Reklama

deprese z rozchodu

Magda (Út, 24. 10. 2006 - 10:10)

Tedy Alto, to je hrůza! Vůbec nevím, jak bych se z tohohle hrabala. Mě úplně stačila moje zkušenost. Taky si říkám, jestli tímto způsobem jednají jenom chlapi, nebo i ženské, já nevím. Taky jsem se párkrát s někým rozešla, ale vždycky na rovinu, bez přehazování na toho druhého. Ale můj dlouholetý vztah dopadl podobně. Po několika letech přišel z jeho strany nezájem, ochlazení, když jsem o tom chtěla mluvit, prý není o čem, má mě rád a záleží mu na mě. I během našeho vztahu to skřípalo, jednou jsme se rozešli, prý potřebuje klid na práci!! No, protože jsme bydleli každý ve svém, nevím, kdo mu ten klid bral. Pak to ale nevydržel, vrátil se a já blbá ho vzala zpět a zase dokola. Sex byl jen když chtěl on, pokud jsem chtěla já, vynadal mi, že nemyslím na nic jiného a opět ho co? No přece vyrušuju z "práce"! Dnes už je mi jasné, že je to člověk, který sex téměř nepotřebuje, ale nebyl ochotný to na rovinu přiznat, pořád házel na mě, že jsem nenormální nymfomanka. Mě to tedy nepřišlo, po třeba dvou týdnech, tak přehnané. poslední rok byl pro mě hrozný. Cítila jsem, že je konec, ale pořád ve mě dřímala nesmyslná naděje, vždycky mě přesvědčil, že ne. Nedokázala jsem to rozetnout rázně sama, dnes toho docela lituju. Dával mi ve všem najevo nezájem, dřív jsme jezdili společně nakupovat, vozil mě do práce, najednou nemá čas, je to zajížďka, jdi si sama, je mi to fuk, jestli něco nezvkládneš, tvůj problém. Naprostý nezájem. A čím to bylo horší, tím víc jsem se snažila o to, aby mi řekl pravdu, ale to chlapi asi neumí. Pak už jsem byla docela vyřízená, i před ním brečela, že to nemůžu takhle snést, že chci skončit. A on že ne a ať jdu k psychiatrovi. Že jsem labilní a potřebuju pomoc. Nakonec jsem to skončila já, asi bych se opravdu zbláznila. Po čase jsme se potkali, dali řeč, já jsem už byla vyrovnaná a v pohodě. A když jsem se ho ptala, jak to tedy bylo, klidně přiznal, že už o mě nestál, ale nechtěl vypadat jako ten zlý. Tak čekal, až se to "samo nějak rozplyne a vcucne" a já odtáhnu s nepořízenou. No je tohle vůbec možný?

Vážně chlapi neumíte jednat na rovinu??? Máte podobnou zkušenost se stejným jednáním partnerky? Napište!

A ještě malé pokračování - dnes mám přítele, se kterým si skvěle rozumíme úplně ve všem, a ten bývalý to špatně nese, posílá sprosté SMS, občas volá a je velmi vulgární, vyptává se nechutně a sprostě na intimní detaily. Pokládám mu to, nereaguji, ale asi bych měla doporučit psychiatra tentokrát já jemu.

28 (Po, 23. 10. 2006 - 23:10)

To je na zastreleni.-) Segra je na tom podobne jako ty ,ale jen ze 700tis. Ale jiny duvod ...Ten ji zas nechal kdyz se ona dostala do sracek!! Chlapi z....;-(

Fllipi (Po, 23. 10. 2006 - 21:10)

Ježíš to je děsnej příběh, tak tomu říkám kopanec od života.... poučení

alta (Pá, 13. 10. 2006 - 19:10)

jeste dodatek-pujcila jsem mu pres 3miliony kc...penize ktere spousta lidi do konce zivota nenasetri a ja uz bohuzel take ne...a z tech jeho slibu nebylo take nic-nakonec mi rekl na konci ze byl jen jednou v zivote zamilovany a to kdyz mu bylo 17let a ze na lasku atd neveri,,,vse je jen o sexu,byl mi neverny s mladymi prostitutkami cca 18-20let..a nikdy mi nebyl verny...to jen tak jako bombonek na dort..asi je to fakt na psychiatra protoze nechapu jak jsem v mem veku mohla byt tak slepa,blba..a jak jsem vse obetovala jen tomu abych ho ,.zachranila,, i kdyz nevim pred cim...

