Reklama

Jak dopadají vztahy ženatých s vdanými

Evelina (Čt, 28. 12. 2006 - 18:12)

Amalie, ja tomu rozumim, co pises, ale vic psat nechci.

L. (Čt, 28. 12. 2006 - 18:12)

Abys jednou nezůstala stát s prázdnýma rukama.Chlapy jsou v tomhle velice nevypočitatelný.Nikdy nevíš co udělá jejich uražená ješitnost.

Kate (Čt, 28. 12. 2006 - 18:12)

třeba Amelii zá že jí nic nechybí a přitom sama neví proč utíká jinam nebude to náhodou zamilování?-ten pocit co zažila s manželem na začátku?

Ema. (Čt, 28. 12. 2006 - 17:12)

A máš to doma skutečně tak dobré Amalie? Myslím že to tak ideální nebude když máš milence.Lidi přestante si pořád něco nalhávat.

Tonka (Čt, 28. 12. 2006 - 17:12)

Amalie - Máš to těžký děvče. Já ti to věřím všechno. Máš hodnýho muže a jeden úlet. Opravdu to asi jde těžko ustát. Ale my ostatní tady máme problém doma a řešíme to nevěrou.
Dávej si pozor ať nepřijdeš o to co máš tolik ráda. Vlastně ti můžu jenom závidět skvělýho muže a věř, mít doma takovýho má milenec smůlu.
Smět se doma přitulit k manželovi a každý den být s ním a ne jenom vedle něho.
Není nic lepšího. To já nemám. Važ si toho co máš a bdi.

Amalie (Čt, 28. 12. 2006 - 11:12)

Evo, já to vím. A proč to dělám, nevím. Je to hrozně pitomý, mám strach, sama to nevnímám moc pozitivně. Nemám komu to vypovídat, mám hodně kamarádek, žádná by to nepochopila, všechny znají mého muže, vidí a vědí, jak je hrozně fajn, spolehlivý, skvělý. Nadto pěkný kus chlapa, co je svůj, rozhodně žádnej chudák, co bych s ním manipulovala. A i kdyby to pochopily, ty moje kamarádky, nechci je zatížít tím, že na ně přenesu svoje dilema a tím je vlastně dostanu do nepříjemné situace, když se uvidíme společně i s mým mužem.
Ten druhý, anžto můj milenec, zdaleka nedosahuje takových kvalit. V ničem.
Asi jsem ho potkala v nějaké pro mě těžké době, kterou jsem díky němu překonala. Od začátku jsme byli oba zadaní, já tehdy žila s jedním klukem, se kterým jsem byla hrozně nespokojená a nešťastná, asi díky tomuhle vztahu jsem to zvládla ukončit. Do toho nějaké rodinné trable, jak ze špatného románu, nechce se mi o tom moc rozepisovat, ale výsledkem byla neuvěřitelná fyzická i psychická blízkost s mým dnešním milencem. Ale už tehdy jsem věděla, že svůj obyčejný život, po kterém jsem vždy toužila, si nepředstavuju s ním. Pak se objevil můj muž a bylo to jako z pohádky a po osmi letech pořád je. Nádhera. Jen já jsem asi taková divná osoba. Strašně se bojím, že to praskne, něco si tím totálně podělám, ale nedokážu se ovládnout! A přitom už jsem dost velká na to, abych věděla, že v životě je vždy něco za něco a že trest mě nemine!!!
Jsem moc ráda za reakce, které jsou chápající a ne rovnou odsuzující... Díky!

Dobrá rada (Čt, 28. 12. 2006 - 11:12)

když praskne šprcka,nemusíš mit vždycky prcka

Eva pro Amálii (Čt, 28. 12. 2006 - 11:12)

Amálko,vůbec, ale vůbec ti nezávidím.chápu tě,ale dávej si hroznýho bacha,ať ot nepraskne a ať si tím nezničíš to co máš doma hezkýho.proč to vlastně děláš?my co máme milence,tak je máme proto,že doma nám něco chybí,ale podle tvýho příspěvku,to máš doma v pohodě a hezký,tak si doopravdy dávej bacha,abys o to nepřišla.až pak bys zjistila o cos přišla a pak už může být pozdě a čas nepude vrátit zpět a budeš moc nešťastná.takže držím palce a musíš být furt ve střehu.a to je sakra náročný....

