deprese a sebevrazda

Ahoj Grace,,,,,vím jak ti je... Prosím, tě neděj to, nemůžeš tu toho kluka nechat samotného....Když budeš chtít, najdeš v sobě sílu se uzdravit. Jde o to udělat ten první krok. Není to ostuda najít si psychologa a všechno mu říct. Věřím, že najdeš toho pravého. Jenom léky nepomohou, třeba skupinová psychoterapie. Tam uvidíš, že i jiní mají problémy a někdy i větší než ty. Pak začneš o svém problému přemýšlet a dívat se na svůj život z jiného úhlu......Já jsem v 9 létech zůstala na světě sama......Nepřála bych to zažít,ani svému největšímu nepříteli......Nemůžeš tu syna nechat, ať jsi jaká jsi....jsi máma !!!!!!

J: Přesně tak, Nikdo neví dne ani hodiny kdy to na něho příjde bez rozdílu vzdělání, víry atd.

Duševní nemoc je jako každá jiná s tím rozdílem, že se na takové pacienty dívá společnost jako na simulanty, popřípadě jako na potencionální vrahy apod. Až když si tohle člověk prodělá, projde tím, tak může o tom někomu radit. Vyjma psychiatrů, kteří jsou v této oblasti medicíny vzdělaní. Jenže jsou doktoři a "doktoři". A jestli si tady někdo klepe na rameno a říká, že tohle mě nemůže nikdy potkat, tak se může hodně mýlit. Ještě je hodně důležitá podpora blízkých lidí, jenže dnes je tak málo ochotných pomoci. Deprese má za následek sebevraždy a to hlavně . Nikdo nepůjde spát a ráno jen tak z plezíru si hodí mašli nebo skočí pod vlak. K této sebedestrukci to směřuje vždy hodně dlouho. Člověk takto nemocný vysílá do okolí signály. Signály o pomoc. A ty jsou vyslyšeny. A nebo také ne. Mám za sebou záchranu jedné takové nešťastné dušičky, které ublížila její láska. Tu ženu jsem vůbec neznala, jen jsem ji zmatenou a uplakanou potkala když jsem byla na procházce se psem. Zapovídaly jsme se, šly spolu kus cesty, pak jsem ji pozvala na čaj a asi po dvou hodinách jsem ji doprovodila domů k jejím dětem. Nechlubím se tím jen chci zmínit, že pomoci může i cizí cizímu. Ale určitě je lepší když je to člověk blízký.

No, asi to neplatí 100%ně,...Z dusevne nemocnych maji lide strach. Na dusevne nemocne se neda skoro v zadnem ohledu bezpecne spolehnout, jsou nevyzpytatelni a potencialne nebezpecni. Casto soustavne ci pravidelne skuhraji ci hysterici, jsou zavisli na ruznych substancich, vyhrozuji sebevrazdou, a nekdy, pokud zabijeji, tak nezabijeji jen sebe, ale i sve deti, partnery ci nahodne spoluobcany, kteri se ocitnou v nevhodnou dobu na nevhodnem miste. Vyzaduji spoustu pozornosti a pece, ktere stoji rodiny, zdravotni a pecovatelsky personal i danove poplatniky cas, energii a penize.

Za techto okolnosti neni divu, ze se vuci dusevne nemocnym ve spolecnosti pravidelne objevuje - vetsi ci mensi, aktivni i pasivni - agresivita.

No ale v jinych situacich...No, asi to neplatí 100%ně, protože když si zlomím nohu, mám sádru, nikdo mě neříká "pochlap se a běž to rozchodit".

Když ležím s horečkou 39°C, sotva dýchám, také mě doktorka nedá přes hiubu a nebo nedoporučí 12 hodin házet lopatou.

Když dostanu cukrovku, také mi lidé (většinou) necpou dortíky "v dobré víře"...

atd.

Pokud jde o deprese a duševní onemocnění vůbec, je to takový strašák, že lidi prchají. A vědí proč.

Je ale s podivem, kolik lidí...No ale v jinych situacich trocha nasili funguje. Kdyz nekomu zaskoci ohryzek v ohryzku, lide ho busi do zad. Kdyz nekomu vynecha srdecni obeh, dostava umele dychani a vice ci mene setrne rany ci stlaceni do hrudi. Kdyz dite nebo nejake stene udela neco nezadouciho, dostane vyprask, aby si zapamatovalo, ze se to uz nesmi opakovat. Kdyz se vetsi nebo mensi nasili v ruznych situacich vyplaci a resi problem, pak neni divu, ze je lide zkouseji i tam, kde je nejen k nicemu, ale jeste naopak kontraproduktivni.