alta (Pá, 13. 10. 2006 - 18:10)

ahoj..chci ti napsat muj pribeh a zjistis ze to bohuzel je zivot..je mi 34let,svobodna bezdetna..zila jsem dlouho v cizine,vdavat se nechtela,uzivala si plaze,more,zivota..sem tam nejaky vztah...az prisel on,bylo mi 28let,jemu 37let..zpocatku se mi libil,byl typ george clooney..fakt krasny chlap..umel varit,naucil me hodne vecem,procestovala s nim pracovne celou evropu,mela jsem psa a on take,vikendy jsme jezdili do hor a uzivali si fakt krasnych veci,ktere jsem predtim nezazila..veci ktere se zdaji byt nic moc,ale jak clovek starne,prave tyhle veci jsou ve vztahu dulezite..po roce apul jsem zacala citit ze ma problemy.postupne to z nej vypadavalo,byl financ.poradce,mel svou kancelar,pry spatne investoval a prisel o hodne penez..castka me ochromila-ja ktera prisla z komunismu,rodice nemaji vlastni byt a ja v cizine drela 2prace,setrila kazdou korunu,setrila na jidle atd..to uz jsem byla zamilovana az po usi a rozhodla se mu pomoct-pujcila jsem mu prvnich 400.00kč..zdedila jsem po prarodicich,ktere jsem ani neznala+me úspory-..zkrátím to..behem 5,5let jsem mu pujcila vsecny me penize,slibil ze si me vezme,jednou pro vzdy vyresi me problemy s obcanstavim a firmu kterou jsme spolu zacali napise na me jmeno...pro poslední pujcku jsem mu odjela do čr,lidi,kterym vlastně prodelal penize zacaly s advokaty,soudy atd..hrozilo vezeni,ale ja pri nem stala a byla ochotna mu dat vse,podporit ho,byla jsem i za jeho rodinou s kterou mam hezky vztah,aby vedely v jake je situaci,protoze neco tusily ale nevedely ze problem je tak vazny---varila jsem,starala se o domacnost,moje sny a problemy jsem hodila za hlavu-byl tu jen on,prestala jsem platit zdravot. a social pojisteni,proste nic...odjela jsem do čr pro poslední penize co jsem mela-1.400000kč..ano skoro milion a pul-jeste dodat ze jsem mu parkrat prisla na neveru ale nemohla mu ji primo dokazat..pred odjezdem jsem ho prosila ze po nem chci jen jedno a to je moci mu duverovat-dusoval se ze mysli jen na to jak se z problemu dostat,pracovat maximum a mit spolecnou budoucnost,rekl mi ze s nim budu mit tezky a hodne skromny zivot-nic mi nevadilo..odjela jsem,doma jsem zjistila ze rodina me okradla o penize a rodinne sperky,volala jsem mu ubrecena,utesovat me,posilal sms ze mu schazim,at mu verim atd..prijela jsem,sli jsme na veceri a pak se milovali...sla jsem na wc a nevim proc ale koukla jsem se do koše-nehrabala jsem tam-protoze totiz rovnou na vrchu byl pouzity kondom..tak to byla ta rana do noze,kterou jsem od nej dostala ja..nechala jsem ho osprchovat,a zeptala se ho kdo tady byl kdyz jsem byla pryc-nikdo-samozrejme to byla odpoved..ukazala jsem mu kondom,prosil brecel ale ja odesla..po nekolika tydnech volani mi atd. jsem se k nemu vratila..ale uz to neslo,neverila jsem mu ani slovo,snazila jsem se,drzela ho psychicky,delala mu sluzku,neptala se kde byl atd..proste blba --jiny jmeno si nezaslouzim..po necelem roce co jsem mu dala me posledni penize odemne odesel...dnes je to skoro 2roky,tlf zmenil hned po roczhodu,penize uz neposila,nikdo o nem nevi a ja pomalu zvazuju soudni cestu...2roky jsem sama,vratila se do cr,pomalu si platim dluhy na pojisteni,nic nemam,na chlapa nemam ani pomysleni..s rodinou se nestykam protoze jsem jim 10let vsem financne pomahala,nakonec jsem za ne platila dluhy,musela zkousnout ze se mi ztratily penize a zlato..jsem ta nejhorsi a ja si rikam jak je mozny ze zrovna ja ktera kazdymu jen a jen pomahala,jsem dopadla takhle,,,nemam byt,auto nic..vlastne vecery vikendy travim uplne sama..smutny..premyslim o psychiatrovi,ale mam ostych..muj zivot se mi uplne sesypal a ja se 2roky placam na miste..to jen abys vedela ze to je zivot a nekteri jsou na tom hure nez jen podvod a nevera..kolikrat jsou ty pribehy jeste krutejsi a smutnejsi...drzim ti palce ale vim ze to trva dlouho

