Když rodiče nemají rádi dítě..

Ahoj potřebuji pomoc táta po mě chce sex a máma ta chce abych uklízela jenom já a dělala jídlo nemám peníze je mi 13 a nemůžu si koupit učebnice a proto bydlím u kamarádky poraďtemi prosím co mám dělat už 2 roky bydlím u kamarádky v Praze 4 poraďte mi prosím děkuji Dora

Ahoj potřebuji pomoc táta po mě chce sex a máma ta chce abych uklízela jenom já a dělala jídlo nemám peníze je mi 13 a nemůžu si koupit učebnice a proto bydlím u kamarádky poraďtemi prosím co mám dělat už 2 roky bydlím u kamarádky v Praze 4 poraďte mi prosím děkuji Dora

Děkuji Nikolko ale pořád mi si stavíme u babi stan a dnes sem ho stavěla já a on hned brečí a já chci utéct z domova poraďte prosím Předem Děkuji Lucie

36,jsem Nikola.Dnes už musím jít.Jsem ráda,že ti to táta vysvětlil,měj se moc hezky a pomáhej mámě s bráškou,jo? Ahoj.

tak už sem to pochopila u táty ale u máy ne můžu se zeptat kolik ti je a jak se menuješ???

jenomže oni řeknou že ti...přesně tohle jsem si myslela,že je bráška mladší.Musíš pochopit,že jemu se ted rodiče musí víc věnovat,než tobě,ty už jsi velká slečna,víš? Někdy ti to tak může připadat a přitom to není pravda.

když rodiče upřednostnují...jenomže oni řeknou že ti není pravda a takovíhle kecy mě je teprve devět a brácha je pořád nafouklej a pořád brečí jsoum 4 roky a já sem proně jako vosk

když rodiče upřednostnují jednoho ze svých dětí.Lucko a nezdá se ti to? Tak si s rodiči promluv.Víš,možná je bráška mladší,tak se mu musí věnovat víc než tobě.Nevím,nevidím do toho.Každopádně si s nimi o tom promluv.

Je mi 17 a mám stejný...to je mi líto že vás chtěl otec zabít rodiče jsou někdy trošku hloupý a třeba že máme špatné známky ve škole nás vyhodí z domu rodiče sou trochu natvrdlí

Je mi 9 a myslím si že rodiče mají radši bratra než mě normálně mi bratr odkopne aby mohl být s rodiči a já pokaždé brečím a brečím co mám dělat???

Je mi 17 a mám stejný problém, rodiče bohužel vidím každý den, v patnácti mě můj otec chtěl zabít a od té doby to jde od desíti k pěti. Nejdriv jsem si říkala ze něco dělám špatně, ale pak jsem se tak snažila, a nic se nezměnilo, bohužel nikoho jako hodnou babičku nemám. Mám dvě sestry jednu starší, které nenávist srší z očí a mladší která je loutka naší "maminky", která mě každý den probuzí řevem, už nevím co mám dělat, ale uklidňuje me ze nejsem jediná kdo má takovéhle problémy.. Všem hodně štěstí s rodičí!

Jenom jsem chtěla napsat ještě jednu věc. Já jsem v pubertě strašně vyváděla (pila jsem, kouřila apod.), prostě to se mnou hrozně házelo. Za takový vylomeniny jsem samozřejmě dostávala pořádný výprasky, jenže v tom je právě ten ohromný rozdíl - Moje mamka je strašně skvělý člověk, nikdy mě jinak nebila, vyvochávala mě moc dobře, hodně se mnou mluvila..., prostě super máma, která nám dávala spoustu lásky! Když jsem dostávala tyhle výprasky, tak jsem si byla ale vždycky dobře vědomá, za co to je a že si to vlastně zasloužím a proto mě to vlastně tolik netrápilo, dokázala jsem se s tím normálně smířit a nikdy jsem ani na chvíli nezapochybovala, že by mě moje mamča neměla ráda nebo tak něco. Byla prostě jen zoufalá a dělala to pro moje dobro. Z příspěvku Seznama ale cítím, že to u něho vůbec není o tom, že "já jsem něco provedl a tak jsem za to dostal..., zasloužím si to".... Takže to vážně chce nějak řešit, tady to vpořádku podle mě rozhodně není.....

