Reklama

Jak být flegmatik? Jsem vztekloun...

souhlas (Út, 28. 4. 2020 - 08:04)

chce to klid, i když v ten nějaký moment by člověk dal jinému nějak, samozřejmě ne fyzicky přímo, do držky. Fakt počítat, odložit, pousmát se , nad pitomostí toho kdo v návalu vzteku v určitý moment vypěnil. Pomyslet si - jen si se ztrapnil. V návalu vzteku se totiž lidé přestanou kontrolovat a sdělí více než by chtěli, vlastním soplem si sami pobryndají svoji tvář. Chtěli naplivat jinému do ksichtu, naplivali, udělali to. Měli potřebu to udělat. Chtěli "zabít"? Jenže nezabili, ale posílili. Zabili možná sebe, ač si to nikdy nepřiznají. Posílili terč, což vlasně vůbec neví. Udělám to samé? Nějakou , odvetu blbou, stejně jako byl blbý a zbytečný útok? Útočník s tím samozřejmě počítá. Jenže to by musel narazit na stejného člověka jako je on. Něco jako zub za zub. A to se nestalo a nestane. Pro koho škoda? Pro koho výhoda? Tady se vyplatí být trochu flegmoušem . Přesně tak jak píšeš - chce to klid a čas na to vše.

Nesnáším (Čt, 26. 5. 2016 - 10:05)

choleriky. Pořád si říkám, že lidi přece mají nějaké kontrolní mechanizmy, aby se nechovali jak vzteklí idioti.Miluji Angličany, už jenom proto, že jsou schopní kontrolovat své emoce a nechovají se jak vzteklý pudl.Znám rodinu, kde se řve od rána do večera. Oni tvrdí, že se velice navzájem milují a že to řvaní je projevem jejich silných kladných emocí. Pro okolí jsou sice za totální blby, taky se jim někdy říká, rodina bláznů. Faktem je, že asi nebudou trpět na žaludečními vředy. Paní H... vždycky říká, "To jsem byla včera tak krásně zlá"...

... (Čt, 26. 5. 2016 - 09:05)

U psychiatra:"Člověče, víte o tom, že jste flegmatik?"Mě je to jééédno."

Péťa (St, 25. 5. 2016 - 22:05)

Tak například já jsem totální cholerik! Neznamená to,že mám rád násilí atd.to v žádném případě.Jen jsem prostě hned vzteklý a každý problém hned s horkou hlavou řeším.A hlavně-nemám potřebu s tím cokoliv dělat!Nehodlám se měnit,neboť toto je moje povaha.S takovou povahou jsem se narodil a s takovou i umřu!Lidé,kteří mě znají,vědí jak se mnou komunikovat a já rovněž znám jejich charakter.Mám spoustu přátel a vzájemně s respektujeme.O tom to totiž je.Mnohokrát jsem slyšel jak někdo chce být kliďas a neumí to atd.Já to nechci.Jsem prostě takový a vyhovuje mi to.Měnit lidskou povahu je nesmysl,ta je neměnná.Můžeme se dočasně ovládat a přetvařovat a pokoušet se o nemožné.Ale svoji vrozenou povahu nezměníme.Nikdo z nás.Nikdy!Tak proč se o to pokoušet?Jeden je kliďas,druhý je nervák,třetí je splašený optimista a další je melancholik.Když k sobě najdeme porozumění tak je vše ok:-)

Od (St, 25. 5. 2016 - 11:05)

Kultivujte temperament a...všeho trošku,jinak by taková povaha vadila každému z nás.Ráda bych byla flegmatik a neřešila kolikrát malichernosti,ale souhlasím s tím,že všeho s mírou.

Eva (Út, 24. 5. 2016 - 22:05)

Ahoj holky,byla jsem taky...Z vašeho výkladu jsem si mnohé vzala k srdci. Opravdu jsem se v tom našla, bojím se, že se ani trochu nedokážu změnit. Ale zkusím to. Děkuji za osvětlení myšlenek.

cholerik (Pá, 3. 9. 2010 - 09:09)