Amalie (Čt, 28. 12. 2006 - 10:12)

Ahoj Jarmilo, s milencem to dělám jen s ochranou, pokud k tomu dojde, nevídáme se moc často, někdy se jdeme jen projít, někdy k tomu prostě dojde, rozhodně to není jen o sexu, ačkoli to rozhodně není tabu.
Kdybych s ním náhodou otěhotněla, tak bych se zbláznila. Určitě chci dítě (děti) strašně moc, ale s manželem. A nechci žít v nejistotě, případně v jistotě, že to je jinak...
Jsem husa, cítím to podobně, jak jsi to napsala, je to hrozné a amorální, ale neumím si říct, že konec. respektive, už jsem si to mockrát řekla, ale pak se ten můj druhej ozval a stejně jsem byla v koncích. Hrozné taky je, že můj manžel mě fakt moc miluje (já jeho taky) a kdyby se dozvěděl jen půlku z toho, tak mě neopustí, ale bude hrozně nešťastný a jeho důvěra bude ta tam, celé nějaké křehké pouto mezi náma bude v háji...
Jsou asi lidi, co nikdy nepoznají tu pravou lásku, jsou ti, co mají jednu na celý život. A jsou, co si myslí, že mají dvě. A to jsem já, mám nebo si to jenom myslím, to je jedno...

Jarmila (Čt, 28. 12. 2006 - 00:12)

Ano Amalko, technicky vzato to co delas je spatne a nemoralni, ale mas zaroven neco krasneho a zijeme jen jednou.
Davej si pozor, at se to neprovali a urdrz si to.
Co s tim otehotnenim? Delas to s milencem bez ochrany a kdyby neco tak budes rada ze jsi v tom a budes drzet tajemstvi?
Cauky a hodne stesti.
P.S. To "bejby" sis mohla odpustit :)

Amalie (Čt, 28. 12. 2006 - 00:12)

Nečetla jsem všechny příspěvky v diskuzi, ale téma se mě nějak hrozně týká... Jsem vdaná, žijeme spolu osm let v naprsoté shodě a pohodě, chybí nám moc bejby, které se z mojí viny nedaří (už šest let se léčíme a podstupujeme ohromná martýria s umělým oplodněním). Přes 12 let mám kamaráda, milence - nevím přesně, jak to definovat. Je to člověk, který je mi hrozně blízký, já jemu taky. Nemůžu bez něj být, ale nechci být s ním. Můj manžel je 100x lepší, ten druhý to ví. Od vidění se znají, nechci nikoho opouštět, můj kamarád žije ve spokojeném svazku 15 let a taky nikoho nechce opouštět. Vídáme se 5-6x do roka, jdeme na víno nebo na pizzu, jedeme na krátký výlet. Je to krásné, z reality vytržené, úplně mimo realitu. Občas se opijeme, připadám si jako by mi bylo znovu 19 (teď je mi přes 30), taky se ak i chovám. kdyby se to dozvěděl můj manžel, zblázním se. Nechci být bez něj, ale neumím se vzdát tohodle druhého vztahu. Když se vidíme jednou za čas, žiju pak pár dní v hrozné emoční bouři, po pár dnech se všechno uklidní, miluju svůj stereotyp (v dobrém slova smyslu) a miluju, když si ho občas takhle naruším... Vlastně ani nevím, proč to píšu... asi chci hledat omluvu pro své chování, pochopení, protože sama to nedokážu posoudit jako zcela správné chování...

Fidorka (St, 27. 12. 2006 - 19:12)

Zítra bez oplatky.To až v soukromí,miláčku.

Abaddon (St, 27. 12. 2006 - 19:12)

Nevim jak vy ale ja už jsem do toho spadl po treti a musim uznat ze to je fajn.Mate neco jinyhy nez doma a bez zavazku!A naucite se nekdy jine věci!?Ja jsem spokojeny.

Slepejš (St, 27. 12. 2006 - 19:12)

Nemohu se dočkat zítřejšího odpoledne,až si dám kávičku a k ní hořkou oplatku.

Ellen (St, 27. 12. 2006 - 14:12)

Já vám držím palce!:-).

Návštěvník (St, 27. 12. 2006 - 14:12)

paní slepejšovou a pana fidorku předem lituju ,i tak dopadají tyto vztahy tak ,že se ublíží těm okolo...

Fidorka (St, 27. 12. 2006 - 13:12)

Nešibe,tak prostě dopadají vztahy ženatých s vdanými.

Návštěvník (St, 27. 12. 2006 - 13:12)

Šibe vám???

Fidorka (St, 27. 12. 2006 - 13:12)

Já také ne.Každý den,kdy se nevidíme je naprosto o ničem.Chybíš mi pořád víc a víc,miláčku.Až s tebou jsem poznala co je to doopravdy milovat.

slepejš (St, 27. 12. 2006 - 11:12)

Nedovedu si vůbec představit svůj život bez malé,kulaté oplatky.Je mi s ní nádherně.Dala mi a dává stále strašně moc.

Reklama

Přidat komentář