Holky, poradíte jednomu klukovi?

Ahoj Johny, já osobně preferuji normální kluky, než nějaké frajírky.Ono není dobré být uplně stydlivý a zakřiknutý, protože ono to fakt holku odradí, ale na druhou stranu zase namachrovanec odradí ještě víc.Chce to být tak nějak v mezích normy.
S tím papírkem a číslem to není vůbec špatné, je to běžná forma seznamování se.Takhle se semnou seznámil můj bývalý přítel, když mi v restauraci od jiného stolu, kde seděl s klukama nechal objednat vinko a spolu s tím předal číšníkovi jeho číslo.
A zrovna nedávno se mi stalo to samé, byla jsem s kámoškou v hospodě a jeden kluk, co tam seděl s kamarádem, mi poslal na papírku své jméno a číslo a že by byl rád, kdybych se ozvala.V obou případech jsem se ozvala, v tom prvním jsem s ním pak nějaký ten čas chodila, v tom druhém jsme zatím kamarádi.Protože se to stalo zrovna před týdnem:-)'

Ahoj Šárko, díky za odpověď.Ono i s tou přiměřenou smělostí je to pro mě trochu problém...teda,taky vím co chci a necítím se nějak méněcenej,ale před lidma,tím spíš před holkama,jsem takovej nervózní,neumím se uvolnit...natož když se mi nějaká líbí,to je konec.Ale jsem rád,že jsou holky,jako ty,co to berou rozumně.Měl jsem pocit,že dneska platí:čím drzejší,tím větší úspěch.
A ten papírek s číslem...jestli vám to, holky, nepřijde moc dětinský a přehnaně romantický,to bych mohl někdy zkusit:-).Přinejhorším se neozve,co?
Zatím'

Nemyslím, že to platí zas až tak úplně jak píšeš. Sebevědomí určitě ano, ale tak přiměřeně, přehnaně sebevědomí a namachrovaně působící kluci se myslím holkám zas tak moc nelíbí nebo aspoň ne všem. Ono je to zas i o tom, na jaké holky chceš zapůsobit. Třeba konkrétně já patřím spíš mezi ty nesmělejší a nějaký frajer, který by machroval jak všechno ví, všechno zná a ničeho se nebojí by u mě šanci neměl. Toho bych se spíš bála. Tím nechci říct, že jsem nějaká chudinka s nulovým sebevědomím, jsem vyrovnaná, vím co chci a co nechci a to, že jsem nesmělá a seznamování s novými lidmi mi dává pořádně zabrat prostě beru jako část své povahy, se kterou se nedá nic moc dělat. Klidně to dám i najevo a nestydím se za to. A totéž bych očekávala i od kluka. Nejdůležitější je asi na nic si nehrát a pak holku, která by se k tobě mohla hodit zaujmeš i když budeš působit nesměle. A co se týče toho s tím papírkem s číslem, tak to by se mi líbilo a pokud by mi byl sympatický ten kluk, tak bych určitě zavolala:) Něco podobného se mi právě už kdysi stalo...bylo to v létě na koupališti, kde jsem byla sama, všimla jsem si, že po mě pokukuje nějaký kluk, který tam byl taky sám. Když jsem se pak vrátila z bazénu, na dece jsem měla dopis i s telefonem a kluk byl pryč...mimo jiné tam napsal, že volí tuto formu, protože je nesmělý a přímé oslovení mu dělá problém a mě se ta upřímnost moc líbilo a líbilo se mi i to, že to asi nebude nějaký machýrek a tak jsem mu zavolala a bylo to fajn:)'

Všude to čtu a slyším: holkám se líbí sebevědomí a průbojní kluci, kteří vědí, co chtějí nebojí se do všeho jít. Jo, já to chápu, sám bych takový chtěl být...ale moc nejsem. A s tou svojí nesmělostí nějak nevím jak se seznámit. Poradíte mi? Ale upřímně, žádné lichocení :-) Jaký způsob oslovení od kluka by vás zaujal a v jaké situaci? Na jakých místech (kromě těch běžných pro balení...diskotéky, kavárny...)?
A ještě dotaz. Co takové to předat holce přeložený lístek se svým jménem a tel. číslem nebo mailem...funguje to i v praxi, nebo jen ve filmu? Nepřijde vám to jako projev nesmělostia malého sebevědomí...teda právě toho, co vás u kluků tak odrazuje?
Jo, je mi 26...já vím, z těhle problému jsem měl už dávno vyrůst, co?:-) Ale budu moc vděčný za cokoliv.
Ahoj'