to co tady pisete je pěkné. Většina lidí to dokáže velice dobře kritizovat. Ono je to opravdu lehke, rict clovekovi, ze je hystericky a nejhorsi veta je: Prosim te, uklidni se! nebo Prosim te, nervi! to je jako kopnout do hnizda vos.
Vetsinou sou cholerici hazeni do jednoho pytle. Vyrvou se a nic si za chvilku nepamatuji, ale co treba ti, co se sice vyrvou a pak je to strasne boli. Jenze ten zachvat sice vnimaji, ale mrzi je ze se tak chovaji.
Ja mam uplne stejne problemy jako holky na zacatku. Mezi kamarady a v praci je vsechno v pohode. Doma je to peklo. Po tom co jsem se odstehovala od rodicu se vztah s nima zlepsil, ale o to se zhorsil vztah s pritelem. Trapi me to strasne moc a uprimne sama sebe za to nenavidim.
Nekdy se mi dari sama sebe uklidnit, ale pri hadkach s pritelem mam pocit, ze sem v koute a on na me krici. Ve zkutecnostito takove ani neni, ale v tu chvili se citim jako utlacovane zvire, ktere se musi nejak ubranit. Ted se mi i stalo, ze v sobe mam tolik vzteku, ze bych nejradeji toho druheho zbila. Jo zbila, ale proto abych ho uz konecne umlcela. Jenza za pritelem s timhle prijit nemuzu, protoze on si mysli, ze sem slaboch, ze nedokazu ty zachvaty zvladat. Ostatne jako vetsina lidi, jenze to jsou lidi, kteri nejsou cholerici a pro ty je pohled zvenzi mnohem jednodussi. Me taky prijde spousta veci lehkych a nekomu to prijde neprekonatelne.
Takze je tezke delat neco sam se sebou, kdyz ten druhy nema prilis snahy vam v tom pomoct. Jenze ja ho mam rada, ted me strasne stve a mam ho porad rada a on to ma stejne. Vzdycky si chci o tom s nim promluvit, ale skonci to zase hadkou, protoze me nenecha rict vsechno a hned se zacne obhajovat a nebo rekne neco, cim zase na me zautoci. Jenze jak to prejit?

Take uplne nesnasim, kdyz nekdo rika nepravdu. Je to pro me uplne nesnesitelne a neprekonatelne. To je taky velky duvod nasich hadek. Jsem k tomu i beran, takze se moje povaha nasobi.
Poradi ted nekdo me? a toho psychologa bych taky brala. diky

mrdník (Čt, 1. 4. 2010 - 13:04)

pokud jsi nervni tak zabira...Alkohol je taky dobrej. Nebo i jinej fet.

jojo (Čt, 1. 4. 2010 - 13:04)

pokud jsi nervni tak zabira marihuana,ale pozor je extremne navykova!!

mrdník (Čt, 1. 4. 2010 - 13:04)

Charakter úplně změnit...Ale jde. Já nevím co v tom je za problém, prostě si nebude brát věci osobně a nechá je jentak kolem proplout.

Míla (Čt, 1. 4. 2010 - 09:04)

Charakter úplně změnit nejde, ale v mnoha případech je podrážděnost, vzteklost, agresivita způsobena oslabením dráhy jater a žlučníku. Takže posilovat tyto orgány. přípravků je na ně hodně.

@ (Čt, 1. 4. 2010 - 09:04)

Osobne pochybuji, ze by slo zmenit charakter cloveka. Je to vec s kterou se clovek rodi a cely jeho zivot se nejak vyviji. Jedine co clovek muze udelat, naucit se ovladat.

Kdyby tyto veci sli zmenit, tak super, vsichni si vymijme mozky a budme jeden jako druhy. To by bylo dost smutne :).

Osobne sem neco mezi cholerikem, flegmatikem a melancholikem. Neco ve smyslu "@(&%$ venku je tak krasne, slucnicko sviti. No a?".

A byt flegmatik neni zase moc vyhra, kdyz vam bude vsechno jedno, pro nic nebudete schopni se nadchnout a postoj k problemum "No a, to az tak moc nevadi" vyvori hromadu komplikaci. Par pritelkyn toto dopalilo do ruda "A ty nezarlis?! Ja sem ti ukradena!". Taky z vas budou mit lidi pocit ze vas dana vec nezajima, ze se vam film nelibil, ze vas nudi a podobne.

Jako choleriky vas sere ze ste cholerici.
Jako flegmatiky vam bude u prdele ze ste flegmatici.

Nevim co je lepsi :D.

PetrDruhy (So, 6. 4. 2013 - 13:04)

Kultivujte temperament a nemyslete si, že cholerismus je pouze špatná charakteristika. Své "dobré" choleriky považuji za nositele oživení. Cholerik ještě není násilník, jak mnozí nespravedlivci rádi zaměňují. Naopak být flegmatik ještě neznamená být příjemný kliďas.:)) Líp se snesu s choleriky, o nichž vím, že mě nají rádi, než s flegmatiky, kteří mě mají na salámu.:))

přesně (Pá, 5. 4. 2013 - 20:04)

také si myslím,že to už je taková povaha,kterou změnit nelze.

Podle mě (Pá, 5. 4. 2013 - 20:04)

nemůžete změnit typ svojí povahy. Z cholerika nikdy nebude flegmatik, z melancholika sangvinik. Ale asi lze něco dělat s tím, jak tu cholerickou povahu tlumit, lze se naučit triky, jak to zvládat. Buď jsou na to chytré knížky, nebo pomůže psycholog.

