Jak se naučit ráno brzy vstávat? A vůbec...

Na vnitrni disciplninu je fajn jit postupne ... zacit necim fakt malym .. necim, co te bavi, jenom tomu nasadit pravidelnost. Treba chodit jednou za tyden na nejakou akci. Pak se muze pridat to, ze budes chodit spavat v pravidelnou dobu .. a nakonec se i to vstavani podda... a zacit? ihned! Jestli pravidelne ctes internet, tak i to je pravidelna cinnost(zvyk), jde o to, umet zvyk dodrzet ......

Ahoj. Rad bych Ti doporucil fakt supr stranku. I vsem ostatnim s problemy s vstavanim. Je sice v aj ale vysledek stoji za pouziti slovniku. Je to uzasny. Pokud to STRIKTNE dodrzite a presne udelate co tam je nebudete uz mit nikdy problemy. U me to zabralo skvele asi po mesici treninku. Nevzdavejte to. FUNGUJE TO!!!

http://www.stevepavlina.com/blog/2006/04/how-to-get-up-right-away-when-your-alarm-goes-off/

Ahoj :)Jej,ani nevis jak moc Te chapu.Prave ted resim uplne stejny problem.Absolutne postradam vnitrni dysciplinu.Nedokazu vstat a prez den kdy mam hromadu uceni,tak delam uplne nejake nepodstatne pitomosti a kdyz den konci,nic nemam udelano,nic jsem nestihla a mam ze sebe prazdny, nenaplneny pocit.A tolik by se toho preci dalo zvladnout.....Nevim vubec jak zacit,jak se nejak odhodlat.Strasne v sobe bojuju,ale jak do ted stale prohravam!!!I kdyz stokrat si vysvetlim,ze je dulezity uz konecne zacit se sebou neco delat..nic..proste nic...ach jo...Mozna je to tim jak jsem lina,rozmazlena,protoze nedokazu si odeprit ten luxus,ze jeste chvilicku zapomenu na povinnosti.

Ranní venčení psa je taky skvělý budíček:o) Akorát když je člověk nemocný a musí jít se psem pětkrát ven, je to dost hrozný. Ale pejsek je pejsek :o)
Brzo budí taky křeček..i když na mě osobně to neplatí, ráno spím jak dudek!Kvůli dojíždění, jsem schopná vstávat v pět ráno-jen po mě nikdo nemůže nic chtít do 9.30h a pak funguji jak mám.Tak páčko a spáčům (no na-)zdar

Pokud máš ráda zvířátka, ale nemáš doma kočku a nekouříš, pořiď si andulku. Mě vzbudí náš anduláček kolem čtvrté hodiny ráno-no a pak už nezbývá než vylézt z postele....:):) .

jejda, Emmicko, jak rad bych se vratil do tve situace :-). Kdyz jsem byl jeste na VS, neuvedomoval jsem si, kolik volnyho casu mam. Mel jsem cas na vsechno, na skolu, na praci na polovicni uvazek, na konicky a jeste mi zbyvalo spousta casu na "valeni se" :-). Ted chodim do prace (mam 4 roky po VS), konicky jsem musel omezit a nezbyva cas na nicnedelani - coz je pro me, velmi pohodlneho cloveka :-), dost tezke.Uzivej si tu volnost. Sportuj, venuj se konickum, pratelum, uzivej kultury atd. Az dostudujes, budes pracovat, treba s nekym zit, premyslet o rodine a vytvareni jejiho zazemi, budes se slzou v oku vzpominat na dobu, kdy ses takhle "nudila" :-).

... ale je to nadhera vstat ted v 11:30 pomalu se protahnout a odloudat se do koupelny ... resim to tak ze si pracovni den protahuji dlouho do noci. chodim spat mezi 1 - 4 rani. Zena je sice desne nerada ze vedle ni neusinam (coz je jeden z duvodu proc usiluji o zmenu) ale jinak je muj harmonogram podobny tem ostatnim 7h spanku, zbytek prace atd. jenom je trochu posunuty. V noci je nadherny klid, sedim u pocitace a tvorim, nikdo mi nevola, nepta se kdy udelam policku, vsude je ticho. Zajimave je ze vstavam mezi 10 - 11h AT UZ JDU SPAT VE 2 RANO NEBO V 10 VECER!! takze jsem asi vazne extremne navykli na tu vstavaci dobu, nikoliv na delku spanku. cajte, spanku zdar.

To je právě to, ja nemám moc důvod brzy vstávat a když si nějaký vymyslím, stejně to neni doopravdy... A dny utíkají jako voda. Práce mám dost, do školy, ale všechno dělám na poslední chvíli. K tomu dotazu: probudím se, ale nevylezu z postele, ještě usnu.

Tak tohle mám i já.Ale já jsem v invalidním důchodě,ale samotnou mě to taky štve.Nemůžu z té postele vylést dřív jak kolem jedenácté.Vím nic mi tím neuteče,ale den je rychle pryč.Večer si říkám,jak ráno brzy vstanu a hodně věcí si podělán,ale né,kdepak.Je mi trapně když kolem jedenácté odtahuji roletu a lidi jezdí kolem a koukají se na mě,jak jsem ještě ospala.Ale třeba když musím ráno vstát třeba i v půl čtvrtý tak vstanu v pohodě a ještě se probudím dřív.Tak pa .Šárka

He he he.Já bych to neřešila.Prostě buď ráda,že jěště můžeš.Až skončíš s vysokou školou a půjdeš pracovat,tak to půjde,protože to bude muset jít.A až budeš mít jednou děti,tak už se nevyspíš vůbec.Budeš toho mít jednou plný zuby,tak bych to neřešila.

Trošku si to ujasníme, ju? Spíš, nebo se probudíš a zase spíš dál? Nebo jen lenošíš, jsi vzhůru, ale nechce se Ti vstávat? Zkus popřemýšlet, co Tě v té posteli drží. Žiješ sama, nemáš co dělat? Zlehka poklídit, pustit si muziku a třeba si sednout ke knížce

Věro, a co do té doby? Je to sice pitomý problém, ale mě dost ničí...

Já vstávám každý den ve čtyři hodiny a jde to je to jen zvyk. Léta jsem vstávala o půl páté a skoro bez budíka, není to nic zvláštního. Jak si najdeš práci tak budeš mít i motivaci. Přeju hodně štěstí

Nemuzu se donutit zacit...

Chce to nějakou motivaci, změnu, která tě bude nutit vstávat a žít dynamičtěji. Takže doporučuju buď nějaký koníček, nějaký cíl, nebo práci ke škole, třeba na poloviční úvazek.

Štve mě, že dlouho spím. Pak mám pocit, že už přes den stejně nic nestihnu, připadám si líná. Většinou vstávat nemusím, studuju VŠ, do školy nechodím každý den. Je mi jasné, že potřebuju disciplínu, ale nevím, jak začít! Někde jsem četla, že ke změně zvyku je třeba asi dva měsíce... Ten problém je celkový, nemám prostě vnitřní disciplínu. Ani si neumím věci dobře rozvrhnout a naplánovat. Poradíte mi, co s tím? Děkuji!