Fobie

Již několik let mám neuvěřitelnou fóbii z ptáků.V 5 letech mě strašně pokloval hnusnej kohout,nemohli ho strhnout ze zad jak pevně se držel a od té doby šílím ze všeho,co má peří.I z labutí.Jakmile vejdu někam kde maj papoucha,lezu pod stůl.Jednou nám v práci vlétla oknem do místnosti vlaštovka.Nedovedete si představit, co dělám.Nejhorší je,že lidé si myslejí,že jsem hysterka a chci být středem pozornosti.To ale není vubec pravda.Mám strach,že si mi to zvíře sedne na hlavu a začne mě klovat.Už jenom takové to šustění křídel nesnášim.Bojim se i slepic.Benátky jsou pro mne navždy tabu,neb kvůli holubum si je hold nechám ujít. A tak bych mohla pokračovat.Neporadíte mi někdo ?Nedovedu si představit, že by moje děti chovaly někdy papoška. Jinak se ničeho nebojim,pavouci a vůbec všechno,v pohodě.

Ahojky vsichni, je dobry vedet, ze s fobiemi clovek neni sam. Ja se zase strasne bojim srsnu. Svym zpusobem se na ne rada divam, treba na dokumenty o nich, ale hrozne se jich bojim. Driv jsem mela i panickou hruzu z vos. Jednou jsem videla, jak me jedna vosa stipla a ja zacala hrozne vyvadet. Ne z toho, ze to bolelo, protoze to skoro zadna bolest videla, ale kdyz jsem videla ty jeji cernozluty pruhy a ten chlupatej zadecek a zihadlo, jak si ho zasouva zpatky. Fuj!!! :((((((( Kdyby me pichla srsen, tak bych to asi neprezila :(

Ahoj všichni. Já se zase nesnesitelně bojím pavouků. Přijdu do místnosti a vím, že za zády na stěně je pavouk. Cítím ho. Dívám se na televizi, náhle se otočím a na zdi - pavouk. Vím, že jeden čas se mluvilo o léčivé tarantuli, kterou nechali volně procházet po těle osoby. To bych okamžitě umřela. Také se mi zdají sny. Ležím a pak na mě pavouk skočí z jaké dálky. Vím, že je to hrozné, ale doma pavouky nesnesu. Jak se tam jediný objeví, už ho nekompromisně ničím. Jestliže mám doma manžela, musí ho zničit on. Když ne, jsem schopna přemoci i obludu. Venku se obrovsky přemáhám a nechávám je žít. Jinak nezabíjím nic, většinou ani mouchy, ani vosy. Fámy o tom, že pavouk nic nedělá jsou nepravdivé. Mé známé vlezl do kalhot, štípnul jí a přes rok se léčila. Kolegu štípnul pavouk přede mnou a to dělal nejprve hrdinu a nakonec ho to celkem vyvedlo z míry.

A co takhle M. Sládek - známý vymývač mozků? Ten je taky PhDr.

V tom případě je zapotřebí zdůraznit, že doktorka.cz je zdrojem informací spíše o alternativních léčebných metodách (které se samozřejmě nehodí na každý případ, ale konkrétně v oblasti psychologie mají své kladné výsledky i přes odpor a nenávist ze strany "klasické" medicíny). Tity asi nezbude, než jít ke svému praktickému MUDr. a nechat se od něj doporučit k nějakému PhDr. specialistovi. (Sory za lehký sarkasmus).

Nezáleží mi na titulech. Ale v případě zdraví chci problém konzultovat s lékařem (což je MUDR.) nebo vystudovaným klinickým psychologem (PhDr.). Titul Mgr. mají většinou absolventi pedagogických a filozofických oborů bez závěrečných rigorózních zkoušek. Nepočítám-li magistry farmacie. Nechal byste se operovat inženýrem nebo aboslventem VŠ bez náležité atestace? Já tedy ne. A v dnešních podmínkách benevolentního podnikání stylem "kdokoliv může dělat cokoliv" je právě lidové léčitelství a "psychologické pseudoporadenství" poměrně dost nebezpečné.

Ahoj Tity. Pokud ti záleží na titulech, tak např. paní Lada Skulilová (http://fengshuicz.hello.to) je nejenom Ing., ale i Mgr., kterýžto titul získala na Universitas Palackiensis v Olomouci pětiletým studiem oboru "Psychologie", a je odbornicí na hlubinnou abreaktivní psychoterapii, resp. i kognitivně-behaviorální psychoterapii, která by mohla s tímto problémem pomoci.

