Depersonalizace,derealizace -život jako

Ahoj všichni, chtěl bych Vás požádat o malou-velkou pomoc. Jsem studentem FSSMU oboru psychologie a chystám se psát bakalářskou práci o depersonalizaci a derealizaci. Předběžně už sbírám, nápady a materiály a někdy na jaře 2005 (možná dříve) chystám zpracovávat empirickou část práce. Rád bych se setkal s některými z vás, hovořil s vámi a možná užil nějaké písemné testy. Vše je přirozeně dobrovolné a anonymní - z projektu můžete kdykoliv odstoupit. Sám jsem si stavy přes rok "užíval" a nyní chodím na dlouhodobou hlubině orientovanou terapii. I o tom můžeme mluvit. Na místech setkání bychom se společně domluvili, vidím to například na kavárny či hospody ve vašem městě. Vše tedy probíhá přibližně za rok. Už teď mi však můžete posílat své nápady, materiály, či předběžný zájem o budoucí spolupráci na DPDR"email.cz. Výstupem mé práce by mělo být teoretické pokrytí tématu, především v oblasti vzniku, průběhu a možností terapie DP/DR. Když vše vyjde, měla by být práce v budoucnu všem přístupná na internetu. Pište, vyjadřujte se, fantazírujte, předkládejte vlastní teorie, zkušenosti! Na vaše příspěvky, případně spolupráci se už moc těším! Přeju hodně důvěry a trpělivosti na vašich cestách. Adam

oh, omlouvám se.. To mě ujeloo:o)

Chtel bych poprosit,aby tato diskuze nebyla zneužívána pro osobní (doslova) komunikace v jazycích , kterým ne každý rozumí :)) .Pokud jde o nasazení léků ihned po objevení příznaků DP/DR, tak to asi nebude tak úplně jednoduché. Na jednu stranu, pokud DP/DR produkuje stres a ten opět produkuje dalsi DP/DR , může hrozit další 'zacyklování' problémů bez léků (aspoň takové jsou teorie). Na druhou stranu , žádné specifické léky na čistou depersonalizaci neexistují. Asi bych byl opatrný , než bych si v případě DP/DR nechal od kteréhokoli psychiatra předepsat cokoli. Každopádně pasivita asi určitě není dobrá a zkoušet to chce. U této poruchy je spousta věcí individuálních. Moje psychiatrička uznala , že můj případ, by měl posoudit někdo, kdo má s depersonalizací více zkušeností, takže mi také dala doporučení na Psychiatrické centrum Praha. Nejde o psychiatrickou léčebnu, ale o vcelku otevřené zařízení. Po kratším pobytu tam , můj ošetřující lékař tam uznal , že veškeré užívané medikace pro chronickou DP byly vyzkoušeny (SSRI+benzodiazepin,SSRI+lamictal,fluoxetin ...) v předchozích letech a navrhl mi postup , který je trochu experimentem - provedení PET scanu a následnou léčbu rTMS. Vše proběhne v červenci , takže budu informovat později a doufám, že pozitivně.Michal

Bruce: i don´t talk to you man so don´t be so fuckin´ pussy..

My previous message belongs to Broos.

Not too much, man. Forgot to say "fucking" bullshit you bastard. ;-)

Všechny moc zdravím a úplně souhlasím s "LKT". Vojto, nám také doktor řekl, že to lze zvládnout i bez léků, ale jen v případě,že Tě DP/DR až tak "nedeptá".Jinak je určitě lepší něco nasadit. Nejhorší je se trápit zbytečně. Syn bral 2 tabl. denně Deprexu, nyní l tabl.denně. Je bez problémů, žije absolutně vpohodě (pravda DP/DR měl jen ve velmi lehké formě - také ze stresu). Hodně sluníčka a hlavně klidu a TRPĚLIVOSTI Vám všem ze srdce přeje o něco šťastnější Eva

Vojtěchovi: Tak to mi není jasný. Jak na to hodláš vyzrát bez léků a jaký smysl má tvůj pobyt v psychiatrické léčebně, když se neléčíš? To můžeš sedět klidně doma ve svém pohodlí a čekat na nějakou zázračnou změnu.Já jsem měla tyto stavy mnoho let v souvislosti s depresí a dlouho jsem nechápala, co se to se mnou děje. Po diagnostikování deprese a nasazení antidepresív se během několika dní rozplynula mlha a skleněná stěna, která mě izolovala od okolí, od té chvíle vnímám svět jasně a zřetelně. Nebudu líčit, co jsem až do té doby prožívala za hrůzy, to ani nejde vyjádřit, bylo to prostě hnusný a v takovém stavu už nechci prožít ani minutu života. Samozřejmě jsem si vědoma, že nestačí jen léky, ale člověk musí na sobě pracovat. Zvláště když někdo žil v takových stavech dlouhodobě, to se pak odrazí i na osobnosti. Ale už vůbec bych nechtěla trčet v nějaké léčebně a čekat, že nějakým vnuknutím přijdu na nějakou fintu, s kterou na to vyzraju. Stejně tak nevyzraješ na cukrovku a jiné nemoci, ale musíš se nejdřív léčit. To teda budu radši užívat léky, které mě z toho hnusu rychle vysvobodily, normálně žít, chodit do práce a bavit se, než prožít většinu života v nějaké léčebně a čekat na zázrak.

