Reklama

Když má dítě strach ze samoty

Michaela (Pá, 12. 11. 2010 - 21:11)

Take mam uzkostlive dite, bude mu 7. Neexistuje aby spal sam nejen ve svem pokoji, ale i ve sve posteli. Nkedy sam usne, ale uprosted noci pokazde nastane brek a stehovani se k nam do posteli anebo hystericky zachvat ktery nejde dlouho utisit. Ted jsme to na chvili vzdali a spime proste vsichni dohromady, nastesti mame velkou loznici. Stejne musim usinat s nim. A i kdyz s nim spim, ma obcas spatne sny, mluvi ze spani anebo breci. Je to na navstevu odobrnika?Jeste dodam k situaci u nas v domacnosti. S manzelem prochazime momentalne dost tezkym obdobim, neustale se hadame, a i kdyz se snazime krotit, asi je doma tzv. husto. Je to na rozvod. Prosla jsem si nekolika zklamanimi, vcetne par odhalenych never, a ted ma partner skoly k alkoholismu nebo uz alkoholikem je. Podle me bude nejlepsi manzela urychlene opustit. Na druhou stranu, nase dite je uzkostlive uz od narozeni, to jsme jeste byli v relativne dobrem vztahu! Pamatuji si hned pri jeho narozeni, kdyz ho sestricka zvedla, ze mi pomuze jej prebalit, mel z toho uplny zachvat, a i jako maly odmital tatu a vubec temer celou rodinu.Dekuju predem za nejake rady, tipy. Sama jsem uz byla u odbornika, a ted si mysli ze mam chvili pockat s deckem a spis se nejdriv odstehovat. Neni mi z toho vseho moc dobre, je to tak smutne, zatim sbiram sily a odvahu, takhle jsem si tedy zivot neprestavovala... (a vim, ze nejsem sama)

Petra (St, 23. 7. 2008 - 14:07)

Hlavně na něj musíte pomalu, zřejmě bych zkusila psychiatra místo psychologa. Také zkuste taková ta malá světýlka do zásuvek.

Majka (Čt, 17. 7. 2008 - 13:07)

Martino, úplně chápu, co Tvůj syn prožívá a Ty s ním. Tyto stavy jsem poznala na vlastní kůži a kdo nezažil, tak neuvěří.Já tyto stavy získala po sesypání z latentní tetanie a trvalo to pět let než jsem se z toho dostala.Rozhodně tyto stavy svého syna nepodceňuj ale také nepřeceňuj. Chce aby postupně zase sám nabyl sebevědomí a důvěru. Mě psychologové moc nepohli a prášky jen když bylo nejhůř. Rozhodně by to chtělo hodně kamarádů a nějaké koníčky na odreagování a hlavně sport aby se ten nashromážděný adrenalin ze strachu nějak vybil ven.Určitě by bylo dobré mu pořídit psa jak tady psala Lenka. Takové zvíře je nejlepší a nejúčinější antistres.Buď trpělivá. Dodnes jsem manželovi vděčná za to, že pochopil o co jde a byl mi velkou oporou v těchto úzkostných stavech a tím i nasbíraných fobií.Držím palečky, uvidíš, že časem se to zlepší.

Návštěvník (Čt, 17. 7. 2008 - 13:07)

Konečně super IQ test ke kterému dostanete i certifikát, záruka kvalitního výsledku. Vyzkoušejte http://cz.iq-test.eu/?d=12534

Lenka (Čt, 17. 7. 2008 - 12:07)

Martino, a čeho se vlastně bojí? Příjde mi, že už je dost starý na to, aby se bál sám v pokoji. Určitě by jste to měli dále zkoušet s psychology. Myslím, že už to hraničí s nějakou psychickou poruchou. Možná by jste mu měla pořídit psa, nebo nějaké jiné zvíře, aby nebyl v pokoji úplně sám. Možná by mu mohl pomoci nějaký talisman, nebo svatý obrázek, pokud takovým věcem věří..

Martina (St, 16. 7. 2008 - 12:07)

Dobrý den, mám trochu starosti se svým synem. Díky svému nevlastnímu otci má trauma z dětství. Když mu bylo 12, rozvedli jsme se a od té doby bydlím se synem sama. On má hrozný strach ze tmy a nedokáže zůstat sám v uzavřené místnosti. Do 14ti let spal se mnou v posteli, protože strachy nemohl usnout, když byl sám. Poslední dobou ho zkouším naučit, aby spal sám ve svém pokojíku, ale pokud nemá rozsvícené velké světlo a otevřené dveře nebo když je sám, tak neusne. Takže u něj musím sedět dokud neusne a stejně několikrát za noc musím vstávat, protože má pořád zlé sny. Poslední dobou se ale začíná bát, když má zůstat sám doma. Psychology jsme zkoušeli, ale nepomohlo to. Navíc se to teď hodně zhoršilo, když u nás byly ty bouřky, takže časté výpadky proudu. Už opravdu nevím co s ním mám dělat, nebo jak mu pomoci?

Reklama

Přidat komentář