Depersonalizace,derealizace -život jako

Ač to sem zcela nepatří, přesto bych rád zmínil jednu knihu. Máte zájem o životní příběh osoby trpící poruchou depersonizace? Na http://www.kknihy.cz/produkt/zivot-bez-otce-s-diagnozou-depersonalizace/ je ke stažení autobiografická e-kniha

Ahujte:-) Mám stejný...DP/DR je soucasti uzkostne poruchy,jde ji uspesne lecit,Cipralex,Arketis...take nektera antipsychotika tlumi uzkost napr. Olanzapin.

Ach panebože je tady mezi...Ahoj, ráda bych si přečetla Tvou osobní úvahu o DP/DR. Můj e-mail je [email protected]
Děkuji

Citalon je výborný lék.Ani...Doporučte mi někdo dobrého lékaře v Praze prosím.děkuji Nikita

Citalon je výborný lék.Ani...Jojo..je super... pěkně zabírá :o)) jsem teprve na začátku druhého týdnu a už se cítím o mnoho lépe. Další týdny budu asi létat radostí :D

Ahujte:-) Mám stejný problém:-( hrůza.a taky problémy s viděním,byl by někdo ochotnej si o tom psat? píšu mail,[email protected]. Děkuju

Ach panebože je tady mezi námi i třináctileté dítě Asik co má podobný problém několik let. Asiku prosim slib mi že to budeš řešit s odborníkama . V krči je na depersonalizační a derealizační syndrom výzkum

http://depersonalizace.info/

Chápu, že je pro tebe problém říct to někomu osobně z očí do očí , obvzlášť třeba rodině . Strašně rád bych ti dal nějakou citovou podporu, popovídat si, nebo něco. Je mi líto každého kdo má tento problém, ale tebe ještě víc protože seš dítě . Mám s touto poruchou velké osobní zkušenosti . Nejsi v tom sám drahý Asiku , ozvi se .

DP/DR je to ze všeho úplně nejhorší, co se člověku může přihodit a my musíme dělat maximum proto, aby lidí s touto poruchou nepřibývalo . Chtěl jsem sem napsat nějaké osobní úvahy o tom, jaké to je cítit tento porouchaný duševní stav , ale nechci to sem posílat . Chtěl bych to každému poslat jedině osobně na mail . Důvod bych uvedl taky až v tom mailu .

Ahoj Marcelko, mám úplně stejný problém a můžem o tom popovídat, jestli chceš . Kvůli mě ne, já to už nepotřebuju, ale kvůli tobě. Tak jestli chceš, můžem tady a nebo přes mail . V takovim případě ho sem prosim napiš ty a já ti na něj napíšu . Důvodně mi záleží na tom, abych sem svůj mail neuváděl, pak ti to klidně vysvětlim . Tak odepiš a bojuj .

Ahoj, je mi 26 let. I já bych se chtěla podělit o svůj zážitek. Vždycky jsem byla normální pohodová holka. Pak jsem musela podstoupit operaci, kdy se mi po probrání z anestezie stal hrozný zážitek, vidina, či sen. Myslela jsem, že jsem umřela, že mě stahuje černý vír někde ve vesmíru, že co jsem dosud prožila byla jen naprostá fikce, že žádný život dosud nikdy neexistoval, že si ten "někdo" chce abych si to do teď myslela. Prožívala jsem neskutečnou nepopsatelnou hrůzu, že už nikdy nespatřím své nejbližší, ty co tolik miluji, úplný děs. Po úplném probrání z narkózy mě zachvátila panika, úzkost. Od té doby jsem se necítila po psych. stránce dobře. Asi týden po operaci mě ta noční můra probrala ze spánku. Polil mě studený pot, srdce bušilo. Utekla jsem za mamkou a pak to přišlo.. zdála se mi neskutečná, že nic kolem mě není reálné, byla jsem úplně mimo sebe, jako smyslů zbavena, mluvila jsem nesmysly, mamku jsem děsila. Zase ten pocit, že je konec, že jsem zešílela a nepopsatelný strach. Trvalo to neskutečné 4 hodiny a pak mi mamka podala Neurol (je zdrav. sestra). Pak jsem po chvíli přišla k sobě, ale nastoupila úzkost, třes, hyperventilace, křeče.. Dala mi sáček, do kterého jsem dýchala a najednou to všechno přestalo jako mávnutím proutku. Rozbrečela jsem se, z lítosti, jak jsem musela mamku vyděsit a byla vděčná, že mi nevolala záchranku. Zachránila mě, myslela jsem, že se ze mě stal blázen.. Od té doby se všechno změnilo, neustále na to myslím, hlavně doma, když nemám nějakou činnost, trápím se, občas panické ataky s hyperventilací. Tolik se děsím, že už nikdy nebudu jako dřív, ta veselá, vyrovnaná holka. Za pár dní mám navštívit psychiatra.. tolik chci věřit, že mi pomůže, protože mám pocit že mě tohle dostane a já z toho zblázním. Jsem vděčná, že mám kolem sebe pár lidiček, kteří se mi snaží pomoct, vyslechnout mě a že se mě můj přítel snaží nenechávat doma samotnou. Bez nich bych tohle sama nezvládla.