Ahoj Tity,možná to bude tím, že ti různí MUDr. a PhDr. si s tím nevědí rady, i když určitě existují vyjímky. Zeptej se sama sebe, co vlastně chceš. Jestli jde o to, aby ses zbavila svého problému, je tu dost lidí, kteří jsou ti ochotni pomoci, už jsem ti o tom psal i sám. Jestli na to potřebuješ odborníka z řad doktorů, hledej dál, třeba ho někdy najdeš.

Zkuste se obrátit na www.vodopad.cz, kde odpovídá lékařka - psychiatr.

Tak už několik měsíců čekám na fundovanou odpověd adekvátního odborníka (když doktorka.cz, tak od MUDr. či PhDr.), ale zatím je z toho jen debatní kroužek a reklama různých lidových léčitelů (původen Ing.) či doporučení na různá "sezení", která jsou spíše pochybného charakteru...

Fobii jsem měla snad jen z pavouků. malí mi nevadí. Ráda je ale pozoruji při práci a požírání much jako třeba křížáka. Mám ráda sklípkany, protože jsou ladní a jejich pohyb je zajímavý. Ale jakmile někde vidím menšího pavouka, ale i křižáka, nechtěla bych ho mít za krkem, celá se oklepu jako pes a jdu dál. Přítel mě někdy vyděsí s pavoukem v ruce. Začnu křičet, naskákají mi opary na puse a uteču na záchod, kde jsem i několik minut. Hady miluju. Jsou krásní, chladní a hladký. Jejich způsob pochybu a lovení kořisti je úchvatný. Slimáky nenávidím a červy taky. Jsou slizký. Měkký a divný, nešáhla bych na ně holou rukou. fuj.

Na fobie se velmi osvědčuje tzv. hlubinná abreaktivní psychoterapie. Nechci tady zabírat mnoho místa, ale píši o tom více na svých stránkách www.volny.cz/kuticka v rubrice léčení. Pokud nenastane nic nepředvídaného, je odstranění fobie záležitostí několika hodin. Každý člověk je jiný, ale princip těchto problémů je stále stejný, takže si dovolím tvrdit, že naděje na vyřešení je velice vysoká. Hodně štěstí, Pavel Kutička

Ahoj Jitko, problém má nepochybně psychické příčiny a dá se vyléčit. Záleží však na Tobě, jestli se toho skutečně chceš zbavit. Myslím, že by pomohla hlubinná terapie. Jestli chceš, napiš mi o tom více. Mail je v hlavičce. Cítím se Tebou. Tomáš

Strašně se bojím pavučin, chuchvalců prachu a pavouků. Může mi nekdo poradit co s tím ?

Trošku to drncá, ale mnohem méně, než ve vlaku. My jsme zažili bouřku v noci, tak to bylo s těmi blesky děsivější. Trošku úzkost jsem měla, ale zároveň i srandu z vlastní zbabělosti. Ostatní byli v klidu, tak jsem se odevzdala osudu a zkoušela spát. Beru to tak, že ti piloti umí létat i v bouřce a není to neobvyklá věc.

ake to je, letiet v burke? strach a des? keby mne odporucil personal, ze mam ostat priputana, pokladala by som to za zaciatok konca...

Tohle jsem nepoznala. Jen před prvním letem jsem se bála, že mi bude špatně od žaludku. Ale start byl strašně krásný. Od té doby jsem se na každý let strašně těšila. Hlavně na start a přistání. To krásné zhoupnutí... Lítala jsem hodně služebně, tak jsem si dost "užila". Pak mě to jen přestávalo bavit. Když jsme letěli do Keni, tak 12 hodin v letadle, v bouřce, být připoutaní. To byla nuda a otrava. Vždy mám jen trochu mrazení před startem. Ale pak si řeknu: "Když to přece jen spadne, tak to bude takový fofr a řacha, že to ani nepostřehnu." Ta pravděpodobnost je však strašně malá. Víc se bojím v autě. Jako spolujezdec. A řídit nemohu téměř vůbec.

ja mam zase strach z lietania v lietadle, hlavne nad morom. ked si predstavim, ako sa moze nieco stat a ja nemam kam ujst, je mi zle a klepem sa strachom, kym nerezignujem. zaujimave je, ze vzdy rezignujem, a moj strach sa najviac prejavuje, ked sedim doma a planujem, ci spominam na nejaky let. poznate to niekto tiez?

Tomáši, na adresu uvedenou v hlavičce se mi mail nedaří poslat. Stále se mi vrací hláška, že zprávu nelze odeslat. Vše je popsáno v diskuzi, můj mail je též v halvičce. Zdraví Tity.

Včera ve 12.45 jsem posílala zprávu. Dnes ráno jsem dostala zprávu, že Mail nelze doručit. Zkouším Vás (nebo Tě?) kontaktovat znovu.