Jak překonat strach z odmítnutí

To si samozrejme uvedomuji, nicmene co delat, kdyz mi to je jedno? Ja chci hlavne klid a zadne problemy. Nikdy jsem nemel ambice a touhu neceho dosahnout. Staci mi, kdyz mam svuj klid, kolo a computer. Zenske by porad neco chtely a nenechaly by mi chvili vydechnout. Asi nejsem staveny pro partnersky vztah. Sam se v sobe casto nevyznam a nevim, kam v zivote smerovat. Mozna to je sobecke, ale rozhodne mene, nez si poridit deti a pri zjisteni, ze to neni pro vas se sbalit a odejit od rodiny.

Protoze uz proste po letech...Je to samozřejmě tvoje věc,ale o vztah musíš usilovat,ne na něj čekat.Uvědom si,že pro jedno kvítí slunce nesvítí,zrovna tak pro jednoho vola tráva neroste.Náš čas na zemi je omezený,ztrácet jej čekáním je kulantně řečeno pošetilost.

Někdy se tak žena...Protoze uz proste po letech zadna dalsi odmitnuti nechci slyset. Vzdycky me hrozne ranily a trvalo mi dlouho znovu neco zkusit. Naposledy pred tremi lety mi to trvalo skoro pul roku a to mezi nami nic nebylo. Drzi se me to vzdy jako kliste. S byvalou nas svedl dohromady osud, pockam si na nej i zde v cizine. Casu je ale malo, ted jsem dostudoval a za 6 hodin vstavam do skoly. Vzhledem k bolave minulosti z CR zde chci zustat dokud se mi zde bude libit.

Kazdou zenu podvedome...Někdy se tak žena neupřímně vykroutí,některá rovnou řekne ne.Ale nevím proč by z toho měl mít chlap nějaký strach.Nezaujal jsem tuhle,příště to zkusím na jinou.Pravda je,že jsem poznala prima chlapy kteří něco uměly,ale chybělo jim sebevědomí.Naopak mnoha primitivním oblbovákům zase sebevědomí opravdu nechybělo.Ale právě o tom to je,oddělit zrno od plev.

Wau! Teda Zakladateli,...Uz jsem v Kanade jednou byl pred peti lety na rocnim Working Holiday a vzdycky jsem se chtel vratit. V mem veku 34 let jde o jednu z poslednich moznosti jak zde byt. Trvalo to sice pres 4 roky, ale povedlo se. Musel jsem nakumulovat opravdu velke mnozstvi penez. Nicmene to nedelam kvuli zenskym, ale kvuli sobe. Casu ale mit prilis nebudu, protoze prace Network Administratora neni "jen" na 8 hodin denne a PO-PA. Jeste si koupim kolo, abych shodil kila navic a usetril jeste nejaky ten dolar. MHD na mesic tu vyjde na 2.000 Kc na CZK.

Hlasim se po kratsi dobe....Wau! Teda Zakladateli, smekám. Udělal jsi to nejlepší, co jsi mohl. Místo trochu ukřivděného (nic ve zlém) stěžování si, jsi začal pracovat na sobě. A tím výrazně zvyšovat svou hodnotu na trhu :-) (Teda ne, že by tvoje hodnota i před tímto rozhodnutím byla malá. Jsi inteligentní a citlivý chlap, už to je hodně. Ale co naplat, v určitém věku ženské dají spíš na pozlátko.) Tímhle krokem nejen zvýšíš své hodnocení ve svých očích a získáš ztracenou sebedůvěru (což je jedna z nejdůležitějších věcí při seznamování) ale přidruženou hodnotou bude to, že díky studiu získáš lepší práci, budeš mít víc peněz a lepší postavení, a na to ženské slyší. A na obhajobu nás žen musím uvést, že na tom není nic špatného, pokud teda nejde o vyložené zlatokopky, kterým jde POUZE o peníze. Každá normální ženská hledá podvědomě partnera, který dokáže zabezpečit ji i případné potomky, stejně jako muži hledají co nejmladší a nejhezčí ženu. A navíc i během života se situace na partnerském trhu mění, v pětadvaceti jsou na roztrhání ženské, ve čtyřiceti zase chlapi.

Hlasim se po kratsi dobe. Svuj problem jsem vyresil pomerne zasadni zivotni zmenou. Ve 34 letech jsem vybral sve uspory, pronajal byt a odcestoval na minimalne rok do ciziny. Budu studovat na Network Administratora, coz byl vzdycky muj sen. Zenskych jsou tu hromady, ale casu mit moc nebudu. Uceni je hodne uz po dvou tydnech vyuky a vedle skoly, ktera trva od 9-13 hodin chodim jeste na 20 tydnu pracovat na plny uvazek. Vypomaham v jedne opravne PC a notebooku. Vypomaham na zakaznickem, ale casem se chci presunout na servis. Na zenske nemam behem dne vubec zadny cas a myslenky. Po skole jdu bud na 4 hodky makat, nebo se doma s drobnymi prestavkami ucim. Kniha ma pres tisic stranek a za tri mesice dostaneme dalsi, stejne dlouhou. Peknych holek a zen jsou ale v Kanade mraky. Strach z odmitnuti jsem si ale privezl i sem. Kdyz se zamyslim nad minulosti. Jeden ulet v 16, jediny plnohodnotny vztah rok a pul, pul roku nic moc. Pote par pokusu trvajicich maximalne mesic. Uvidime, ale nejakou velkou snahu nikdy provozovat nebudu. Radeji neco udelam na kompu.