cau paradoxy :D jojo [email protected]

Je mi 13 a procházím si už...Ahoj pls dej mi na sebe kontakt taky mi to kazí prázdniny ://

Ahoj..jen chci říct že...Ahoj Mikeši, děkuji za příspěvek, dal jsi mi novou naději! DP/DR se mi rozjela po marihuaně, nyní je to 14. den, bojuju s tím... Kdyby sis moji zpravu precetl, myslis, ze bys mi na sebe mohl dat kontakt? Rad bych se zeptal na vic podrobnosti. Diky a preji vsem hodne sily!

Je mi 13 a procházím si už několik let tím samým. Loni na jaře se mi ještě začlo stávat že občas ztratím kontrolu a je mi hrozně. Mám nohy jako když nejsou moje, můj hlas mi zní divně a všechno je jako sen. Někdo mě musí dovézt domů a mě to nepřejde dokud se nevyspím. Připravilo mě to o zábavu, kazí mi to léto.. Bojím se vycházet. Nevím co mám dělat.. Je to na ho*no :(

Ahoj..jen chci říct že komu se DP a DR udelala po poživáním nejakych psychotropných látek (marihuana.lsd,houby atd.) tako to v drtivy vetsine zmizí do půl roku..já a kamarad sme to meli a zmizelo to..jen chci rict abyste do sebe zbytecne nervali lexauriny,neuroli atd pokud do 6 mesicu nebude zadny zlepseni pak urcite vyhledat odbornou pomoc prvni mesic bez marihuany se stav jakoby zlepšíl dalsi tri mesice sou nejhorší čtvrte a patej se zlepšuje a sestej jste sami sebou..me to zmizelo jenze mi to nedalo a zacal sem zas hulit po roce paleni se mi to zaclo pomalu zhorsovat a kdyz uz sem vedel ze to vede k tomu samému tak sem s tim seknul vzhledem k tomu ze se prestal hulit v dobe kdy se to moc nerozpoutalo tak ted nepalim 4 mesic a je to dobry :) jen clovek co si tim prosel to dokaze pochopit jak lidem s touhle nemoci je.. :( neni to nic prijemnyho chvilema kdy sem se nemoh ani kouknout do zrcadla.. no hrozny.. tak snad sem timhle prispevkem nekomu pomoh tak preju at se z toho dostanete

Ahoj, tak se hlásím jak...Citalon je výborný lék.Ani jsem neměla žádné nežádoucí účinky.

Ahoj, tak se hlásím jak jsem slíbila. Co se za poslední dobu stalo..zašla jsem si k doktorce a ta mi napsala Citalon, jelikož sem ty svoje stavy už nezvládala a vypadá to tak, že mi ty prášky zabírají. Mnohem lépe pocituji realitu a celkově mi je lépe. Toho 13.5. jsem byla u psychologa a celkový zážitek je příšerný..seděla sem u něho skoro 2 hodiny a dával mi jen přednášku, čili jsem si přišla, jako bych byla na zkoušce nebo na hodině psychologie :D takže za mě psycholog fakt ne...vůbec mi s ničím neporadil a kecal samý kraviny. Takže se ted spoléhám jen na ten citalon...snad bude už lépe. Jinak mě sem tam trápí úzkostný záchvat, tak to rozdýchávám, jak jen to jde...achjo :/

opravuji...tyto stavy "mimo", jako bych spala nebo byla opilá mám 4 týdny. Za týden, čili 13.5. jdu k tmu psychologovi, tak vám sem pak napíšu, co mi na to odborník řekl :D...každopádně chci nějaké léky, co mě končeně probudí!!!

Ahoj, prožívám to samé také lehčí DP ale o to silnější DR. Cítím svůj život jako jeden velký sen a doufám, že se už probudím a ono nic. Taky mi to vyvolala tráva..ovšem jen jedno užití. Nikdy sem nehulila a chtěla to zkusit...přehulila se, pak sem měsíc byla vph a po měsíci sem dostala panickej záchvat, že mě odvezla i sanitka a od té doby (cca.4 měsíce) mám DP/DR. Doktorka mi na to napsala Lexaurin, ten ovšem nezabírá, jen mě maximální uvolní, ale mimo se cítím stále. Jsem i objednaná k psychologovi, tak sem zvědavá co ten mi na to řekne. Ale jedno vím,. všechno to je o hlavě!!! Když na to myslíte víc a víc, tak se to zhoršuje. Nejlepší je se pořádně něčím zabavit a přestat na to myslet. Také mi je nejlépe v noci, když spím. Aspon v těch snech jsem normální a užívám si trochu života. V příspěvku starém 10 let se uvádí, že na toto onemocnění pomáhá CITALEC a RIVOTRIL. Ale myslím si, že se tata nemoc trochu jen už vyvynula a že existují i jiné léky. Jaké léky vám pomohli?? Mějte se, Verča