Já jsem se u příspěvku Seznama málem rozbrečela, protože to je vážně silný kafe! Vím,že je ohromný rozdíl snažit se někomu poradit a nebo to sám opravdu prožívat a řešit to..., ale já bych asi mamce začala vážně vyhrožovat, že to někde na ni už řeknu - vždyŤ tě přece stejně mlátí, tak jestli bude mít důvod ten, že to chceš někomu říct....Kdyby se to i tak nezmírnilo a nezačala se sebou něco dělat, tak bych to opravdu řekla, ale určitě bych to nenechala bez řešení a jen to dál snášela! Ať už je problém kdekoliv - v mamce nebo i třeba trochu v tobě, tak to je takhle prostě špatně!!! Kdyby byla mámou, která chce pro své dítě to nejlepší, tak pro dobrou výchovu přeci udělá cokoliv - vyhledá psychologa apod., ale nezůstane jen u mlácení, který vede jen k tomu, že jsi nešťastný, trpíš,...nic pozitivního.. a nikam to zkrátka nevede, ať už jsi jakýkoliv :o(. Když to nechce změnit sama mamka, tak musíš sebrat všechny svoje síly a nenechat to jenom mezi vámi - radím zkusit prvně pohrozit, že to někde oznámíš a pak to případně skutečně někde oznámit.
A už jsi zkoušel bezplatnou linku důvěry? Je to anonymní a jsou to na rozdíl ode mě odborníci, tak by ti měli poradit a pomoct...tel.č.vhodné pro tebe (děti a mládež v krizových životních situacích apod.) je 800 155 555 a víc informací můžeš najít na http://www.capld.cz/show.php?sk=4
Tak dej kdyžtak vědět, jak se to vyvíjí ;o). Držím pěsti!

seznam mám 3 děti 31,28,12a půl,v životě jsem je nebouchla,ta nejmladší říká,jsem asi jediná ,kdo ve třídě nedostal na zadek,ale já to jako řešení nevidím.

Tvoje máma je zklamaná,otrávená životem ,ale ve 14 letech,to se mi zdá až nenormální,a za tátou nemůžeš?A co provádíš?Kouříš,piješ,nebo je to prostě preventivní výchova?Takhle dokáže ,ale jen to ,že jí nebudeš mít rád,napiš ,,,,,,,,,,

seznam ona si vybíjí na tobě asi svůj vztek, neopustil ji táta?? Tak se ti asi za něj mstí.
Nemáš se komu svěřit? Kolik Ti je 14let??
Zkus se ji vzepřít, pohroz, něco si vymysli apod..
Určitě ještě napiš, zkusíme něco vymyslet.

vzbudim se, du do skoly, prijdu ze skoly dostanu par facek -prej preventivne. du se ucit, mama se nasere kazdej povel musim udelat naposledy to bylo di do vany a svliknout. oparila me horkou vodou a ja nemuzu nic vubec nic do skoly mi vola ze sem blbej ze nevi co tam delam a ze az pijdu domu tak se mam na co tesit.. kdyz se doucim tak du spat.. druhej den zas... prikaz, zakaz... biti, furt dokola.. boli me to nesmim to nikomu rict protoze by me znovu zmlatila.. a tata bydli jinde.. bojim se ji a nevim co mam delat.. uz jenom 4 roky.

Casto pocuvam svoje sestry ako hovoria, ze ako velmi sa staraju o svoje deti, kolko kvoli nim obetuju a ake je to uslachtile byt matkami. Ale akosi nevidia, kolko lasky im prejavuju naopak ich deti. Napr. ked im je tazko, ked sa nieco stane v praci, staci sa pritulit k dietatu, pockat na jeho bozky, objatia a ine vyznania lasky a hned im musi byt lepsie. Pre kazde male dieta je jeho rodic najviac na svete. Ani dospele deti nie su rodicom nic dlzne, vsetko uz davno splatili svojou laskou a je nespravodlive, ak rodicia do nich projektuju svoje nesplnene ambicie a neustale su so svojimi detmi nespokojny.

Uplakánci a zoufalí magorečkové.

Je mi líto Tvých pocitů.Můj muž je na tom podobně.Tchýně se s tchánem rozvedla a nemůže mu přijít na jméno.Oba milují svého mladšího syna,a můj muž je pro ně dobrý jen jako peněženka(hlavně pro tchýni).Nejhorší však je jak moc je jim vděčný za každé slovo,za každý příkaz,který mu dájí.Nedokáže se od nich odpoutat.A tím velmi trpí náš vstah.Proto zapoměň na dávné křivdy,ať jsou jakékoliv a dívej se do budoucna.Lidé se nikdy nezmění,pokud sami nechtějí a Ty s tím nic nenaděláš.
Začni žít pro sebe,vytvoř si svoji vlastní láskyplnou rodinu a pamatuj,že vina není v tobě.
Ps: a na chyby nehleď,já jich tam mám taky určitě spoustu a vysokou mám už za sebou. :)

Člověk není tvor neomylný-pokud by se se mnou,během příštích pár dnů,něco přihodilo-posílám rodičům pusinku na čelíčko a přeji do nejdelší smrti to nejhorší.
Taktéž ostatním borcům z rodiny a okolí,kteří mě odsoudili,aniž by seznali sebemenší okolnosti oněch událostí-čili,vše nejhorší přeji a mám Vás všechny ráda,jako cigoše?Že bych se rouhala?Nemyslím!Je-li Bůh spravedlivý,navždy musí stát na mé straně.Je mi ouzko,ale tohle by nebyli lidi,o které bych se mohla opřít.