Presne tak. Kdyby stacilo...Je ale s podivem, kolik lidí to takto nutí reagovat. A spíše ještě tvrději, než jen nakopnout. Až takovou formu "trestu" mají některé reakce nevědomých lidí. Seřvat, vykopat z domu, donutit něco dělat...hrozně často se s tím setkávám.
Teprve až nedávno jsem pochopila, když jsem četla jednu publikaci o depresivních pacientech a historický pohled, jak to bylo dříve ve společnosti, a tak..., a tam mi nějak docvaklo, že jsme tak evolučně naprogramováni, že slabší a nemocné, a všichni "kdo kazí náladu", jsou nežádoucí a v přírodě vyčlenění. Jak u zvířat, tak u lidí. Příroda se tak sama čistí od toho, aby takové tvory dále množila. Takže v přírodě vymřou. Společnost je vyhostí ven a oni umřou. Mezi sebou tyhle postižené nestrpí. Lidé to mají jinak, ale ty přirozené tendence (vyčlenit nemocné) v nich zůstávají napořád.

Obávám se, že tohle už...Presne tak. Kdyby stacilo pacienty s chronickou depresi jen nakopnout, pak by bylo s depresi opravdu snadne porizeni.

co blbneš? Nauč se nejprve...Obávám se, že tohle už Grace slyšela mockrát. Víš, deprese není o tom, že někoho nakopneš, a on se "vzpamatuje" a najednou si uvědomí co má a začne se na povel radovat ze života. Rozumím tomu, že to myslíš dobře. Jen...funguje to možná na momentální splín jinak zdravého člověka, ne na někoho, kdo se s tím roky pere a je kvůli tomu v ID, ten se nedává jen tak ze srandy. :-(

Ano Pampeliško, dala jsem...co blbneš? Nauč se nejprve mít ráda sama sebe a to tě naučí mít ráda ostatní. Žij, protože život máme jen jeden a jednou. Žij pro svého syna Musíš pro něj žít. Prostě musíš rozumíš!

Ano Pampeliško, dala jsem...Vlak...to je mazec, tam bych s čistou hlavou asi nevstoupila...ale jsou situace, kdy tohke člověk neřeší, hlavně už to chce mít za sebou, už chce pryč...jen si myslím, že u tebe je to škoda, že se to dá řešit!

Ano Pampeliško, dala jsem svůj příspěvek do těchto dvou témat.. Spočítaný jsem nemyslela léky, ale jako, že život už mám spočítaný.. Jinak léky už ne!!!! Počítám, že by jsem šla pod vlak..Tak asi takhle.Jen najít tu sílu tam dojít a hlavně přežít ty příšerný výčitky, než přijede...

Tak já například to mám...sice jsem ti psala na jiném tématu, ale tady se ještě zeptám, jak to máš spočítaný, co to znamená?
Jako kolik čeho vzít?
Tak to je myslím pro ostatní sebevrahy docela záviděníhodný postoj, protože mně vždycky přijde, že to co doma mám, mě nezabije, spíš to vybliju, a nešla bych do toho. jeden takovej pokus o uklidnění svých stavů jsem zažila, že jsem se neprobouzela, a tři dny jsem pak nefungovala. A bylo mi hodně hodně zle. Tohle fakt nechci znovu. Do prášků už bych tedy nešla, i když to co se mi stalo nebyl vůbec pokus o sebevraždu. Jen snaha se uklidnit léky, zahnat hnusný stavy...