Návštěvník (Pá, 13. 10. 2006 - 18:10)

Hehe. tak tady ctu vsechny vase vzkazy a prijde mi ze vsichni chlapi jsou na svete asi stejni. Prozila jsem krasne tri roky s clovekem o kterem jsem si myslela ze tu pro me bude navzdy a ze jsme meli neco vyjimecneho.
Tri roky jsem mu varila prala kosile a budovala spolecnou budoucnost a tesila se na deticky. Udelala bych pro toho cloveka vsechno na svete a on to vedel...asi to byla chyba..prestal si vazit toho co mu prislo samozdrejme.
Jednoho dne prisel a rekl mi ze uz semnou nemuze byt. Ze potrebuje studovat a citi ze moje pritomnost v jeho zivote je prekazkou...a pozor!..Ze to dela jen kvuli me aby me netyral!!!..
Ja blazen se trapila a proplakala noci, snazila se mu vysvetlit ze ja ty jeho studia preziju, ze jsme si prece slibily i v dobrem i ve zlem..ale on porad trval na svem ze mi tohle nechce delat..
A pak jednoho dne prisla rana. Byla to ma posledni spolecna noc s nim ktera mi vyrvala srdce z tela. Rekli jsme si ze to bude nase posledni noc a ze zustaneme kamaradi. Rekl ze nechce zadnou zenu a ze chce byt pouze sam dokud nedokonci studia.
Rano jsem se probudila v sest a na jisto jsem vedela ze neco nehraje. Otevru jeho mobil a co tam nenajdu..asi 200 smsek od slecny ktera je jeho novy kralicek mazlicek. Psali si krasna slova, psal ji jak se nemuze dockat az ji bude hodiny libat, taky popisovali jak si krasne uzili sex v aute (mem aute) a jak si planujou spolecnou budoucnost.
Ten okamzik mi nekdo zabodl nuz do srdce. Uz neverim nikomu ani kdyby mi modre z nebe snesli, protoze srdce je prilis setrne na to aby zvladlo toliko bolesti. Premyslim...premyslim proc clovek kdyz nekoho ma rad stejne ublizi...Asi mi bude trvat dlouho tomu porozumet. Nevim.

Pepa Koleňák (St, 4. 10. 2006 - 11:10)

Tak tak. A´t se jde léčit a neotravuje normální ženskou. Nemám pravdu?

tomas (St, 4. 10. 2006 - 10:10)

Super vzkaz

Jannye (Út, 26. 4. 2005 - 11:04)

Terezo, bud rada, ze ses ho zbavila. skoda, ze si ztratila mnoho let, ale co kdyby jste se fakt vzali a meli 2, 3 deti a pak by se to stalo? Lepsi ted, zejo?jeste ses mlada, tak si treba buduj tu karieru, me myslenky na cestovani a novy veci vzdycky pomuzou po rozchodu.

Olina (Po, 25. 4. 2005 - 22:04)

Terezo,to je hrozný,co tě potkalo.Víš,já to vidím tak,že někoho má a je zbabělý ti to na rovinu říct.Tyhlety "tanečky"okolo,to jsou gesta slabocha,mockrát jsem o tom slyšela vyprávět a sama jsem tím taky prošla.Buď statečná a ber to jako osvobození sebe sama a to děťátko?Já vím,že to bolí,ale Terezko,to mimi by nemělo otce a ty bys s ním měla moc těžký život.Nadechni se a jdi dál,ten chlap je už někde jinde.

