jak zjistit co chci od života?

Já už jsem to zjistil. Já chci od života pořádnej pich. Každej den několikrát. Chcete se nějaká zapojit? No tak nehlaste se všechny...

Jinak co se týče toho, co chcete dělat, asi to nejde jinak než se jednou za čas zamyslet, možná si o tom i s někým promluvit nebo si třeba vše sepsat, a pak prostě zkoušet. :-) Kdo má rád systematické věci, mně se vyplatilo každý den si udělat něčím radost, alespoň maličkostí. Tak člověk pomalu zjistí, jaké drobnosti mu tu radost dělají. A pak si časem začít sumírovat, co by vám udělalo radost větší a co byste tedy vlastně chtěli. Ze začátku to půjde těžko, ale časem se to třeba zlepší. :-) Přeji hodně štěstí.

Já mívám občas taky taková období, kdy se mi nechce nic dělat, snad jenom snít, utéct do jiné reality... u mě to nejsou počítačové hry, ale filmy, seriály, případně knihy (ačkoliv čtení jako takové je samozřejmě dobré, ale člověk by měl i žít). A většinou mě z toho vyléčila jedna věc - láska. Někdy jsem se prostě do někoho zamilovala, jindy to byla láska přátelská či prostě láska a radost z nějaké činnosti. Každopádně aby se to stalo, musí většinou člověk vylézt z ulity. Vím, že je to těžké a ze začátku člověku přijde, že je to na nic, ale pokud si jednou za čas vyjdete mezi lidi a začnete něco dělat, brzy přijde něco, co Vám zase život prosvětlí. Aspoň já jsem to tak měla zatím vždy. Přeji Vám všem, ať to přijde brzy. Ale chce to trpělivost a pořád to zkoušet, ono to přijde. :-)

Máš třeba svuj idol? Já...to s tím tetováním se zas děje mýmu bráchovi...je v tom hodně úspěšný, vyhrál na tetovací konvenci hned při první účasti 3. místo,ted se chystá vyjet na rok do Kanady a tam taky tetovat....no není to úžasný? taky bych dšlala něco tvoživého (máme to po naší mamce společné), umím jen háčkovat ale ruční práce dnes neuživí.....-/

Ahoj, taký nevím co dál...Cítím to naprosto stejně!Já měla sen na střední, kam jsem chtěla(konzervatoř - příčná flétna)-odcestovat do zrahraničí na studie dál s flétnou, pak jsem ale absolvovala, potkala mého nynějšího přítele,a mé plány nabraly jiný rozměr... během studiíí jsem už vpadla do učení na ZUŠ jako přivydělávání, to bylo ok a kdo by nechtěl nějakej ten peníz při studiu na střední kde je rozvrh tak pružný... očení dětí hudby je ted po konzervatoři mojí náplní....bohužel jako hlavní činnost to není pro mě to pravé:/ přemýšlela jsem už o různých vejškách, projížděla snad všechny obory a nevybrala...stejně tak i s prací....vím, že být učitelkou už NECHCI. Ale co chci dělat, to VŮBEC NEVÍM.....baví mě hrát dál, ale konkurence je veliká, navíc necítím, že by mě aktuální práce NAPLŇOVALA. Bohužel stále váhám....trakže holky, to je fakt v háji...:( co budem dělat?

Máš třeba svuj idol? Já mam Kat Von D. Tahle holka, se prosadila díky tomu že skvěte tetuje, ted vydala několikátou knihu, má svoji značku oblečení a kosmetiky, vlastní tetovací studio a galerii... Nějak takhle bych si představovala svůj život. Být slavná a hlvaně DOBR8 v tom co by mě bavilo. :)

Ahoj, taký nevím co dál dělat... Nejsi v tom sama Kami... Mám za sebou střední a rok angličtiny. tenhle týden jdu na pracák... taky nevím jak zjistit co mě baví, nejspíš zkoušet všemožné věci a stýkat se s lidmi a zjištovat co baví je, třeba tě něco zaujme... taky nevím jestli hledat práci nebo jít na vejšku...já vím jediné, že chci něco tvořit rukama... :D

Taky jsem studoval...Tak práci už mám od února, sice to není nic světoborného, ale už jsem si "zvykl" a když to tak vezmu, tak to není ani tak hrozné. Sice je to ve "fabrice", ale prozatím stačí alespoň toto než nic. Jediný problém je ten, že tam cyklují neustále smlouvu na 3 měsíce a smlouvu na dobu neurčitou nedají nikomu nebo jen málokomu. Peníze nic extra - zatím cca 11-13 tisíc čistého. Ale chci se příští rok dostat na dálkovou psychologii do Brna (už podruhé) - to je můj vysněný obor. A jestli jsem zjistil, co chci od života? Rozhodně ne, a myslím, že na to stejně nikdy nedojdu. Jen vím, že je dobré si užívat přítomného okamžiku, být v klidu a doufat v lepší život.

jo, poďme o tom podiskutovat...Taky jsem studoval informatiku, a se stejnými pocity. :-)Pokud máš zájem to řešit a jestli stále nemáš práci, tak se sem ozvi. Můžeme si pak vyměnit třeba mail. :-)

Počítačovým fanatikům i...Máš recht!Mě taky nebaví mluvit. Což by mohlo bejt tim, že předtim, než člověk něco kvákne, musí přemejšlet, a mě nebaví ani přemejšlet. Protože přemejšlení bolí.

