Dítě, kariéra nebo studium?

Ahoj mně je 23 let, mám přítelkyni o 2 roky starší (25) let . Máme se rádi jsme spolu od mych 19cti let. Čekáme spolu Dítě a v létě se vezmeme. NeChceme byt starý rodiče. Miluji svoji přítelkyni a svoji budoucí dceru. Nejvíc na světe a zadna kariera neníddůležitější

Biologicky nejlepší věk pro porod je 21 - 24 let. Neska ovšem v tomdle věku má dítě málokerá holka. Češky maj dítě až vo pár let pozdějc (právě kuli studování nebo kariéře), cikánky navopak vo pár let dřív (kuli přídavkům). A najdou se samozřejmě i takový český holky, kerý nemaj dítě ani v pětatřiceti. Voproti tomu cikánky v tom samym věku už maj vnoučata ve zvláštní škole. Zkrátka a dobře - ideální věk pro porod, aspoň z biologickýho hlediska, je sice vod přírody danej, ale zas tak důležitej neni. Dítě si holka muže pořídit i pozdějc, protože pozdějc to jde taky. A věk? To je jenom číslo.

Hana a Haňule souhlasím:)

Tak pod to se ti Haňule podepíšu.

Olivo, víš, já si pod slovem "kariéra" rozhodně nepředstavuji "dřepět v kanclu".Ba právě naopak. Je třeba budovat kariéru, aby pro nás "vydělávání peněz" a "práce" znamenalo něco úplně jiného.

Nemám ráda názory typu na dítě je nejideálnější věk 25 a kdo dítě do té doby nemá, je sobecký kariérista. To, že to chci napřed někam dotáhnout, být zabezpečen a něco zažít, neznamená to, že děti nechci, nemám ráda nebo jsem sobec. Pokud máš na to studovat a v práci se někam dostat, jdi do toho. Partnera můžeš mít sebelepšího, ale nikdo neví co se může stát a nejlepší je se spoléhat se na sebe. Pokud má některá holka dítě ve 20, protože ji nic jiného nelákalo nebo na nic jiného neměla její volba. Naopak pokud to někdo odloží do 30, nevidím na tom nic nebezpečného nebo nezdravého. Je to dnes úplně normální.

Stačí se podívat ve kterých skupinách obyvatel je nejvíc nezletilých matek rodících děti jako na běžícím pásu. Jejich věc, pokud na ně nejdou dávky z našich daní.

Agátko, rozhodnout se...Přesně tak. Nejvhodnější dobu pro založení rodiny nikdo neporadí...Každý to vidíme jinak, každý jsme jiný, a v tom je přece to kouzlo...

Problém je ten, že pak většinou ty mladší maminy dřív nebo později začnou dohánět, co zameškaly. A to je pak teprve síla.A když si neudělají ani maturitu, na koho spoléhají, že je bude živit?

Já bych zas tolik nedala na...Kdo to vůbec vyrábí, tyhle zaručeně pravdivé statistiky?

Neradila bych...Já bych zas tolik nedala na statistiky a myslím, že snažit se za každou cenu otěhotnět v pětadvaceti, protože někdo určil, že je to ,,ideální věk", opravdu není nutné....Ale původní otázka zněla : dítě, studium, nebo kariéra?Myslím, že možné je všechno, jenom pozor na pořadí...:)))