Tereza (Po, 25. 4. 2005 - 17:04)

ahojky všichni!to jsem šťastná, že jsem na tuhle rubriku narazila a můžu se s někým podělit o to co prožívám..třeba to aspoň trochu pomůže:).Takže s přítelem jsme spolu 8 let a 5 let spolu žijeme.Ještě před půl rokem jsem si myslela,jaký mám štěstí a malovala si růžovou budoucnost,kterou jsme si naplánovali-až dodělám ta rok VŠ tak svatba a mimi..prostě idylka.No ovšem právě před půl rokem se něco stalo,netušila jsem co.přítel se žačal chovat divně..přestal se mnou mluvit,přestal se o mě zajímat prostě děs.Dva měsíce mi trvalo,než jsem z něj vtáhla co se děje..prý byl 8 let pod pantoflem,prý dělal jen všechno co chci já a prý s ním stejně nezůstanu až dokončím VŠ,protože chci budovat kariéru.Docela mi to vyrazilo dech.Takže sedli jsme si a vše probrali.Opět jsem ho ujistila,že se o naší budoucnost bát nemusí,že ho mám ráda a chci s ním být a mít s ním dítě,jak jsme se dohodli.Všechno odkýval,ovšem žádná změna.Za měsíc přišel s tím,že se chce rozejít.Ale druhý den mi řekl,že se nechce rozejít.A takhle to šlo pořád dokola.jeden mě chce,druhý den nechce..Zhubnul asi 20 kg a podařilo se mi dostat ho k doktorovi,který mu diagnostikoval depresi.Takže bere 14 dní léky a odstěhoval se k rodičům,aby si prý všechno srovnal v hlavě,ovšem s ujištěním, že to není žádný rozchod,ale jen potřebuje být chvíli sám a že určitě bude všechno dobrý a že mě nechce ztratit atd atd.Teď v pátek přišel k nám do bytu a řekl,že se rozhodl,že je konec.Prášky mu prý nepomohly a pořád musí myslet na to co bude dál.Tak jsem rezignovala..co my jinýho taky zbylo?Přes půl roku jsem žila ze dne na den v naději,že se něco stane a vrátíme se zase tam, kde jsme byli..ale nestalo se nic.Bohužel ještě k tomu všemu jsem byla dva měsíce těhotná a potratila jsem..říká se,že všechno zlý je k něčenmu dobrý a tahla věc mi konečně pomohla probrat se..kdyzž jsem to příteli v pátek řekla neudělal vůbec nic..ani mě neobejmul,ani se nezeptal jak mi je, koukal na mě jak na kus hadru,který vidí poprvé,jako by nebylo 5 let společnýho života..jeho reakce "hm" mě fakt dostala..ale doufám, že mě hlavně dostala z tý slepoty, kterou jsem byla postižená..Ale stejně to bolí,hlavně to jak se zachoval v týhle situaci,tohle fakt nikomu nepřeju..ale říkám si, že přece teď už to musí být jen a jen lepší,že snad víc na dno už jít nemůžu..

Jannye (Po, 25. 4. 2005 - 14:04)

Boomeranggratuluju! Teda, kdyz jsem cetla tvuj privni prispevek, myslela jsem jak ses blba, ale dostalas se z toho. Ja mam tech zkusenosti stovky...bohuzel, mam smulu na chlapy. Mej se fajn a pozoruj toho novyho

boomerang (Pá, 22. 4. 2005 - 21:04)

Ahoj vsichni, chtela jsem se ozvat jeste jednou a dat vam vedet, ze vse jsem prezila. Pritele jsem vyhodila v lednu, okamzite moje stavy uzkosti prestaly. Misto toho, abych se citila osamele, jsem se citila nesmirne volne, zacala na sobe makat, brala kurzy cizich jazyku, venovala se vecem, ktere jsem behem vztahu zanedbavala. Jsem opet v klidu, vse me tesi a dokonce jsem stastne zamilovana! Doufejme, ze tentokrat opravdu do toho praveho. Byvaly pritel je nyni alkoholik, dokonce snad bere i drogy, zkratka je z nej troska a ja jsem nesmirne rada, ze je pryc z meho zivota. Chtela jsem vsem podekovat za podporu, opravdu je lepsi se spolehat na vlastni intuici, rozchod se vzdycky nejak prezije, i kdyz si v tu chvili myslite, ze je to vas totalni konec. Nikdy nezustavejte s nekym, kdo vam ublizuje, pozadejte kamarady o pomoc, kdyz je to treba, ale nenechte si sypat popel na hlavu. Vas zivot je daleko cennejsi a zadny chlap/zenska nestoji za vase slzy a takove trapeni. Verte mi, mluvim z vlastni zkusenosti.... ;-)

Zuzana (Út, 15. 3. 2005 - 15:03)