Tak já například to mám spočítaný a to jak vnějšíma okolnostma, tak jsem k tomu ještě přidala něco navíc..
Před měsícem jsem málem umřela, spolykala jsem prášky, z čehož si ovšem pamatuji jen malou část (sedm) a zbytek ne (dalších asi 50), pak jsem si zavolala údajně záchranku a našli mě v bezvědomí se dusit zvratky z léků _ a bohužel zachránili.. jak já nenávidím ty mobily, kurví lidem životy a nebýt ho tentokrát...mám to z krku...
Paradox je, že o sebevraždě přemýšlím snad sto let, ale tentokrát jsem to neměla přímo v plánu, jen jsem se chtěla "oblbnout" /jako již stokrát/ léky a ono se to zvrtlo....trapný a ubohý..:-o
Můj život je šílený, stavy co jsem si prošla nepopsatelný.Ale co je nejhorší, mám sedmiletého syna a vím, že žít nezvládnu, stejně nemohu fungovat jako máma a dát mu co potřebuje, myslím jako zdravá máma a ..prostě nemám sílu už.. Strašně moc ho miluju, ale nejde to dál, jen brečím skoro pořád, nic nezvládám, teď ty Vánoce, už předchozí jsem mu svýma stavama zkurvila, má navíc hned po vánocích narozky.. a taky jsem zlá, někdy hrozně, ale je to proto, že já primárně nenávidím sebe sama, strašně moc.. Co mám proboha dělat? To není sobeckost, jak mi řekla sestra v PL, kam jsem se před měsícem před po oné "akci" dostala, at si to zkusej ty co nevědí, jaký to je, psychicky víc než života trpět jak zvíře, i fyzicky a nakonec, já syna chci i ochránit - před sebou. Pomozte mi někdo prosím---------------- Já chtěla moc kvůli němu, udělat mu aspoň hezký tohle období, ale já vím, cítím, že to ZASE NEZVLÁDNU.že to zase poseru, že už NEMUZU, NEJDE TO DO PRDELE. Kolikrát jsem si vyčetla, že jsem ho přivedla na svět, já to těhotentví odkládala, já se bála, pak i tohle bylo blbý, měl být z jednovaječných dvojčat a byla operace, prostě bla, bla...je jen on sám, sourozence nemá, s přítelem žiju ale stojí to za hovno, jen se hádáme, hlavně kvůli mým stavům a synovi, názory na výchovu atd. partner stále na PC, ted po nehodě, prostě konec musí přijít, dostanu se do pekla nejpíš..Bože jak já miluju svý dítě...snad to jednou pochopí. Chci mu napsat dopis, aby mu ho dali, až bude větší a snad mi odpustí, ví, že nejsem ok, to si opravdu bohužel nelze nevšmnout, i když to ještě nechápe, o co jde přesně..do hajzlu, je to v prdeli!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Zvířata jsou vedlejší...STIVE diki za vzkaz jo mas pravdu ale prave nebyt jich tak si to vazne hodim a jo taky me brzdi jit do lecebny doufam ze se one postara ma pritelkine a maminka jo pujdu se lecit nebot takle to dal nejde ublizuji vsem okolo sebe lidem ktere me miluji a diki vsem kdo se mi ozval

Zvířata jsou vedlejší nežli tvoje zdraví ... zvířata si zařid' na max 2 měsíce a jdi se léčit a odpočinout si, je tam často i sranda :-) opravdu

mockar vsem dekuji jo sem si vedom ze sam doma to nezvladnu potrebuji nakou LECEBNU ale je to teske odeji nekam na par mesicu ja mam kocku a psa a jeste pracuji nemit ty zvirata tak uz tu nejsem vazne me brzdi jen mama pritelkine a hlavne zvirata ktere sou zavisly jen na me

mockar vsem dekuji jo sem si vedom ze sam doma to nezvladnu potrebuji nakou LECEBNU ale je to teske odeji nekam na par mesicu ja mam kocku a psa a jeste pracuji nemit ty zvirata tak uz tu nejsem vazne me brzdi jen mama pritelkine a hlavne zvirata ktere sou zavisly jen na me

Pro jara z gb:
Pokud se z...J. DEKUJI ti ze ses ozval neveril jsem ze se nekdo ozve a nabidne mi nakou pomoc moc si toho vazim DEKUJU ale problem je v tom ze ja neziji v cz ale v anglii ale i tak si toho moc vazim nech ti BUH TI ZEHNEJ J.

Pro jara z gb:
Pokud se z toho chceš nějak dostat, můžu nabídnout konkrétního odborníka. Je jím MUDr. Karel Nešpor, CSc, který je primářem oddělení pro léčbu všech závislostí v psychiatrické léčebně Bohnice v Praze. Vím o něm, že na léčbu závislostí na čemkoli je u nás v Česku asi největší kapacita, pomohl už kdekomu. Kdyžtak mu můžeš napsat na mail: [email protected]. Přeju hodně sil a trpělivosti.