S (Pá, 5. 4. 2013 - 16:04)

Ahoj, trápí mě moje...Tak to mám pocit, že je tento příspěvek o mě :D Přiznávám se, že je to jedna z věcí, která mě velice hodně trápila a ještě trápí a snažím se s tím něco dělat. Řešila jsem to na terapiích, s kamarády a pak mi psychiatr řekl, že jsem normální, akorát tu agresi potřebuji nasměrovat správným směrem. Vybít to sportem, oblíbenou činností, sexem, no cholerikům bych spíš doporučila kickbox apod., než zrovna jógu, mě to taky teda nebaví. Člověk, který nemá tuto vznětlivost tak tyhle stávky nemusí pochopit, rozumím tomu, že je nesnesitelné žít s člověkem, který si všechno prosazuje zvýšeným hlasem. Nejhorší pro mě bylo smířit se s tím, že ne každý je schopný vyhovět mým požadavkům, hlavně co člověk to názor a to čemu se učím je hlavně respekt k odlišnostem jiných lidí. Snad se to podaří a s věkem se mé cholerické stavy zmenší na nutné minimum a v případech, kdy to bude oprávněné. No hlavně že nejsme zlé, protože chceme být zlé. Jsou lidi, kteří si svojí chybu nikdy nepřiznají a my máme šanci něco s tím udělat :)

ChazyChaz (Út, 10. 4. 2012 - 11:04)

Ja som flegmatik.. pre väcsinu veci odpovedam: "Je mi to jedno." Nenahneva ma takmer nic, ale ked uz ide o vaznejsie veci, ludia ma tak dokazu vytocit... Cely den makam jak sprosty, nachvilu si oddychnem, a nakonec nekdo pride a povie: "Ty si ale lenivy! Zacni uz konecne nieco robit!!" .. toto ma tak dokaze vytocit ze dotycneho maximalne ignorujem az kym sa mi uprimne neospravedlni .. potom som uz zase, ako vzdy, maximalne kludny. Ale takychto ludi ktori ma nahnevaju sa skor snazim ignorovat, nie sa s nimi hadat a vrestat po nich :)

Naufy (So, 31. 3. 2012 - 23:03)

Hrozně mě trápí, že...Je to blbost. Tomu se člověk nenaučí, za to můžou geny. Já třeba flegmatik jsem, ale není takové to, že by mi bylo něco jedno... spíš nechávám věci na ostatních, neuklízím, odcházím od rozdělané práce a taky hodně citově vnímám okolní svět, ale nahlas to neřeknu. Buďte rádi, že jste ,jací jste...

misha (Ne, 28. 8. 2011 - 13:08)

Tak to přesně znám...Je to su rada ze nejsu jedina kdo se tak chova, jak uzivatelka v prvnim prispevku.
Taky dokážu manželovi nadávat kuli blbostem a pak me to mrzi a omlouvam se a slibuju ze uz nebudu kricet, ale druhej den je to zase, obdivujuho ze je semnou a chtela bych se zmenit ale de to strasne tezko. On je hroznej flegmatik a nehada se semnou. A Kdyz vidim ze nereaguje tak me to jeste vic vytoci ale pak se uklidnim. Obcas se zvladnu uklidnit jeste nez neco reknu ale ve me stejne vari vsechna krev.

A (Pá, 28. 1. 2011 - 19:01)

Ahoj, trápí mě moje sestra. Dokáže být neuvěřitelně zlá. Hlavně mě mrzí, že tím neubližuje sobě, ale především rodičům a svému okolí. Normálně se s ní třeba bavím a ona z ničeho nic zařve: Už drž hubu. Má z ničeho nic neuvěřitelné výbuchy vsteku, nervozity, hněvu, podrážděnosti a je při tom i dost vulgární. Občas mívám pocit, že už to nevidržím, že musím něco udělat. Když se dívám na rodiče, který se o ni celý život s láskou starají a ona jim pak nadává do debilů a pošle je doprdele, je mi z toho opravdu těžko.
Kvůli této povaze si ani neudrží žádného partnera.
Když se ale s někým baví poprvé, nebo zpočátku vztahu je příjemná.
Poraďte někdo jsem už dost zoufalá.
Dokáže vás seřvat třeba i za to že jste se hlasitě nadechli, že rovnáte nádobí do myčky a cinkají přitom sklenice, atp.
Nechápu její jednání, dokáže celé rodině zkazit téměř každý den.
Zdá se ale že si své chování vůbec neuvědomuje. Jako by si to nepamatovala, nebo se neslyšela.
díky

Reklama

Přidat komentář