To co je depers. a derea. už zde bylo popsáno.Nejčastěji jsem se s tímto problémem setkala v důsledku uživání drog a symptomem panické poruchy.V každém případě doporučuju psychoterapii v kombinaci s farmakoterapii.Takže zajít za psychiatrem a snažit se získat kvalitní léky-pokud vám tedy bude skutečně d.diagnostikována.Léky nejnovějších typů-myslím antidepresiva,např.Seropram, Zoloft...Oni už vědí,jaká jsou nové přípravky.Možná též nějaká anxiolitika-na uklidnění.Samozřejmě ne nic, co by Vás tlumilo nebo byla moc návykové.Tudíž benzodiazepaminy...ne.Ten Rivotril se dává často a není špatný,ale vše se musí řešit přísně individuálně.Ohledně té psychoterapie-na tu bych se vrhla stoprocentně.Doporučuju dlouhodobou terapii, třeba nějakou dynamickou,hlubinnou,možná i časem skupinovou terapii.Nezavrhla bych hypnozu.Tu však POUZE u KVALIFIKOVANéHO HYPNOTIZERA.Mohlo by Vám to víc uškodit než pomoci.Nedoporučuju žádné alternativní cesty jako je holotropní dýchání...Může se tím stav zhoršit.Už hodně dávno sem psala slečna jménem Ivana.Chtěla jsem jí jen napsat, že dle mého názoru nemusí mít strach, protože si nemyslím, že trpí depers.,derea.Je značně úzkostná,nejistá asi trochu neurotická...ale doufám, že si neponese problém d. na svých bedrech.Já osobně jí přeji hodně odvahy, aby vyhledala kvalitního psychologa, který by jí pomohl se cítit a chovat svobodněji.Neměla by se pak již cítit "odcizeně."Snad se pak ve společnosti bude cítit uvolněně, příjemně tak dlouho jak sama bude chtít bez nějakých svazujících úzkostí.Všem Vám přeji brzké uzdravení.Příjemný a svobodný pohled v celistvosti a integritě.

Ahoj lidi, moc mne potesilo ze existuje toto forum. Take trpim DP a Dr. Tyto stavy prisly asi v breznu po naporu stresu. Mam poruchy vnimani - hlavne oci, svet se mi zda jiny - nerealny a clovek neproziva - chodici mrtvola. Byl jsem na spoustech neurologickych vysetreni a pozdeji jsem skoncil na psychiatrickem cetru Praha. Obcas mam chut to tady zabalit! Je to neco hrozneho. Jedine co mi trochu pomaha je nutit se do prace a sportu., ale nejdeto vubec lehce - clovek boje kazdou vterinu a jeto velice vycerpavajici. Jedine veci ktere si cenim ze clovek dostal za vyucenou a je nucen podivat se na svet zjineho hlediska. Po dohode s lekarem zatim neuzivam zadne leky a snazim se na to vyzrat sam. Snad to vyjde. Vsem kteri trpi touto nemoci drzim palce a preji at toto utrpeni co nejdriv skonci. Kdo si chce se mnou promluvit tak muj e-mail je asw25"volny.cz

Mam prolemy

Zdravím Michala.. What´s going on lately?:)) Jinak chtěl bych přispět svým názorem na hypnózu jako eventuální lék dp/dr, na diskuzním fóru jsem zaznamenal myslím jenom jeden případ, kdy to někomu s tímto bull-sh*tem pomohlo, já osobně bych byl opatrný, hypnóza může uvolnit jisté obsahy podvědomí, které pokud budou negativní mohou výrazně zhoršit příznaky nebo zkomplikovat léčbu této nemoci.. Chodím již delší dobu k psychoterapeutce která - jak se zdá - chápe moje symptomy a má již jistou hypotézu vzniku mojí dp/dr kterou vysvětluje jako důsledek disociace a hypnózu mě vysloveně nedoporučuje.. Všechno to začalo po kouření marihuany, léky už rok neberu i když mě svého času dost pomohly (Xanax), bylo to peklo, ale dnes už mi je líp.. Zdravím všechny kdo mají problémy s dp/dr a přeji brzké uzdravení.. Luboš