zdenek - zdaleka nejsi sam. Rvonze jsem hodne dlouho hulil a nekolikrat jsem se prehulil. Takovy ten stav, kdy si rikas, ze chcipnes a ze to bude vysvobozeni.

Kazdopadne to clovek samozrejme prezije, ale v hlave druhej den zustane zmatek. U me se DP a DR projevovala velmi lehce, ale zase jsem strasne moc valcic s nahlymi navaly uzkosti. Vetsinou je to spojena nadoba. Hulit jsem prestal a nekolik mesicu jsem nezil, ale prezival.

Nakonec me to dohnalo k psycholozce. Pomohla lehka AD a samozrejme prestat hulit.

Po nekolika letech, kdy jsem bral uz jen placebo davku mi otrnulo a opet jsem zacal hulit jako o zivot. Dokonce jsem nechapal, proc jsem vubec prestaval, vsechny ty problemy byly neuveritelne vzdaleny.

Samozrejme po roce huleni prask a byl jsem v tom znova. :)

Takze opet odvykacka kdy ty symptomy jsou nejhorsi. Nicmene to zabralo pouze par dni abych byl v normalu.

Je to boj, ale da se to zvladnout. Nejdrive jsem bral Citalec, coz byl ale na me pomerne driak, absolutne se to nesneslo s alkoholem a hlavne to melo negativni ucinky na sexualni zivot. Ted uz dva roky beru Mirzaten, opet davku spise pro uklidneni toho ze neco beru, nez ze by mi to neco davalo a je to naprosto ok. Negativni ucinky zadny.

Najdi si tady diskusi http://diskuse.doktorka.cz/marihuana-detox-psychika-fyzika/

Je tam hodne byvalych hulicu u kterych po nekolika letech prisly podobne psychicke problemy.

Je to boj, ale vlastne dikybohu za to, jinak bych hulit asi fakt nikdy neprestal...

Chci se zeptat jestli tu má...Zdravím všechny,
již rok a půl si taky procházím něčím podobným. Začlo to panickou úzkostí, kdy jsem zkolabovala v obchodě a myslela, že to je můj konec, že umírám. Tak jsem v nemocnici dostala prášky na uklidnění a šla domů, až mě to pobavilo :-) Pak jsem šla ke svému obvoďákovi a ten mě nechal doma měsíc, napsal mi Cypralex a Lexaurin a řekl, ať jedu někam hodně daleko. Na to konto jsem se opravdu zhroutila, nechápala jsem, co se děje, vždyť už mi nic není.. Prášky jsem po týdnu vysadila, absolutně jsem vnitřně odmítla být závislá na práškám. Moje psycholožka nadšená nebyla, ale snažila se mě podpořit. Postupně vše ustalo, návaly paniky už jsem zvládala a bylo líp. pak ale na podzim začly stavy: motání hlavy, absolutně divné stavy, odcizení se, divné vidění (ano, hlavně u počítače a TV, ale i jindy), stavy úzkosti, všichni kolem mě byli divní, můj byt byl jak cizí, práci jsem absolutně nebyla schopná pojmout, strach, deprese... šílený!!! Trvalo to cca 3 měsíce, kdy pár dní bylo i úplně normálních.. S jarem se to vše uklidnilo a přes léto bylo víceméně fajn. Nicméne poslední 2-3 měsíce je to zpátky. Motání hlavy (pomáhá na něj čaj od bylinkářky), sebeuvědomování si - pořád si extrémně uvědomuji své fyzično, oddělené city od osob - můj přítel je někdy jen postava, nejsem schopna ho "cítit". To vše s sebou nese psychickou nepohodu, nestabilitu a výkyvy nálad. Nicméně stále se nevzdávám, jsem přesvědčená, že se s tím dá bojovat. Teď už to zvládám líp, než před rokem a doufám, že za rok bude zase o něco líp. Začla jsem zase sportovat a hodně čtu. Všem vám držím pěsti, abyste zvítězili nad svymi myšlenkami, které jdou proti vám. Vím, že to je peklo, ale zkuste z toho vytěžit to nejlepší. Zkuste se tomu nepoddávat a třeba se sámi sobě zasmát. Funguje to :-)
Jen jedna otázka, kdyby tu byl odborník - bude líp? :-))