každý...jen sestra (také jeho manželka) mu řekla t toho nechá....Strašně to bolí když vám ubližuje někdo vám blízký...ale to vy jistě víte taky:(....mějte se a zase někdy paa...