Ahoj,trpím již dlouho příznaky, které jsou zde popisovány. Léčil jsem se i na psychiatrii. Svému doktorovi jsem popisoval příznaky, ale dost těžko se mě to vysvětlovalo. Sdělil mě, že mám středně těžkou depresi a panickou poruchou, ale depersonalizací/derealizací to nepojmenoval.Když jsem si přečetl příspěvky, tak to velmi přesně sedí. Nejlépe mě zabíral Neurol, ale z důvodů jeho návykovosti jsem přešel na Atarax. Jenže ten mě tak moc nezabírá. Po Neurolu se mě otevřela ta příslovečná "opona" a já zase fungoval jako člověk, měl jsem spoustu energie, udělal jsem spoustu práce atd, atd. Dále jsem bral Seroxat,Coaxil,Efectin, ale příznaky se vždy vrátily.Teď beru Remeron a zdá se to lepší. Ale beru ho týden, tak uvidíme. Bohužel zdá se že spouštěčem byl stres z práce, jelikož zastávám dost odpovědnou funkci a řídím velký tým lidí. Lékař mě navrhl přehodnotit životní hodnoty, jenže když musím živit rodinu, tak práci zabalit nemohu. Jsem rád, že jsem konečně zjistit co je to přesně za nemoc, a že existuje naděje na vyléčení. Tudíž se "hlásím do Vašeho klubu". Mějte se všichni fajn a rád si přečtu další příspěvky. Dávají sílu do dalšího života. Zdenek

Zdravím DP/DR pacienty. Osob, které se u nás zabývají na slušné úrovni hypnózou je celá řada, guru se jmenuje prof. Stanislav Kratochvíl (vedoucí psycholog v Psychiatrické léčebně v Kroměříži). Pokud vím, hypnózu neprovádějí ambulantně, mají ale úplný seznam všech, kteří prošli úspěšně jejich kursy. Abych nedělal reklamu někomu konkrétnímu (prof. Kratochvíl ji nepotřebuje) zavolejte tam a jistě rádi poradí. UPOZORNĚNÍ: Pokud budete žádat tzv. regresní terapii, s nejvyšší pravděpodobností vám nevyhoví (já také ne).Marek

Na depersonalization.net http://groups.msn.com/depersonalizationchatroom/general.msnw?action=get_message&mview=0&ID_Message=8577&LastModified=4675460077723327671 jsem cetl o pripadu uspesne lecby DP hypnozou. Autor , se kterym jsem byl i v kontaktu uvadi uplne vyleceni po 3-5 sezenich hluboke hypnozy. Zajimalo by mne , zda ma nekdo s hypnozou zkusenosti a zda muze dat kontakt/reference na nejakeho terapeuta , ktery se ji zabyva. Michal

A já chci zase poděkovat mamince Evě, že naslouchá, chápe a pomáhá svému synovi. Ne každý rodič či nejbližší je toho schopen!

Nazdar lidi.Vidim,že Vás zaujal můj příspěvek a tak jsem si řekl,že prokopu své šuplíky.Vím co prožíváte a tak píši rád.V době kdy jsem chodil k lékaři a prožíval (přežíval)neživot, jsem bral tablety např.ORAP,SEROXAT,GRANDAXIN.Jsou to tablety předepisované lékařem a na recept.Jestli si dobře pamatuji,bral jsem nejvíce ORAP.Nejsem už si jist,ale myslím,že je to přesně na ten HNUS(depers.).Jak už jsem taky psal,hlavním spouštěčem je STRES a DEPRESE.Proto jsem se na to zaměřil.Pěkná kniha,kterou jsem četl je

Vážení a milí přátelé, děkuji Rodrigovi, že se ozval, ale potřebovala bych bližší informace o lécích atd. i tak mu děkuji. Teď bych ale chtěla nesmírně PODĚKOVAT Michalovi: velice mi tyto stránky pomohly, člověk není s tímto trápením sám. DP/DR trpí můj syn už rok a půl, naštěstí jen ve velice lehké podobě. Absolvoval klasiku:CT a další vyš. na neurol. vše vpořádku, pak diagnost. DP/DR. Psychiatra jsme si našli sami. Synovi se okamžitě ulevilo neboť nemusel nic sáhodlouze popisovat. Léky 2x Deprex ráno. Zlepšení (bere stále cca 9 měsíců). DP sice stále lehce pociťuje ale jen když si ho jakoby uvědomí(je těžké to popsat). Jinak dělá vše jako dřívě (škola, sport, zájmy atd.)DP/DR se léčí a vyléčí, jak nám bylo sděleno, chce to trpělivost a čas. Hlavně bez stresu. Z celého srdce přeji Vám všem, kdo se potýkáte s tímto odporným svinstvem (omlouvám se za výraz), aby jste byli trpěliví a hlavně se vyvarovali stresu. Díky Michalovi víme, že v tom nejsme sami!!! snad brzy budeme moci, tak jako Rodrigo, napsat "já už to svinstvo nemám!

Ahoj Rogrigo. Je opravdu skoda , ze nenapises vic . Lidi , kteri meli to stesti a dostali se toho je jen malo. Jaka byla tvoje diagnoza, jake leky jsi uzival a jake davky, cos cetl, kdo byl tvuj lekar ? ... napis vse prosim. Michal

Nazdar lidi.Evičko,já bral tablety 4 roky v kuse a můj psychyatr trefil diagnózu a tak psal prášky které díky buhu pomohly.Já také chodil do knihovena četl o tom knihy.Nebojte lidi - zmizne to samo.Poradím jen to:1. Mít psychyatra a říct mu vše i název diagnózy.I když to pro něho bude zvláštní,ale vše se urychlí.2.Spouštěčem tohohle hnusu je STRES.Mám to vyzkoušené.Papapa.