Fobie

Tomáši, dnes ve 12.44 už jsem Ti Mail poslala. Tak leda, že by se ztratil...

Ahoj Tity, jestli chceš poradit, napiš mail. Adresa je v hlavičce. Nechci to rozebírat tady. Ahoj

Ahoj Natálko, děkuji za Tvůj příspěvek. Možná bych něčeho takového byla také schopná, ale můj problém je asi někde jinde. Svým způsobem fobii překonávám (neříkám strach, protože vím, že mi had nic neudělá - natož žížala). Kdysi jsem si i pohladila krajtu v cirkuse. Když jsme na Sázavě objevili hnízdo zmijí, tak jsem si je prohlížela. Pouze s odporem. Pak jsem odešla na pokoj a nastala reakce. Rozklepala jsem se a opět musela zvednou nohy ze země. Kdosi mě uklidňoval a nalil mi panáka. Takže přímý kontakt bych "přežila". Mne svým způsobem láká se dívat i na dokumenty o hadech a pod., a to z důvodu si je prohlédnout a poznat. Taky jsem si nedávno namalovala roztomilou zmiji a doma mám plyšového hada. Ale nejhorší je bujná fantazie v době jakékoli nepohody. Např. v horečně; v době, kdy jsem dlouhodobě bez kontaktu s přáteli (nemoc apod.) atd. Dokonce v době, kdy jsem otěhotněla (vytouženě, po 10 letech čekání a léčení, s tím nejbáječnějším chlapem) se mi prvních 14 dnů zdálo o hadech. Jak po mě lezou, jak je mám v posteli, jak na mne padají ze stromu, vylejzají z různých děr doma i venku, jak se kolem mne točí a stále se objevují další a další. Ä vždy se objeví nějaký vjem, který jsem si dopřála v době např. sledování dokumentů o hadech. Takže čím méně hadů a jim podobných potvor vidím, tím méně se mi objevují tyto představy. Ještě jsem zapomněla podotknout, že mě nikdy žádný had neštípl ani po mne nelezl. Takže i tato zkušenost je vyloučena.S pozdravem - jaro je tu! Tity

Milá Tity, možná ti vůbec nepomůžu, ale přidám svůj zážitek. Já měla jako spousta dalších hrůzu z pavouků. Nechtěla jsem chodit do sklepa a na kadibudku. Pořád jsem měla pocity, že se na mě rozhodně spustí nějakej křižák. Nemůžu říct, že bych teď pavouky milovala, ale je to v klidu. Vyhýbám se jim pořád. Začala jsem se o ty potvůrky trochu zajímat. Je logické, že pavouk se bojí víc než já (stejně tak hadi a slimáci), tak proč by na mě jentak skákal? To bych mu musela vlézt do sítě. Chtěla jsem se jim přiblížit a v jejich očích vidět, že mě nechtějí sežrat. :-) Logicky, měla jsem hrůzu, že na mě odněkud spadne nekontrolovaně. Tak jsem za nimi chodila sama. Z blízka opatrně jsem si začala prohlížet jejich sítě a nechala se od přítele poučovat o anatomii jejich těla. Pak jsem se rozhodla, že přežiju i dotek. Snažila jsem se si živě představit, jaký to je, držet pavouka v ruce. No on přece nekouše, jen šimrá. Musela jsem nad tím přemýšlet. Na "osahávání" jsem si vybrala ty bez pavučin, protože jsem nesnášela pocit, že ho nemůžu ze sebe setřást, když na mě visí. Fakt jsem časem dokázala, že jsem do ruky na chvíli vzala menšího pavoučka a odnesla ho jinam. Musela jsem ho mít pevně zavřeného v ruce. Nic mi neudělal. :-) Dnes bydlím v bytě s přítelem a máme svého Pepu. Pepa je, jak jinak, pavouček. Je docela malej a spokojeně si pobýhá po bytě. Ještě jsem ho nechovala, ale prostě abych překonala strach, vytvořila jsem si takovou citovou vazbu. Dávám pozor, abych ho nezašlápla a on žije ve skulinách. Už mě neděsí představa, že budu ležet a přes obličej mi přeběhne pavouk. Bude to jedině Pepa a to je přece můj kamarád. Tak asi takhle nějak jsem zmírnila svůj strach. Neříkám, že úplně, ale jsem v klidu.

Něco bližšího bych samozřejmě ráda věděla. V čem by měla spočívat má aktivita konkrétně? Kde mám záruku, že se svěřuji do rukou skutečného odborníka? Vždyť i mezi lékaři jsem musela dlouho hledat, než jsem našla ty, kteří mi skutečně pomohli. Natož psychologové. Už jsem v tomto směru aktivní byla, a svou zkušenost jsem popsala. Kdysi jsem i navštívala pedagog.-psychol. poradnu v souvislosti s problémy v mém manželství. "Vystřídali" se na nás čtyři psychologové a žádný nám neporadil ani nepochopil podstatu problému. Situace se jen zhoršovala. Vesměs byli dost mimo. Nakonec jsem si problémy musela "protrpět" sama a dostat se téměř na dno a pomoci si sama. Sebrala jsem zbytky sil a začala se řídit pouze citem a intuicí. Najednou jsem měla jasno a problém jsem vyřešila radikálně a hlavně bezbolestně. Nikdy jsem svého rozhodnutí nelitovala a mám se nesrovnatelně lépe. Takže nemám nedůvěru v psychology, ale řadu špatných zkušeností s nimi. Proto bych si s fobií raději "poprala" sama. Ráda bych se nechala přesvědčit, že mi skutečně někdo pomoci může. Díky.

jenda poměrně známá zpěvačka se zase doznala k tomu, že má fobii z knoflíků. Fobie jsou různé...