Ahoj, prosím o radu, je to...já jsem dospělá a to je věc,která by mě neskutečně vadila.I kdybych ho milovala sebevíc,v takovém vztahu bych být nemohla,to bych se akorát moc trápila.

Ahoj, prosím o radu, je to...já jsem dospělá a to je věc,která by mě neskutečně vadila.I kdybych ho milovala sebevíc,v takovém vztahu bych být nemohla,to bych se akorát moc trápila.

Strach z odmítnutí je asi nejblbější strach, který brání navázat vztah. Pak ještě strach z opuštění. Ale když se tohoto strachu nezbavíte, tak nic krásného nezažijete. Vlastně na tom budete stejně jako, kdyby k tomu odmítnutí, opuštění skutečně došlo,budete sami, jen nebudet mít žádný zážitek, žádnou životní zkušenost. Asi v tom dost hraje roli ego. Lidi s velkým egem se bojí odmítnutí či opuštění mnohem více, protože to považují za osobní selhání a každé selhání jim ego pošramocuje. Chce to asi zapracovat na tom nebrat sebe tak vážně. Nakonec vše dopadne jak má. A když vás někdo odmítne či opustí, tak to asi nebyl ten pravý/á.

Ahoj, prosím o radu, je to asi 2 roky jsem začala chodit s Martinem a byli jsme spolu asi 3 měsíce. Moc jsem se kvůli tomu trápila, ale nakonec jsem to po pár měsících překonala a bylo dobře. Za necelý rok jsme se spolu zase začali bavit a následoval další flirt a nakonec jsme se spolu i vyspali, další měsíc byl krásný, ale po měsíci zase konec. Pořád mi vyprávěl, že to neni kvuli jiný holce, ale bylo. I dnes po těch 2 letech, na něj nemuzu zapomenout a on pořád přemýšlí o Janě, ikdyž spolu nejsou. Nejhorší je, že kdkolik spolu někde jsme, tak se chová jako by nic, flirt, polibky a tak. Nevadí mi, že chce jinou, naopak, přeju mu to, ale v tu chvíli vždy na něj dlouho nemuzu zapomenout, a myslím si, že v tom je ten můj blok, že nemohu mít vztah, nebo spíše, že se prostě bojím vztahu, odmítnutí. Nevím co mám dělat, potřebovala bych radu, jak to překonat.

Chvíli bude trvat, než mě nějaká holka zaujme. Tahle byla ověřená, ale nevyšlo to. Zkusím se inspirovat mottem, že jablko nepadá daleko od stromu. Myšleno, že se pokusím vyhledat slečnu v bandě známých.'

Najdi si jinou...holek je toooolik a hodně jich je neštastných a osamělých'

Slečna bohužel někoho má :( Zjistil jsem to od její kamarádky. A údajně by byla na mě příliš mladá. Nevim nevim, podle mě věk nerozhoduje...'

Lakmé-tal aspon poznáš, co je to zač a nestojí za nic, když se tomu směje
Osobně jsem na tom s tím zaujmutím ještě hůř. Nevím, jestli jsem tak náročná, ale mě zaujme někdo tak jednou za několil let:(. Když jsem byla mladší, tak to bylo vícekrát, ale zde hrál hlavní roli vzhled....než charakter'

Ještě podotknu, že nejsem typ kluka, kterej týden po rozchodu randí s jinou. Jestli oslovím za rok 3 slečny, tak je to moc. Obvykle tak 1- maximlně 2. Koukám na to jinak než když jsem byl mladší, kdy jsem byl z každý holky paf. Dneska když mě holka zaujme, tak je to spíš výjimečně. Nejsem náročný na vzhled, nýbrž na charakter.'

Ve věku 22 let na potenciální partnery koukáme jako na partnery do dlouhodobého nebo doživotního vztahu. Se slečnou máme společné zájmy, názory. Pravděpodobně ještě neví co chce a nebo už to našla.'

jo tak ja jsem o nej asi taky prisla, ma ted pritelkyni a stejnak me to nici, pac se na me diva a lichotí mi a presto vím že ma jinou, a ja nemela predtim tu odvahu... boze nejhorsi je ze ho fakt miluju a nici me to.. a nadeje ze si s ni rozejde asi zadna... i kdyz ke me pred tim urco neco citim, co s tiM,'

Hmm, ale bohužel někteří kluci (nebo možná i holky, nevím) dokážou mít ze zájmu holky která není jejich typ akorát srandu :-('

Taky znam ten strach, ale kdysi jsem se asi pul roku zdrahala rict jednomu klukovi, ze ho mam rada a on si potom nasel jinou. Pozdeji jsem se dozvedela, ze i on o me tenkrat mel zajem, jen jsme se proste oba "bali" - lina huba holy nestesti!!!
Z toho jsem se poucila a kdyz se mi pozdeji libil jiny, na rovinu jsem mu to rekla a chodime spolu bezmala 4 roky, je to nejlepsi chlap, co znam... snad bychom se k sobe dostali, i kdybych se nezeptala, treba by se casem osmelil sam, ale jsem rada, ze jsem to tenkrat neriskla a zeptala se.

Jinak muj postreh - myslim, ze kazdemu cloveku polichoti, kdyz zjisti, ze o nej ma nekdo zajem. Zkuste to brat tak, ze i kdyz vas dotycny (dotycna) odmitne, alespon ho trochu zahrejete u srdicka, je to sice chaba naplast, ale aspon trochu zastavuje krvaceni. Navic, jak uz tu bylo receno, neni co ztratit a je lepsi vedet s jistotou, jakna tom jsme, nez se mesice nebo dokonce roky uzirat v nejistote.
Hodne stesti!