Hana a Haňule souhlasím:)Neradila bych odkládat!Nejlepší věk pro zdravé děťátko je 25 let, pak už možnost otěhotnění klesá, po 30. roku života ženy dost rapidně, navíc se přičítá vysoké riziko vrozených vad. Jaké pak je, když se za desetiletým mrňousem honí rodiče, kteří jsou pomalu důchodci!Názor, že do 30-ti si má člověk užívat a pak život končí, ptž se narodí dítě, je pěkná blbost. Právě ta možnost sdílet život s malým prťousem je úžasná. Otvírá nové možnosti trávení času...(Ano, je tu ta věc s prvním rokem života, kdy výměna plenek a kojení je hlavní, ale ta fáze není nekonečná ;-)) I s malým človíčkem se dá podnikat spousta věcí (samozřejmně přiměřeně jeho věku).Co se týče skloubení dítěte a práce, nemusel by to být až takový problém, když využijete jesle a máte oporu v rodině - velké zameškání nehrozí. Studium bych se nebála začít už nyní, zatím je zadarmo (což se zřejmě změní) a když se to povede a v průběhu otěhotníte, můžete studium jednoduše přerušit a dodělat třeba na mateřské člověk alespoň vypadne z celodenních mateřských povinností ( v průběhu semestru není studium složité - na zkouškové období pak lze využít pomoc rodiny) a když se studium nepovede dokončit, žádná hrůza se neděje, ne? Pokud nepotřebujete titul k práci, tak to neberte jako prioritu, zas tolik vám toho akademické šrocení nedá...

A proč bychom měli čekat, že se nám to vrátí ??My sme taky dostali od rodičů výchovu a investovali do nás energii a čas , tak předáváme štafetu ....a jestli se nám děti budou věnovat, záleží na tom, jak sme si je vychovali ......můj tchán pořád dětem zdůraznoval, že se o něj budou muset starat a i jejich manželkám a tak dlouho otravoval a kritizoval, že ho maj všichni plný zuby a nidko ho nechce vidět .....

Musíme si uvědomit, že my nepatříme dětem a děti nám. Po vyletění z hnízda má každý svůj život - mnohdy náročný a že ty děcka bohužel na stáří víc zanedbávají rodiče než rodiče v mládí své malé děti, to je smutný fakt a nic to nezmění.Nevím, jestli my s mužem dostaneme od našeho dospívajícího dítka ve stáří podporu, když my dva se mu velmi věnujeme. Tím pádem tedy nevím, jestli se investované energie vrátí, ale můžu říct, že MATŘEŘSTVÍ MĚ NAPLNILO STOKRÁT VÍC NEŽ DŘEPĚT V KANCLU!

Tak co Agáto? Jak ses rozhodla? Vybrala sis něco z těchto názorů tady?

Tím nechci říct, že bych byla proti zakládání rodin s dětmi - jenom jako s lékem na osamělé stáří s tím rozhodně nepočítejte!

Někdo tady polemizoval s Kobylkou, která argumentovala tím, že děti nejsou zárukou spokojeného stáří. Mám podobný názor. Pracuji totiž v domově seniorů, a musím řícz, že zkušenosti jsou takové, že mezi návštěvami našich staříčků s dětmi a bezdětných je minimální rozdíl, bohužel. Jenom ti ,,dětní" jsou víc zklamaní.

Souhlasím s Eliškou, koho to nebere, tak ať se prostě podle toho zařídí.Znám pár šikovných ženských, kterým se povedlo skloubit mateřství s kariérou (je jich pár, a poměrně dost těch, které na mateřské zakrněly a o slibnou kariéru opravdu přišly. Byly pak z toho všeho zklamané, a to byl pak průšvih, protože myslím, že děti si zaslouží v první řadě spokojenou mámu - to by mělo být hlavní.

Třeba jenom Cibule není typ, co by pro ní bylo dítě a domácnost smyslem života? Mám radši lidi, kteří si včas uvědoměj, že o děti nestojí, než ty, co si je bezhlavě pořizují a pak nevědí, co s nimi.

Cibule by se spíš měla zamyslet, zda je se správným partnerem, pokud si myslí toto. Já dítě plánuji a nemyslím si, že budu zahrabaná někde u plotny. Vzhledem k tomu, že dělám medicínu, tak do práce nastoupím nejpozději po roce aspoň na poloviční úvazek, mám to v plánu. Je to o matce a o tom, jak se k mateřeské postaví. Někdo "zakrní" a někdo jiný se dokáže třeba dál vudělávat, nebo si vzít práci doml, popř. skloubit obojí. A pokud máš správného partnera a dítě s tebou chce, tak si tě bude vážit za to, že ho s tebou má a nevím proč by měl každý chlap zdrhnout za milenkou.Zdá se mi že cibule má blbého chlapa, pokud smýšlí takhle.