Nedivím se tomu. Proto, abyses zbavila fobie, musíš něco sama udělat. Pomohla by regresivní psychoterapie. Předpokládá to Tvoji aktivní účast. Ale není to nic hrozného, fobie se dají poměrně dobře řešit. Máš-li zájem o podrobnější informace, napiš mail. Ahoj

Naprosto stejným, hrozným způsobem mám neovladatelný strach z ptáků. Hlavně z holubů. A představ si, že každý se tomu strašně diví. Vždyť jsou tak milí. No a co s tím.

Velice příjemně mě překvapila Vaše rychlá odpověď. Děkuji. Je i fajn, že existuje tento způsob "poradenství". Ale k Vašemu doporučení. Trochu jsem se psychologií na studiích zabývala a zpřátelila se i s lidmi, kteří se psychologií zabývají profesně. Tento problém jsem s nimi i konzultovala. Osobně mi odmítli pomoci z důvodu našeho přátelského, tudíž osobního vztahu. To je v pořádku. Sdělili mi, že se to léčit dá navozením hypnózy, ale že se to skutečně musí umět, aby nedošlo k hysterické reakci a následnému šoku. To by se v mém případě stát mohlo. A v současné době (těhotenství) si nechci způsobovat něco nepříjemného. Vlastně ani po tom. Navíc jsem materialisticky založená a mám odstup od technik jako je holotropní dýchání a pod. Přesto jsem zkusila navštívit psychologa. Vycítila jsem, že psycholog vychází z Freuda a domníval se, že fobie z hadů (připomínající penis) = fobie z mužů. Též jsem dostala otázku zda s někým žiju (zřejmě zda s mužem či s ženou). Už tento postup mne zarazil a nebyla jsem přesvědčena o skutečné profesionalitě tohoto psychologa v této problematice. Též mě zarazilo, že po konzultaci jsem byla vyzvána k zalehnutí na lůžko. Byla mi puštěna meditační hudba, která tvořila kulisu pro "uspávající" monolog, který ve mne snad měl vzbudit sexuální cítění. To mi bylo dost nepříjemné a navíc jsem nic takového nečekala. Vždyť i u lékaře jsem předem informována o tom, že buď dostanu injekci nebo budu operována a proč. Navíc sezení u psychologů trvají "jen" hodinu a jsou jednou za měsíc - i déle. To podle mého názoru nemůže problém vyřešit v rozumné době. Obávám se, že podobné "manipulace" už nebudu chtít znovu podstoupit. Existuje pro mne jiná možnost? Možná by mi pomohlo přečíst nějakou odbornou publikaci. A co výklad snů? Stejně nikdo jiný než já nedokáže mé sny i hypnotické představy vysvětlit, protože nemá mé prožitky, vzpomínky, pocity, myšlenky atd. Ještě jednou děkuji za ochotu a čas se tímto dotazem zabývat. S pozdravem - Tity.

Dobry den, obratte se na zkuseneho psychoterapeuta.Fobie se uspesne leci kognitivne-behavioralni terapii, tzv.expozici, coz je vystaveni podnetu z ktereho mate strach, ve fantazii nebo realite.Ale nezkousejte to sama, protoze pokud by jste prozivala strach, unikla by jste z teto situace a potom by se Vase fobie prohloubila.Pri teto terapii se naucite zklidnit svuj strach.

Prosím o informaci či odkaz na literaturu: jak se zbavit fobie. Vadí mi pohled na výše uvedené živočichy "bez nožiček", kteří lezou, kroutí se apod. Vadí mi i v televizi, v reklamě, na fotografii, atd. Počínaje dubnem jsem stále na pozoru, kdy zase něco takového uvidím. Mám obvykle "štěstí" a vždy narazím alespoň na rousňáka. Kdo chce vidět hada, vyráží se mnou do lesa. Úspěch téměř zaručen. Tato havěť (zvířátka prominou), ve mne vzbuzuje odpor, hnus, nevolnost, zvedám nohy ze země (např. u TV), štítím se. Nerada se i patlám s masem, nemohu porcovat rybu či kuchat kuře apod. Jsem normální ženská, které žádný chlap (ani otec) fyzicky neublížil (ženská také ne, krom pár výprasků od maminky). Čekám miminko - a co když to bude kluk, který mi bude tahat domů užovky. Přece nebudu hystericky jančit, abych mu byla k smíchu nebo v něm nevyvolala též fobii. Jinak jsem v pohodě. Děkuju všem za seriózní, nepokoutní a rozumné rady, typy a odkazy. Díky. Tity.