Interupce - nazor

interupce nikdy

vis,Victorie,ja jsem take jeste vloni myslela,ze nechci deti a manzel(se kterym jsem 5 let)mi pak rekl takove veci,ze jsem uplne prehodnotila sve smysleni a ted je mi skoro 29 a jsem skoro dva mesice tehotna.
Ono prece jen,kdyz clovek s nekym je tak dlouho a ma pekny vztah,mozna by byla skoda,aby z toho nepokracoval dalsi,novy zivot.

lenka 2: Každý kromě mě. Mám panickou hrůzu z otěhotnění, děti nikdy mít nechci a potrat absolvovat taky ne, takže se při sexu musím chránit dvojitě. V podstatě celý život se takhle bojím, o panenství jsem přišla až ve 24, částečně to bylo taky kvůli tomuhle mému strachu. Když mi někdo říkal, že na ochranu člověk často myslí, až když už je pozdě, dost mě to štvalo, protože já se stresuju, snažím se chránit a někdo se nechrání vůbec a stejně se mu nic nestane. Ne že bych někomu přála něco špatného, ale vsadím se, že kdybych jednou jedinkrát vynechala kondom nebo dokonce spala s někým úplně bez ochrany, v tu ránu bych byla v jiném stavu. Prostě se hrozně bojím.

Souhlasim s Victorii-kdyby se navic pojistila kondomem,potratu by se vyhla,ale asi kazdy je obcas malo zodpovedny a pak na to bohuzel doplati.

Lenka: Víceméně s tebou souhlasím, akorát mi připadá trochu nezodpovědné spát s partnerem už po 4 měsících bez kondomu. Ale to je trochu jiná kapitola.

uplne s tebou souhlasim.

Podívejte sem, a poskládejte si trochu hodnoty!!!

Dítě jako kus hadru, je mi na blití.

Na potratu jsem byla před necelým rokem. Moje otěhotnění bylo pro mě šokem, beru pravidelně HA, gynekoložka mi řekla, že to mohlo být způsobeno stresem, kterým jsem v té době procházela (bylo mi pak někdy špatně, asi dvakrát jsem zvracela). Ale v tu chvíli mi nedošlo, že HA nemusí fungovat 100%. Rozhodnutí nebylo lehké, ale nakonec jsem se rozhodla pro interupci a vůbec nelituju. S přítelem jsem tehdy chodila jen 4 měsíce, v té době prostě nemůžete vědět, jestli s ním budete chtít strávit celý život. A díky bohu, že jsem na ten potrat šla - když jsme spolu začali bydlet, vyklubal se z něj násilník a za měsíc jsem od něj utekla.
Podle mě, by partneři měli mít dítě v momentě, kdy ho doopravdy chtějí a těší se na ně. V případě, že se při sexu chrání (dávají tak zcela jasně najevo, že teď ještě ne) a stane se nějaká "nehoda" mají mít právo rozhodnout, zda dítě chtějí nebo ne a nikdo by je za to neměl odsuzovat.

Kazdej clovek je jinej, kazdej nese tenhle zakrok jinak. Ja jsem tim prosla, bylo mi devatenact. Pred tim jsem si myslela, ze to ponesu hrdinsky a ze me to nijak nezasahne. Jenze opak byl pravdou. Nejakou dobu po tom, jsem byla psychicky celkem na dne. Vycitala jsem si to. Jenze jsem nemela na vybranou. Pritel studoval, ja nemela nic za sebou...to by se proste nedalo. Zit u jeho rodicu.., no nazdar. Dneska ubehla od ty doby 6 let, muj bejvalej onemocnel schizofrenii, ja jsem mela prilezitost vybudovat karieru, vydelat dost penez a cestovat....zaplat pan Buh. To by byl zivot, kdybych si to dite nechala. Kazdej to ma v zivote jinak. Moje mamka mela potrat kdyz ji byla 23. a vubec ji to nijak nezasahlo. Mozna, ze i z duvodu, ze zjistila, ze otec vlastne nebyl svobodnej, ale zenatej. Takze mozna, ze vztek a nenavist k nemu ji posilily. O tomhle se da tezko diskutovat. I kdyz od ty doby jsem si rekla, ze bych to nikdy nezopakovala, tak ani dneska nemuzu rict, jestli si za tim porad stojim. A pro Simira...jak muze privest clovek dite do tohodle sveta, kdyz sam nema usporadano to, jak v nem ma zit on sam? Ja vim, ze to se neberu za omluvu, kdyz zenska otehotni..je to chyba obou lidi. ja jsem treba vubec neotehotnela ze spermatu. Zajimavy, co? Pamatuju si to celkem zive, pritel nemel ani vyvrcholeni..pouze "kapicky touhy"...kazdy to nazyvame jinak. Antikoncepci neberu ze zdravotnich duvodu, a samozrejme, ze zodpovedna jsem na sto procent, a muj soucasnej pritel taky. Mejte se.