Počítačovým fanatikům i jiným - já tím prošel taky. A víte, co mě nakonec vyléčilo? Počítač kleknul - vyhořela základní deska. Tak jsem nelenil, zvedl svou kostru od stolu a zamířil nejdřív do opravny, kde mi teda sdělili diagnózu "miláška" a pak cenu opravy, za kterou bych koupil polovinu nového.Tak jsem si, tenkrát ještě ve škole, několik dní vybíral nový, a po objednávce se dal na čekání. Týden nic, druhý nic, a pak jsem zjistil, že dělám spoustu jiných věcí - pak přišel počítač, a já si uvědomil, že ty jiné věci kvůli němu ztratit nechci. Nutně to vedlo k omezení hraní her. Takže jednoduchá rada - pro mladší ročníky, zmizte na pár týdnů na nějaký letní tábor, kde je přístup k nové technice zapovězen. Zkuste si jiné věci. Hrát hry, rukodělné chvíle atp. Je skvělé mít něco, co vám připomíná "tohle svedeš, zkus něco složitějšího". Pro všechny ročníky, domluvte se, ať vám někdo pár týdnů naplánuje aktivity kdekoliv, kromě tý pitomý obrázkový bedny. Chce to najít náhradu. Dřív jsem přišel domů ze školy / z práce, praštil taškou do kouta a sedal za počítač.Měl jsem pocit, že život za moc nestojí, a že se nemůžu nikam pohnout. Ano, sny byly, ale vždycky jsem na něco narazil - nedostatek peněz, neochota otevřít hubu (to by člověk nevěřil, jak právě tohle omezuje), lenost. Dneska vezmu druhou tašku a jdu třeba lízt na umělou stěnu. Nebo na judo. Nebo sednu za stůl a modelařím. Sem tam vyšívám, protože mě to baví. Vařím, čtu knížky. Jezdím na akce, když se nějaká super najde. Láká mě tesařina, teď dokonce i puškařina, ale v garsonce se hrozně špatně praktikuje, a školy pro mě už program dálkově zařizovat nebudou. (závidím lidem, co můžou mít doma dílnu, a sním o tom, že jednou dílnu mít budu, ale kde na to v dnešní době vzít...)Jestli žijete na vesnici, o to líp - většina lidí tam jsou nějakým způsobem kutilové, ale chce to sebrat odvahu a zeptat se, zda by byli ochotni vám ukázat něco nového, co zrovna dělají, jestli můžete pomoct a tak se učit dál.

Sad man .mam to jak ty akorat uz mi bude 24 let nic me nebavi jen utikat do virtualnich svetu zkusil sem vsechno mozny... fyzicky nejnarocnejsi sporty cestovani drogy devky ale nic me proste nedokaze naplnit pral bych si aby me neco bavilo ale uz se zmuzu jen na to od rana lezet v posteli a koukat so stropu uz delsi dobu mam sebevrazedny myslenky ale posledni dobou sou cim dal silnejsi a smrt mi zacina pripadat jakovysvoboni. Doufam ze se mi podari konecne najit odvahu a budu to tady moc brzo skoncit

Ahoj, je mi 14 let a i když...Pravděpodobně z toho vyrosteš...

Ahoj, je mi 14 let a i když je to možná že ještě stále brzo začínám být zoufalý, protože můj bratr mě pořád otravuje s tím, že furt jenom hraji počítačové hry (což je pravda) a nevím co mě baví, nedělám sví zájmy mám tu potíž, že jsem opravdu jenom hráč počítačových her a začínám z toho být už zoufalý. Jako malý jsem byl takový čiperný chlapec co si vždycky našel činnost, kterou mohl provádět, ovšem teď už to nedokážu. Jsem celý den jenom zalezlý doma u počítače a nic jiného mě nebaví. Když jsem se díval na nějaké stránky, který mi měli pomoct najít svoje záliby, tak ze všeho mi vyplynulo hraní počítačových her, nic jiného mě tak nenaplňuje, ale takový život jsem si nepředstavoval a ani ho takový mít nechci. Prosím pište svoje nápady co mi můžou pomoct ať už jde o cokoliv.

Možností jak poznat sama sebe máš hodně. Ovšem já ti řeknu jednu. Je to láska. Zní to divně ale najít partnera v kterým budeš mít oporu je to nejlepší co můžeš v životě mít.. ale je bohužel problém ho najít. :(

kami, vyzkoušej si třeba pořídit nějaký předmět, který máš pořád na očích, nebo ho cítíš na kůži při běžných činnostech a symbolicky do něj vlož své pravé JÁ podle svého nejlepšího přesvědčení....ale nevzdávej to, když na to budeš zapomínat...........může to trvat i měsíce něž to pochopíš... proč a jak atd...a hlavně se z ničeho neobviňuj, to je základ....zatím...

Ahojte,Jak mam mit sam sebe...areku, sám teda dobře víš, kam tě to dovede ! Tím pádem i víš co proti tomu dělat, jen se musíš vschopit a to dlouhodobě...jde to věř sám sobě...káždý může pokud vydží....

proč? protože se ve všem...myslím, že to takhle nemáš pořád, kažou minutu, každou hodinu atd., zkrátka je důležité mít někoho u sebe kdo ti v těch slabších chvilkách bude oporou....

Ahojte,Jak mam mit sam sebe...www.inspiruj.czAbraham-HicksL.Hay - Miluj svůj život

Ahojte,Jak mam mit sam sebe...www.inspiruj.czL.Abraham-HicksHay - Miluj svůj život