Jestli se nechces dohnat k sebevrazde, tak se odstehuj nebo mu zbal kufry, nevim koho je to bydleni, ale rozhodne s nim uz nezustavej. Ty si myslis, ze je to kluk pro tebe, kdyz mu dela radost, ze se koukas, jak se mazli s nejakou holkou, jeste k tomu s tvou kamaradkou? Nebud naivni a vykopni ho, je to nejspis poradnej hajzl.

dan (Út, 15. 3. 2005 - 07:03)

Úplně Tě chápu stalo se mi něco podobného nechceš si o tom promluvit? Mám 776640195

Kae (Čt, 9. 12. 2004 - 22:12)

Stalo se mi prakticky totéž.Po 4 letech,před půl rokem.Řekl mi že není připravený na takový vztah jaký máme a že chce víc volnosti.Že se nebude kurvit,ale že si chce odpočnout.Scházeli jsme se tak 1 krát týdně a já ho prosila ať se vrátí.Byl jako kámen a stále mi jen opakoval že mu na mě záleží.Činy žádné.Tak jsem si z trucu našla někoho jiného.Rvalo mi to doslova srdce a rve mi ho to doteď.Už párkrát jsem se snažila s ním znovu navázat kontakt,nebrání se,ale aktivita z jeho strany je nulová.Přestože nikdy moc neuznával vysedávání po hospodách,tak teď je častým návštěvníkem.Rozbila bych si hubu za to že jsem ho ztratila-nechovala jsem se k němu asi dobře.Teď mám toho nového přítele 6 měsíců a není to ono.

Ivica (Čt, 9. 12. 2004 - 21:12)

Boomerang, nenechaj sa uz viac trapit,za takeho chlapa by som nedala ani 5 korun. Je k tebe surovy a este ta aj vydiera. Neviem koho je byt v ktorom zijete, ale nezostavaj s nim ani o minutu dlhsie ako nevyhnutne musis. Hlavu hore, dievca, vsetko preboli a zas bude dobre. Moc ti fandim.

Helin (Čt, 9. 12. 2004 - 20:12)

Vždycky když slyším něco podobnýho, tak nevěřím... Boomerang, vždyť je to hajzlík, rozešel se s Tebou a takhle Tě schválně týrá. Láska neláska, vyrazila bych do ulic se bavit a vykašlala se na něho. A jestli začíná být agresivní, co řešíš ? Vždyť už není co řešit, jen Tě ponižuje. Měj svou hrdost, tohle Ti přijde normální ? Bydlíte ve společným bytě, že ho nemůžeš vystěhovat ? Zamysli se, na světě je ještě pořád plno správných chlapů, kvůli kterým stojí za to se snažit !

boomerang (Čt, 9. 12. 2004 - 20:12)

Jsem uplne na dne, je ze mne troska. Povazovala jsem se za silnou a vyrovnanou zenu. Po necelych dvou letech se se mnou rozesel muj pritel s oduvodnenim, ze neni pripraven na zivot ve dvou, a ze si chce jeste neco uzit. A to jsem si myslela, jak bajecny par jsme a dokonce jsme si planovali spolecnou budoucnost a deti k tomu. Rana pod pas. Nemohu se z toho vzpamatovat, mam depresi, uzkost v zaludku a nechutenstvi. Bydlime nadale spolu, pritel si mysli, ze muzeme zustat kamarady. Zacal chodit ven s nejakou divcinou, okate kouka po moji kamaradce a dokonce se spolu mazlili na jedne narozeninove oslave, kde jsem byla i ja. Samozrejme jsem zarlila, doma jsem udelala scenu a brecela, kdezto on se mi jen vysmal do oci, ze je prece samostatny a muze si delat co chce. Zacina byt agresivni. Jsem bezradna, protoze i kdyz vim, ze je mezi nami konec, nedokazu se s tim vyrovnat. Alespon ne ve spolecne domacnosti. Co si o tom myslite? Prosila jsem ho at se odstehuje, ale to tvrde odmital. Snazim se mu vysvetlit, ze k nemu stale neco citim a jeho milostne pletky me zranuji. On vyhrozuje, ze v momente kdy si sbali kufry, je mezi nami definitvni konec a uz ho nikdy neuvidim. Nevim co mam delat, protoze ho nechci ztratit uplne, ale mam pocit, ze kdyz to neudelam, skoncim na blazinci anebo nekde v nemocnici s prerazenym nosem. Mozna, ze psychiatr by pomohl? Dekuju za pochopeni.

Reklama

Přidat komentář