Myslím si, že je to každého věc a rozhodně by sme neměli někoho, za rozhodnutí jít na potrat, soudit.

Interupce je zavážný zločin protí lidskému žívotu. Vždy existuje i druhé řešení. Lidé si to ovšem neuvědomují, někteří ani pořadně nevědi co ten umělý potrat představuje. Chybu je třeba hledát v celé společnosti a ne jen odsodit jednotlivé ženy. Také muží, otcové nesou stejnou zodpovědnost za počaté a nenarozené děťi. Je velmí smutné, že svět nehleda pravdu a řešení, je ostudou národu, že se stále pácha genocida na nenarozených dětech. Genocida nabýva větších rozměru, než ve valečných konfliktech, je to výzva k zamyšlení ne jen pro pachatele toho zla, ale pro všechný lidi. Je jen na lidech jestli se rozhodnou byt posly smrti, nebo se naučí milovat.

U nás jsme zase 100 let za opicemi:(.

Přesně to si myslím!!! Hned bych na to šla, ale jak jsem si zjistila, musela bych mít potvrzené závažné zdravotní důvody. To v Holandsku to prý udělají komukoli staršímu 24 let, jen si to samozřejmě musí zaplatit.

Škoda, že ženy, které nechtějí mít děti, nemůžou podstoupit přefíknutí vejcovodů. Dělá se to až po 3 dětech. Tomuhle fakt nerozumím. Když je někdo, kdo děti nechce, musí pořád užívat HA nebo kondom a ničit si zdraví a nakonec i to může selhat....tak proč by ten dotyčný/-á to nemohla vyřešit jednoduchou operací a má navždy pokoj.

Můj názor je, že interupce je až krajní řešení, a že je nezbytné se chránit všemi prostředky, které moderní medicína pokytuje, aby se jí předešlo. Protože však děti nikdy já ani partner nechceme, kdybych otěhotněla, šla bych na ni, ale asi bych se s tím musela morálně dlouho potýkat... Nezbývá než si přát, aby k tomu nikdy nedošlo, a chránit se. Já beru HA a ještě používáme kondom.

Ja som bola na interupcii pred dvoma rokmi mal som 19 uz by som to viac nespravila to som si ista byvam dost casto na tom psychycky zle ked si na to vsetko spomeniem.

A pokud mám už tři děti.A přítel další nechce.

Vím, že to úplně nespadá do tématu, ale na problematiku hormonální antikoncepce tu také někdo narazil... Chci říct z vlastní zkušenosti, že i když to tak zpočátku nevypadá, je to svinstvo, za pár let se pomalu objevují různé zdravotné problémy, komplikace, je to trochu jak s kouřením, roky nic a pak najednou komlikace... Doporučuju brát jen v případě nutnosti a co nejkratší dobu, a taky preparáty s co nejmenším množstvím hormonů a při sebemenší známce negativních změn vysadit.

Věřit nemusíš a tak mám jen dotaz. Můj slovník a moje myšlení ti opravdu připadá tak pubertální?